† † †




Sebrané myšlenky dne - březen 2015

† † †


Modlitba měsíce března:

     Ježíši Kriste, ty slyšíš nářek chudých a utlačovaných. Trpíš spolu s nimi. Ukaž nám cesty solidarity. Připomínáme si tvá slova: "Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili."

Amen.
† † †

Myšlenky na neděli, 1. 3. 2015

     Celý křesťanský život je cesta, jakýsi výstup na horu v Ježíšově doprovodu. Není to vždy snadné, ale výstup na horu je nádherný.
     Svatost znamená z lásky žít obyčejné věci s Bohem, pro Boha.
     Ježíš oznámil učedníkům, jakou smrtí zemře. Podle Petrovy reakce se zdá, že to moc nechápou a spíš jsou tím vyděšeni (Mk 8,31-33). Ale Ježíš nepotřebuje učedníky vyděsit, pouze je připravit na chvíle, které nadcházejí. Ví, že Otec má všechno pevně v rukou a že smrt nemá poslední slovo. To však učedníci ještě neznají a bude jim ještě nějaký čas trvat, než skutečně vírou přijmou, kdo Ježíš opravdu byl a je. Také my jsme na cestě a také my procházíme těžkými chvílemi. To ale nic nemění na vítězství Pána v našich životech, pokud zůstaneme věrně poslušni Božího hlasu, který Ježíš reprezentuje.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 3. 2015

     Když kráčíme bez kříže, když budujeme bez kříže a když vyznáváme nějakého Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky, jsme světáky, jsme biskupy, kněžími, kardinály, papeži, ale nikoli Pánovými učedníky.
     Napájej se po celý život z pramene Trojice, aby ses díky tomuto prameni stal naplněnou nádobou, jež přetéká, a nikoliv řečištěm, které se nešetrně vyprázdní.
     Než přistoupíme ke svátosti smíření, vraťme se k tomuto úryvku; viny jsou zde totiž vyznávány v 1. osobě množného čísla. Hřích se týká celého společenství.

(Komentář: Lk 6,36-38)

Myšlenky na úterý, 3. 3. 2015

     „Kdo se nemodlí k Pánu, modlí se k ďáblu“ - když se nevyznává Ježíš Kristus, vyznává se světáckost ďábla, mondénnost démona.
     Je třeba se stále namáhat, po celý náš život až do smrti, pro budoucí štěstí, pro sjednocení se s Bohem.
     Šarlat, purpur… ve starověku barvivo vyráběné z ostranky jaderské. Našimi běžnými prostředky neodstranitelné. Jeho milost však na dokonalé vyprání stačí!

(Komentář: Iz 1,10.16-20)

Myšlenky na středu, 4. 3. 2015

     Během putování k Pánu, při budování a při vyznávání někdy dojde k otřesům, nastanou hnutí, která nepohánějí vpřed, ale stahují nás nazpět.
     Jestli chcete být krásní, milujte.
     Bolest nepochopeného Jeremiáše je podobná bolesti a nepochopení našeho Pána. Není způsobená naší pokřivenou optikou, kterou nahlížíme na službu v církvi?

(Komentář: Jer 18,18-20)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 3. 2015

     Mějme odvahu putovat v Pánově přítomnosti, s Pánovým křížem, budovat církev na Pánově krvi, která je prolita na kříži, a vyznávat jedinou slávu Krista Ukřižovaného.
     Čím více člověk roste v pravdě o Bohu, tím zřetelněji setrvává v jeho lásce, tím více je schopen být s Ježíšem, tím jasněji je opravdový a také štědřejší vůči ostatním.
     Bodlák na stepi, nebo strom u pramene? Chci být tím druhým, ačkoli vím, že stále nenesu ovoce…

(Komentář: Jer 17,5-10)

Myšlenky na pátek, 6. 3. 2015

     Pravá láska je vždycky nezasloužená, bezpodmínečná a nezištná.
     Na kříži je to sám Bůh, kdo žebrá o lásku svého tvora. On má žízeň po lásce každého z nás.
     Vše, co bychom byli raději, aby neexistovalo, na sebe bere Ježíš. Stává se dobrovolně zástupcem všech utlačených, prodaných do otroctví, těch, které společnost nepřijímá. A z opovrhovaných tvoří úhelný kámen společnosti. K její záchraně.

