† † †




Sebrané myšlenky dne - duben 2012


Pro neděli 1. 4.

       Poníženému a chudému zjednejte spravedlnost
       Dělej to jako děti: jednou rukou shromažďuj statky tohoto světa a hospodař s nimi, a druhou se stále drž za ruku nebeského Otce a občas se na něho podívej, jak se mu tvé počínání a činnost líbí.
       Setník pod křížem je první člověk Markova evangelia, který nikoli jako posedlý, ale sám – proto, co zažil – vyznává: „Tento člověk byl opravdu syn Boží!“

(Komentář Mk 15,1-39)

Pro pondělí 2. 4.

       Bůh tak miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
       Spása není nikdy pouze osobní, subjektivní, soukromá. Vždycky v sobě zahrnuje přikázání lásky.
       Jak se dívám na nezištné, nevypočítavé skutky druhých? Nepřepočítávám vše na peníze, na možnou užitečnost, nehledám u druhých jen postranní úmysly?

(Komentář: Jan 12,1 - 11)

Pro úterý 3. 4.

       Bůh neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal
       Jen proto, že tě někdo nemiluje tak, jak bys ty chtěl, neznamená, že tě nemiluje jak nejvíc umí.
       Jidáš Krista zrazuje, učedníci jej opouští, Petr bude zapírat, ty …?
       I tvoje hříchy přivádí Krista na kříž. Odevzdej je Pánu a vydej se s Kristem na bolestnou cestu k neděli Vzkříšení …

(Komentář Jan 13,21-33.36-38)

Pro středu 4. 4.

       Proč hledáte živého mezi mrtvými, není zde, byl vzkříšen.
       Držte se pevně Ježíše. I v temnotě.
       Pro Krista muselo být těžké žít s druhým, který proti němu kuje pikle, který ho zradí. Přesto Ježíš odhodlaně kráčí dál, protože jeho „čas je blízko“. „Milujte své nepřátele,“ říká. Dokážu to?

(Komentář: Mt 26,14-25)

Pro čtvrtek 5. 4.

       Jidáš zůstal sám, uzavřen sám do sebe. Je jisté, že Jidáš musel prožívat vnitřní boje a že ve svém srdci nosil mnoho pochybností a temných myšlenek. S nikým však o nich nemluvil, a proto se staly zdrojem jeho klamu, zaslepenosti a tvrdošíjnosti.
       Bůh nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.
       Ježíš, který se za nás vydává. Svou krví potvrzuje novou smlouvu. Prožij to dnes ve své modlitbě i při slavení eucharistie.

(Komentář: 1 Kor 11,23-26)

Pro pátek 6. 4.

       Logika je právě to, co dělá ze svítivých slov fráze.
       Mne v této souvislosti napadá, že člověk se od zvířete odlišuje především tím, že dokáže jednat zcela proti tak zvané zdravé logice, (která říká, že dobré je to, co je dobré pro mne), třeba jen s úcty k úsměvu kolemjdoucího.
       Můžeme během svého života upadnout nebo spadnout; nakonec ale padneme do Božích, tedy dobrých rukou.
       Poklekni před utrpením Božího Služebníka, přiznej svou vinu, přijmi osvobození, přijmi ospravedlnění skrze jeho smrt.

(Komentář: Žid 4,14-16; 5,7-9)

Pro sobotu 7. 4.

       Moudrost je nám často blíže, když padáme, než když se vznášíme.
       Jeden Josef tě ochraňoval, když jsi byl dítětem. Jiný Josef tě opatrně snímá z kříže. On skládá tvé neposkvrněné tělo do lůna chladné skály. Živote, jak můžeš zemřít? Umírám, abych zničil moc smrti.
       Prožij dnes znovu svoji záchranu, svoje ponoření do smrti spolu s Kristem, prožij to, že patříš Bohu, že už nemusíš otročit hříchu, že žiješ pro Boha, spojen s Kristem Ježíšem.

