† † †




Sebrané myšlenky dne - srpen 2012

† † †



Myšlenky pro středu, 1. 8.
       Můj Bože, dej mi dosti klidu, abych přijal to, co nemohu změnit. Můj Bože, dej mi dosti odvahy, abych změnil to, co může být změněno. Můj Bože, dej mi dosti moudrosti, abych rozeznal jedno od druhého.   (Chesterton)
       Hospodin na zem vysílá svůj výrok, rychle běží jeho slovo.
       Děkuji ti, Pane, za tvé slovo, děkuji, že i pro mne jsi pokrmem, radostí a potěšením srdce. Vždyť „mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!“

(Komentář: Jer 15,10.16-21)

Myšlenky pro čtvrtek, 2. 8.

       Dobrá vůle je v člověku to nejcennější.   (Fénelon)
       Dialog je, když se dostanete konečně ke slovu.
       Být v Boží ruce neznamená obávat se, že si se mnou bude Bůh dělat, co se mu zachce. Znamená to jistotu, že mne stvořil jedinečným způsobem, že do mne vložil svá obdarování, že mne posílá a že je se mnou.

(Komentář: Jer 15,10.16-21)

Myšlenky pro pátek, 3. 8.

       Kdo se chce stát užitečným pro druhé, musí nejdříve sám na sobě hodně zapracovat. Kdo chce druhé rozohňovat, musí dříve hořet velkou láskou ve svém srdci.   (Sv. Ignác z Loyoly)
       Pro krásu těla naletí člověk na ošklivost duše.
       Přesvědčení kněží a lidu o tom, že Bůh bude ochraňovat místo svého přebývání, je falešné. Nejde se spoléhat na prázdná slova a zvykové skutky, ale na živý a osobní vztah k Hospodinu, který je předpokladem proměny mého života.

(Komentář: Jer 26,1-9)

Myšlenky pro sobotu, 4. 8.

       Věci mají jen tu hodnotu, kterou jim udělíme.   (Moliěre)
       Není krásnějších pohádek, než ty, které píše život sám.
       Jeremiáš se spoléhá na Hospodina a je ochoten jít proti všeobecnému přesvědčení, proti většině, nikoli ze své povýšenosti, z touhy být originální, ale protože jej Hospodin poslal, protože je poslušný vůči Hospodinu, jeho slovu.

(Komentář: Jer 26,11-16.24)

Myšlenky pro neděli, 5. 8.

       Kristus není mimo vás, ale je ve vás. Je s vámi – a to více než vy jste sami se sebou. Žije ve vás, trpí ve vás, takže ani okamžik nenáležíte jen sobě.
       Talent není nic jiného, než trvalé promýšlení, neboť je darován jen těm, kteří vládnou rozumem.
       Mana je silným předobrazem eucharistie, je to skutečný pokrm, který Izrael zachránil před smrtí hlady, podobně jako je eucharistie reálný a nikoli jen symbolický pokrm. Ale manu také Izraelité dostávají jako znamení, že Bůh posiluje člověka v jeho nouzi a umí ji řešit, podobně jako je eucharistie skutečnou posilou a nikoli jen jakousi odměnou pro „hodné“. Navíc mana je „chléb“, který si sami nevyrábějí, podobně jako Ježíšova oběť je zcela zdarma nabídnuta, abychom ji přijali. A tak lze v úvahách pokračovat a nacházet řadu paralel… Nechme se dnes inspirovat těmito obrazy, ale zkusme nejen rozvířit fantazii, ale především posílit víru. Vždyť právě k tomu Ježíš posluchače vede!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 6. 8.

       Chápejte velkou úlohu střelných modliteb ve svém životě. Ony jsou vzletem vaší duše, která se vrhá do Božího náručí, přimyká se k Bohu a obnovuje s ním spojení.
       Velké myšlenky vycházejí ze srdce.
       Setkání s Boží blízkostí, s proměněným Kristem proměňuje i můj život. Jeho světlo, jeho láska mne proměňují, u něj mohu čerpat, abych i já jej mohl odrážet kolem sebe.

(Komentář: Mk 9,2-10)

Myšlenky pro úterý, 7. 8.

