† † †




Sebrané myšlenky dne - červenec 2014


Myšlenky na pátek, 1. 7. 2014

 Bůh jedná s každým z nás jiným způsobem. Musíme mít na paměti, že pro nás chce jen to nejlepší a že se s námi setkává právě tam, kde jsme.
 Boží Slovo zná několik kategorií hříchu, jež potřebujeme rozlišovat. Nedodržení toho, co je požadováno; úmyslné porušení určitého pravidla; neúmyslné a často nadšením motivované uklouznutí; úmyslná neposlušnost a vzpoura; nesplacení dluhů; hřích pasivity. Bez ohledu na to, jaký je tvůj hřích, v okamžiku, kdy jej vyznáš a poprosíš Boha o odpuštění, on tě očistí (viz 1. Janova 1:9).
 Ježíš dokázal objevit člověka v celníkovi, který měl nevalnou pověst. Chci se to také naučit a tak zlidšťovat církev, instituce a společnost, ve které žiji.

(Komentář: Mt 9,9-13)

Myšlenky na sobotu, 2. 7. 2014

 Bůh chce, abychom poznávali jeho přítomnost, moc a lásku, chce, aby ostatní lidé viděli, že on působí v našich životech.
 „Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát“ (1. Korintským 10:13). Nejen že bude zasahovat ve tvůj prospěch; on tyto zkušenosti využije k tvému duchovnímu upevnění.
 Kristovo poselství vyžaduje stále nový přístup. Není určeno k zakonzervování. Nenechá se uzavřít do starých obalů! Je stále živé…

(Komentář: Mt 9,14-17)

Myšlenky na neděli, 3. 7. 2014

 Žít v Duchu znamená plně se podílet na životě těla Kristova. Může to proměnit naše farnosti ve skutečná společenství lásky, ze kterých neseme výzvy evangelia do prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme.
 Musíš si být vědom, že Bůh chce, abys jej prosil o pomoc a nesnažil se každou trampotu zvládnout sám.
 Ježíš nedává učedníkům seznam věcí, které si mají zabalit s sebou, když jdou na misii. Co jsou ty zásadní skutečnosti, které misionář potřebuje pro svoji práci? Nezamluvit svůj úkol (pozdravovat se s kdekým), nést pokoj a nikoli prokletí, být pokorní a nevybíraví nejen v jídle, ale i v tom, kdo nám přišel do cesty. Úkolem je přinést Boží království, nikoli poučky, úkoly či strach z Boha. A přestože byli učedníci nezkušení, přineslo jejich počínání ovoce. Možná právě toto je zásadní: Tak často se bojíme mluvit o své víře! Když se ale s pokorou a odevzdaností pustíme do díla, zjistíme, že jde o Bohem požehnanou a skvělou zkušenost, a to i přes nástrahy Zla.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 4. 7. 2014

 Máme-li se plně účastnit poslání církve, potřebujeme dary Ducha. Přicházejí k nám prostřednictvím křtu Duchem svatým, Boží milosti, zdarma nabízené každému.
 Musíš si být vědom, že je to Bůh, kdo řídí tvé zkoušky.
 Vztah Hospodina k lidu, který chce získat, je zde přirovnán k manželskému svazku. Dokážeme pevností našich vzájemných vztahů udržet Hospodina mezi sebou?

(Komentář: Oz 2,16b.17b-18.21-22)

Myšlenky na úterý, 5. 7. 2014

 Svatý Pavel nám říká, že Bůh své dary nikdy zpět nebere. Pokud se tedy znovu ztrácejí, musí to být proto, že jsme je přestali používat.
 Musíš si být vědom svých lidských omezení a zranitelnosti.
 Ježíš posílá své učedníky po dvou. Na našich bratřích je zřejmé, že se osvědčili. Podmínkou úspěchu při hlásání jsou dobré vztahy. Vzor pro dnešní církev!

(Komentář: Lk 10,1-9)

Myšlenky na středu, 6. 7. 2014

 Dary Ducha svatého jsou znamení, která nás vedou k Bohu, jsou to nástroje ke splnění úkolu, ne cíle samy pro sebe.
 Odpustit druhým není možnost, je to povinnost. Zda Bůh odpustí nám, závisí na našem odpuštění druhým.
 Společnost, která si buduje modly, nedopadne dobře. Mohu mít pocit uspokojení, že se Písmo nemýlí… Ale i pro mě platí: víc milosrdenství a víc hledání Hospodina!

