† † †




Sebrané myšlenky dne - listopad 2012


Myšlenky pro čtvrtek, 1. 11.

     Má-li pes špatné vlastnosti, bývá to proto, že mu je vnutil člověk hlavně tím, že psa považuje pouze za věc a nevidí v něm bytost.
     Štěstí nenajdeme, když ho budeme hledat. Nalezneme ho, když budeme hledat Boha nebo když budeme hledat štěstí pro druhé.
     I tebe chce dnes Ježíš učit. Vyber si jedno blahoslavenství, které promlouvá do tvého současného života, a naslouchej, co ti k tomu chce Ježíš říci.

(Komentář: Mt 5,1-12a)

Myšlenky pro pátek, 2. 11.

     Zázrak je událost, která tvoří víru.
     Lidé jsou dnes často plní zklamání a smutku, protože hledají radost tam, kde není. Putují za štěstím, ale po špatné cestě. Nezřídka si totiž štěstí zaměňují s požitkem, lásku s žádostivostí, vnitřní radost se světskými radovánkami.
     Jistota Kristovy smrti za nás slabé, za bezbožné je pro nás posilou, když se odvažujeme doufat v záchranu našich blízkých (kteří nás ve smrti již předešli) skrze ospravedlnění Kristovou krví, zachránění jeho životem.

(Komentář: Řím 5,5-11)

Myšlenky pro sobotu, 3. 11.

     Moudrost je v tom, že své city a vášně mírníme právě tam, kde neskonale milujeme.
     Radosti můžeme dosáhnout už tady na zemi. Absolutní a dokonalé štěstí bez stínů a bolestí nás čeká až v nebi.
     Mám v sobě „radost, jakou dává víra?“ Z čeho roste, co ji povzbuzuje, co ji ubíjí? Co bych měl udělat?

(Komentář: Flp 1,18b-26)

Myšlenky pro neděli, 4. 11.

     Přítel pak jest pevnost s vodou pramenitou, val nezdolný, přepevný hrad.
     Bůh nám někdy ukazuje určitou cestu, ale nás, aniž bychom si to přiznali, brzdí pochybnost, jestli doopravdy ví, co nás učiní šťastnými.
     Na počátku je prostá víra, vrcholem této víry je hluboký niterný vztah k Bohu prostoupený láskou. Protože Boha milujeme, plníme přikázání. A to v sobě nese dvě roviny – vztah k Bohu a vztah k bližnímu. Jsme to my, kdo jsme poznali Boha, Krista, míru Otcovy lásky a je na nás, zda odpovíme…

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 5. 11.

     Umění pro umění je k ničemu a zmizí beze stop.
     Kráčet za Kristem je těžké, ale není ještě těžší za ním nejít?
     Jak jsem na tom se snahou druhé těšit, láskyplně je povzbuzovat, s touhou po společenství a s účastí na životech (starostech i radostech) druhých?

(Komentář: Flp 2,1-4)

Myšlenky pro úterý, 6. 11.

     Kdo má v hlavě průvan, tomu nezplesniví myšlenky.
     Zkoušky zůstanou zkouškami. Nabídneme-li je však Pánu s láskou, mohou se stát pokáním za hříchy, jimiž jsme Boha urazili, a prosbou za obrácení hříšníků.
     Napodobuj v dnešním dni Krista – služebníka – pokorného a poslušného.

(Komentář: Flp 2,5-11)

Myšlenky pro středu, 7. 11.

     Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.
     Má-li celý svět žít podle Božích přikázání, musí to začít právě u mě, právě dnes.
     „Držte se pevně slova života“ – je pro mne Boží slovo opravdu slovem života? Jsou moje víra a mé skutky odpovědí na toto slovo?

(Komentář: Flp 2,12-18)

Myšlenky pro čtvrtek, 8.11.