       Ve svém vztahu ke Kristu buďte jako děti. Ať vás netrápí netrpělivost, sobecká hnutí, nespokojenost.
       Jeden podivín prohlásil, když přečetl telefonní seznam: jaké poutavé drama. Jen jednajících osob je příliš!
       Dotkni se Krista ve své bolesti, ve svém neštěstí, ve svém hříchu. A ve víře přijmi jeho uzdravení, posílení a povzbuzení na cestu.

(Komentář: Mt 14,22-36

Myšlenky pro středu, 8. 8.

       Kristus žije a s tímto živým Kristem nás seznamuje evangelium prostřednictvím církve.
       Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.
       Víra ženy (pohanky) působí i na Ježíše... Jak velká je moje víra, co vůbec od svého Pána očekávám, co od něj chci?

(Komentář: Mt 15,21-28)

Myšlenky pro čtvrtek, 9. 8.

       Přijměte Boží rozhodnutí, neutíkejte ze života, v němž žijete, srovnejte se s ním a naplňujte s velkou láskou ideál svého povolání.
       Vědění bez úcty a vzdělání bez srdce je jeden z nejhorších hříchů proti duchu.
       Nejde jen o to být připraven, až Pán přijde, ale už teď (ve své nedokonalosti, ve své slabosti a hříšnosti) svítit, u něj čerpat olej pro svoji lampu, vydávat mu svědectví a na něj ukazovat.

(Komentář: Mt 25,1-13)

Myšlenky pro pátek, 10. 8.

       Při denních povinnostech vyslovujte stále svůj souhlas Kristu. Pak se z těchto každodenních povinností stane nejvznešenější činnost v našem životě.
       Velkorysost je vlastností mocných a moudrých. Od mocného blba se velkorysého počínání nenaděješ.
       Dávání (dělení se s druhými) nás otevírá Boží milosti, otvírá nás pro přijetí Božích obdarování, rozšiřuje naše srdce pro potřeby druhých. Dává radost z Boží moci, která nás zahrnuje svými dary; dává radost z radosti druhých, obdarovaných naší štědrostí.

(Komentář: 2 Kor 9,6-10)

Myšlenky pro sobotu, 11. 8.

       Buďte si vědomi toho, že Kristus, který je ve vás, chce být i v lidech kolem vás.
       Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také dávat.
       Také skrze moji víru může (a chce) být Ježíš přítomen v tomto světě a zde působit. I skrze mne chce lidi kolem otevírat přijetí a prohlubování daru spásy (a mne samého také).

(Komentář: Mt 17,14-20)

Myšlenky pro neděli, 12. 8.

       Pravá pokora nepopírá a nezatajuje, co je v nás kladného, ale ví, že to všechno není z nás, ale od Boha.
       Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
       Ve starém zákoně člověk přinášel Bohu dar ze svého živobytí, z něčeho vzácného. Tento pokrm se částečně spálil, ale kromě celopalu se část připravila jako chutný pokrm a obětující z něho jedl. Tak se naznačuje, jako by obětník s Bohem seděl u jednoho stolu. V orientu pak společné jídlo značí hlubokou vzájemnou věrnost a o to zde jde! Ježíš celý význam posune. Obětníkem společné hostiny s Bohem je sám sebe vydávající se Bůh. On nás obdarovává, abychom my měli co nabídnout! To, co my fakticky nabízíme, není naše úroda, práce…, ale víra v Boha. On tuto naši křehkou víru proměňuje a jeho sebedarování má moc nás vykoupit a my se můžeme hostiny s Bohem účastnit, jsme Božími přáteli!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 13. 8.

       Duše se naplní Kristem jen tehdy, když čas od času zcela mlčíme.
       Kde se dva bojí, tam má třetí šanci být odsouzený za křivé svědectví.
       I ve vyhnanství se Hospodin zjevuje Ezechielovi, i „zde na něm spočinula Hospodinova ruka“. Stejně tak já si mohu být jist Boží blízkostí ve svém životě, ať se nalézám kdekoliv.

(Komentář: Ez 1,2-5.24-28c)

Myšlenky pro úterý, 14. 8.