(Komentář: Oz 10,1-3.7-8.12)

Myšlenky na čtvrtek, 7. 7. 2014

 Jestliže se rozhodneme číst s novým nadšením Písmo, jestliže uvěříme, že Slovo je skutečně živé a aktivní, pak se naše životy změní tím, co čteme.
 Duch svatý tě uschopňuje, abys mohl vzdorovat ďáblu. Když bojuješ se zlým, modlitba aktivizuje moc „toho, který je v tobě“ a jehož silou můžeš nad zlým zvítězit. Přidej k tomu Boží Slovo, které přebývá ve tvém srdci i tvé mysli a uschopňuje tě odrazit satanovo pokušení.
 Kéž jsou i dnes rodinné vztahy obrazem Boží lásky! Budu myslet na rodiny, kde otcovská láska chybí…

(Komentář: Oz 11,1-4.8c-9)

Myšlenky na pátek, 8. 7. 2014

 Bůh v nás může působit jenom úměrně naší víře. Nedostatek víry Boha omezuje v jeho činech a z nás dělá pasivní křesťany, zatímco pro dynamickou víru je možné téměř všechno.
 Pokud si nedáváme pozor a neoblékáme si plnou Boží zbroj, přivoláváme porážku (viz Efezským 6:10-18). Jestliže jsme ale ostražití a plně vyzbrojení, nemusíme se satana bát, protože „… ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě“ (1. Janova 4:4).
 Dokážu po svátosti smíření prožít podobnou radost z návratu? Obnovený život ve mně má být novým květem, novým začátkem.

(Komentář: Oz 14,2-10)

Myšlenky na sobotu, 9. 7. 2014

 Ježíš je kvádrem nárožním, na kterém mají být postaveny naše životy, a eucharistie nemá téměř žádný smysl, pokud ho neznáme osobně.
 Bůh chce, aby ses spoléhal na něho a věděl, že se v nejtěžších chvílích nemusíš bát. To, co se děje ve tvůj prospěch, je mnohem větší než cokoliv, co se děje ve tvůj neprospěch. Proto povstaň ve víře a řekni se žalmistou: „Pomoc mi přichází od Hospodina…“ (Žalm 121:2). A potom jednej tak, aby bylo zřejmé, že tomu věříš!
 Chci si uvědomit, že svátost křtu mě svým povoláním ke všeobecnému kněžství zavazuje k poslání. Kéž rád přijmu nabídnuté očištění!

(Komentář: Iz 6,1-8)

Myšlenky na neděli, 10. 7. 2014

 Bůh k nám mluví prostřednictvím svého slova a svého Ducha. Jsme-li naplněni Duchem, budeme hladovět po jeho slově, jsme-li utvářeni slovem, budeme více otevření působení Ducha.
 Šatan k tobě může mluvit a může říkat takové věci, jako: „Zbankrotuješ. Zemřeš. Nikdy neuspěješ. Nikdo tě nemiluje.“ Něco takového od Boha nikdy neuslyšíš! Bez ohledu na to, co kolem sebe nebo v sobě slyšíš, musíš věřit v Boží věrnost a musíš věřit Bohu, že za tebe bude bojovat.
 Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 11. 7. 2014

 Naše víra musí být zaměřena na Boží lásku k nám, na Ježíšovo dílo na kříži, na pokračující dílo Ducha svatého v našich životech.
 Pokud se nenaučíš své duchovní ucho naladit na to, co Bůh říká, nebudeš připraven na to, co pro tebe v životě chystá. Bůh ti řekne, kdy máš uchovávat a kdy zasévat, kdy máš nakupovat a kdy prodávat, kdy máš přijít ke stolu a kdy máš odejít. „… na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní,‘…“ (Izajáš 30:21).
 Opuštění nadbytku, zřeknutí se něčeho ve prospěch společenství. Spolupatron Evropy k tomu vyzývá i dnes náš bohatý kontinent. Možná si neuvědomujeme, že pokud nebudeme ochotni dělit se, přijdeme o mnohé…

(Komentář: Mt 19,27-29)

Myšlenky na úterý, 12. 7. 2014

 Musíme radikálněji svěřit své životy jemu, začít žít vírou a modlit se s vírou. Možná, že pak začneme věřit neuvěřitelnému, vidět neviditelné, a dokonce i dělat nemožné - vírou.
 Ať je situace jakákoliv, Ježíš je nade vším. Bez ohledu na to, jaké zkoušce čelíš, Ježíš tě přenese. Přestože budeš obklopen strachem a obavami, budeš prožívat Boží pokoj. Tento stabilizující pokoj tě posílí a způsobí, že lidé budou u tebe hledat odpovědi.
 Jak to, že mnozí, kterým bylo méně zvěstováno, mají víru a lásku větší než my? Ale právě to může být důkazem pravosti evangelia a zdrojem mé pokory.

