† † †




Sebrané myšlenky dne - září 2012


Myšlenky sobotu, 1. 9.

       Darujme Kristu to naše nic, abychom obdrželi všechno.
       Bez velké vůle neexistují velké talenty.
       Kdo nerozumí jednomu pohledu, nepochopí ani dlouhé vysvětlování.   (Arabské přísloví)

Myšlenky pro neděli, 2. 9.

       Cíl musíme znát dříve než cestu.   (Jean Paul)
       Pohybová lenost dnešního člověka vede k předčasné smrti.
       Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna a to platí o všem v životě.   (Benjamin Franklin)

Myšlenky pro pondělí, 3. 9.

       Člověk není zrozen pro zábavu, ale pro radost. (Cicero)
       Bez lásky k práci není krásných činů.
       Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždy ty nejlepší žáky.   (F.A.Mauriac)

Myšlenky pro úterý, 4. 9.

       Kdo má srdce pro krásu, ten nachází krásu všude.   (Gustav Freytag)
       Dobrý příklad není jednou z možností, jak ovlivnit jiné lidi. Je to jediná možnost.
       Není pravda, že máme málo času, pravdou ale je, že ho hodně promarníme.   (Seneca)

Myšlenky pro středu, 5. 9.

       Člověk má o sobě smýšlet tak, jakoby nebyl nic zvláštního, ale jenom dítě, které natahuje ruku.   (Ernst Wiechert)
       Neboť kde je Váš poklad, tam bude i Vaše srdce.
       Nedostatek času neexistuje. Všichni máme dost času, abychom mohli udělat všechno, co opravdu udělat chceme.   (Alan Lakein)

Myšlenky pro čtvrtek, 6. 9.

       Dal bych všechno, co vím, za polovinu toho, co neznám.    (Descartes)
       V dějinách jsou určité okamžiky, kdy se zdá, že osud kolísá mezi štěstím i neštěstím, jakoby čekal na někoho, kdo má přijít.
       Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.   (Alan Lakein)

Myšlenky pro pátek, 7. 9.

       To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale ztráta ideálů.
       Nauč své srdce zachovávat to, čemu učí tvůj jazyk.   (Abba Poimén)
       Čím více se snažíme držet minulosti, tím směšnější a poničenější se náš život stává.   (Dalajlama)

Myšlenky pro sobotu, 8. 9.

       Kniha je mezi dárky tím, čím je pro nás Řím mezi horami, Vltava mezi řekami a lípa mezi stromy.
       Nemusíme všechno přijímat, ale můžeme všechno chápat, ne všechno schvalovat, ale všechno omlouvat, ne všechno si přivlastňovat, ale ve všem hledat částečku pravdy, která je tam skrytá.    (Alžběta Leseurová)
       „On spasí svůj lid od hříchů“ – narozením Panny Marie se připravuje to, co my již můžeme každodenně zakoušet (spásu, odpuštění), a z těchto darovaných milostí můžeme žít.

(Komentář: Mt 1,1-16.18-23)

Myšlenky pro neděli, 9. 9.

       Ať jsme kdekoliv, Boha máme vždycky s sebou. Přebývejme tedy v radosti.   (Sv. Ludvíka z Marillacu)
       Dělat poezii je stejné jako milovat: nikdy se nedovíme, zda je naše radost sdílena.
       Zákony jsou zvláště v českém prostředí často vnímány jako omezující, negativní a nejednou jsou chápány spíš jako informace, kterou ti „chytřejší“ umí obejít. Ježíš nepřišel zavádět nové normy, paragrafy a nařízení. Přišel naplnit Boží zákon. ...

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 10. 9.

       Ve všech věcech se ptej sám sebe: Co by udělal náš Pán?... a udělej to. To je jediné pravidlo, ale absolutní.   (Charles de Foucauld)
       Když ses narodil, tak ty jediný(á) jsi plakal a všichni se smáli. Žij tak, až jednou budeš umírat, aby všichni plakali a ty ses smál.   (neznámý)
       Upřímnost a život podle pravdy jsou důležité pro společenství křesťanů, i když nemusí být vůbec jednoduché tyto ctnosti uskutečňovat. Jak se mi to daří? Jak v tom mohu růst?

(Komentář: 1 Kor 5,1-8)

Myšlenky pro úterý, 11. 9.

       Odkud se vzalo zlo? Zeptej se sám sebe.   (Jan Zlatoústý)
       Proč mi všichni říkají: "mlč", když si chci promluvit? Proč mi všichni říkají: "nebreč", když se mi chce plakat? Proč mi všichni říkají: "miluj", když není nikdo, kdo by mě měl rád? Budou mi také všichni říkat: "dýchej", až budu umírat?!   (Karen)
       I já jsem byl ospravedlněn „pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha“. Proto můj život už nepatří mně samému, ale Bohu. Jej mám vším svým jednáním následovat a napodobovat při tom Krista.