     Kdo knihu zabíjí, zabíjí myšlení samotné.
     Důvěřovat znamená „vypsat Pánu nevyplněný šek“. Víme, že nás miluje, a proto musíme s důvěrou a z lásky k němu předem přijmout to, co nám nabídne, i kdybychom si to sami o své vůli nevybrali.
     Je moje chlouba v Kristu? Anebo v mém postavení, v mojí práci, v mé rodině, v mém majetku, v mé službě ve farnosti?

(Komentář: Flp 3,3-8a)

Myšlenky pro pátek, 9. 11.

     Velikost potřebuje tajemství. Nemůžete se obdivovat něčemu, co příliš dobře znáte.
     Umění rozlišovat znamená přesně toto: všecko prozkoumat, ponechat si to, co je dobré, a vyvarovat se zlého. Přesívat to, co hýbe naším srdcem, abychom poznali, odkud různá vnuknutí vycházejí.
     I tvůj chrám – kostel, který je obvyklým místem bohoslužeb tvé farnosti – je místem, kde prýští pramen, který uzdravuje, je pokrmem, dává růst. Napij se...

(Komentář: 1 Kor 3,9c-11.16-17)

Myšlenky pro sobotu, 10. 11.

     Osud je často překvapením pro toho, komu je určen.
     Vzdejme Bohu díky za pomoc, kterou nám prostřednictvím svých andělů tak štědře poskytuje.
     Komu v mém okolí či někde daleko (na misiích) mohu pomoci, povzbudit ho a ujistit o společenství, o Boží péči o něj?

(Komentář: Flp 4,10-19)

Myšlenky pro neděli, 11. 11.

     Etika je obecno a jako taková je tedy božská.
     Naše matka církev nám štědře nabízí všechno, co potřebujeme, abychom mohli vítězně kráčet za vzkříšeným Kristem: zejména skrze svátosti, ale také skrze svátostiny a modlitby. Jen je nutné je začlenit do svého života.
     Příběh evangelia, kdy chudá žena dává vše, co má, je také důkazem bezohlednosti učitelů Zákona, když takto bezmocného, chudého a poníženého člověka nechají dávat do pokladnice, místo aby jí sami přispěli na pomoc. Je důkazem jejich nepochopení a nepřijetí skutečného Božího Zákona. A to platí i dnes, platí to na adresu každého, kdo nevidí skutečnou nouzi. Kdo nemiluje bližního, nic z evangelia nepochopil. Chceme-li žít pro Pána a nabídnout mu sami sebe se prakticky projeví vztahem k bližním – schopností vidět nouzi a ochotou reálně pomoci.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 12. 11.

     Čím déle ho odkládáš, tím silnějším a zakořenějším se hřích stává. Když nedokážeš ohnout prut, jak budeš moci ohnout strom?
     Bůh nás stvořil svobodné. Jde jen o to, abychom svou svobodu využili k tomu, že uposlechneme vnuknutí Ducha Božího a nenecháme se ovládnout našeptáváním Zlého.
     I my jsme „poznali pravdu, jak uctívat Boha.“ A i dnes ji mohu uskutečňovat – v setkání s ním i s druhými, svým životem…

(Komentář: Tit 1,1-9)

Myšlenky pro úterý, 13. 11.

     Každý se dříve či později setká s následky svých činů.
     Duch Boží nás vede k tomu, abychom rostli v lásce, jednotě, službě, touze po svatosti.
     „Projevila se přece Boží dobrota“ – i vůči tobě, odpověz na ni svým díkůvzdáním a rozvážným, spravedlivým a zbožným životem.

(Komentář: Tit 2,1-8.11-14)

Myšlenky pro středu, 14. 11.

     Víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.
     Jestliže v tichu a modlitbě nasloucháme Pánu s upřímným srdcem a s přáním jednat tak, abychom se mu zalíbili, rychle rozpoznáme, co je mu po vůli a co se mu příčí.
     Děkuj za znovuzrození a obnovení Duchem svatým, kterého „na nás vylil v hojnosti“ a v jeho síle kráčej dnešním dnem.

(Komentář: Tit 3,1-7)

Myšlenky pro čtvrtek, 15. 11.

