† † †




Sebrané myšlenky dne - únor 2014

† † †


    Modlitba měsíce

      3 věci ovládej: své nálady, jazyk, chování.
      3 věci posiluj: odvahu, laskavost, vlídnost.
      O 3 věci usiluj: o zdraví, veselou mysl, dobré přátele.
      3 věcí se chraň: tvrdosti srdce, přecitlivělosti, nevděčnosti.
      3 věci obdivuj: přírodu, děti, staré lidi.
      3 věci rozdávej: almužnu, útěchu, pochvalu druhým.

    Amen

† † †


Myšlenky na sobotu, 1. 2. 2014

     Nemějte nikdy na mysli nic jiného než konat vůli Boží, býti lidem užitečným, uradostnit jejich plahočení slzavým údolím.
     Milovat znamená pochopit, že druhý milovat nemusí.
     Kolikrát zažívám rozhořčení nad hříchy jiných? Nepotřebuji také nějakého „Nátana“, abych si uvědomil, že jsem to také já, kdo je vinen hříchem, kdo ničí vztahy, nejedná spravedlivě, kdo potřebuje Boží odpuštění a vysvobození?

(Komentář: Mk 4,35-41)

Myšlenky na neděli, 2. 2. 2014

     Dávejte svědomitě co jest Božího Bohu a On vám otevře lidská srdce.
     Každý jsme anděl s jendním křídlem. Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.
     Je velmi užitečné zkusit si představit souvislosti svátku Uvedení Páně do chrámu. Maria i Josef jsou velice obyčejní a chudí lidé, kterým není věnována v chrámě pozornost. Takových přichází denně řada. A najednou se strhne kolem nich určitý rozruch. Zřejmě nešlo o nic obrovského, ale zazní zvláštní proroctví o dítěti: „On je světlo k osvícení pohanů.“ Ježíš má být světlem, které osvítí pohany! Tedy i nás. Simeon mluví o nás! Nakolik se naplnila jeho slova nejen v církvi, ale především v našem osobním životě? Lukáš zaznamenal tato slova pro nás. Vždyť jde o naši spásu.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 3. 2. 2014

     Nebojte se. Je doba směšně pyšná, leč pravá pokora a nenáročná oběť sráží až dodnes na kolena. Jděte ve jménu Páně – a mluvte srdcem.
     Svatosti není možné dosáhnout vlastními silami. Celé Písmo nás učí, že svatost může být jen plodem Boží milosti.
     David vnímá za Šimejovým zlořečením Hospodina. Uvědomuje si hříšnost svoji i Abšalomovu, která rozvrací jednotu jejich rodu... Není i má hříšnost či neochota odpustit na překážku smíření s mými blízkými?

(Komentář: 2 Sam 15,13-14.30; 16,5-13a)

Myšlenky na úterý, 4. 2. 2014

     Veselost je nebe, pod nímž se všechno daří.
     Jen Bůh může plně zvládnout naše chyby, naše omezení v oblasti lásky, jen on dokáže dostatečně silně působit na naše srdce.
     Davidova láska ke vzbouřenému synu Abšalomovi je obrazem bezmezné a lidským rozumem nepochopitelné Otcovy lásky k nám...

(Komentář: 2 Sam 18,9-10.14b.24-25a.30 – 19,4)

Myšlenky na středu, 5. 2. 2014

     Dobrá rodina, v níž je královnou úctyplná láska, se přirovnává k chrámu, ve kterém přebývá Bůh – Láska.
     Naše síly jsou omezené, Boží síla a láska jsou naopak bez hranic.
     Znát počet lidu znamená spoléhat se více na své vlastní síly než na Hospodina, na jeho sílu a moc. Na co se spoléhám já?

(Komentář: 2 Sam 24,2.9-17)

Myšlenky na čtvrtek, 6. 2. 2014

     Každý kněz je zázrakem Božího milosrdenství. Tak už 2000 let hledá Pán Ježíš pastýře pro své ovce.
     Máme spolehlivý prostředek, jak Boží lásku a sílu přivést na pomoc naší slabosti: stačí svou slabost pokojně přijmout a vložit všechnu důvěru a naději v Boha.
     Choď po Hospodinových cestách, zachovávej jeho nařízení – Davidův odkaz Šalamounovi je jeho odkazem i pro mne...

(Komentář: 1 Král 2,1-4.10-12)

Myšlenky na pátek, 7. 2. 2014

     Pyšný se s Bohem nikdy nesetká, protože jde jinou cestou. Musel by být nejprve sražen k zemi, aby se poznal, byl-li by schopen lítosti a pokání.
     Když nám Bůh vnuká, abychom něco udělali, zároveň nás k tomu uschopňuje.
     Spolu s Davidem, který „v každém svém činu velebil Svatého, Svrchovaného oslavnými slovy“, veleb svého Pána a vzdej mu chválu.

