† † †




Sebrané myšlenky dne - květen 2016

† † †


Modlitba měsíce kvěnta:

     Maria, ty první ze všech matek, tys dobře poznala dávno přede mnou všechno, co já zakouším. Poznalas radosti mateřské, víš také, co cítilo tvé srdce, když se s tebou loučil tvůj Syn. Zůstala jsi sama, když odešel plnit své poslání. Stála jsi stranou, když mu provolávali slávu a chtěli jej povýšit na krále. Zakusila jsi, jak těžko je v duši matky, když její děti chtějí jít svou cestou. Nemohla jsi svému Synu pomoci, když jej zesměšňovali a soudili, stála jsi pod křížem a čekala jsi na jeho poslední slova. Viděla jsi jej v bolestech umírat. Maria, pros za mé děti, aby nedoplácely na to, co jsem zanedbala při jejich výchově, když byly odkázány na mou lásku. Pros za mé děti u svého Syna, aby je chránil tehdy, když je nemohu chránit já. Pros za mé děti u svého Syna Ježíše, aby je miloval tam, kam já svou láskou nedosáhnu.


Amen.

† † †


Myšlenky na neděli, 1. 5. 2016

     Teprve když se zastavíš před Boží tváří, nahlédneš pravou hodnotu věcí.
     Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.
     V posledních nedělích jsme se vícekrát přemýšleli o vztahu Otce a Syna. Zároveň jsme zaslechli, jak s tím souvisí téma poslušnosti či slyšení. Jan se k tomu ve vyprávění o poslední večeři mnohokrát vrací, jakoby mnul v ruce vzácný drahokam tajemství Nejsvětější Trojice a chtěl ho nahlédnout z mnoha stran. Ježíš však stále zdůrazňuje, že jako lidé toto tajemství nejlépe nahlédneme ve vztahu k nám samotným, když my sami do něj vstoupíme, zaslechneme Boží hlas, budeme milovat a necháme se milovat… Pak Bůh přichází a v našem srdci si vytváří místo svého přebývání. A právě v této souvislosti zazní slova o daru Ducha. Bůh přebývající v našem srdci dává svého Ducha, aby nás vedl k pokoji..

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 5. 20136

     Rány zvenčí člověka neponičí tolik jako neodpuštění a hořkost, když jim dovolíme, aby nás uvěznily ve vlastním srdci.
     Prosperita nespočívá v tom, co jsi získal, ale spíše v tom, co jsi dal. A pravda je, že pokud se chceš stát štědřejším člověkem, nemůžeš čekat, až se zvýší tvůj příjem; musíš dovolit Bohu, aby změnil tvé srdce.
     Při našem vydávání svědectví je třeba počítat s utrpením. Svědek – řecky martyr. Vzpomeňme si, že nám to sám náš Pán řekl!

(Komentář: Jan 15,26 – 16,4a)

Myšlenky na úterý, 3. 5. 2016

     Každý z nás svým životem zanechává ve světě stopu; kéž by ta naše byla pomocí pro ty, kdo hledají!
     Mnohdy vidíme jen na to, co máte před očima.
     Tak dlouho je Pán s námi, tak dlouho s ním „chodíme“, a je přesto otázka „neznáš mě?“ určena i nám…

(Komentář: Jan 14,6-14)

Myšlenky na středu, 4. 5. 2016

     Zažije-li člověk slovo či gesto přijetí, jako by se v něm rozmnožil život.
     Svatý Pavel jasně ukazuje, že jsou některé vlastnosti, které jsme u lidí kolem sebe dosud neobjevili a nerozeznali a většina našich závěrů je založena na omezených a často mylných informacích.
     Ano, po Ježíšově odchodu má růst naše poznání. Důvod, proč nemám být ze zítřejší slavnosti smutný. On neodešel!

(Komentář: Jan 16,12-15)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 5. 2016

     Doba čekání nemusí být vždycky neplodná, vždyť i zima potichu připravuje půdu na záplavu nového života.
     Buď opatrný při jednání s lidmi, kteří ti jdou na nervy! Nauč se vidět víc než jen zevnějšek.
     Přítomnost žehnajícího Krista ať mě naplní radostí. Je stále přítomen ve své Církvi, zvlášť v Roce milosrdenství. Právě dnes, právě my jsme toho svědky!

