† † †




Sebrané myšlenky dne - leden 2013


Myšlenky na úterý, 1. 1. 2013

     Bůh tu není jako četník nebo soudce, aby nám dával tresty nebo pokuty. Ale v zrcadle víry a úkolu, které mám, musím každý den přemýšlet o tom, co je v pořádku a kdy něco nehrálo.
     Není to nedostatečností evangelia, že se z něho mnozí lidé zatím neradují, Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo slávy toho, který je obrazem Božím.


Myšlenky na středu, 2. 1. 2013

     Boží řeč je tichá. Ale dává nám mnohé pokyny. Právě zpětně lze poznat, že Bůh námi pohnul skrze přátele, knihu nebo i prostřednictvím domnělého neúspěchu, či dokonce nehody.
     Bůh tu není jako četník nebo soudce, aby nám dával tresty nebo pokuty. Ale v zrcadle víry a úkolu, které mám, musím každý den přemýšlet o tom, co je v pořádku a kdy něco nehrálo.


Myšlenky na čtvrtek, 3. 1. 2013

     V noci, když člověk nemůže najít klid, bych doporučil růženec. Když se člověk znovu a znovu přidržuje jeho slov, zbavuje se postupně myšlenek, které ho souží.
     Tím, že naše myšlenky mohou být logické, že se nám lidem daří odkrývat, užívat a využívat bohatství tohoto světa, tím, že naše myšlenky mohou být pravdivé, že lze na nich stavět celé filosofické systémy, které fungují a v životě se osvědčují, právě tím nás lidi naše myšlení oslepuje a proto tolik lidí zatím nevidí, nerozumí radostné závěsti evangelia Ježíše Krista.


Myšlenky na pátek, 4. 1. 2013

     Problémy nás mají vychovávat, abychom je uměli zpracovávat. Zatvrdit se, stát se nepřístupným, by znamenalo ztrácet lidskost a schopnost cítit – i vůči ostatním.
     Oprávněná jistota, že naše lidské myšlení může o skutečnosti vypovídat, tato oprávněná jistota, že my lidé můžeme tu skutečnost dokonce sami i vytvářet, ta se stala pro nás lidi falešnou sebejistotou a zaslepeností, která nám brání přijmout pravdu Evangelia.


Myšlenky na sobotu, 5. 1. 2013

     Podíváme-li se na Krista, on je ten, který soucítí, a tím je pro nás vzácný. Soucítění, zranitelnost, patří ke křesťanovi. Člověk se učí přijímat rány, žít i se zraněními a nacházet v tom nakonec hlubší uzdravování.
     Naše myšlení nezbavíme slepoty, pokud si myslíme, že jen to, o čem my už víme, co my už známe a užíváme, je to celé.


Myšlenky na neděli, 6. 1. 2013

     Víru nemáme nikdy hotovou. Víru je třeba žít znovu a znovu v utrpení, stejně jako ve velkých radostech, které nám Bůh dává. Nikdy to není něco, co si mohu uložit jako minci.
     Naše myšlení nezbavíme slepoty, pokud si myslíme, že všechno, co jest, bylo poznané, nebo jednou bude našemu poznání rozhodně přístupné.


Myšlenky na pondělí, 7. 1. 2013

     Bůh mě miloval nejprve, dříve, než jsem dokázal milovat já. Jen proto, že mě už znal a miloval, jsem vůbec byl stvořen.
     Jako bychom my lidé byli těmi, kteří svým rozumem dokáží rozhodnout o tom, co je a co není. Jako by náš, náš lidský rozum, naše lidské myšlení, bylo sama Pravda…


Myšlenky na úterý, 8. 1. 2013

     Co je důležité pro každého člověka, co jeho životu teprve dodává význam, je vědomí, že je milován.
     Svou vlastní mysl učinili jsme tím nejvyšším rozhodčím, tím nejvyšším, čemu se musí přizpůsobit i sám bůh, je-li tedy vůbec někdo takový… To je ta převrácenost, jež naši záhubu způsobuje.


Myšlenky na středu, 9. 1. 2013

     Víra je cesta. Dokud žijeme, jsme na cestě, a ta je také opětovně ohrožována a pokoušena.
     Svůj vlastní rozum učinili jsme tím nejvyšším pánem a bohem, proto nejsme schopni spatřit Krista Ježíše jako toho pravého Boha a Pána… To je tím hynutím.


Myšlenky na čtvrtek, 10. 1. 2013

     Kristus neřekl: já jsem zvyk, nýbrž pravda. Kristus nestvrzuje zvyk, naopak vede nás pryč od navyklého. Chce, abychom vyrazili na cestu, vyzývá nás k hledání toho, co je pravé.
      Nebyla naše mysl nejdříve myslí nevěřící? Nebylo naše srdce nejdříve tmou, dokud Bůh sám nepřišel až k nám a nevstoupil svým světlem do našich srdcí?