(Komentář: Sir 47,2-13)

Myšlenky na sobotu, 8. 2. 2014

     Nosíme každý u sebe klíče od království nebeského a někdy si ani otevřít nechceme.
     Největší překážkou na cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na vlastní představě o dokonalosti.
     I ty pros spolu s Šalamounem o chápavé a prozíravé srdce, o schopnost rozlišovat na svých cestách dobro a zlo...

(Komentář: 1 Král 3,4-13)

Myšlenky na neděli, 9. 2. 2014

     Bůh prokazuje zázračně své milosrdenství těm, kdo jsou mu věrni.
     Člověk potřebuje poznat , co Bůh chce právě od něho a co možná nežádá od nikoho jiného.
     Mnozí jsme zažili ve svém vlastním životě zklamání a únavu. A není divu. Dnešní společnost se rozdělila na workoholiky a lidi osamělé. Lze najít nějakou optimální pozici pro ty, kdo chtějí žít z Kristova evangelia? Otázka nemá snadné řešení, ale jedno je jisté. Pokud jsme poznali a přijali Krista, pak také máme zdroj odvahy, síly, ale především naděje a smyslu. V jeho světle lze mnoho věcí posouvat. Není třeba nějaké manipulace s ostatními, ale také není třeba dopředu rezignovat s hořkou otráveností, jak nám píše papež František ve své apoštolské exhortaci Evangelii gaudium.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 10. 2. 2014

     Za každý projev věrnosti nová milost. Každá nová milost uschopňuje k novým projevům věrnosti.
     K tomu, co od nás Bůh nechce, milost nedostaneme. Co Bůh požaduje, to i dává.
     Chrám jako místo přebývání Hospodina, místo, kde je možno zakusit je přítomnost, jeho blízkost. Místo, kde se s ním mohu setkat – vnímám tak náš kostel, do kterého „chodím na mši“?

(Komentář: 1 Král 8,1-7.9-13)

Myšlenky na úterý, 11. 2. 2014

     Pokorní lidé ve službách Ducha svatého jsou odvážní, nebojácní, nesmlouvaví, hlásají pravdu, jak ji poznávají a bijí se o její vítězství, jsou to skutečně „boží bojovníci.“
     I když poslechnout Ducha nás v prvním okamžiku často něco stojí, protože narazíme na své strachy a závislosti, tato poslušnost je nakonec vždy pramenem radosti a blaženosti.
     Vyjádři i ty ve své modlitbě úžas – nad Boží velikostí, nad zachováváním smlouvy s námi, nad jeho ochotou se k nám snížit, když „nebe a nebesa nebes jej nemohou obsáhnout“.

(Komentář: 1 Král 8,22-23.27-30)

Myšlenky na středu, 12. 2. 2014

     Spravedlivý je ten, kdo koná svou povinnost, tj. kdo dává každému, co mu patří, tedy Bohu, co patří Bohu, sobě, co patří jemu, a bližnímu, nač má svaté právo.
     Jediná kapička pomazání Duchem svatým může sama naplnit naše srdce větším uspokojením než všechny statky světa, protože je v ní Boží nekonečnost.
     Setkání se Šalamounem, s jeho moudrostí, vede nakonec královnu ze Sáby k velebení Hospodina. K čemu vede druhé lidi setkání se mnou?

(Komentář: 1 Král 10,1-10)

Myšlenky na čtvrtek, 13. 2. 2014

     Bůh prozírá daleko do budoucnosti. Ví, co nám prospěje a co by nám mohlo uškodit. Všechno řídí k našemu dobru časnému i věčnému.
     Blaženější je dávat než dostávat.
     Nenech nikoho (a nic), aby tvé srdce – střed tvého bytí – odvedlo od oddanosti Hospodinu, od jeho hledání a následování

(Komentář: 1 Král 11,4-13)

Myšlenky na pátek, 14. 2. 2014

     Nic se neděje bez Boží vůle nebo Jeho dopuštění. Je dobrý nejen k lidem, nýbrž ke všem tvorům. Všímá si toho nejmenšího, pečuje o všechny a prokazuje všem nesčetná dobrodiní.
     Tím, co nám brání dostávat od Boha hojnější milosti, je možná jednoduše naše nedostatečná vděčnost za ty, které nám už dal.
     Hříchy rozdělují lidi i národy. Pros za odpuštění všech svých vin, které vedly k rozdělení, a hledej cesty nápravy.