(Komentář: Lk 24,46-53)

Myšlenky na pátek, 6. 5. 2016

     Pamatovat v modlitbě občas i na sebe není sobectví, ale pokora.
     Nauč se nenechat se rozptylovat krásou a hleď na to, co je za ní!
     Pán v noci utěšuje Pavla, že má v Korintě „mnoho svých lidí“. Mohu se k těmto lidem připočítat já, ve svém městě, ve své obci? Nemusel by se Pavel bát právě mé úzkoprsosti, podezírání?

(Komentář: Sk 18,9-18)

Myšlenky na sobotu, 7. 5. 2016

     Má-li vzniknout něco zcela nového, je třeba se odvážit i radikálně bourat.
     Nikdy nevíš, co se odehrává v mysli někoho druhého. Proto nespěchej s tím, abys jej odepsal - dívej se na něj jinýma očima!
     Priscila a Akvila jsou schopni přiblížit Boží nauku. Myslím na všechny rodiče, kteří se o Bohu stydí mluvit…

(Komentář: Sk 18,23-28)

Myšlenky na neděli, 8. 5. 2016

     Dobrý a radostný člověk občerstvuje lidská srdce už jen svou přítomností.
     Potřebujeme lidi, kteří k nám budou upřímní, protože se snadno necháváme zaslepit svým egem! Jak ale reaguješ, když tě někdo napomene?
     Když se mluví o „vítězné církvi“, mnozí lidé se pozastaví. Jde o triumfalismus? Z mnoha míst evangelií vyplývá, že Ježíš žádnou triumfalistickou církev na mysli neměl. „Vítězná církev“ je označení společenství těch, které Pán zachránil a přivedl k sobě. Jsou již v jeho slávě, radují se s ním. Ale zároveň se modlí za ty, kteří na zemi stále putují. Zaslechli výzvu Ducha svatého a církve (Nevěsty): „Přijď!“ a připojili se ke Kristovým učedníkům. Vítězství dává Kristus. Odměnou je setkání s Bohem v jeho plné slávě. Církev se nad tím pozastavuje právě nyní, protože chce zahlédnout, co znamená přijmout Ducha svatého. Jaké ovoce to nese, jaký význam tato iniciace má?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 5. 20136

     Ne naše vlastní spravedlnost, ale důvěra v milosrdenství z nás dělá předmět Boží péče.
     Když Bůh někoho pošle, aby tě napomenul, dělá to proto, že chce pro tebe to nejlepší. Jeho ochota tě napomenout ve skutečnosti dokazuje, jak moc mu na tobě záleží. Jak ale reaguješ, když tě někdo napomene?
     Tolik jsme toho o Duchu svatém slyšeli. Je možné, že jsme si jeho přítomnost neuvědomovali. Ale pokud věřím, je ve mně. Nenápadně.

(Komentář: Sk 19,1-8)

Myšlenky na úterý, 10. 5. 2016

     Nezapomínejme na to, že Bůh se nikdy neunaví odpouštěním, to my se unavíme o odpuštění prosit.
     Lidé otevření vůči napomenutí mívají soudnost a když se mýlí, jsou schopni to přiznat dříve, než jsou konfrontováni.
     Pavlova řeč na rozloučenou s efezskými líčí i jeho strádání. Ač byl plný Ducha svatého, úklady, slzy a zkoušky jej neminuly.

(Komentář: Sk 20,17-27)

Myšlenky na středu, 11. 5. 2016

     Víra se osvědčuje a roste právě ve zkouškách, prožitých s nadějí a láskou.
     Lidé otevření vůči napomenutí mívají poučitelnost a jsou ochotni slyšet. Rychle se učí a vždycky jsou otevření pro radu.
     Při loučení s Pavlem propukají naplno i city, objetí, slzy. Nestydíme se v našich společenstvích projevovat víc lidskosti?

(Komentář: Sk 20,28-38)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 5. 2016

     Člověk, který neztratil touhu učit se novým věcem, zůstane dlouho mladý duchem.
     Lidé otevření vůči napomenutí bývají dostupní a nesnaží se ti vyhnout.
     Pavlův cíl: Řím, srdce tehdejšího světa. Dostane se tam však „v okovech“. Není právě v podobných situacích hlásání Krista nejúčinnější?