       Když zpytujete své svědomí velkoryse, netrápíte se maličkostmi a obracíte pozornost na důležité, pak vás bude Kristus den ze dne posilovat a poznáte, co se ještě musí odstranit z toho, co je ve vás ještě příliš vámi.
       Když člověk dělá u novin, přejde ho všechna důvěřivost.
       Nezapomínej se sytit Božím slovem, které tě může povzbudit a posílit („zesládla mi v ústech jako med“), ale také usvědčit a vést k obrácení („žalozpěvy, vzdechy a bědy“).

(Komentář: Ez 2,8 – 3,4)

Myšlenky pro středu, 15. 8.

       Zřeknutí se sebe sama nespočívá ani tak v tom, abychom ze sebe něco odstraňovali, jako spíše v tom, abychom do sebe něco vložili.
       Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
       „Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ Blahoslavený jsi i ty, jestliže věříš (důvěřuješ) svému Pánu a odpovídáš na jeho pozvání, na jeho volání.

(Komentář: Lk 1,39-56)

Myšlenky pro čtvrtek, 16. 8.

       S Kristem se váš všední život stává modlitbou, rozjímáním a sjednocením s ním.
       Umělec je člověk vyjadřující složité věci jednoduše.
       Jak jsem na tom se svýma očima a ušima („má oči k vidění, a nevidí, uši k slyšení, a neslyší“)? Vidím či slyším jen to, co chci? Nebo se snažím naslouchat Hospodinu, vidět jeho cesty ve svém životě a následovat jej?

(Komentář: Ez 12,1-12)

Myšlenky pro pátek, 17. 8.

       Všechno dobro v nás je z Krista. Myslet si, že se se všemi nedokonalostmi v sobě vyrovnáme sami, to je sebeklam a pýcha.
       Nesvoboda je podřízenost cizí vůle.
       I tobě Hospodin vše odpouští pro smlouvu uzavřenou Ježíšovou smrtí na kříži. Rozpomeň se na jeho milosrdenství ve svém životě, děkuj za ně a posílen jeho milostí usiluj o dobro v dnešním dni.

(Komentář: Ez 16,1-15.60.63; Ez 16,59-63)

Myšlenky pro sobotu, 18. 8.

       Darujme Kristu to naše nic, abychom obdrželi všechno.
       Bez velké vůle neexistují velké talenty.
       Také skrze moji víru může (a chce) být Ježíš přítomen v tomto světě a zde působit. I skrze mne chce lidi kolem otevírat přijetí a prohlubování daru spásy (a mne samého také).

(Komentář: Mt 17,14-20)

Myšlenky pro neděli, 19. 8. 2012

       Kristus se dává poznat jen krok za krokem.
       Všichni lidé jsou moudří: jedni napřed, druzí potom.   (Čínské přísloví.)
       Dobrá předsevzetí, která si lidé dělají na Nový rok, o svých narozeninách, na dovolené nebo těsně po ní, na začátku školního roku a tak dále nejsou bezvýznamnými věcmi. I když člověk většinu těchto předsevzetí nesplní, jsou dokladem toho, že mnohým o něco dobrého jde. Že by rádi byli lepší, než jsou doposud.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 20. 8.

       Každá maličkost, kterou vykonáme, ať je ke cti Krista a jeho Otce.
       Hloupost je nejen dědičná, ale i nakažlivá.
       I ve vyhnanství se Hospodin zjevuje Ezechielovi, i „zde na něm spočinula Hospodinova ruka“. Stejně tak já si mohu být jist Boží blízkostí ve svém životě, ať se nalézám kdekoliv.

(Komentář: Ez 1,2-5.24-28c)

Myšlenky pro úterý, 21. 8.

       Nechtějme před Bohem uplatňovat svou teologii. Buďme u Otce dětmi.
       Ten déšť je jako hudba, taková tichá, ta ani nezní, ta jen z dálek vzdychá.
       Nezapomínej se sytit Božím slovem, které tě může povzbudit a posílit („zesládla mi v ústech jako med“), ale také usvědčit a vést k obrácení („žalozpěvy, vzdechy a bědy“).

(Komentář: Ez 2,8 – 3,4)

Myšlenky pro středu, 22. 8.