(Komentář: 1 Král 11,29-32; 12,19)

Myšlenky na sobotu, 15. 2. 2014

     Bůh je nejvýš dobrý, dobrotivý! Je moudré svěřovat se denně ráno modlitbou Jeho otcovskému vedení, abychom byli každý den o krok blíž království Božímu a Jeho spravedlnosti.
     Když máme dojem, že náš život s Pánem vázne a potřebuje probudit, může být velmi dobré vyhradit si několik dní na duchovní obnovu, intenzivněji se modlit a prosit o světlo Ducha svatého.
     Často nemáme odvahu zastavit své hříšné jednání a na hřích vršíme další hříchy. Jedinou smysluplnou cestou je však cesta obrácení, pokání a prosby o odpuštění…

(Komentář: 1 Král 12,26-32; 13,33-34)

Myšlenky na neděli, 16. 2. 2014

     Modlitbou před jídlem a po jídle dokazujeme své vděčné přesvědčení, že vše máme od Boha. On je náš dobrý Pastýř.
     Abychom se mohli nechat vést Božím Duchem, potřebujeme velkou vnímavost a pružnost, kterých se postupně nabývá uplatňováním odpoutanosti.
     Ježíšova interpretace Desatera je radikální. Nijak předpisy nezjemňuje ani nezlehčuje. Naopak. Zpřísňuje až do téměř nesplnitelné podoby. Ale nejde tu o postavení nesplnitelných nároků. Snaží se posluchače dovést k porozumění, oč v předpisech jde. To přeci není otázka norem či nařízení. Jde tu o ochranu lidského života. Ochranu vztahů, rodiny a především našeho vlastního srdce. Jde tedy o promyšlené naplňování nebo také zvnitřnění předpisů Desatera. To je hlavní směr Ježíšových důrazů.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 17. 2. 2014

     Bůh je nejmoudřejší a všemohoucí vychovatel. Zatímco společenská výchova trne nad výsledky svých snah, zůstávají Duchu svatému úžasné možnosti a my vidíme s překvapením plody jeho výchovy.
     Snažme se nelpět na ničem ani hmotně, ani citově, dokonce ani duchovně.
     Vytrvej ve zkouškách víry – to je cesta, které vede k Pánu, k dokonalosti

(Komentář: Jak 1,1-11)

Myšlenky na úterý, 18. 2. 2014

     Jsou dny naplněné radostí a druhé zase plné bolesti. Obojí však obsahují poučení pro toho, kdo se chvíli nad nimi zastaví v přemýšlení.
     Lpění na své vlastní moudrosti, i když si stanovuje cíle, které jsou samy o sobě skvělé, je pro poslušnost Duchu svatému asi nejhorší překážkou.
     Každý člověk podléhá žádostivosti, pokušení. Bůh (jenž je neměnný ve svém rozhodnutí nás milovat) nás vysvobozuje slovem pravdy, které může i bolet, ale vede k uzdravení…

(Komentář: Jak 1,12-18)

Myšlenky na středu, 19. 2. 2014

     Mnoho lidí umírá bez blízkosti pozemské matky. Kéž neumírá bez volání k nebeské Matce.
     Chceme-li vnuknutí Ducha svatého rozpoznat a jednat podle něho, je nanejvýš důležité snažit se uchovat své srdce v pokoji, a to za všech okolností.
     Naslouchat Bohu a být vnímavý k jeho slovu, které do mne bylo vloženo – vezmi si tuto výzvu do dnešního dne a uváděj ji ve skutek.

(Komentář: Jak 1,19-27)

Myšlenky na čtvrtek, 20. 2. 2014

     Věda hledí najít a využít kdekterou energii. Jak velice se ochuzuje, nechá-li nevyužitou energii skrytou ve sv. Hostii.
     Se snahou o pokoj je spjata i snaha o ticho. Ne o ticho prázdné, ale o ticho, které je pokojem, pozorností k Boží přítomnosti a pozorností k druhému, důvěřivým očekáváním a nadějí v Boha.
     Jak je tomu u mne? Nestraním někomu pro jeho bohatství, pro výhody, které u něj mohu zís

(Komentář: Jak 2,1-9)

Myšlenky na pátek, 21. 2. 2014

     Naše srdce musí nutně na něčem viset. Jsme stvořeni pro lásku. Buď se někdo pověsí na Boha, nebo na člověka či na mrtvou věc.
     Rozpoznávat, co je z Ducha svatého, se naučíme, když si budeme všímat dění ve své duši.
     Jsme ospravedlnění před Bohem pouze svojí vírou, ta se však musí projevovat skutky, láskou a službou bližním. Bez skutků je víra nevěrohodná, chřadne a umírá.

