† † †




Sebrané myšlenky dne - prosinec 2016

† † †


Modlitba měsíce prosince:

    † Pane, v tomto vánočním čase dávání a přijímání Ti děkuji za místo, kde mohu bydlet, za oděv, jídlo a všechny dobré věci, které mi denně opatřuješ.
    † Děkuji Ti za lidi, které jsi postavil do mého života, kteří znají mé nedostatky, ale stále mne milují.
    † Děkuji Ti, že zůstáváš se mnou v nesnázích života a táhneš mne blíž k sobě, za pokoj, který dáváš jedině Ty.
    † Děkuji Ti, že moje budoucnost je ve Tvých rukou.
    † Děkuji Ti, že jsi nadějí pro každého.
    † Nejvíc ze všeho Ti děkuji, Pane, za to, že ses narodil pro mou záchranu.


    Amen.


† † †


Myšlenky na čtvrtek, 1. 12. 2016

     Pamatujme na to, že zlý duch v nás nedokáže nic vykonat bez našeho souhlasu.
     Každý člověk je stvořen k obrazu a podobě Boha, proto nachází smysl a pravou hodnotu svého života jen tehdy, když nalezne svého Stvořitele, Boha.
     Chudí a ubozí dle Izaiáše jednou pokoří nepřístupné město. Právě takovým má patřit církev, nechce-li být pokořena.

(Komentář: Iz 26,1-6)

Myšlenky na pátek, 2. 11. 2016

     Každé porovnávání se s druhými nás bude vést buď k pýše, nebo k nervozitě, a ne k tomu, abychom správným způsobem přijali sebe samé.
     Duch svatý pomáhá těm, kteří ho poslouchají.
     Bloudící dostanou rozum. (Kdy?) Možná mě zamrzí: proč k tomu ještě nedošlo? I tím směrem se může ubírat moje adventní těšení a touha…

(Komentář: Iz 29,17-24)

Myšlenky na sobotu, 3. 11. 2016

     I když stále zklamáváme sami sebe ve svých předsevzetích nebo upadáme do svých hříchů, rozhodující je, abychom nikdy nepropadli nedůvěře.
     Duch svatý svými plody a dary posvěcuje, sjednocuje a přetváří Církev a různými charismaty ji umocňuje k tomu, aby neohroženě hlásala evangelium.
     Hospodin provází, učí, léčí. Není však v představách mnohých jako utiskovatel, mravokárce a omezující síla? Chci měnit falešné představy o Bohu?

(Komentář: Iz 30,19-21.23-26)

Myšlenky na neděli, 4. 11. 2016

     Čím si máme formovat svoje vlastní svědomí? K tomu potřebujeme Boží slovo. Poslouchat Boha, poslouchat jeho slovo, jeho přikázání.
     Když se vzdáme jakékoliv své světské touhy kvůli Pánu, On nám oplatí stonásobně.
     Nebeské království je opis Boží přítomnosti, která v daném místě zavládne! Janovi neleží na srdci obecné teologické konstatování o Boží všudypřítomnosti. Bůh Jana vyzval k hlásání zvláštního času milosti, který přichází. Je to čas, kdy je Bůh blízko. Tento moment okusí každý, kdo připraví své srdce (obrácení znamená jak obrátit se k Bohu, tak i odvrácení se od zla). Ve hře je příchod Pána během blížících se dní!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 5. 11. 2016

     Častokrát po určité době zjistíme, že to, co se nám možná někdy zdálo těžké, nepříjemné, skličující, mělo pro nás klíčový význam. Pán Bůh si nás tímto vším připravoval na chvíle, ve kterých jsme dokázali obstát, a poznali jsme, že právě toto bylo pro nás dobré.
     V duši naplněné Duchem svatým se děje podivuhodná a neuvěřitelná proměna a začíná v ní nový život.
     Možná nám chybí vynalézavost a ochota rozebrat střechu, která nám zakrývá Ježíšovu uzdravující moc.

