† † †




Sebrané myšlenky dne - únor 2013


Myšlenky pro pátek, 1. 2. 2013

     Každá hodina světla i tmy pro mě představuje zázrak.
     Nikdy neříkejte "ne", když myslíte "ano".  (William Glasser)
     Vzájemná solidarita, pomoc utiskovaným, vytrvalost a důvěra – tak se má projevovat víra mne, věřícího v Krista.

(Komentář: Žid 10,32-39)

Myšlenky pro sobotu, 2. 2. 2013

     Lidé, u kterých byste to nejméně čekali, nosí pod kloboukem svatozář.
     Mluvit pravdu má neobyčejné výhody. člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.  (Maurice Chevalier)
     „Přesvědčení o věcech, které nevidíme“ – taková má být moje víra, podpořená svědectvím všech těch, kteří přede mnou také hledali svoji pravou vlast v nebi.

(Komentář: Žid 2,14-18)

Myšlenky pro neděli, 3. 2. 2013

     Všechny bytosti, i nás všechny stvořil Bůh, stejně tak i anděly a děti. Stvořil nás, miluje nás naplňuje nás údivem z poznání.
     Nejúspěšnější politik je ten, který říká nahlas to, co si ostatní jen myslí. (Theodore Roosvelt)
     Ježíš jako by sděloval: „Udělejte vše pro to, abyste moji zvěst pochopili a přijali, jinak vás předběhnou pohané, kterými pohrdáte.“ A měšťané v Kafarnau dávají najevo své pohrdání tím, že se pokusí sáhnout Ježíšovi na život. Jako by odpovídali: „Podívej se, jak jsi sám ubohý a slabý.“ Jenže právě v tom bude Boží vítězství, v tom se setkává slabost a pocit moci, lidské představy a Boží pohled na věc.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 4. 2. 2013

     Andělské písně se linou nad zelenými pozemskými pláněmi a oceánem omývanými břehy. Jak sladkou pravdu ty požehnané písně vyprávějí o novém životě, kde hřích nemá místo.
     Máme spolehlivý prostředek, jak Boží lásku a sílu přivést na pomoc naší slabosti: stačí svou slabost pokojně přijmout a vložit všechnu důvěru a naději v Boha.
     „Konali spravedlnost“ – konej ji i ty v dnešním dni! Být spravedlivý, spravedlivá znamená vytrvat (v radostech i těžkostech) na cestě učedníků.

(Komentář: Žid 11,32-40)

Myšlenky pro úterý, 5. 2. 2013

     Setkání s andělem připomíná letmý dotek sněhové vločky, kterou vzápětí rozpustí teplo vašeho těla. Pak se vypaří vaším teplem, jak spěcháte dál svou cestou.
     Když nám Bůh vnuká, abychom něco udělali, zároveň nás k tomu uschopňuje.
     Běžme vytrvale, bez obav, vždyť Ježíš naši víru „vede k dokonalosti“. S odvahou „odhoďme všechno, co by nás mohlo zatěžovat“ či od něj odvádět.

(Komentář: Žid 12,1-4)

Myšlenky pro středu, 6. 2. 2013

     Život je plný okamžiků, které sdílíte jen se svým andělem.
     Největší překážkou na cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na vlastní představě o dokonalosti.
     „Usilujte o pokoj se všemi lidmi“ – jak tuto výzvu naplním v dnešním dni? Ke komu udělám vstřícný krok, jak budu Kristův pokoj předávat dál?

(Komentář: Žid 12,4-7.11-15)

Myšlenky pro čtvrtek, 7. 2. 2013

     Andělé nám přinášejí radost, uctívají Boha a milují nás. Pravděpodobně také výskají a pokřikují. Prozatím si vzrušení v jejich rodném městě můžeme jen představovat.
     Člověk potřebuje poznat , co Bůh chce právě od něho a co možná nežádá od nikoho jiného.
     Bůh nás přijal za své, Ježíšova krev nás očišťuje od našich hříchů – proto mohu v důvěře a v naději očekávat i dnes Boží požehnání a doprovázení.