(Komentář: Sk 22,30; 23,6-11)

Myšlenky na pátek, 13. 5. 2016

     Trvalá radost je výsadou toho, kdo se naučil s důvěrou odevzdávat své starosti Otci a nebrat se moc vážně.
     Lidé otevření vůči napomenutí bývají poctiví. Jsou oddaní pravdě bez ohledu na to, jak moc to bolí.
     Nešíří se i dnes zvěst o Ježíšovi skrze ty, kdo ji zakazují, omezují? Sleduji-li Pavlův proces, mohu vzpomenout na naše svědky v době totality…

(Komentář: Sk 25,13b-21)

Myšlenky na sobotu, 14. 5. 2016

     Vícekrát za život jsme nuceni opouštět hnízdečko svých dosavadních jistot; jinak ani nelze dozrát.
     Umět přijmout a být otevřený vůči napomenutí je vysoký standard, jakému se pýcha brání a od kterého křehké ego utíká. Ale když Bůh do tvého života pošle lidi, kteří tě milují natolik, že jsou k tobě upřímní, buď vůči nim otevřený. Závisí na tom tvůj osobní růst a úspěch.
     Nutnost doplnit počet apoštolů, aby další byl „svědkem zmrtvýchvstání“. Ne tedy pro správní úkoly, nejen pro řízení organizace, ale především pro hlásání Radosti! Platí stále?

(Komentář: Sk 1,15-17.20-26)

Myšlenky na neděli, 15. 5. 2016

     Nepošilhávej po životní cestě druhých; Boha potkáš na té své.
     Každý máme v sobě něco, co nás nutí chtít dobře vypadat, místo toho, abychom se snažili skutečně stát se dobrými. Když Bůh do tvého života pošle lidi, kteří jsou k tobě upřímní, buď vůči nim otevřený. Závisí na tom tvůj osobní růst.
     Jako první dar, který Vzkříšený přináší učedníkům, je právě Duch svatý. Není náhodou, že tento plod lásky Otce a Syna apoštolové přijímají až poté, co prožili s Ježíšem celé Velikonoce. Duch svatý je někým, kdo spojí církev s Otcem skrze Ježíšovu oběť. Církev se bude ve své modlitbě vždy obracet k Otci, ale v Duchu svatém skrze Ježíše.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 5. 20136

     Člověk potřebuje občas vystoupit z rutiny, aby si připomněl, že je stvořen pro nekonečné obzory.
     Jak na napomenutí? Sestřelíš posla špatných zpráv a ujistíš se, že už za tebou nikdy nepřijde? Spočítáš mu to a řekneš: „Ve srovnání s tím, čeho já jsem v životě dosáhl, jsi ty absolutní nula“? Propadneš sebelítosti a myslíš si, jak máš těžký život, protože ti lidé nerozumí a neoceňují tě?
     Dokážu promluvit, kde je potřeba a mlčet tam, kde mám?

(Komentář: Mt 10,17-22)

Myšlenky na úterý, 17. 5. 2016

     Ani ten nejmenší dobrý skutek, dokonce ani jen dobrý úmysl se před Bohem neztratí.
     Všechno, co dělal Ježíš pro své následovníky, dělá Duch svatý pro nás.
     Nic naplat: chci-li před Ježíšem vyniknout, musím být první ve službě! Vzorem mi mohou být rodiče, přijímající větší počet dětí. Svých vlastních, či adoptivních.

(Komentář: Mk 9,30-37)

Myšlenky na středu, 18. 5. 2016

     Zralé klasy by se zdánlivě měly čím chlubit, ale místo toho se pokorně sklánějí.
     Ježíš učil; Duch svatý nás učí. Ježíš uzdravoval; Duch svatý nás uzdravuje. Ježíš utěšoval; Duch svatý nás utěšuje.
     Nechci příliš často vázat službu Ježíšovi jen na sebe, na aktivity společenství, do kterého patřím? Není můj vztah úzkoprsý? Je to projev žárlivosti na jiné, nebo snad nedostatek víry v jeho moc?

(Komentář: Mk 9,38-40)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 5. 2016

     S přítelem jsou i ty nejobyčejnější radosti dvojnásobné.
     Ježíš nás postavil do nových životních období a poslal Přímluvce, aby byl s námi. Jdeš životem ve společnosti Ducha svatého, který tě všemu naučí a připomene ti všechno, co Ježíš řekl apoštolům,
     Není to mou zásluhou, že žiji v bohatší části světa. Uvědomuji si to?