     Rozmluvy probouzejí, oživují a udržují pozornost.
     To, že si stanovíme cíl a využijeme všech možností, abychom ho dosáhli, se nazývá moudrost.
     Pavel vyzývá Filemona k rozšíření srdce, k milosrdenství, k odpuštění, k přijetí – i já jsem dnes zván k témuž.

(Komentář: Flm 7-20)

Myšlenky pro pátek, 16. 11.

     Každý člověk by miloval druhého, kdyby mu rozuměl a mohl do něho nahlédnout.
     Někteří lidé si myslí, že když se křesťané modlí, povznášejí se ve vyšších sférách. Opak je pravdou. V modlitbě a kontemplaci dokážeme vidět věci tak, jak jsou ve skutečnosti.
     „Milujme se navzájem“ – tak oposlouchaná a tak potřebná výzva. Pro tebe a pro dnešní den. Tady a teď.

(Komentář: 2 Jan 4-9)

Myšlenky pro sobotu, 17. 11.

     Co je krásné, liší se od toho, co je účelné, ať si o tom neznalí myslí, co chtějí.
     Většina lidí se dnes bohužel nechává pohltit hlukem a chvatem života a už neslyší hlas svého svědomí. Když si ale dáme tu práci a budeme mu naslouchat, získáme velmi spolehlivého průvodce.
     Jednej v dnešním dni tak, „jak se sluší na věrného křesťana.“ Jak bude tvoje věrnost vyjádřena, čím se projeví?

(Komentář: 3 Jan 5-8)

Myšlenky pro neděli, 18. 11.

     Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpěti, než aby se vnucovala.
     V okamžicích utrpení se nás zlý duch snaží zmást a svést z cesty. Tehdy si musíme připomenout, pro co jsme se zodpovědně rozhodli, a toho se držet.
     Texty popisu budoucnosti jsou nám povzbuzením a ubezpečením, že Bůh přes všechny těžké zkoušky přijde a zvítězí. Syn člověka jednou přijde ve své slávě a my se na tento okamžik těšíme! Písmo neřeší přesný popis událostí a ani to není důležité. Cennější je učinit vše pro to, abychom se s naším Pánem setkali. Vždyť on nám odpustil, stačí jen říci své ANO.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 19. 11.

     Nemoc našeho věku – ztrácíme příliš mnoho času naříkáním, že žádný nemáme.
     Boží přikázání nám svítí na cestu jako lampa. Ukazují nám, jak se vymanit z nejrůznějších závislostí a smutku.
     Co by asi dostal Jan za úkol napsat mně osobně? Jak je tomu s mojí první láskou – roste moje láska ke Kristu, prohlubuje se moje víra?

(Komentář: Zj 1,1-4; 2,1-5a)

Myšlenky pro úterý, 20. 11.

     Nechybuje, kdo nic nedělá, i když právě to je jeho základní chyba.
     V situacích, kdy váháme mezi různými cestami, si stačí mnohdy položit otázku: Co by na mém místě udělal Ježíš?“
     I tebe Syn člověka našel a dál tě hledá – chce tě potkat na tvých cestách, které k němu nevedou, chce tě zastavit, nasměrovat, být tvým hostem, aby spása přicházela více a nově do tvého srdce.

(Komentář: Lk 19,1-10)

Myšlenky pro středu, 21. 11.

     Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce.
     Když přijmeme své povinnosti, bude to pro nás zdrojem pokoje a odvahy postavit se k nim čelem.
     Vyznej spolu se starci: „Pane, náš Bože, jsi hoden…“, vzdávej mu slávu, čest a díky.

(Komentář: Zj 4,1-11)

Myšlenky pro čtvrtek, 22. 11.

     Ty, jehož poznáváme v tísni prostřednictvím andělů, nás nevěřící neodmítej.
     Jak můžeme vychovávat svědomí? Slovem Božím, které nám svítí na cestu, oficiálním učením církve a samozřejmě modlitbou a svátostmi.
     I dnes ti Bůh nabízí svoji přízeň; pros o otevřené oči i uši, abys ji mohl(a) rozpoznat a v její moci jít dnešním dnem.

