< myšlenky červen 2012

 

† † †




Sebrané myšlenky dne - červen 2012


Myšlenky pro pátek, 1. 6.

       Kdo miluje, nikdy neodpočívá. Bojí se, že jeho láska není dokonalá. Žárlí na milovanou věc a čím víc miluje, tím větší úzkost zakouší. Ale nezneklidňuje se a vše snáší, protože miluje.
       „Navzájem si pomáhejte podle (míry Božích) darů“ – jsem správce Božích obdarování, nikoliv jejich majitel – a dostal jsem je ke službě, nikoliv k chlubení a vyvyšování se nad druhé.

(Komentář: 1 Petr 4,7-13)

Myšlenky pro sobotu, 2. 6.

       Lidské představy a pravděpodobnosti jsou do značné míry pouhým přesvědčením, že to, co se jednou přihodilo, přihodí se zas.
       Je třeba myslet na vlastní hříchy, ale hned potom si musíme uvědomit velikost Božího Milosrdenství.
       Smilujte se, zachraňte, vytáhněte – i dnes jsem poslán být nástrojem Kristova milosrdenství ve světě.

(Komentář: Jud 17.20b-25)

Myšlenky pro neděli, 3. 6.

       Víc, než před kýmkoli jiným měl by ses stydět sám před sebou.
       Láska k Bohu a k bližnímu jsou základní pravdy naší svaté víry.
       „Je Bůh šťastný?“ můžeme se ptát. „Ano“, zní odpověď. To proto, že Bůh žije ve věčném společenství. Nejen že není nikdy sám, ale především láska mezi Otcem a Synem nikdy nevychladne. Láska Otce, který dává vše, co má, svému Synu a Syn, který tuto lásku opětuje, se projeví mohutným způsobem v sebedarování Syna člověku. Plodem tohoto daru není zkáza Syna, ale úžasná možnost, která se nám otevřela. Skrze Krista v Duchu svatém smíme přistoupit k Bohu. Smíme ho nazývat důvěrným „Otče“. Co si více přát? Jediné! Totiž vlastní věrnost tomuto Božímu daru.

(Komentář: Mt 28,16-20)

Myšlenky pro pondělí, 4. 6.

       Nepřítomní nemají nikdy pravdu.
       Časté přistupování k svátostem je velmi účinný prostředek ke změně hříšného života.
       „Milovaní“ – prožij dnes znovu, že jsi Bohem milován, milována, že „jeho božská moc nám darovala všechno.“

(Komentář: 2 Petr 1,2-7)

Myšlenky pro úterý, 5. 6.

       Umění předpokládá zápal, vášeň, vnitřní fanatismus, víru a naději, lásku a nenávist až náboženskou a nejen v zaujetí odborném.
       Služba Bohu zušlechťuje člověka, mění jeho způsoby i jeho chování k druhým.
       Jak dnes mohu růst „v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista“? Co konkrétního pro to udělám?

(Komentář: 2 Petr 3,12-15a.17-18 )

Myšlenky pro středu, 6. 6.

       Neznesvětíme své svaté jméno.
       Víra a pokora jsou základ všech ostatních ctností, proto buď pokorný a měj víru v Boha, nezávoď s ďáblem, který je mazaná šelma.
       Pavel vidí Krista jako dárce a ochránce, nejen sebe, ale i Timotea a celého svého díla. „Vím, komu jsem uvěřil,“ vyznej spolu s Pavlem a spoléhej se v dnešním dni na svého Pána.

(Komentář: 2 Tim 1,1-3.6-12)

Myšlenky pro čtvrtek, 7. 6.

       Láska a nenávist jsou extrémy téhož citu. Nikdo nedovede jiným opovrhovat prudčeji než ten, kdo ho dříve nesmírně miloval.
       S pokorou vždy zvítězíš. V pokorných srdcích přebývá Pán.
       I ty jsi zván(a) odpovědět na smlouvu, uzavřenou prolitím Kristovy krve – následováním, naplňováním jeho vůle, vydáváním svědectví.

(Komentář: Ex 24,3-8)

Myšlenky pro pátek, 8. 6.

       Prázdná slova se snadno přenášejí.
       Nebuď nevděčný, odpovídej vděčností na milosti, kterými tě Bůh neustále obdaruje. Láska se splácí láskou.
       Boží slovo je stálou výzvou v mém životě. Číst je, znát je, vnímat je jako vdechnuté Bohem, jako nástroj k usvědčování, k napravování a k výchově – mne samého především!