(Komentář: Gn 37,3-4.12-13a.17b-28)

Myšlenky na sobotu, 7. 3. 2015

     Láska nemůže být neutrální, aseptická, indiferentní, vlažná či nestranná. Láska je nakažlivá, nadchne a hrozí uchvácením.
     Příroda je nám k dispozici nikoli jako „hromada náhodně rozházených odpadků“, nýbrž jako dar od Stvořitele, který také určil její vnitřní uspořádání, aby ji mohl člověk střežit a obdělávat.
     Dejme si pozor: vzorný a spořádaný syn byl v přízni otcově jako druhý! Ano, i nebeský Otec je nejspokojenější, když se k němu zdeptáni „světem“ vracíme.

(Komentář: Lk 15,1-3.11-32)

Myšlenky na neděli, 8. 3. 2015

     Láska je kreativní při hledání správného slovníku, aby se sdílela se všemi, kdo jsou pokládáni za nevyléčitelné a nedotknutelné. Je jen třeba najít ten správný slovník.
     Člověk byl stvořen pro vztah k Bohu, a proto Boha nutně potřebuje.
     Jan soustředí celé své evangelium k událostem posledních dní před Ježíšovým utrpením o Velikonocích. Jan míří tak k symbolickému vyjádření rozdílu mezi nepochopením od židů (i když toto označení není přesné; vždyť Ježíš, učedníci i Matka Boží jsou také židé) a přijetím Ježíše obyčejnými, či hledajícími. Nyní je otázka položena nám. Ke které skupině patříme? K těm, kteří hledají jakýkoli argument, aby Ježíše nemuseli přijmout, anebo k těm, kteří přes svoje nechápání za Ježíšem jdou a naslouchají mu?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 3. 2015

     Kontakt je ten opravdu komunikativní slovník, tentýž citový slovník, který malomocnému předal zdraví. Kolik jen uzdravení můžeme vykonat a způsobit, naučíme-li se tomuto kontaktnímu slovníku.
     Pro Boha je srdce člověka, které mu odpovídá, důležitější než celý nesmírný materiální kosmos, který nám umožňuje spatřit něco z nezměrné Boží velkoleposti.
     Jak jednoduchá záchrana před malomocenstvím. Ale bylo třeba odložit pýchu a přílišné sebevědomí. Mysli dnes na ty, kdo budou o Velikonocích pokřtěni.

(Komentář: 2 Král 5,1-15a)

Myšlenky na úterý, 10. 3. 2015

     Toto je Ježíšova logika, toto je cesta církve: nejenom přijímat a integrovat s evangelní odvahou ty, kdo klepou na naši bránu, ale jít bez předsudků a strachu hledat ty, kdo jsou vzdálení, a prokazovat jim zadarmo to, co jsme sami obdrželi zadarmo.
     Člověk má napodobovat Mariinu prostotu, pokornou a odvážnou víru, díky níž se stává „Božím příbytkem“.
     Promedituj text, který může být úpěnlivou modlitbou církve, kdekoli je těžce zkoušená pronásledováním. Přemýšlej o podobnosti mezi církví a Izraelem.

(Komentář: Dan 3,25.34-43)

Myšlenky na středu, 11. 3. 2015

     Kdo tvrdí, že v Kristu zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.
     Vydávat svědectví živoucímu Bohu je naším společným úkolem, který máme uskutečňovat v právě probíhajícím okamžiku.
     Velikost národa je tedy přímo úměrná jeho vztahu k Hospodinu. Pádná odpověď na nacionalismus a ostatní -ismy. A velikost jednotlivce závisí na věrném plnění Ježíšovy vůle. Pádná odpověď na moji pýchu!

(Komentář: Dt 4,1.5-9)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 3. 2015

     Naprostá připravenost ve službě druhým je naším rozpoznávacím znamením, jediným naším čestným titulem.
     Svátosti jsou vstupní branou k víře i k životu církve.
     Jak úžasně nově zněla tato slova v době starozákonní! Bůh, který si přeje štěstí člověka! Oproti bůžkům, kteří člověka spoutávali.