(Komentář: 1 Kor 6,1-11)

Myšlenky pro středu, 12. 9.

       Kde je vůle, tam je i cesta.    (F. Schiller)
       Život je jako hodina matematiky. Sčítáš, odečítáš, dělíš, násobíš. Najednou uděláš chybu! Chceš ji opravit, ale POZDĚ! ZVONÍ!
       Které z Kristových „blahoslavení...“ je mně nejbližší, které nejvíce žiji? A které z Kristových „běda ...“ je varováním i pro mne?

(Komentář: Lk 6,20-26)

Myšlenky pro čtvrtek, 13. 9.

       Udělejte to, co můžete. To, čeho nejsme schopni my, udělá Bůh.    (Don Bosco)
       Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš?
       Ježíš ukazuje, že jeho láska a vydanost nemají hranice. Které z jeho slov je mi blízké v této době, jak v něm mohu růst?

(Komentář: Lk 6,27-38)

Myšlenky pro pátek, 14. 9.

       Život je pes a my jeho patník ...      (neznámý)
       Svět bude patřit tomu, kdo mu dá největší naději.      (Theilhard de Chardin)
       Kristus mne zve na cestu pokory a služby („vzal na sebe přirozenost služebníka“). Jak jej budu dnes na jeho cestě následovat?

(Komentář: Flp 2,6-11)

Myšlenky pro sobotu, 15. 9.

       Život je jak omalovánky. Je jen na člověku, jaké použije barvy!   (Jakub Hladík)
       Zdá-li se ti všední den chudý, nepřičítej to jemu, ale sám sobě, protože jsi příliš slabý, abys z něj vydobyl všechno jeho bohatství.   (R. Maria Rilke)
       Maria byla nablízku Ježíši, a proto se jí bolestně dotýkalo nepřijetí jejího Syna i trápení lidí shromážděných kolem Ježíše. I já mám být nablízku Kristu a spolu s ním být nablízku bolestem a utrpení lidí tohoto světa.

(Komentář: Lk 2,33-35)

Myšlenky pro neděli, 16. 9.

       Stáří není smutné proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.   (Michal)
       Nejkrásnější vlastností člověka je stát vzpřímeně vedle sebe rovného. Nejkrásnější vlastností věřícího je být na kolenou před Bohem.   (Lamartine)
       Jakmile člověk žije s Bohem, jde po cestě, na nížje jím osvobozován ze svých pout. Součástí této cesty je i přijetí světa takového, jaký je, tedy s bolestí, nemocí, krásou přírody, lidskými osudy, … Ježíš není opravář porouchaného systému tak, aby nyní fungoval bez problému hříchu. On vstupuje do bolesti tohoto světa a pravidla hříchu a zla boří svou poslušností vůči Otci. To je důvod našeho vykoupení. Nejen předpovídá své utrpení, ale také ukazuje následování skrze kříž jako cestu k reálnému štěstí.

(Komentář: Lk 2,33-35)

Myšlenky pro pondělí, 17. 9.

       Je lepší mluvit s Bohem než o Bohu   (Terezie z Lisieux)
       I když nejsi hoden, Ježíš k tobě přichází, uzdravuje tě a posiluje, sytí tě svým tělem a krví. Vyjádři mu svoji vděčnost a svědči o tom svým životem.

(Komentář: Lk 7,1-10)

Myšlenky pro úterý, 18. 9.

       Drzost vzdělanců je úměrná jejich nevědomosti. Na všechno, čemu nerozumějí, se dívají shora.
       Bůh dám dává přesně to, co dokážeme unést.   (Terezie z Lisieux)
       „Byli jsme pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo“ – patříme k sobě (všichni, kdo tvoří moji farnost) a nárok spolupráce, tvoření jednoty a napodobování Krista je nárokem obtížným a velikým, ale nutným ke svědectví světu.

(Komentář: 1 Kor 12,12-14.27-31a)

Myšlenky pro středu, 19. 9.

       Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl.
       Život je boj, tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.   (Viky)
       Kde a jak mám růst v tomto největším daru? Vyber si jeden jeho aspekt (shovívavost, dobrosrdečnost, ...) a usiluj o něj v tomto dni.

(Komentář: 1 Kor 12,31 – 13,13)

Myšlenky pro čtvrtek, 20. 9.

       Psát – tj. jiným způsobem se vyrovnávat se životem.
       Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš. I v slzách je síla, tak jdi a žij.   (Neznámý)
    Dokážu se Kristovýma očima dívat na hříšníky, dokážu s nimi jednat jako on – vědom si toho, že já sám jsem hříšník, že i mně bylo „odpuštěno mnoho“?