(Komentář: Epištola Řím 6,3-11)

Pro neděli 8. 4.

       Chlubíme se pokroky vědeckými a zapomínáme, že všechny vymoženosti věd slouží rovněž k účelům dobrým, jako zlým.
       Ano, kdo uvěří, nikdy není sám.
       Slova Marie „nevíme, kam ho položili“ jsou podivuhodná, protože Marie mluví v plurálu. Nevíme… Ani my nevíme, jak přesně události proběhly. Bůh zůstává i pro nás tajemstvím, a přesto je nám nesmírně blízkým právě touto událostí.

(Komentář: zmrtvýchvstání Páně)

Pro pondělí 9. 4.

       Střezte se závisti, která je počátkem naší zkázy.
       Musíme se stydět, že se při modlitbě necháváme odvracet neužitečnou roztržitostí, když oslovujeme Krále.
       Bůh chce konat mocné činy, divy a znamení i mezi námi. Zmrtvýchvstalý Kristus přichází jako dárce Ducha a pokoje. „My všichni jsme toho svědky.“ I ty – a právě teď.

(Komentář: Sk 2,14.22b-33)

Pro úterý 10. 4.

       Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem.
       Zahálka je pařeništěm všech zlých myšlenek; proto musíme vždy pracovat, abychom se neoddali nečinnosti a nesvolili srdcem nebo jazykem k nedovoleným věcem.
       To zaslíbení „všem, kteří jsou ještě daleko, které si povolá Pán“, se naplňuje a uskutečňuje i v tvém životě. Jak moc proniklo do tvého srdce?

(Komentář: Sk 2,36 - 41)

Pro středu 11. 4.

       Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí.
       Snažte se, aby se vaše učenost a moudrost ve vás neobrátila v nevědomost a pomatenost.
       Vžij se do role chromého z evangelia, vždyť i tebe ochromuje hřích a i tebe Ježíš uzdravuje a posílá. Ke svědectví i ke chválení Boha.

(Komentář: Sk 3,1 - 10)

Pro čtvrtek 12. 4.

       Světlo v přírodě způsobuje pohyb barev.
       Kdo jsou postaveni nad jiné, ať se chlubí tímto úřadem jen tak, jako kdyby byli určeni k službě mýt bratřím nohy.
       Uzdravení se děje skrze víru apoštolů, skrze víru, která od Krista pochází. I dnes potřebuje Ježíš ty, kteří jeho uzdravení zprostředkují, kteří o něm vydají svědectví, kteří budou jeho ochotnými svědky.

(Komentář: Sk 3,11- 26)

Pro pátek 13. 4.

       Láska a ctižádost jsou spiklenci od věků.
       Máme často navštěvovat kostely a ctít a vážit si duchovních, a to pro jejich úřad, neboť oni mají moc nad nejsvětějším tělem a krví našeho Pána Ježíše Krista, které obětují na oltáři, přijímají a podávají ostatním.
       Ježíš – „kámen, který stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní“. Má můj život, mé usilování, mé jednání za základ Ježíše, stavím na něm? Kde v mém životě to tak úplně neplatí?

(Komentář: Sk 4,1-12)

Pro sobotu 14. 4.

       Kde je láska a moudrost, tam není strach ani bezradnost.
       „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ – Možné to je, mohu se se svojí vírou schovat, žít si bez druhých, pouze s Ježíšem – ale není to to, k čemu jsem poslán, k čemu jsem byl vysvobozen.

(Komentář: Sk 4,13 - 21)

Pro neděli 15. 4.

       Kdybych náhodou potkal z nebe přicházejícího světce, a současně i chudého, prostého kněze, nejprve bych vzdal čest knězi a políbil mu ruku a pak bych se světci omluvil: Měj strpení, neboť ruce tohoto kněze se dotýkají Slova života a tím mají moc nad něčím, co všechno lidské přesahuje.
       Když apoštolové uviděli vzkříšeného Pána, radovali se ale nejde jen o chvíli, kdy si oddychneme, že vše dobře skončilo. Zde je třeba více - uvěřit, že to vše není iluze, omyl, souhra okolností, ale jednání samotného Boha. Co ty a tvoje víra?