(Komentář: Jak 5,1-6)

Myšlenky na pátek, 20. 5. 2016

     Vždycky se stáváme více lidmi, když se nestaráme jen o sebe a učíme se lásku projevit.
     Když přichází změna, přijmi ji a nebraň se jí. Změna není jenom součástí života; je i nezbytnou součástí Boží strategie pro tvůj život.
     Spekulace o tom, co je dovoleno, co je možné omluvit, je projevem nedostatku lásky. Ne erotické přitažlivosti, ale opravdové lásky, která se dává. Jsem ochotný (ochotná) vydání do krajnosti v rodině, v církvi?

(Komentář: Mk 10,1-12)

Myšlenky na sobotu, 21. 5. 2016

     Bůh velmi rád staví velká díla na tom, co je nepatrné, co je v očích světa pokládáno za nic.
     Bůh mění naše povolání, aby nás mohl použít ke změně světa.
     Modlitba, vyznání, odpuštění. Cesta, vedoucí k uzdravení společnosti. Lékařský předpis (a bez doplatku!) pro Rok milosrdenství!

(Komentář: Jak 5,13-20)

Myšlenky na neděli, 22. 5. 2016

     Je lepší riskovat, že se při chůzi trochu ušpiníš, než zemřít vsedě.
     Tvůj život v tomto světě je přípravou pro život ve světě příštím.
     Rozlišujeme dvojí pohled na tajemství Nejsvětější Trojice. První pohled odhaluje skutečnost Boží prostřednictvím událostí naší vlastní záchrany. Uvědomujeme si, že Syn Boží za nás zemřel, že Duch svatý nás posvětil ke službě… Tomuto přístupu říkáme „ekonomická Trojice“. Lze ale na věc nahlížet očima toho, kdo mohl vstoupit přímo do tajemství Božího. Pak mluvíme o „imanentní Trojici“. Nejde ani tolik o pojmy jako odvahu nahlédnout do Božího života tak říkaje zevnitř. Čím Bůh žije, když pomineme člověka a jeho svět? Je to až neuvěřitelně jednoduché: žije absolutní láskou, která se daruje. Otec se daruje Synu a Syn odpovídá stejně Otci sebedarováním. Tento neuvěřitelný proud lásky je Duch svatý. Zkusme se na chvíli stát jakoby diváky a sledovat toto tajemství. Nechme se tím zcela strhnout. Ale Bůh nás pozval, abychom šli ještě dále! My se smíme do tohoto proudu lásky sami zapojit. To je nebe!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 5. 20136

     Nemáme za úkol bližního jen respektovat, ale milovat: v tom je ta potíž.
     Odcházející učitel může žákům představit svého nástupce. Stejně nám Ježíš představil Ducha svatého. A Duch svatý, který je v tobě, přichází v Kristově jménu se stejnou autoritou a stejnou mocí. A je povzbudivé to vědět tehdy, kdy vstupuješ do nového období života, v němž mnoho věcí bude fungovat jinak.
     Nemusím být zvlášť bohatý, ale možná jsem závislý na věcech, které mě činí nesvobodným. Pro dnešek stačí, když se zamyslím a jednu nebo dvě přítěže si uvědomím…

(Komentář: Mk 10,17-27)

Myšlenky na úterý, 24. 5. 2016

     Leckdo skrývá pod ježatou slupkou dobré a citlivé srdce; jen důvěra druhých ho dokáže vyvolat k životu.
     Různé překlady dávají Duchu svatému různé názvy. V biblickém překladu je místo slova „Přímluvce“ použito „Přítel“. V překladu New King James je nazýván „Pomocníkem“, v překladu Amplified Bible je označován jako „Přímluvce, Obhájce a „Ten, kdo posiluje“. V řeckém originálu je Duch svatý nazýván „paraklétos“; toto slovo je složené ze dvou částí: „para“, což znamená „po boku“ a „klétos“, což je „ten, kdo je ti přidělen“.
     Petrovo vyznání nemá být výčitkou, ale upřímným konstatováním. Co bych asi tak mohl říct Ježíšovi já… Opustil jsem vůbec něco, nebo jen získávám?

(Komentář: Mk 10,28-31)

Myšlenky na středu, 25. 5. 2016

     Udělat si kvalitní čas pro své nejbližší není nikdy ztráta času. Učme se na nich nešetřit - dokud je čas.
     Důvěra musí být zasloužená a musí být přiměřená věku.
     Prázdný způsob života, jak jej mnoho lidí zažívá, touha po tom, dát mu smysl, byla už v době napsání tohoto listu. Ježíšovo vykoupení je naplněním této tolik pociťované prázdnoty!