(Komentář: Lk 5,17-26)

Myšlenky na úterý, 6. 11. 2016

     Člověk je stvořený, aby Pána Boha poznal, miloval, chválil, a tak dosáhl plnosti života.
     I kdybyste postavili milióny betlémů a umístili do nich dřevěného nebo keramického Ježíška, neprožijete Vánoce, jestliže neočistíte svá srdce od hříchu, a neumožníte živému Ježíši, aby vstoupil do Vašeho života.
     Pokud patřím do „stáda“ devětadevadesáti ovcí, nechci se na pastýře zlobit, když mě opustí a vydá se za tou jedinou ztracenou. Nebudu jí nic vyčítat, ale chci se radovat s ním, až ji najde

(Komentář: Mt 18,12-14)

Myšlenky na středu, 7. 11. 2016

     Proč potřebujeme modlitbu? Modlitba nám dává Ducha Svatého, v němž jsme schopni rozlišit, jaké jsou v nás myšlenky nebo hnutí.
     Pán volá lidstvo, aby odložilo staré lidství poškozené klamnými touhami, a aby se v Duchu obnovilo duchovním smýšlením.
     Jho a břemeno mého pastýře netlačí a netíží. To my sami si občas „nakládáme“ – i svými hříchy.

(Komentář: Mt 11,28-30)

Myšlenky na čtvrtek, 8. 12. 2016

     Ve svém životě se buď k Bohu blížíme, anebo se od Boha vzdalujeme. Nikdy nemůžeme zaujímat postoj, že já nejsem ani pro, ani proti.
     Skrze Ducha svatého je do mého srdce vylita Boží láska. Proto mám účastenství i ve společenství svatých.
     Maria učinila konec tomuto nepřátelství. Toto si uvědomím, kdykoli se zahledím na adventní červánky: už ve chvíli, kdy byla ve své mamince počata, začalo „svítat“ na lepší časy!

(Komentář: Gn 3,9-15.20)

Myšlenky na pátek, 9. 11. 2016

     Cílem působení zlého ducha je člověka falešně uspokojovat nebo mu předkládat falešnou radost a smyslové radosti, takže se člověk stane natolik omámený jako narkoman, který se nechá tak zlákat, že si myslí, že v životě neexistuje nic krásnějšího.
     Duch svatý dává své dary tomu, komu chce, a protože je dárcem, má svou vlastní vůli a svobodu.
     I dnes se opakuje hodnocení: jeden představitel církve je příliš lidský, druhý zase moc upjatý… Syn člověka – dokonalý člověk a dokonalý Bůh – ať je naším jediným měřítkem!

(Komentář: Mt 11,16-19)

Myšlenky na sobotu, 10. 11. 2016

     Výčitky svědomí, pravého svědomí, jsou darem a přirozeným projevem toho dobra, které Bůh vložil do člověka.
     Duch svatý je jediným prostředníkem, který nás přivádí k Bohu Otci a Synu. Je darem seslaným po Ježíšově vzkříšení. Duch ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.
     Likvidace nepohodlných hlasatelů pravdy pokračuje do našich dní. Vzpomenu na tábory nucených prací a následovníky Ježíše, kteří svým utrpením potvrzují Jeho slova. Jejich každodenní advent trvá mnoho let…

(Komentář: Mt 17,10-13)

Myšlenky na neděli, 11. 11. 2016

     Uměním života není se pro něco nadšeně rozhodnout. Uměním života je zůstat věrný svému dobrému rozhodnutí i v těžkých, a temných životních chvílích.
     Duch svatý neustále posiluje naše vnitřní já, abychom poznali Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání.
     Poslední věty evangelia této neděle nás mohou překvapit. Ježíš skládá hold Janovi. Proč však říká, že je nejmenší v Božím království? Jan vystupuje jako předchůdce Krista. Sám již nezažije Ježíšovo vítězství Velikonoc. Symbolicky tak zůstává starozákonním prorokem. Pouze ohlašuje události, které nastanou. Avšak společenství Ježíšových posluchačů jsou lidé, kteří mohou zažít velikonoční vítězství. To je zlomový okamžik, protože ti, kdo se nechají ponořit do Kristovy smrti a vzkříšení, jsou Boží mocí povýšeni na Boží syny a dcery. Mají otevřenou cestu k Otci. Ježíš nezpochybní Janovu svatost, ale potřebuje ukázat obrovský dar, který je připraven pro ty, kdo přijmou mesiáše. Ježíšův příchod připomínaný o Vánocích není jen rozjímáním o jesličkách, ale zakoušením velkých Božích skutků, které učinil pro naši záchranu.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 12. 11. 2016

     Pán Bůh nás nestvořil proto, abychom se porovnávali s druhými. Stvořil nás proto, abychom se navzájem milovali, jako on miloval nás.
     Nejsme spaseni svými spravedlivými skutky, nýbrž obmyti milostí, kterou se znovu rodíme k novému životu skrze Ducha svatého.
     Vidím jej, ale nikoli nyní, zřím jej, ale nikoli zblízka. Motto pro zbývající část adventu: vždyť v těchto slovech se odráží život každého křesťana, který očekává Pána.