       Duchovní četba a zpytování svědomí jsou jakoby předsíní modlitby. V modlitbě je Bůh přítomen, stojí před námi.
       Každý strom se pozná po ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží víno.
       „Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ Blahoslavený jsi i ty, jestliže věříš (důvěřuješ) svému Pánu a odpovídáš na jeho pozvání, na jeho volání.

(Komentář: Lk 1,39-56)

Myšlenky pro čtvrtek, 23. 8.

       Celé naše zpytování svědomí by se vlastně mělo ptát: „ Jednal jsme, jak by jednal Kristus? Mluvil jsem, jako by mluvil On?“
       Štěstí plyne z přibližování se k dobrému, k cestě k dobrému.
       Jak jsem na tom se svýma očima a ušima („má oči k vidění, a nevidí, uši k slyšení, a neslyší“)? Vidím či slyším jen to, co chci? Nebo se snažím naslouchat Hospodinu, vidět jeho cesty ve svém životě a následovat jej?

(Komentář: Ez 12,1-12)

Myšlenky pro pátek, 24. 8.

       Trpět a mlčet je celé učení evangelia. Kristus nechce množství slov, ale zapření sebe. Mlčením a odříkáním vytváříme v sobě prostor pro Boha a nic při tom neztrácíme.
       Neděláme podobu světa, spíše oslavu a podobenství jeho.
       Dobrá vůle je v člověku to nejcennější.

(Fénelon)

Myšlenky pro sobotu, 25. 8.

       Je třeba Boha hledat tam, kde nás čeká, a ne tam, kde bychom ho chtěli hledat, kde bychom ho raději chtěli nalézt. Ať volí on sám.
       Každá ctnost má svůj čas.
       Kdo se chce stát užitečným pro druhé, musí nejdříve sám na sobě hodně zapracovat. Kdo chce druhé rozohňovat, musí dříve hořet velkou láskou ve svém srdci.

(Sv. Ignác z Loyoly)

Myšlenky pro neděli, 26. 8.

       Berme z Boží ruky všechno, co naši duši trápí i těší, abychom se stávali podobnějšími Kristu.
       Nikdo nemá tolik chyb jako nepřítomní.
       Člověk má jeden krásný úkol: modlit se a milovat. To je štěstí člověka na zemi.

(Jan M. Vianney)

Myšlenky pro pondělí, 27. 8.

       Náš život má smysl jen tehdy, když poskytujeme Kristu možnost, aby v nás mohl žít, mohl sílit a rozvíjet se.
       Nejstarší bída je samota a pocit, že tě nikdo nepotřebuje.
       Věci mají jen tu hodnotu, kterou jim udělíme

(Moliére)

Myšlenky pro úterý, 28. 8.

       Ať Kristus ve vás znovu vstane z mrtvých. Ať to není Kristus, který se jen unavený vleče cestami.
       Učme se všude jen od toho, koho máme rádi.
       Nic neprospějeme druhému, pokud nenajdeme cestu k jeho srdci.

(Christoph Martin Wieland)

Myšlenky pro středu, 29. 8.

       Kéž je u vás Duch svatý světlem i teplem vašeho duchovního života. Ať vás naučí všemu, co vám Kristus řekl a ať to ve vás uskuteční.
       Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti.
       Když člověk nežije podle svých myšlenek, skončí přemýšlením, jak žije.

(Gabriel Marcel)

Myšlenky pro čtvrtek, 30. 8.

       Když na nás dolehne nějaká ztráta, připomeňme si, že Pán s námi zůstává. Ztrátami nás chce Bůh naučit, aby nám stačil jen on sám.
       Láska je jediná síla, která dokáže změnit nepřítele v přítele
       Být člověkem znamená být odpovědný. Znamená to cítit, že klademe-li svůj kámen k ostatním, pomáháme stavět svět.

(Antoine de Saint Exupéry)

Myšlenky pro pátek, 31. 8.

       Nalézat Boha ve všem a ve všech, to je pravý způsob, jak Bohu sloužit a milovat jej.
       Divadlo se ruší mnohem snadněji, než se zakládá.
       Velké duše mají vůli, ty malé pouze přání a touhy.

(Čínské pořekadlo)