(Komentář: 1 Petr 1,18-25)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 5. 2016

     Bez mrazu by nevzniklo sladké ledové víno a bez prožitých zkoušek by nikdo z nás neměl trpělivost a milosrdné srdce.
     Duch svatý je ztělesněním Ježíše v tobě.
     „Vy jim dejte jíst“ není výzva jen pro apoštoly a jejich nástupce. I já mám ze křtu závazek sytit a šířit Jeho slovo těm, kdo hladoví. Nebo je snad lepší „rozpustit lid“, aby si našel potravu jinde?

(Komentář: Lk 9,11b-17)

Myšlenky na pátek, 27. 5. 2016

     Netrpělivý člověk a perfekcionista se v tomto nedokonalém světě hodně natrápí.
     „Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje“. O tvých životních obdobích rozhoduje Bůh.
     Modlitba předpokládá stav ovládání a střízlivého posuzování událostí. Právě v takovém zklidnění mám „vychutnat“ Boží blízkost. Tyto chvíle mě naplní radostí a pak o ně budu stále znovu usilovat.

(Komentář: 1 Petr 4,7-13)

Myšlenky na sobotu, 28. 5. 2016

     Jsme královské děti, ale nezapomeňme, že náš král nese na svém těle stopy kříže.
     Co bys měl dělat, když vstoupíš do nového období života? Požádej Ducha svatého o pomoc, protože on je „Přímluvce“.
     Očekávám i já s nadějí milosrdenství? Nebo v milosrdenství nevěřím, protože jsem si jím jist? Přibližně v polovině Roku zasvěceného právě milosrdenství bych se měl zamyslet… Můj postoj k Božímu milosrdenství je totiž odrazem mého přístupu k druhým.

(Komentář: Jud 17.20b-25)

Myšlenky na neděli, 29. 5. 2016

     Čisté srdce není jen luxus pro pár vyvolených; je to Boží nabídka těm, kdo touží vidět Boha.
     Ježíš řekl svým učedníkům: „… a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky…“
     Ne každý, kdo je nepokřtěný, musí být hned člověk zlý. Bohužel to platí také na adresu křesťanů v opačném významu, protože i mezi křesťany se najdou lidé křiví… A tak stojíme před velkou otázkou, jak vlastně Bůh vidí člověka? Má nepokřtěný, který nechodí do kostela, naději na spásu? Jde o teologicky složitější problém. Dnešní evangelium však přispívá k této diskusi. Víra či důvěra pohana – vojáka je v očích Božího syna větší než Izraelitů. Možná by se dnes mohl příběh znovu odehrát někde v kostele a mluvit místo Židů o křesťanech či katolících. Otázku lze ale otočit do zásadní výpovědi: než měřit víru, je důležitější vložit v Boha svoji důvěru a soudy o lidech nechat na toho, kterému přísluší – našemu Pánu.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 5. 20136

     Síla charakteru se pozná i v tom, jestli se člověk umí postavit k problému čelem.
     Když potřebuješ rádce, protože si nejsi jistý, co máš dělat nebo kudy jít, Duch svatý je ti k dispozici a povede tě. Proto musíš být vnímavý, když zdůrazní určitou část Písma, kterou čteš, když do tvé mysli zasadí neodbytnou myšlenku, která neodchází, nebo když k tobě mluví prostřednictvím tvých přátel.
     Velekněží a učitelé Zákona taktizují. Zatím se Ježíše nezmocní, mají strach ze zástupu lidu, který stojí za Ježíšem. Dokážu se postavit za pravdu?

(Komentář: Mk 12,1-12)

Myšlenky na úterý, 31. 5. 2016

     Nikdy nebudeme dost žasnout nad pokorou Božího Syna, který se stal jedním z nás, aby mohl sdílet náš život se vším všudy.
     Pokud nechceš, nemusíš být sám. Prostě se poraď s duchem svatým, s „Přímluvcem“, který je v tobě.
     Vtělený Ježíš pod matčiným srdcem potvrzuje slova: Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe! Ano, je s námi, když se radujeme ze služby druhým.

(Komentář: Sof 3,14-18)