(Komentář: Žid 12,18-19.21-24)

Myšlenky pro pátek, 8. 2. 2013

     Kde jde o lásku, anděl udělá, co je třeba.
     K tomu, co od nás Bůh nechce, milost nedostaneme. Co Bůh požaduje, to i dává.
     „Mějte se navzájem trvale rádi,“ pamatuj na druhé a na jejich potřeby, neboj se, vždyť „Bůh sám slíbil: ‘nikdy tě nenechám bez pomoci!’“

(Komentář: Žid 13,1-8)

Myšlenky pro sobotu, 9. 2. 2013

     Andělé nezmění tvé smýšlení; trpělivě vyčkají, až to uděláš ty sám.
     I když poslechnout Ducha nás v prvním okamžiku často něco stojí, protože narazíme na své strachy a závislosti, tato poslušnost je nakonec vždy pramenem radosti a blaženosti.
     „Podávejme Bohu stále oběť chvály“ – dobročinností, pochopením pro druhé, poslušností, naplňováním Boží vůle..

(Komentář: Žid 13,15-17.20-21)

Myšlenky pro neděli, 10. 2. 2013

     Pohled do poctivé a otevřené nebeské tváře je tak sladký.
     Jediná kapička pomazání Duchem svatým může sama naplnit naše srdce větším uspokojením než všechny statky světa, protože je v ní Boží nekonečnost.
     Bůh se s člověkem setkává docela často v obyčejných situacích každodenního života. Petr se neúčastní přednášky Ježíše na břehu moře, ale pere sítě. A Ježíš osloví právě jeho. Právě tyto chvíle vedou k zásadnímu rozhodnutí: „Nechali všeho a šli za ním.“ Můžeme se poohlédnout, zda právě nyní Pán k nám takto nepromlouvá, anebo prosit Boha, aby i do našeho života vstoupil.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 11. 2. 2013

     Andělé znamenají víc než talismany nebo amulety pro štěstí. Jsou stejně živoucí jako životy, které s námahou žijeme.
     Blaženější je dávat než dostávat.
     Ježíš pomáhá všem nemocným – je pro mne výzvou i vzorem, klade přede mne otázku: Jak mne napodobíš?

(Komentář: Mk 6,53-56)

Myšlenky pro úterý, 12. 2. 2013

     Mnohý Amorův šíp je následován nádechem andělského příslibu.
     Tím, co nám brání dostávat od Boha hojnější milosti, je možná jednoduše naše nedostatečná vděčnost za ty, které nám už dal.
     Lidské způsoby, osobité výklady či výrazy zbožnosti nemají přednost před Boží láskou, která je (a má být i námi) nabízena každému člověku zdarma...

(Komentář: Mk 7,1-13)

Myšlenky pro středu, 13. 2. 2013

     Andělé, kteří v noci sedávají vedle tvé postele, jsou svědky největších záhad života.
     Když máme dojem, že náš život s Pánem vázne a potřebuje probudit, může být velmi dobré vyhradit si několik dní na duchovní obnovu, intenzivněji se modlit a prosit o světlo Ducha svatého.
     I my jsme Kristovi vyslanci, kteří mají svědčit o smíření s Bohem – vlastním obrácením a životem z toho vyrůstajícím i ochotou odpustit, smířit se, udělat první krok...

(Komentář: 2 Kor 5,20 – 6,2)

Myšlenky pro čtvrtek, 14. 2. 2013

     Říká se, že Amor je anděl a dohazovač. Člověk si prý sotva všimne, když se mu šíp zabodne do srdce.
     Abychom se mohli nechat vést Božím Duchem, potřebujeme velkou vnímavost a pružnost, kterých se postupně nabývá uplatňováním odpoutanosti.
     Opět je tu čas připomenutí si svého rozhodnutí pro Boha („Předkládám ti život nebo smrt“) a jeho obnovení („Vyvol si život“), odložení všeho, co s ním není slučitelné, co mne odvádí jinam.

(Komentář: Dt 30,15-20)

Myšlenky pro pátek, 15. 2. 2013

     Pst! Drahoušku, lež klidně a dřímej, svatí andělé střeží tvé lože! Na tvoji hlavu něžně dopadá bezpočet božích požehnání
     Snažme se nelpět na ničem ani hmotně, ani citově, dokonce ani duchovně.
     Co po mně můj Pán chce, co má být mým pravým postem během letošní postní doby? („Rozvázat... zlomit každé jařmo, neodmítat pomoc, popřát pohostinství...“)

(Komentář: Iz 58,1-9a)

Myšlenky pro sobotu, 16. 2. 2013

     Andělé nikdy nepochybují o všemohoucí moci dobra.
     Lpění na své vlastní moudrosti, i když si stanovuje cíle, které jsou samy o sobě skvělé, je pro poslušnost Duchu svatému asi nejhorší překážkou.
     V úsilí o proměnu svého života nejsi sám! Sám Hospodin tě povede... tvá radost bude v Hospodinu.