(Komentář: Jer 7,23-28)

Myšlenky na pátek, 13. 3. 2015

     Křesťan nemá pokoušen být s Ježíšem a přitom nebýt s těmi, kdo jsou marginalizováni a izolovali se tak do nějaké kasty, v níž není nic autenticky církevního.
     Ježíš stojí stále před Otcem a přimlouvá se za nás, také v této hodině je mezi námi a chce nás vtáhnout do své modlitby.
     Nemám Jej milovat více ani méně, než sebe. Určitá míra sebelásky je dobrým východiskem k Jeho následování.

(Komentář: Mk 12,28b-34)

Myšlenky na sobotu, 14. 3. 2015

     Křesťan má sloužit ukřižovanému Ježíši v každém člověku, který je z jakéhokoli důvodu odsunut na okraj, a vidět Pána v každém vyloučeném člověku, který má hlad, žízeň a je neoděn.
     Žízeň po nekonečnu je v člověku přítomna a nelze ji ničím vykořenit ani nahradit.
     Kdyby znal pyšný farizej dnešní úryvek z Ozeáše, modlil by se jistě jinak!

(Komentář: Lk 18,9-14)

Myšlenky na neděli, 15. 3. 2015

     Křesťan má vidět Pána ukřižovaného přítomného v každém, kdo ztratil víru, vzdálil se od života své víry nebo se prohlásil za ateistu.
     Existuje jen jeden Bůh, jenž je Stvořitelem nebe a země, a proto je také Bohem všech lidí.
     Je až neuvěřitelné, jak zkušenost Babylónského zajetí proměnila Izraelity. Právě tam, kde ztratili chrám, možnost přinášet oběti, krále jako symbol exekutivy pro zemi, právě tam se zrodila velmi osobní víra. Také zde vzniká synagoga jako místo modlitby a sdílení víry, zde se Izraelité začali hromadně učit číst Písmo svaté jako národní i osobní poklad. Nelze však přehlédnout poznámku autora knihy kronik, že se „splnilo Hospodinovo slovo…, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty.“ Možná i pro nás je to velkou výzvou k osobnímu životu z víry, jehož základním projevem je naplnění sedmého dne, tedy neděle, časem na Boha a na společenství víry.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 3. 2015

     Křesťan má vidět Pána ukřižovaného přítomného v každém, kdo je ve vězení, kdo je nemocen, bez práce a pronásledován.
     Bůh je skutečně Stvořitelem, může nám dát život navěky. Radost ze stvoření, vděčnost za stvoření a odpovědnost za ně kráčejí společně ruku v ruce.
     Přesně ve chvíli, kdy opravdu uvěřím, přeskočí mezi mnou a Pánem jiskra. Znamení, které je skryté, ale výmluvnější, než pokles horečky a úleva tělu.

(Komentář: Jan 4,43-54)

Myšlenky na úterý, 17. 3. 2015

     Křesťan má vidět Pána ukřižovaného přítomného v malomocném na těle i na duši.
     Pokud by byl člověk jen nahodilým produktem evoluce na nějakém odlehlém místě v kosmu, pak by jeho život neměl žádný smysl.
     Uzdravení (i vztahů), oživení, to je znamení Boží přítomnosti. Nestavíme jeho čisté, proudící a životodárné vodě přehrady nebo korýtka, kterými ji chceme zadržet nebo usměrnit?

(Komentář: Ez 47,1-9.12)

Myšlenky na středu, 18. 3. 2015

     Křesťan má vidět Pána ukřižovaného přítomného v každém, kdo je diskriminovaném.
     Jedině služba bližnímu mi otvírá oči, abych byl schopen vnímat to, co Bůh dělá pro mne, a to jak mne Bůh miluje.
     Ani žena, která odloží dítě do babyboxu, nikdy nezapomene… A za námi dvířka Jeho přízně nikdy nezaklapnou! Kéž bychom my nezapomínali na Něj!

(Komentář: Iz 49,8-15)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 3. 2015

     Neobjevíme Pána, pokud doopravdy nepřijmeme toho, kdo je odsunut na okraj.
     Bůh učinil svět, aby existovalo nějaké místo, kde by on mohl rozdávat svou lásku a odkud by mohla zaznívat láskyplná odpověď na tuto jeho lásku.
     Nenápadný, spravedlivý, dříč. To, co o něm nevíme, si můžeme domyslet na příběhu našich spoluobčanů, se kterými se setkáváme. Skrze námezdní dělníky, uprchlíky, skrz ty, kteří zajišťují obživu svých rodin, nám bude postava světce bližší.