Myšlenky na pátek, 11. 1. 2013

     Církev může udávat velké, základní obrysy lidského života, říkat, kam určitě nesmím jít, nechci-li padnout. Zůstává úkolem jednotlivce, aby rozpoznal a vyčerpal různorodé možnosti své cesty.
     Bez Kristovy pomoci, bez Kristovy přítomnosti s námi, byly by naše myšlenky jen myšlenkami nevěřících. Jeho přítomnost s námi z nás činí věřící!


Myšlenky na sobotu, 12. 1. 2013

     Akt víry neznamená namlouvat si nějakou ideu nebo připisovat víře moc. Akt víry spočívá v důvěře, že Bůh je tady, že se mu mohu vydat do rukou. A pak ustoupí i hora.
     Naše evangelium je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě - to bůh tohoto světa (kdo to je? Satan, nebo Hospodin?) oslepil jejich mysl.


Myšlenky na neděli, 13. 1. 2013

     Musím začít tím, že se neohlížím na sebe, nýbrž se ptám, co chce Bůh. Musím začít tím, že se učím lásce.
     My nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako služebníky pro Ježíše.


Myšlenky na pondělí, 14. 1. 2013

     Milosrdný Bůh z nás nesnímá odpovědnost, nýbrž nás odpovědnosti učí. Vede nás k tomu, abychom z toho, co je nám dáno, žili odpovědně a abychom jednoho dne před ním mohli obstát.
     Nikoli naše myšlení, a už vůbec ne nějaký satan, ale pouze Jeho, Boží, Kristova přítomnost nebo nepřítomnost s námi o nás rozhoduje! Nikoli nějaký náš rozum.


Myšlenky na úterý, 15. 1. 2013

     Bůh nám dává, co je pro nás nejlepší – i když mi to předem nedokážeme rozeznat. Za nejlepší pro sebe často považujeme pravý opak toho, co od Boha dostáváme.
     Hospodin je jediným a pravým Bohem – a to i tohoto světa i této generace i této kultury.


Myšlenky na středu, 16. 1. 2013

     Jestliže hledám rychlé štěstí, pak moje víra nebude mít na růžích ustláno. Jeden z důvodů dnešní krize víry je asi právě ten, že požitek a štěstí si chceme odnášet hned, že nechceme riskovat dobrodružství, které trvá celý život.
     Nikdo, ani sám satan, nemůže udělat nic, co by Hospodin, jediný Bůh, sám nedovolil, co by Hospodin, jediný a pravý Bůh, sám neměl pod kontrolou a ve své moci.


Myšlenky na čtvrtek, 17. 1. 2013

     Boží vůle není vůči mně vnější, cizí, je naopak mým základem. A v experimentu života lze opravdu rozpoznávat jak žít správně. Život se pak nestává pohodlným, ale správným.
      Nikdo, ani sám satan, nedokáže zhasit, pohltit nebo zastavit Kristovo světlo.


Myšlenky na pátek, 18. 1. 2013

     Svědomí a jeho funkce je samozřejmě něčím živým. Může v člověku vadnout nebo zrát.
     Víra, to je služba. Služba svým vlastním srdcem, srdcem, do něhož vstoupila láska Kristova, a proto také svítí.


Myšlenky na sobotu, 19. 1. 2013

     Bůh má všechny podstatné rysy, které připisujeme osobě, totiž vědomí, poznání a lásku. Je tak někým, kdo může hovořit a naslouchat. To je na Bohu to zásadní.
     Víra je služba světlem, které není naše, které ale i nás osvěcuje. Služba naší mysli, našich rukou. Služba, která nesvědčí o nás, ale o tom světle, které i do našich srdcí z milosti Kristovy vstoupilo, aniž by si to kdokoli z nás jakkoli zasloužil. Taková ať zůstává i naše víra.


Myšlenky na neděli, 20. 1. 2013

     Skutečný Bůh je něčím víc. Není pouhou přírodou, ale tím, co ji předchází a co ji nese. On je bytost, která umí myslet, hovořit, milovat a slyšet.
      Světlo evangelia nikdy nikoho neoslepuje, nikomu nepálí oči. Je jemné tak, že máme tendenci neustále je přehlížet.


Myšlenky na pondělí, 21. 1. 2013

     Bůh musí dělat to, co my obrazně nazýváme „Božím hněvem“, tj. musí nám klást odpor tam, kde od sebe odpadáme a kde jsme ohroženi.
     Není dáno slabostí ani bezmocností evangelia, že je dokážeme tak lehce přehlédnout, jako bychom byli slepí. Jen nechce nikomu z nás ubližovat, nikoho z nás nechce oslepovat a brát nám tak naši svobodu.