(Komentář: Iz 58,9b-14)

Myšlenky pro neděli, 17. 2. 2013

     Nový začátek je jako dech anděla a činí vzduch sladším a svět vypadá plný naděje.
     Chceme-li vnuknutí Ducha svatého rozpoznat a jednat podle něho, je nanejvýš důležité snažit se uchovat své srdce v pokoji, a to za všech okolností.
     Křesťanství se snadno reprodukuje jako laciný lék na bolesti života se sloganem: „Koho Bůh miluje, toho křížem navštěvuje.“ To ale není tak docela pravda! Koho miluje Bůh, toho navštěvuje svojí milostí a vede jeho život a poslušnost Bohu vede k požehnání. Půst není časem, kdy si člověk nemůže moc dopřát a těší se, až skončí. Je časem, kdy můžeme najít prostor na Boha i na sebe. Je to důvod zahodit hlouposti, které zdržují, a věnovat se Bohu. Jako se v adventu schází rodina kolem adventního věnce, tak nyní bude skvělé modlit se za naše uzdravení, očištění a Boží lásku. Má jistě význam postit se, ale jako výraz chuti ovládat sebe a darovat alespoň tímto drobným způsobem něco Bohu. Jde tedy o dar lásky, a nikoli výraz nutnosti.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 18. 2. 2013

     Vše, co je pravdivé, ať již je to řečeno kýmkoli, je z Ducha Svatého. (sv. Ambrož)
     Se snahou o pokoj je spjata i snaha o ticho. Ne o ticho prázdné, ale o ticho, které je pokojem, pozorností k Boží přítomnosti a pozorností k druhému, důvěřivým očekáváním a nadějí v Boha.
     Mám zcela patřit Hospodinu, napodobovat jeho svatost. Z tohoto základního rozhodnutí pro něj pak má vyrůstat mé odhodlání proměňovat svůj život podle (nejen) zde uvedených nároků.

(Komentář: Lv 19,1-2.11-18)

Myšlenky pro úterý, 19. 2. 2013

     Dokud bude existovat naděje, bude existovat i modlitba.  (B. Milne)
     Rozpoznávat, co je z Ducha svatého, se naučíme, když si budeme všímat dění ve své duši.
     Boží slovo je mocné a silné, důvěřuj mu. Stejně tak Boží milosrdenství, důvěřuj mu. Stejně tak jeho blízkost a milost, spolehni se!

(Komentář: Iz 55,10-11)

Myšlenky pro středu, 20. 2. 2013

     Domnívám se, že skrze naše chyby a ztrátu iluzí nás Bůh vychovává, abychom nakonec pochopili, že musíme věřit jen jemu.  (J. Maritain)
     Rozlišení toho, co v nás působí Duch svatý, se velmi usnadní, když budeme mít možnost otevírat své srdce někomu, kdo nás může duchovně vést.
     Uvěř zprávě o Boží ochotě smilovat se, o touze odpustit, přivést tě k sobě blíž. Rozhodni se opustit svůj hřích, změnit své hříšné chování.

(Komentář: Jon 3,1-10)

Myšlenky pro čtvrtek, 21. 2. 2013

     Ten, kdo je na dně, nemusí se bát pádu, ten kdo je dole, nemusí se být povýšenosti, toho, kdo je pokorný, bude vždy provázet Bůh.  (J. Bunyan)
     Častá zpověď je zdrojem světla pro pochopení, co se děje v naší duši.
     Poznej i ty, tak jako Ester, že nemáš jiného pomocníka, který vysvobozuje a pomáhá, na kterého se můžeš zcela spolehnout!