(Komentář: Mt 1,16.18-21.24a)

Myšlenky na pátek, 20. 3. 2015

     Pamatujme stále na svatého Františka, který neměl strach z přijetí malomocného a toho, kdo trpí jakýmkoli druhem marginalizace. Evangelium marginalizovaných ve skutečnosti odhaluje a vyjevuje naši věrohodnost.
     Pravou, velkou nadějí člověka, která obstojí při setkání s jakýmkoli zklamáním, může být jedině Bůh.
     Pokud bych si Boha přivlastňoval jen pro sebe, i já propadám pokušení číhat, jak to s druhými skončí, zkoušet druhé a odsuzovat je. Zařazoval bych se tak mezi ty, kteří by Jej rádi zatkli.

(Komentář: Mdr 2,1a.12-22)

Myšlenky na sobotu, 21. 3. 2015

     Uzdravovat. Pozvedat. Osvobozovat. Vyhánět zlé duchy, ale přitom se střízlivě pokládat za pouhého dělníka království. Tak si má Kristův služebník počínat a takto o sobě mluvit, když se věnuje „raněným“, kteří jej čekají u cest církve, jež je polní nemocnicí.
     Bůh nás miluje a vede nás k tomu, abychom jeho lásku vnímali a zakoušeli. Láska roste prostřednictvím lásky.
     Jeremiáš je věrným předobrazem Ježíšových úzkostí. Vzpomeňme, kolik pokolení se snažilo, aby nebylo památky ani po Jeho jméně!

(Komentář: Jer 11,18-20)

Myšlenky na neděli, 22. 3. 2015

     Bůh je dobrý a odpouští všechno. Bůh je otec, plný něhy, který nás bez přestání očekává.
     Všechno, co člověk jako tvor je a co má, je Božím darem. Je to tudíž tvor, kdo ve všem potřebuje Boha.
     Ježíšova hodina je velkým pojmem Janova evangelia – okamžik, kdy náš Pán je vydán do rukou lidí, věřících i nevěřících. Ale toto utrpení, ačkoli je z hlediska lidí ukázkou vítězství nad Ježíšem a důkazem nepravdivosti jeho slov, se ukáže jako cesta záchrany celého lidstva. Ježíš, jako nový Adam, zůstane poslušným až do posledního okamžiku (druhé čtení). Tak zlomí Adamovu neposlušnost, tak zlomí moc vlády hříchu a smrti. Jeho utrpení je ukázkou míry Boží lásky k člověku. Bůh vede svého syna k této poslušnosti až do krajnosti, abychom my pochopili, co znamená věrnost Bohu, ale také věrnost Boha člověku. Víra je skutečnost, která proniká do všech oblastí osobního života, proměňuje ho a naplňuje zcela novým světlem.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 3. 2015

     Až učiníte vše, co jste měli učinit, řekněte: »jsme služebníci neužiteční«.
     Kristus mě přitahuje k sobě, abych se tak naučil milovat bratry jeho láskou.
     Moudrost Danielova a velkorysost Ježíšova jsou pro mě zřejmě nedostižné. Ale zastat se pomlouvaných a neodsuzovat – ani ty, kdo si to v očích lidí „zasluhují“ – mohu vždycky.

(Komentář: Jan 8,1-11)

Myšlenky na úterý, 24. 3. 2015

     Nejkrásnější pochvalou apoštola je být dělníkem království.
     Svobodu může člověk nalézt jedině tehdy, když se jeho bohatstvím stane sám Bůh.
     Na závěr těchto slov mnozí uvěřili, přestože zrovna Pán neuzdravoval a nečinil zvláštní znamení. Obracel jejich pozornost ke svému Otci. Vzor pro naši evangelizaci: ani náznak sebestřednosti!