(Komentář: Nm 24,2-7.15-17a)

Myšlenky na úterý, 13. 11. 2016

     Je úplně normální a přirozenou součástí každého z nás, když jednoduše přijdou chvíle, že se nám nic nechce, že se nám náhle zdá všechno těžké, nepříjemné atd.
     Věřící, který má vztah s Bohem, nachází s pomocí Ducha svatého nový smysl předpisů a přikázání.
     Až z velké dálky přinesou dary. Neexistuje omezení pro ty, kdo jej chtějí poznat a následovat. Není žádné omezení pro univerzální církev, kterou mohu ztotožnit s „lidem pokorným a chudým“.

(Komentář: Sof 3,1-2.9-13)

Myšlenky na středu, 14. 11. 2016

     Bůh chce, abychom dospěli k opravdové zralosti a moudrosti života, aby nás ani úspěchy nepokazily, ani těžkosti života nám nevzaly klid, radost a důvěru.
     Abychom nalezli Božího Ducha, nemusíme chodit na nějaké zvláštní místo, ani se účastnit nějaké duchovní akce. Stačí otevřít srdce, kde ho nalezneme a můžeme zakoušet.
     Rosa, déšť, otevření země. Kéž si dokážeme vážit krás přírody a šetřit ji! Vždyť ona je znamením Hospodinovy přítomnosti a jeho touhy prolomit naše sobectví a sebestřednost.

(Komentář: Iz 45,6b-8.18.21b-25)

Myšlenky na čtvrtek, 15. 12. 2016

     Po dobu duchovní neútěchy nedělejme žádnou změnu. Naopak, snažme se zůstat při uskutečňování rozhodnutí, jaké jsme udělali předtím v klidu.
     Duch lásky uschopňuje člověka, aby poznával Ježíše v druhých lidech, a povzbuzuje ho, aby zasvětil svůj život péči o druhé.
     Ačkoliv byl Rok milosrdenství ukončen, Boží náklonnost k člověku je trvalá – jako manželský vztah. Jsou však naše manželské vztahy obrazem Jeho lásky?

(Komentář: Iz 54,1-10)

Myšlenky na pátek, 16. 11. 2016

     Boží slovo nás stále ujišťuje, že to, co je nemožné člověku, je možné u Boha.
     Každý věrohodný křesťan, který je povolán k životu s pohledem upřeným k životu věčnému, má vydávat svědectví o Kristu a prožít tuto zkušenost naplnění Duchem svatým.
     Bůh touží po absolutní jednotě se všemi lidmi, i s těmi, kteří o něm nevědí a které bychom raději viděli stranou. Právě v jejich přijetí se pozná mé sjednocení s Boží láskou.

(Komentář: Iz 56,1-3a.6-8)

Myšlenky na sobotu, 17. 11. 2016

     Nikdy nepřestaňme věřit a důvěřovat. Nenechme si od zlého ducha namluvit, že není možné zvítězit.
     Základním předpokladem toho, aby člověk dostal Ducha svatého, je úplné a upřímné obrácení, jehož výsledkem je změna životního stylu.
     Co trápení by si lidstvo ušetřilo, kdyby platilo: „Národy ho budou poslouchat“. Musím však začít od sebe: jak je to s mým vztahem k přicházejícímu Vládci..?