(Komentář: Est 4,17k-m.r-t1)

Myšlenky pro pátek, 22. 2. 2013

     Blaze tomu, kdo v sobě nosí Boha, ideál krásy, jímž se také řídí; ideál umění, ideál vědy, ideál vlasti, ideál všech evangelijních ctností, neboť v něm se nachází zdroj velkých myšlenek i skutků.  (L. Pasteur)
     Boží vnuknutí nás nemůže nabádat k něčemu, co by bylo v rozporu s učením a požadavky Božího slova.
     V čem já mohu být pro druhé Skálou? Jak mne můj Pán obdaroval? Ke komu a k čemu mne (i když hříšného) poslal a posílá?

(Komentář: Mt 16,13-19)

Myšlenky pro sobotu, 23. 2. 2013

     Největší milostí, které se nám dnes dostává, je to, že můžeme milovat Církev. Křesťanskou osobností jsem totiž pouze natolik, nakolik jsem údem Církve a nakolik Církev žije ve mně.  (R. Guardini)
     Dává-li nám Bůh do srdce svá vnuknutí, pak tím prvním mezi nimi je vnuknutí poslušnosti.
     Plnit Hospodinova nařízení z celého svého srdce i duše, chodit po jeho cestách, poslouchat ho. Jak konkrétně tuto Mojžíšovu výzvu uskutečním v dnešním dni, v této postní době?

(Komentář: Dt 26,16-19)

Myšlenky pro neděli, 24. 2. 2013

     Jsou to tvé oči, jimiž musí Kristovo slitování hledět na zem, jsou to tvé nohy, které hodlá použít pro konání dobra, jsou to tvé ruce, skrze něž chce žehnat svému lidu.  (sv. Terezie z Avily)
     Bůh je otec, je sice náročný, protože nás má rád a volá nás, abychom mu dali všechno, ale není tyran.
     Uvěřit znamená opřít svoji životní naději o Boha. V životě jsou ale okamžiky, kdy zbývá poslední krůček k uvěření, totiž odvaha onen krok učinit. Možná je to právě otázka dnešní neděle.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky pro pondělí, 25. 2. 2013

     Když se snažíme pochopit existenci Boží v Kristu jako něco hluboce skutečného, ne jen jako slovní obrat v Krédu, je to pro naše myšlení velmi namáhavé.  (R. C. Scott)
     Bůh nemá za cíl nám život komplikovat, chce nám ho vposledku zjednodušit. Poslušnost Bohu osvobozuje a uvolňuje srdce.
     Vyznej svoji hříšnost, Hospodinu přiznej jeho spravedlnost a dovolávej se jeho milosrdenství, pros za odpuštění svých hříchů a uzdravení své hříšnosti.

(Komentář: Dan 9,4b-10)

Myšlenky pro úterý, 26. 2. 2013

     Církev potřebuje pochopit, že tak jako Bůh Syn kdysi přišel na tento svět v těle, tak i nyní je připraven opět k nám kdykoli přijít, aby si v našem nitru učinil svůj krásný duchovní příbytek.  (sv. Karel Boromejský)
     Čím jsme poslušnější Ducha svatého, tím je náš souhlas s Boží vůlí svobodnější a spontánnější, tím méně nucenosti a bolesti v něm je.
     Nejen přiznání vlastní hříšnosti, nejen opuštění svých hříchů, ale také „jednat dobře“ – hledat spravedlnost, zastat se, přispět..

(Komentář: Iz 1,10.16-20)

Myšlenky pro středu, 27. 2. 2013

     Démon je nejduchovnější z tvorů, nezapomínej na to, a modlitba pokorného je pro něho nesnesitelná.  (Bratr Efraim)
     Pán je vždy připraven zvednout nás po pádu a dokonce vždycky najde způsob, jak náš pád proměnit v požehnání, obrátíme-li se k němu s pokorným a důvěřujícím srdcem.
     I ty můžeš a máš volat ke svému Zastánci, hledat u něj oporu a pomoc ve svém bojování s vlastní hříšností i s protivenstvími.

(Komentář: Jer 18,18-20)

Myšlenky pro čtvrtek, 28. 2. 2013

     Bůh přichází za člověkem ne jako soudce, ale jako Otec, jenž hledá svého marnotratného syna.  (K. Wojtyla)
     Maria nám dává svou pokoru, svou důvěru v Boha, svou odevzdanost do Boží vůle, své ticho, své vnitřní naslouchání Duchu.
     Kde moje srdce „odstupuje od Hospodina“? Jak se může ještě více stávat můj Pán – Hospodin mojí oporou?

(Komentář: Jer 17,5-10)