(Komentář: Jan 8,21-30)

Myšlenky na středu, 25. 3. 2015

     Čím více člověk roste v pravdě o Bohu, tím zřetelněji setrvává v jeho lásce, tím více je schopen být s Ježíšem, tím jasněji je opravdový a také štědřejší vůči ostatním.
     Nad zlem můžeme zvítězit jedině silou dobra, a nikoli oplácením zla dalším zlem.
     Je dobré, že postní dobu můžeme přerušit dnešní slavností, kterou přece „všechno začalo“. Hospodin čeká na souhlas prosté, překvapené dívky. Díky její odvaze se odvíjí příběh záchrany lidstva. Zde ať je počátek pravé mariánské úcty.

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 3. 2015

     Na kříži je to sám Bůh, kdo žebrá o lásku svého tvora. On má žízeň po lásce každého z nás.
     Žít ve víře v Ježíše Krista, prožívat pravdu a lásku, to s sebou přináší každodenní odříkání a utrpení.
     Smlouva vyžaduje dvě strany; za mě promluvil Abrahám. Nezpronevěřuji se sjednanému závazku? Ostatně i já mám změněné jméno: křesťan (= kristovec)!

(Komentář: Gn 17,3-9)

Myšlenky na pátek, 27. 3. 2015

     Příroda je nám k dispozici nikoli jako „hromada náhodně rozházených odpadků“, nýbrž jako dar od Stvořitele, který také určil její vnitřní uspořádání, aby ji mohl člověk střežit a obdělávat.
     Na stvoření musíme nahlížet jako na dar, který nám byl svěřen ne proto, abychom ho zlikvidovali, nýbrž proto, abychom z něho učinili Boží zahradu.
     Popsaným úkladům Ježíš nakonec podlehl. S pocitem opuštěnosti skonal. Ale závěrečné věty tohoto úryvku již zvěstují jeho Zmrtvýchvstání. Bez něho by bylo Písmo nenaplněné.

(Komentář: Jer 20,10-13)

Myšlenky na sobotu, 28. 3. 2015

     Člověk byl stvořen pro vztah k Bohu, a proto Boha nutně potřebuje.
     Neseme v sobě pečeť Otcovy lásky vůči Ježíši Kristu, jíž je Duch svatý.
     Nepřehlédněme, že z úryvku čiší Hospodinova radost, že může být se svým lidem; podobnou radost ať mám i já z toho, že právě On je mým pastýřem, pomocníkem, společníkem.

(Komentář: Ez 37,21-28)

Myšlenky na neděli, 29. 3. 2015

     Pro Boha je srdce člověka, které mu odpovídá, důležitější než celý nesmírný materiální kosmos, který nám umožňuje spatřit něco z nezměrné Boží velkoleposti.
     Eucharistie je Kristus, jenž se nám daruje, a tak nás ustavičně utváří jako svoje tělo.
     Velikonoce jsou časem obnovy naší víry. Nechme se strhnout vyprávěním Písma a objevme, jak veliké věci Bůh udělal z lásky k člověku. Díky této Boží lásce také my máme otevřenou cestu k Bohu. Proto společně vyznejme víru jako setník pod křížem!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 3. 2015

     Člověk má napodobovat Mariinu prostotu, pokornou a odvážnou víru, díky níž se stává „Božím příbytkem“.
     Laici jsou povoláni vydávat svědectví evangeliu v každodenním životě, ať už se nacházejí kdekoli.
     Skrze trpícího Služebníka přichází nabídka prozření, osvobození. Proč ji tolik lidí nechce přijmout? Snad proto, že je nenápadný, nekřičí…? Kéž je naše zvěstování podobné: ať probíhá formou tiché nabídky!

(Komentář: Iz 42,1-7)

Myšlenky na úterý, 31. 3. 2015

     Vydávat svědectví živoucímu Bohu je naším společným úkolem, který máme uskutečňovat v právě probíhajícím okamžiku.
     Člověk potřebuje velkou naději, aby mohl prožívat svou přítomnost. Onou velkou nadějí je Bůh, jenž má lidskou tvář a který nás miloval až do konce.
     Druhý Služebníkův zpěv. Pán jej povolal již od mateřského lůna a vybavil schopnostmi. Také vše, co já mám, je „na leasing“. Pokud si to uvědomím a budu tím víc sloužit, stanu se podobným Ježíšovi!

(Komentář: Iz 49,1-6)