(Komentář: 2 Tim 3,10-17)

Myšlenky pro sobotu, 9. 6.

       Překážky v nás vyburcují vlohy, které by za příznivých okolností zůstaly dřímat.
       Pravá a dokonalá modlitba je konat Boží vůli.
       Boží slovo je důležité v tvém životě. Hlásej je, přicházej s ním, povzbuzuj jím, vytrvej s ním – a s láskou čekej na Kristův příchod.

(Komentář: 2 Tim 4,1-8)

Myšlenky pro neděli, 10. 6.

       Jen z dobrých píšťal vyjde krásný tón, jak sladkost z hroznů prošlých mrazem.
       Nezahálej. Zahálka je největším nepřítelem čistoty duše.
       Se zlem se setkáváme v několika rovinách. Fyzické zlo, zlo duchovní, tedy lidské jednání motivované zlem a Zlý duch, tedy reálná duchovní bytost, která v našem světě jedná, ale Ježíš má zásadní moc nad tímto Zlem. On je ten, který nás vysvobodil a vysvobozuje z jeho moci. A právě zde se odkrývá největší hřích člověka: zpochybnění Boží moci, ba dokonce označení Pána, za spojence démonů. Nejen že to je vrcholná urážka Pána pánů, našeho Boha, ale je to odvrhnutí procesu naší záchrany.

(Komentář: Mk 3,20-35)

Myšlenky pro pondělí, 11. 6.

       Poezie je sepětím člověka s člověkem, umožňuje i tomu, kdo píše, aby měl blíž k sobě.
       Nemůžeš mít ráj na zemi i v nebi - užívat si světských radovánek a pak jít do nebe. Proto buď trpělivý, až budeš trpět.
       „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.“ Děkuj dnes Pánu za vše, čím obdařil tvůj život v poslední době a projev svoji vděčnost – třeba obdarováním druhého.

(Komentář: Mt 10,7-13)

Myšlenky pro úterý, 12. 6.

       Když se někdo naučí dobře profesionálně kreslit a malovat, je to krásné. Ještě krásnější je, když nadto objeví svůj vlastní svět.
       Lidé z tohoto světa jsou jako bárka na moři - v neustálém pohybu. Jednají, jako by měli žít navěky, ale jen spřádají pavučiny.
       Být světlem, být solí – to je Kristův nárok i na mne. Co mi brání v tom, abych jimi skutečně byl(a)? Co pro to dnes udělám?

(Komentář: 1 Král 17,7-16)

Myšlenky pro středu, 13. 6.

       Nedejte, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu.
       Nemít žádná pokušení je také pokušení.
       Naplněním Zákona je Ježíš sám, jeho cesta služebníka, cesta lásky a obětování se za druhé. A to je i cesta moje, na kterou mne stále znova zve.

(Komentář: 1 Král 18,20-39)

Myšlenky pro čtvrtek, 14. 6.

       Dějiny nejsou vždy spravedlivé. Pokuta bývá nejednou větší než vina.
       Světské věci se zdají významnější, než jsou. Podobají se mořským vlnám - jsou vysoké jako hory, ale potom se náhle rozplynou.
       Hněv, tupení, zatracování nepatří mezi bratry a sestry, mezi Boží děti. Vždyť spolu společně konáme Boho-službu!

(Komentář: 1 Král 18,41-46)

Myšlenky pro pátek, 15. 6.

       Život je jen promarněná hřivna, pokud člověk nežil tak, jak chtěl.
       Vodu nelze vzít do náruče. Tak je to i s věcmi tohoto světa. Kdo se k nim přimkne, tomu nezůstane nic.
       Ježíšovo srdce jako vyjádření Kristovy lásky, jeho bolesti a utrpení, jeho ochoty dát se zcela za spásu každého člověka – i za tebe!

(Komentář: Oz 11,1.3-4.8c-9; Jan 19,31-37)

Myšlenky pro sobotu, 16. 6.

       V hudbu se mění, co je milováno.
       Člověk se chová i ke psu slušně, když má rád jeho pána.
       Radostně jásej spolu s Marií, že Bůh dal „vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.“ A pros, aby i tvé srdce bylo čisté a otevřené pro Boží slovo i potřeby druhých

(Komentář: Iz 61,9-11)

Myšlenky pro neděli, 17. 6.