(Komentář: Lk 19,41-44)

Myšlenky pro pátek, 23. 11.

     I chyby nás dost často vedou k věcem, které nám prospějí.
     Kéž bychom si dokázali udělat na Boha dost času. Protože právě v modlitbě a díkůvzdání uslyšíme, jak Pán promlouvá v našich srdcích.
     Být nablízku Ježíši a naslouchat mu – to je pozvání pro dnešní den. Jak toto pozvání uskutečním? Jak odpovím na to, k čemu mne zve, kam mne posílá?

(Komentář: Lk 19,45-48)

Myšlenky pro sobotu, 24. 11.

     Všechna mořská voda by nestačila na smytí duševní skvrny od krve.
     Bůh nás často očekává v každodennosti života, ve věrnosti vůči svým závazkům, ve schopnosti vzít na sebe zodpovědnost.
     Bůh je věrný a provází své služebníky, i když procházejí utrpením a těžkostmi života. Provází i tebe a chce tě i dnes ujistit o své věrnosti.

(Komentář: Zj 11,4-12)

Myšlenky pro neděli, 25. 11.

     Člověk má sice své meze, ale nikdy nemůže vědět, že to, nač narazil, jsou už opravdu ony.
     Někdy jsme plni nadšení a ochotni pro Boha jít na druhá konec světa. Může se stát, že to po nás bude chtít. Jisté však je, že nás čeká tam, kde máme být.
     „Jsme na konci!“ Tak by se dala označit dnešní neděle. Budeme se radovat, ale i rozjímat o posledním okamžiku dějin našich osobních i kosmu. Bůh je Pánem těchto dějin. On je dovršuje. Kam tedy směřujeme? Co je cílem mého vlastního života? Modleme se za pozitivní dovršení nejen svého života, ale i lidí okolo nás a světa, v němž žijeme. Chceme ale především vidět velikou naději, kterou nám Pán nabízí. On má osud světa ve svých rukou!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 26. 11.

     Chcete-li mě posuzovat, nebuďte se mnou, ale ve mně.
     Abychom ve správný čas dokázali udělat správné rozhodnutí, je nesmírně prospěšné se dívat na celý svůj život včetně věčnosti.
     Životem vládne štěstěna, ne moudrost.

(farnost Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem)

Myšlenky pro úterý, 27. 11.

     Žárlivost, to je umění působit sobě více zla než druhým.
     Ve zkoušce nebo ochablosti na sebe vytrvalost někdy bere podobu trpělivosti.
     Nikdy není příliš pozdě, pokud tady stále žiji – protože mám dnešek

(farnost Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem)

Myšlenky pro středu, 28. 11.

     Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu.
     Procházíme-li těžkými chvílemi, kdy se od základů otřásá naše povolání a rozhodnutí, musíme se zachytit důležitého pravidla: „V mlze neměníme směr.“
     Kdo je vždy trpělivý, má nemalé zásluhy.

(farnost Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem)

Myšlenky pro čtvrtek, 29. 11.

     Herectví není uzavřený kruh, je to dobrodružná cesta, která mě drží nad vodou.
     Naší mapou a buzolou v životě je slovo Boží, učení církve, poslušnost vůči svému závazku a vyslovený slib.
     Člověk nepíše, nemaluje, nesochaří pro sebe, nýbrž sděluje své poznání druhým a pomáhá jim takto formovat jejich vlastní poznání a zkušenosti.

(farnost Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem)

Myšlenky pro pátek, 30. 11.

     Kritika je tvůrčím uměním.
     Musíme přijmout, že nežijeme podle toho, co vidíme nebo cítíme, ale podle toho, čemu věříme a k čemu jsme se zavázali.
     Nebe bude místem, kde konečně zažijeme plnost dobrodružství, tvořivosti a úrodnosti, pro kterou jsme byli stvořeni.

(farnost Laškov, Přemyslovice, Čechy pod Kosířem)