(Komentář: Jak 2,14-24.26)

Myšlenky na sobotu, 22. 2. 2014

     Něco dokážeme láskou, ne tím, že máme úspěchy, že jsme milováni. Děkujme za utrpení a pokoření zvlášť vděčně. Chrání od rakoviny pýchy. Malé trny sbírat, políbit, obětovat, ať o nich nikdo neví.
     Rozlišení toho, co v nás působí Duch svatý, se velmi usnadní, když budeme mít možnost otevírat své srdce někomu, kdo nás může duchovně vést.
     Modli se za svého faráře, biskupa..., aby byli vzorem ve víře, aby pásli své stádo ne jako najatí za mzdu, aby nám pomáhali objevovat a žít radost evangelia.

(Komentář: 1 Petr 5,1-4)

Myšlenky na neděli, 23. 2. 2014

     Bůh je mocný, aby rozmnožil lásku. Bez lásky nic nejsme, Bůh nám ji může rozmnožit, aby naše dílo bylo dokonalé.
     Častá zpověď je zdrojem světla pro pochopení, co se děje v naší duši.
     Jak tedy splnit všechny požadavky víry, jsou-li mnohdy opravdu těžké? Cesta vede jedině přes Ducha. Tedy obrácením se k Bohu a prosbou, aby nám pomohl. A ještě více je třeba, abychom nejen spolupracovali s Bohem, ale především mu patřili. To je význam slova „svatý“, je-li použito o osobě či věci, která není sama Bohem. Svatý je tedy patřící Bohu. Dokonalost požadovaná Kristem v evangeliu není nesplnitelným bláznovstvím, ale uvedením do reality! Jedině jako „patřící Bohu“ můžeme stát pevně v požadavcích víry.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 24. 2. 2014

     Kde je Panna Maria uctívána, tam je pravý duch pokory, naděje a lásky.
     Boží vnuknutí nás nemůže nabádat k něčemu, co by bylo v rozporu s učením a požadavky Božího slova.
     Hořká nevraživost a sobeckost, falšování pravdy – to všechno narušuje vztahy i mezi křesťany. Neuhnízdilo se něco z toho i v mém srdci? Komu nepřeji úspěch, štěstí, Boží požehnání? A koho asi tak oslovím tímto svým jednáním?

(Komentář: Jak 3,13-18)

Myšlenky na úterý, 25. 2. 2014

     Sv. Josef nebyl nic senzačního, geniálního, snad ani člověkem zvláštní iniciativy. Stojí v pozadí skromný, tichý. Nemusíme mít vůdčí úlohu. Stačí krok za krokem plnit vůli Boží.
     Dává-li nám Bůh do srdce svá vnuknutí, pak tím prvním mezi nimi je vnuknutí poslušnosti.
     Jakubovo varování před pýchou, která rozkládá lidské vztahy a vede k bojům, nenávisti a nepřátelství. A proti tomu jeho výzva k pokoře a přiblížení se k Bohu, který se chce přiblížit ke mně. Čemu dávám ve svém životě přednost?

(Komentář: Jak 4,1-10)

Myšlenky na středu, 26. 2. 2014

     Máme denně nést kříž – kříž poznat, políbit a trpělivě nést.
     Bůh je otec, je sice náročný, protože nás má rád a volá nás, abychom mu dali všechno, ale není tyran.
     Být vydaný Pánu, záviset na něm, potřebovat jej pro svůj život. A nebo si plánovat svůj život sám, žít podle sebe, bez ohledu na Pána, nezávisle na něm?

(Komentář: Jak 4,13-17)

Myšlenky na čtvrtek, 27. 2. 2014

     Snažme se vést skrytý život, jaký vedla Panna Maria. Osudy světa jsou v rukou těch, kteří jsou ve skrytosti, kteří se modlí.
     Bůh nemá za cíl nám život komplikovat, chce nám ho vposledku zjednodušit. Poslušnost Bohu osvobozuje a uvolňuje srdce.
     Nezneužívám svůj majetek, své postavení, svoji moc k získávání výhod či předností před těmi bezbrannými, před chudými tohoto světa?

(Komentář: Jak 5,1-6)

Myšlenky na pátek, 28. 2. 2014

     I v oběti se může projevit sobectví; stěžovat si na kříže, tíži; můžeme přehánět. Panna Maria byla klidná i v obětech: vše v rukou Božích.
     Čím jsme poslušnější Ducha svatého, tím je náš souhlas s Boží vůlí svobodnější a spontánnější, tím méně nucenosti a bolesti v něm je.
     Kde, na jakých místech, v jakých situacích mi nejde být čitelný, jasný? Kdy mi nejde říkat ano, ano, ne, ne a vyslovené dodržovat?

(Komentář: Jak 5,9-12)