(Komentář: Gn 49,1a.2.8-10)

Myšlenky na neděli, 18. 11. 2016

     Tam, kde člověk končí, Bůh obyčejně začíná.
     Jestliže se má nádoba naplnit, musí se nejdříve vyprázdnit a vyčistit. Je nutné přinést nádobu svého srdce ke zdroji živé vody, k Ježíšovu srdci.
     Způsob Ježíšova početí může vyvolat bouřlivou diskusi. Ale autor evangelia se touto otázkou zřejmě příliš netrápil. Předkládá v několika větách fakt, jak ho sám zaznamenal, protože směřuje pozornost někam dál. Početí Božího syna hraje symbolickou roli. Jde o otázku: „Co tím chtěl Bůh naznačit?“ Ježíš je Bůh, přebývá od věčnosti s Otcem. Jak se může stát naplno člověkem? Sledujeme jeho pozemský život a vidíme, že projde stejnou cestu jako kterýkoli jiný člověk od svého početí až ke smrti. A přece je na něm něco výjimečného. Cesta k jeho narození vede skrze Boží slovo. Anděl říká Josefovi: „Je z Ducha svatého… on spasí svůj lid…“ Bůh zasahuje zásadním způsobem do dějin světa, a to právě v těchto okamžicích.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 19. 11. 2016

     Bůh nechce, abychom propadli marné pýše. Bůh nechce, abychom se chlubili cizím peřím. Proto nám dává chvíle, ve kterých cítíme a poznáváme, že každý pokoj nebo radost, či schopnost modlit se, není samozřejmostí.
     Lidé "obtěžkaní" svými "proč" a "jak" často dar Ducha nedostanou.
     Zachariášova dočasná ztráta řeči dala vyniknout ohromujícímu tajemství i životnímu stylu Pánova Předchůdce. Neslušelo by i nám častěji (dobrovolně!) mlčet?

(Komentář: Lk 1,5-25)

Myšlenky na úterý, 20. 11. 2016

     Ježíš na pokušení odpovídá, ale s pokušením nediskutuje. Mohli bychom se řídit zásadou: S pokušením, ani se zlým duchem, se nediskutuje, pokušení, zlému duchu, se odporuje.
     Duch svatý osvobozuje člověka i od strachu ze smrti.
     Maria s andělem, poslem Božím, hovoří a klade mu zcela praktickou otázku. S Božím „zastíněním“ souhlasí a podřizuje se. Pak anděl odchází. Vzor pro můj vztah k Bohu!

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na středu, 21. 11. 2016

     Namísto toho, abychom se zbytečně ptali proč, je mnohem důležitější postoj, jaký ve svém životě ke všemu, co se děje, zaujmeme. Je to důležitá moudrost pro náš život.
     Bez svatosti nemůže nikdo zakoušet Boha. Pokud chce mít člověk intimní vztah s Bohem, musí odhodit hřích.
     Při této návštěvě obě ženy dávají vyniknout jejich a našemu Pánu. Budeme prosit za maminky ve stavu, který se právem nazývá „požehnaný“.

(Komentář: Lk 1,39-45)

Myšlenky na čtvrtek, 22. 12. 2016

     Nejedna krize, i v manželství i v rodině, i v kněžském životě je vlastně krizí duchovního života. Zapříčiňuje ji nedostatek upřímné, opravdové modlitby a spojení s Bohem.
     Jen tehdy, když odpustíme druhým, získáme ten pravý postoj modlitby. Bůh Otec přijal nejvyšší oběť svého jediného Syna na Kalvárii až poté, co Ježíš všem odpustil.
     Hladoví, chudí, ponížení. K takovým i dnes sestupuje náš Bůh. I když netrpím nouzí, nechci patřit mezi pyšné a přesycené. Chci Bohu umožnit, aby ve mně pracoval.

(Komentář: Lk 1,46-56)

Myšlenky na pátek, 23. 11. 2016

     Člověk, který se modlí, bude vždy člověkem, který objeví smysl svého života a objeví ve svém životě to, co je nejdůležitější.
     Zlý duch se nemůže dotknout nikoho, v němž působí Duch Boží.
     Janův otec Zachariáš začal mluvit v okamžiku, kdy napsal jméno svého synka, které znamená: Bůh se prokázal jako milostivý. Kéž se i mně „rozváže jazyk“, abych svědčil o dobrotě Boží…

(Komentář: Lk 1,57-66)

Myšlenky na sobotu, 24. 11. 2016

     Bůh, který se stal člověkem v Ježíši Kristu, nám byl podobný ve všem, kromě hříchu, vzal na sebe i zkušenost pokušení.
     Každý, kdo se cítí slabý nebo prožívá pokušení, se má snažit zůstat ve stálém spojení s Ježíšem skrze milost přijatou v modlitbě, ve svátosti, skrze skutky milosrdenství a půst.
     Zachariášovo dočasné oněmění vydalo plod: krásný chvalozpěv, kterým v breviáři začínáme každý den. Pochopím o vánočních svátcích význam ticha?