       Umění nesmí být parazitem skutečností.
       Bůh dovoluje, aby ti, kteří ho milují, měli chyby. Oni z nich totiž čerpají veliký užitek - stejně jako když někdo jde a zakopne, poskočí tím dopředu o dva kroky.
       Ježíš mluví k zástupům tak, aby „mohly pochopit,“ tedy nepředkládá žádné komplikované učení. Mnohdy si klademe otázku, jak to udělat, aby se Boží království, víra,… rozšířily, aby zavládly v naší rodině, v naší práci. Ježíšova podobenství mluví až neuvěřitelně prostým způsobem. Není třeba žádných zvláštních starostí. Jestliže z víry skutečně žijeme, modlíme se, víru praktikujeme, pak zcela automaticky se naše okolí o víře dovídá. Není třeba složitých strategií, jak dětem víru předat. Podstatné je jediné, být autentičtí ve své vlastní víře. Cíl je vždy v rukou Nebeského otce, který dovede k sobě i zdánlivě nesmírně vzdálené.

(Komentář: Mk 4,26-34)

Myšlenky pro pondělí, 18. 6.

       K svobodě tíhnu víc než k ospalému nebezpečí zvyku.
       Lidé říkají - jaké divy dělá příroda, ale nepozvednou zrak a neuzří Tvůrce přírody. Je to jako bychom používali brýle jen k tomu, abychom si je mohli prohlížet a ne abychom skrze ně viděli věci kolem sebe.
       Ježíšovou výzvou je: Odpovídat na zlo dobrem. To je těžké, přesto o to mám usilovat. Je to cesta, která vede k vítězství nad zlem a k proměně – mne samé(ho) i zlo-čince.

(Komentář: Mt 5,38 - 42)

Myšlenky pro úterý, 19. 6.

       Pravda je ovoce, které se musí trhat, až když zcela uzraje.
       Chovejme se jako ptáci, kteří slétnou k zemi sebrat potravu a pak hned vzlétnou do výše. Kéž nás pozemské potřeby příliš nezdržují, abychom mohli chválit a děkovat Bohu na Výsostech.
       Láska k nepřátelům jako znamení dokonalosti, jako cesta po níž kráčel Ježíš a po níž má kráčet i každý jeho učedník, učednice.

(Komentář: Mt 5,43 - 48)

Myšlenky pro středu, 20. 6.

       Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a jste obtíženi, a já Vám dám odpočinutí.
       Kdo má víru, je jako velký strom - i když ho pokácí, vždy vyraší nové ratolesti. Kdo nemá víru, je jako strom bez kořenů nebo slabá rostlinka. I nejslabší větřík ho vyvrátí.
       Konat skutky lásky a pomoci ne na efekt, ale z vnitřního přesvědčení, ne na odiv, ale z vědomí vlastního obdarování…

(Komentář: Mt 6,1-6.16-18)

Myšlenky pro čtvrtek, 21. 6.

       Člověk někdy žasne, jak si lidé mohou myslet, že mají patent na chytrost jen proto, že přišli dřív na svět.
       Kolik námahy dá vypěstovat klas. Mnoho píle je zapotřebí k dobré sklizni, je třeba odolat mnohým bouřím, pokušení a trápení.
       Pros dnes, aby náš nebeský Otec byl opravdu tvým Otcem, abys byl synem, abys byla dcerou, kteří jej tak nejen oslovují, ale naslouchají mu, nechají se jím vést a celý svůj život směřují podle něj.

(Komentář: Mt 6,7 - 15)

Myšlenky pro pátek, 22. 6.

       Pokud lidé ztratí víru, která je vedla, řítí se z jedné propasti do druhé.
       Někteří činí pokání jen ze strachu. Jsou jako havrani. Když sněží, zbělají, ale jakmile zatřepou křídly, jsou znovu černí.
       Tvé srdce má být u Pána, Dárce všeho potřebného v tvém životě, Dárce milosti a požehnání pro tvoji cestu. Od něj se uč štědrosti a dávání…

(Komentář: Mt 6,19 - 23)

Myšlenky pro sobotu, 23. 6.

       Věci nejsou tím, čím jsou. Jsou vždycky to, co se z nich udělá.
       Knížata posílají do svých pevností hlídky na stráž. Jestliže jsi získal ctnosti, je třeba o ně pečlivě pečovat, je třeba být na stráži.
       „Nejprve hledejte Boží království a jeho spravedlnost“ anebo přehnané a zbytečné starání se o věci budoucí? ... Nemusím se bát vybrat si to první, vždyť jsme jeho děti, „o mnoho cennější“!