(Komentář: Lk 7,36-50)

Myšlenky pro pátek, 21. 9.

       Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.
       Je lepší shořet, než vyhasnout.   (Kurt Cobain)
       Kterou z Pavlových výzev, vycházejících z hloubky jeho vztahu k Pánu i z hloubky jeho lásky k jím založené obci, si vezmu do dnešního dne, abych žil „způsobem, hodným toho povolání,“ které jsem dostal?

(Komentář: Ef 4,1-7.11-13)

Myšlenky pro sobotu, 22. 9.

       Neznámý a nepoznaný může být herec, však jeho pramen světel oblohu lidí ozářit může, když vetkal do kvasu jas.
       Rozhodl jsem se, že budu žít věčně, a umřu, jenom kdyby mi to nevyšlo.   (Joseph Heller)
       Už dnes neseme „podobnost s tím, který je z nebe,“ a máme ji prohlubovat.

(Komentář: 1 Kor 15,35-37.42-49)

Myšlenky pro neděli, 23. 9.

       Živá řeč poezie tryská jako horké prameny, které uzdravují.
       Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš.   (Forest Gump)
       Moudrost nemá nic společnéhos chytrosti či dokonce chytráctvím. Moudrost není ani tolik intelektuální zdatnost jako síla kvalitního jednání, moudrost je čistá, mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Nedosáhneme ji pílí, ale odvahou otevřít se Bohu a nechat se jím utvářet.„Co je mojí životní moudrostí, credem mého života?“

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 24. 9.

       Jsou lidé, kteří všechno berou z té nejtěžší strany. Dělejme to obráceně.   (Terezie z Lisieux)
       Život je jako bludiště, ale cíl je vždy stejný.   (Kamulka13)
       Život? Život je to jako když lezeš po žebříku, když si uvědomíš, co děláš, už na začátku máš možnost se vrátit, ale jestli se rozhodneš jít dál tak už je pozdě litovat. Na tvé cestě je spousta nástrah a žebřík taky nemá všechny příčky. Může se zdát, že už jsi u konce, ale zdání klame. Šlápneš vedle a spadneš dolů. Zlomí ti to srdce a ne jen to ... bude ti ještě dlouho trvat než budeš mít sílu jít dál ... a než najdeš někoho kdo by šel s tebou ...   (Terka Plavcová)

Myšlenky pro úterý, 25. 9.

       Život je krátký. Tak běž a žij!   (neznámý)
       Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.
       Konat dobro bez Boží pomoci je stejně nemožné, jako nechat v noci svítit slunce.   (Terezie z Lisieux)

Myšlenky pro středu, 26. 9.

       Cítím, že Ježíš sám ve mně působí, když jsem milosrdná. Čím více se s ním sjednocuji, tím více miluji i své sestry.   (Terezie z Lisieux)
       U Boha není nic nemožného.
       Zestárneme příliš rychle a zmoudříme příliš pozdě.   (Švédské přísloví)

Myšlenky pro čtvrtek, 27. 9.

       Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.   (George Santayana)
       Zvítězit mohou ti, kdo věří, že mohou.
       Mým nebem je vždy zůstat v Jeho přítomnosti, nazývat Ho svým Otcem a být Jeho dítětem.   (Terezie z Lisieux)

Myšlenky pro pátek, 28. 9.

       Náhoda poslouží jen tomu, kdo je vyzbrojený vědomostmi a na náhodu připravený.
       Po čase toužíme ze všeho nejvíce, ale běda! Zacházíme s ním nejhůře.  (William Penn)
       Bůh obyčejně dopouští, abychom trpěli týmiž slabostmi, které se nám nelíbí na jiných: zapomnětlivost, neúmyslná nedbalost, únava…   (Terezie z Lisieux)

Myšlenky pro sobotu, 29. 9.

       U nás se více píše, než bádá, a více spisuje, než přemýšlí.
       Pokud získáte pojem o čase, začněte s ním počítat. (Zig Ziglar)
       Naše srdce je tam, kde je náš poklad a náš poklad je nahoře ve vlasti, kde nám Ježíš připravuje místo pro sebe.   (Terezie z Lisieux)

Myšlenky pro neděli, 30. 9.

       Ani nostalgie už není to, co kdysi.
       Každý člověk má jenom tolik minut, hodin a dní kolik jich využije.   (Zig Ziglar)
       Jsme to často my sami, kdo místo naslouchání „slyšíme“ vlastní verzi – to, co sami chceme. Přitom moudrost je právě v schopnosti slyšet hlas Pána a nechat se jím vést.

(Komentář nedělního čtení)