(Komentář: Lk 1,67-79)

Myšlenky na neděli, 25. 11. 2016

     Modlitba nám pomáhá přijímat Boží lásku; vnímat, že jsme milováni a čerpat sílu, abychom touto láskou žili.
     Drahocenná krev Ježíše může uzdravit naše vnitřní já z pocitů viny, ze zranění a špatných návyků.
     „Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi…“ říká Jan. V tento den radosti nejde ani tolik o datum Ježíšova narození, které neznáme, ale o skutečnosti, které nám otevřely cestu k Bohu. Ten, kdo přijme Ježíše, dostává možnost být Božím dítětem. Radujeme se nad překvapující cestou, jakou Bůh zvolil. Vtělením se Boží syn zřekl mnoha božských výsad jen proto, aby ukázal, jak blízký je Bůh člověku a jak daleko je ochoten ve své lásce zajít.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 26. 11. 2016

     Všichni máme slabá místa. Zlý duch často využívá náš nevyřešený problém. Je třeba si svoje slabosti uvědomit, vyznat je ve svátosti smíření před Pánem, a tak je dát pod Boží moc.
     Pokud je někdo ochoten dát Pánu svůj čas, On vstoupí do jeho života.
     Když nemohli obstát před jeho moudrostí, velmi se rozzuřili. I já mohu být vystaven podobnému nebezpečí. Když mi dojdou argumenty, může přijít nenávist.

(Komentář: Sk 6,8-10; 7,54-60)

Myšlenky na úterý, 27. 11. 2016

     Častokrát těžkosti, problémy a stavy, ve kterých zkusíme duchovní neútěchu, nás nejednou činí lidmi, kteří umí lépe chápat druhé, jsou milosrdní, umí odpouštět, jsou rozvážní, trpěliví a mají nadhled.
     Pokud člověk chce, může svou povahu proměnit.
     Rychlejší a mladší Jan ponechává prvenství Petrovi. Jak výmluvné pro vztahy v Církvi! Pravým znakem velké lásky je, že dokáže být v pozadí.

(Komentář: Jan 20,2-8)

Myšlenky na středu, 28. 11. 2016

     Je třeba rozpoznat svá slabá místa. Nutností je tato slabá místa posilovat - silou modlitby a moudrou rozvážností plynoucí z bdělosti.
     Ježíš nabádal lidi, aby lidé napodobovali jeho tichost a pokoru. Přicházejme k Ježíšovu srdci a vstřebejme jeho mírnost, která odstraňuje všechny druhy hněvu.
     Předzamenání všech nevinných obětí, těch, kteří se nesměli ani narodit…I dnes usiluje bezbranným a nenarozeným dětem o život egoizmus a strach o ohrožení vlastního postavení.

(Komentář: Mt 2,13-18)

Myšlenky na čtvrtek, 29. 12. 2016

     Pokud si člověk chce uspořádat svůj život, musí poznat smysl a cíl svého života.
     Velkodušnost činí člověka velikým. Dávej druhým a Bůh dá tobě.
     Mnozí dodnes tomuto znamení odporují. Pokud mě to mrzí, mám podíl s Marií v její bolesti. V tiché chvíli mě to může naplnit zvláštním soucítěním s celou církví.

(Komentář: Lk 2,22-35)

Myšlenky na pátek, 30. 11. 2016

     Naděje na věčný život je v křesťanské víře nejkrásnější.
     Napodobujme lásku Ježíše, který šel až tak daleko, že vydal vlastní tělo a krev na kříži a jeho oběť stále pokračuje v Eucharistii.
     Josefova péče o dodinu ať je naším vzorem. Nezbavím se však dotěrné otázky: byla by tato rodina u mě přijata?

(Komentář: Mt 2,13-15.19-23)

Myšlenky na sobotu, 31. 11. 2016

     Žijte podle svého svědomí.
     Pravý pokoj nezávisí na tom, co máme navenek, ale co máme uvnitř.
     Boží Slovo, jeho záměr, se stává Tělem! Zhmotnění jeho dobroty, jeho stopu, mohu poznávat i v druhých lidech. Snažil jsem se o to v uplynulém roce?

(Komentář: Jan 1,1-18)