Myšlenky na úterý, 22. 1. 2013

     Boha mohu hledat jen tak, že odložím dominantní pozici. Místo ní v sobě musím rozvíjet ochotu, otevření se hledání. Musím být schopen pokory a čekání – a nechat jej, aby se ukázal tak, jak chce on, a nikoli jak chci já.
     Není dáno slabostí ani bezmocností evangelia, není chybou Božího světla, že přestože v něm bylo stvořeno vše co jest, včetně nás samých, nevidíme je.


Myšlenky na středu, 23. 1. 2013

     Člověk je povolán k tomu nejvyššímu, ale jeho svoboda mu může být velký ohrožením vzhledem k pokušení obrátit svoji velikost proti Bohu a postavit se mu naroveň.
     Víra není žádným nepřemýšlením, a už vůbec není rezignací na vlastní rozum.


Myšlenky na čtvrtek, 24. 1. 2013

     Bibli jakožto Božímu slovu můžu porozumět jen tak, že ji budu číst jako jednotu, v souvislostech celku, a nikoli doslovně nebo po větách.
     Myšlení, a to ani pravdivé myšlení, není ještě vírou. Tou je až takové myšlení, které už objevilo, je si vědomo a počítá s tou svou zvláštní a podivnou slepotou… a to ne jako s něčím, co mu škodí, nebo co on sám může a dokáže překonat, ale jako s Bohem darovaným omezením, které člověku prospívá!


Myšlenky na pátek, 25. 1. 2013

     K učení se lásce patří i to, že se člověk učí uvolňovat a překonávat své ego, že se učí darovat se, a to i tam, kde za to nic nedostává.
     ""Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven…"" Co když právě tohle je součást Boží záchrany?


Myšlenky na sobotu, 26. 1. 2013

     Je důležité rozpoznat, že pravá láska v sobě nese i velkou vážnost. Chce pro druhého opravdové dobro, a proto má odvahu postavit se na odpor tam, kde druhý toto dobro nevidí a kde se slepě žene do neštěstí.
      Co když je zaslepení součástí příchodu světla evangelia slávy Kristovy k nám? Co když právě na tomto zvláštním Izajášově vyslání se má ukázat, že žádný náš lidský myšlenkový výkon, cit, vidění, slyšení, nic z toho není mocno učinit z nás lidi věřící, nic z toho není mocno rozsvítit v nás a v našich srdcích Jeho světlo a pouze On, Hospodin, může i z nás učinit svůj lid?


Myšlenky na neděli, 27. 1. 2013

     Já nemohu být k druhému dobrý jinak, než tak, že se nechám vést tím, co opravdu je dobro a že se svému bližnímu snažím pomoci k tomu, aby se on sám stával dobrým.
     Jen v Jeho rukou je naše záchrana a jen v Jeho Pravdě můžeme my všichni být teprve pravdiví. Ale bez Něho jsme ztraceni. Všichni. I ti nejlepší filosofové. I ti věřící.


Myšlenky na pondělí, 28. 1. 2013

     Člověk je milující právě tehdy, když se nestará jenom o své vlastní záležitosti, ale když se pokouší dávat a vidět právě ty, pro které nikdo nemá dobré slovo, protože se zdají nesympatičtí.
     Jen bude-li Hospodin chtít, stane se z naší nevěřící mysli mysl věřících…


Myšlenky na úterý, 29. 1. 2013

     Kristus ztělesňuje velikou a čistou Boží dobrotu. Nechce nám něco ztěžovat, přichází naopak, aby to nesl s námi.
     Hospodin chce, aby se z naší nevěřící mysli stala mysl věřících… Proto naši nevěřící mysl učinil slepou tím, že přišel úplně jinak, než jsme my všichni čekali. Abychom konečně pochopili, že ne všechno můžeme my sami vědět. Že skutečnost je mnohem, mnohem širší, než jak ji dokážeme svou myslí zachytit.


Myšlenky na středu, 30. 1. 2013

     Správně se společně modlit a slavit eucharistii znamená, že se stávám slyšícím, přijímajícím a že se ve mně takříkajíc uvolňuje závora na dveřích, jimiž může vstoupit Kristus.
     Abychom konečně pochopili, že ne všechno můžeme my sami vědět. Že skutečnost je mnohem, mnohem širší, než jak ji dokážeme svou myslí zachytit, přišel Hospodin úplně jinak, než jsme my všichni čekali.


Myšlenky na čtvrtek, 31. 1. 2013

     Jedna stará katolická moudrost říká: Jakou má člověk neděli, takovou má i smrt. Jestliže Bůh a neděle naprosto zmizí ze života, chybějí rezervy k zvládnutí onoho posledního přechodu.
     Každému z nás je třeba obrácení a pokání. Bez Kristovy záchrany a pomoci, jsou však myšlenky každého z nás jen myšlenkami nevěřících. I ty naše.