(Komentář: Mt 6,24 - 34)

Myšlenky pro neděli, 24. 6.

       Lékařství nebylo vynalezeno k záhubě, ale k blahu lidí.
       Svíci, která zhasla před chviličkou, snadno zapálíme. Tak je to i s hříšníkem, který chyboval, ale ihned toho lituje.
       Počátkem všech ctností a začátkem moudrostí je bázeň Boží. Bůh ví, co je pro nás a celý svět dobré. Plánuje budoucnost tvou i veškerého lidstva a ty jsi jeho nástrojem, kterého Bůh miluje víc, než ty sám dokážeš milovat. Proto přijímej s úctou, bázní, důvěrou a láskou vše, co ti Bůh dává; dobré i zlé, neboť vše je od Boha a vše od Boha je dobré.

(Komentář: Lk 1,57 - 66.80)

Myšlenky pro pondělí, 25. 6.

       Neobávej se pomluv a zneuctění od lidí.
       Bůh dal člověku čest a stud, aby mu sloužily jako záštita proti hříchu.
       Jedině s vědomím vlastní hříšnosti a slabosti mohu pravdivě přistupovat ke svému bratru, ke své sestře a být jim pomocí na jejich cestě...

(Komentář: Mt 7,1 - 5)

Myšlenky pro úterý, 26. 6.

       Nerozmnožuj slova; mnohosloví tě vzdaluje od Ducha Božího.
       Světlušky svítí jasným světlem a představují jas lásky k Bohu a bližním. Ledabylí lidé se nevyrovnají ani takovému hmyzu - ač vědí, že byli stvořeni k Božímu obrazu.
       Kudy kráčím? Kde ve svém životě uhýbám z úzké cesty, kde potřebuji modlitbu či pomoc druhých? A naopak, kde se mi daří procházet úzkou branou a kde mohu být oporou a pomocí pro druhé?

(Komentář: Mt 7,6.12 - 14)

Myšlenky pro středu, 27. 6.

       Hřích, který jsi spáchal, neskrývej před svým duchovním otcem.
       Vidíš to poleno, ze kterého se tolik kouří? Dokud se kouř nerozptýlí, nechytne. Je třeba zbavit se všech světských náklonností, jestli chceš, aby tě prostoupil oheň Boží lásky.
       „Kdo plní vůli mého nebeského Otce“ – co to pro mne znamená v mé současné životní situaci? Co mám dělat, co změnit, kam směřovat, abych plnil vůli svého Otce?

(Komentář: Mt 7,15- 20)

Myšlenky pro čtvrtek, 28. 6.

       Nikoho pod žádnou záminkou neusvědčuj z jeho nedostatků.
       Kdo je milosrdný a štědrý, je boháč a ani o tom neví. Kdo není, je nešťastný. Kdo nemiluje bližního, je blázen a hlupák a neví o tom. Láska a milosrdenství tě udělají šťastným. Původcem nezištné štědrosti je sám Bůh.
       „Kdo plní vůli mého nebeského Otce“ – co to pro mne znamená v mé současné životní situaci? Co mám dělat, co změnit, kam směřovat, abych plnil vůli svého Otce?

(Komentář: Mt 7,21-29)

Myšlenky pro pátek, 29. 6.

       Zlomyslnost poskvrňuje tělo. Je-li vpuštěna do srdce, zahubí je.
       Kdo je vždy trpělivý, má nemalé zásluhy.
       Pavel se s vděčností ohlíží za svým životem a v důvěře a chvále očekává věci další (možná poslední). Napodob jej ve své dnešní modlitbě.

(Komentář: 2 Tim 4,6-8.17-18)

Myšlenky pro sobotu, 30. 6.

       Ve všem svém chování a počínání zachovávej skromnost.
       Neomylné pravidlo, jak poznáme pravou lásku k Bohu, je přesné dodržování přikázání Božích i evangelijních, zdržování se hříchů, boj proti vášním, meditování o Božích vlastnostech a zalíbení v nich.
       Ježíš vzal na sebe i tvoje slabosti a tvoje nemoci. Nemusíš je nést sám, nemusíš sama klopýtat pod jejich tíhou. On je nese s Tebou!

(Komentář: Mt 8,5-17)