(Komentář nedělního čtení)

Pro pondělí 16. 4.

       Na dobrého učitele žák vzpomíná i po letech, třebaže už dávno neví, co jej naučil.
       Kde je pokoj a rozjímání, tam není neklid a rozčilování.
       Bůh řekl: Dlí-li cizinec u tebe, ať je jakoby narozený v zemi z vašeho středu. Miluj ho jako sebe.

(Komentář: Lv 19,33 - 34)

Pro úterý 17. 4.

       Víte, jak poznáte skutečně dobré umělecké dílo? Čím více se na ně díváte, tím více se vám líbí.
       Celé lidstvo ať se chvěje, celá země ať se třese a nebe ať jásá, když na oltáři je v rukou kněze Kristus, Syn živého Boha.
       Kristus na sebe vzal způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jiné jméno.

(Komentář: L.Fp2,1 – 11)

Pro středu 18. 4.

       Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
       Mějme se bedlivě na pozoru, abychom nebyli půdou podél cesty či trním zarostlou zemí, jak praví Pán v evangeliu.
       Bůh nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, že přivede všechno k jednotě v Kristu.

(Komentář: L.Ef 1,3 - 10)

Pro čtvrtek 19. 4.

       Hra není smyslem světa, ale smysl světa je hrou.
       Nebe i země by se měly klanět jménu Páně!
       Pavel píše: Byla mi dána ta milost, abych národům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu

(Komentář: L.Ef 3,1 - 9)

Pro pátek 20. 4.

       První věc, která je národu třeba, je duchovní pořádek a uznání, že zlo je zlem.
       Svého nepřítele miluje doopravdy ten, kdo se nermoutí nad bezprávím, které mu nepřítel dělá, ale kdo pro lásku Boží se trápí nad hříchem v jeho duši a prokazuje mu svou lásku skutky.
      Pavel napsal: Zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil nás od zákona hříchu a smrti.

(Komentář: L.Ř. 8,1 - 11)

Pro sobotu 21. 4.

    v Pokud knihu píšete, máte ji i rádi.
       Buďme pevně přesvědčeni, že nám patří jen chyby a hříchy.
       Ježíš řekl: Nemějte starost o svůj život. Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost.

(Komentář: Mt. 6,25 - 34)

Pro neděli 22. 4.

       Hudba srdce skučí ve mně.
    v Hřeší ten člověk, jenž požaduje od svého bližního víc, než sám chce dát Pánu Bohu
       Bůh odpouští hříchy, kdykoliv je uznáváme. Jistota Božího odpuštění však nesmí vést k nevázanému a bezuzdnému životu, opravdové přijetí odpuštění znamená poznávat Krista, odpuštěním, se hříšník proměňuje podle Kristova obrazu a zachovává evangelium, čili žije tak, jak žil samotný Mistr.

(Komentář: 1 Jan 2,1-5a)

Pro pondělí 23. 4.

       Na dně duše není jiných krajin kromě krajin dětství.
       Co chceš, Pane, abych učinil?
       Vojtěch napodobuje Ježíše – dobrého pastýře – a dává život za své ovce. Nejedná jako najatý za mzdu, záleží mu na nich. Za koho (za co) jsem zodpovědný, za koho mám pokládat svůj život? Jak mohu růst v tomto poslání?

(Komentář: Jan 10,11 - 16)

Pro úterý 24. 4.

       Idealista je člověk, který snadno prochází zdí, ale zraní se při střetu se vzduchem.
       V moci jazyka je život a ne smrt jen proto, že jazyk není jen nástrojem chuti, ale hlavně řeči.
       Mohu i já být člověkem s „neobřezaným srdcem a neobřezanýma ušima“? O čem v mém životě vypovídá tento obraz, co mohu pro své „srdce“ či „uši“ udělat?

(Komentář: Sk 7,51 – 8,1a)

Pro středu 25. 4.

       Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
       Hříšník se dovede postit, modlit se, plakat, vlastní tělo trestat, ale nedovede toto: zůstat svému Pánu věrný.
       Ježíšovo velké poslání, jež nám zachytil apoštol Marek, se netýká jen apoštolů, ale všech jejich následovníků… tedy i mne. Mohu (a mám) jít s odvahou a jistotou, že Ježíš je se mnou, že mne (a naše společenství i celou církev) provází svou mocí.

Komentář: Mk 16,15-20

Pro čtvrtek 26. 4.

       Lhostejnost je stejná neřest jako žárlivost.
       A ani zlí duchové ho neukřižovali, ale tys ho ve spolčení s nimi ukřižoval a dosud křižuješ, když máš své potěšení v neřestech a hříších.
       Filipova poslušnost Božímu poslání („Vstaň a jdi – on vstal a šel.“) přináší vysvobození, přináší uzdravení. Jak dnes naplním poslání, které mi v mém životě dal Bůh?

(Komentář: Sk 8,26-40)

Pro pátek 27. 4.

       S polibky je to jako s důvěrnými sděleními; vzájemně se přitahují.
       Uvažujte a nahlédněte, že „den smrti se blíží“. Proto vás prosím se vší možnou uctivostí, abyste pro starosti a péči o tento svět, kterou máte, nezapomněli na Pána a nesešli z cesty jeho přikázání.
       I tebe si Bůh vyvolil, jsi jeho milovaný syn, milovaná dcera a zároveň nástroj vyvolený k jeho oslavě, k vydávání svědectví, ke službě. Chval jej, děkuj mu a naplňuj své povolání.

(Komentář: Sk 9,31-42)

Pro sobotu 28. 4.

       Závidím ptákům vysoké letní nebe, květinám vůni a stromům, že pevně drží se země.
       Blahoslavený člověk, který snáší svého bližního v jeho křehkosti právě tak, jak by si sám přál, aby on ho snášel v podobném případě.
       Církev měla pokoj a s úspěchem se vyvíjela.“ Pros za církev, která má pokoj, aby neusínala, ale rostla a vyvíjela se. A pros i za církev, která v různých zemích prochází pronásledováním, aby vytrvala a byla věrná.

(Komentář: Sk 9,31-42)

Pro neděli 29. 4.

       Čas nechytíš, běží sám.
       Prosím vás, abyste slova našeho Pána Ježíše Krista přijali s pokorou a láskou, ochotně podle nich jednali a dokonale je zachovávali.
    V postavě dobrého pastýře ovcí musíme vidět Ježíše, který věrně slouží, vede a ochraňuje svůj lid. Byl poslaný od Otce, aby shromáždil rozptýlené Boží stádo a navrátil ho domů do Otcovy náruče, odkud Kristus vyšel a kam se navrátil, když dovršil své poslání a získal nám spásu.

(Komentář: Sk 9,31-42)

Pro pondělí 30. 4.

       Červnová louka nám prozradí logiku léčitelské moudrosti; roste v ní dobromysl i mateřídouška.
       Pán ať ti žehná a ochraňuje tě. Ať nad tebou rozjasní svou tvář a smiluje se nad tebou. Ať k tobě obrátí svou tvář a naplní tě svým pokojem.
       Děkuj a buď vděčný i za ty ve tvé farnosti, které Bůh také povolal do života a kteří jsou tak odlišní od tebe, tvých zvyklostí, kteří dělají věci jinak, kterým nerozumíš… Pros, abyste přes všechny tyto odlišnosti mohli vytvářet jednotu a i skrze svoji různost mohli vydávat svědectví o svém Pánu.

(Komentář: Sk 11,1 - 18)