(Komentář: Mt 11,20-24)

Myšlenky na středu, 13. 7. 2014

 Máme-li pochopit, co Bůh říká prostřednictvím svého slova, potřebujeme být otevřeni jeho vedení.
 V dnešní době je kolem nás mnoho paniky a strachu, a jestli si nedáš pozor, uvízneš v ní také. Je správné uvědomovat si nebezpečí, ale Bůh nechce, abys tím byl přemožen.
 Ježíš naráží na nepochopení znalců Zákona. I dnes je víc chápán prostými, jednoduchými lidmi než třeba odborníky v církevním právu…

(Komentář: Mt 11,25-27)

Myšlenky na čtvrtek, 14. 7. 2014

 Pán má svůj plán pro každého z nás, ale málokdy nám hned na začátku ukáže celý obraz. Chce, abychom postupovali krok za krokem.
 Nejhlubší duchovní život prožijeme, když děláme dobré věci pro druhé! To je princip, podle nějž taky budeš souzen a odměněn. „Král odpoví a řekne jim: ‚Hladověl jsem, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘"Pokud byl v Kristových podobenstvích někdo odsouzen, často to bylo kvůli tomu, že něco neudělal.
 Nabídka občerstvení tím, že na sebe vezmu jho, je zvláštní. Ale kdykoli nesu obtíže s Ním, jsou snesitelnější.

(Komentář: Mt 11,28-30)

Myšlenky na pátek, 15. 7. 2014

 Jestliže Bůh zaujímá první místo v našem životě, jestliže svůj vztah k němu myslíme opravdu vážně, pak musí být Písmo tím prvním, co budeme číst.
 Lidé někdy nevědí, jestli je v pořádku modlit se, aby měli úspěch v práci. Samozřejmě, že ano! Ovšem pokud se úspěch stane tvým bohem, budeš muset najít způsob, jak ho sesadit z trůnu.
 Pokud budu Ježíše doprovázet (a On se mnou chce být stále!), nemusím se úzkostlivě bát, že přestoupím příkazy. Jeho přítomnost mě ospravedlní před druhými i před sebou samým.

(Komentář: Mt 12,1-8)

Myšlenky na sobotu, 16. 7. 2014

 Nejsme voláni k tomu, abychom žili a pracovali v izolaci. Jsme všichni součástí společenství víry. Naše dary a služby mohou být různé, ale všichni se podílíme na společném poslání žít podle evangelia.
 Málokdy předem chápeme plný význam toho, co v práci děláme nebo neděláme. V Bibli je jednoduchý příkaz: „Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil…“ (Kazatel 9:10).
 Pán není příliš hlasitý. Nepoutá na sebe příliš pozornosti, je s námi trpělivý. Jsou tyto vlastnosti ve shodě s obrazem církve, jak bych ji rád viděl?

(Komentář: Mt 12,14-21)

Myšlenky na neděli, 17. 7. 2014

 Jestliže chceme být vedeni, musíme zůstat blízko tomu, kdo nás vede. Jestliže má jakýkoliv vztah růst, musíme na tom pracovat - nestane se to jen tak samo od sebe.
 Je špatné dávat a očekávat něco na oplátku, e špatné sloužit a očekávat odměnu.
 Spor Marie a Marty se často dotýká lidí, kteří se s pečlivostí starají o ostatní. Jejich snaha nejen že není pochválena, ale stane se dokonce předmětem výtky. Bez jejich péče by však host nebyl pohoštěn. Nejednou se tak starostliví lidé cítí poškozeni. Ježíš ale svá slova směřuje za rámec drobných domácích hádek, kdo měl co udělat. Běžně se totiž stává, že množství starostí o drobnosti, o chod domácnosti, práci… nás natolik zaměstná, že si neuděláme čas na Boha. Nejde o to, že bychom měli zanedbávat úklid, vaření, úkoly v práci či ve škole. Jde o míru, intenzitu starostlivosti, se kterou tyto drobné úkoly vykonáváme. Nikdy nebude všechno hotové! Neznamená naše snaha, že nezbyde čas na Boha, na ty, které máme rádi, ani na radosti, na které jsme se těšili?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 18. 7. 2014

 Na každé cestě je snadné zabloudit, a tak potřebujeme mapu a kompas. Naší mapou je Bible a Duch svatý je naším kompasem.
 Pavla kamenovali, ale neumlčeli; byli jej, ale neporazili. „Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradní, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi“ (2. Korintským 4:8-9).
 I dnes mnozí touží po znameních. Kristovo vzkříšení i jeho nový život v církvi ať jsou výmluvným ukazatelem ve zmatcích doby!

(Komentář: Mt 12,38-42)

Myšlenky na úterý, 19. 7. 2014

 Když nás Duch svatý doprovází, očekává, že budeme používat svoji inteligenci a svůj selský rozum.
 Kdo řekl, že život křesťana má být snadný? Ježíš ne! „Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí“ (Jan 15:18-19).
 Kéž mám radost z tohoto duchovního příbuzenství s Kristem! Ať je právě toto hnací silou k plnění jeho vůle.

(Komentář: Mt 12,46-50)

Myšlenky na středu, 20. 7. 2014

 Rozlišování je rozeznávání toho, co přichází od Boha. Je to podstatný Boží dar pro naši ochranu. Máme-li být prorockým lidem v tomto zmateném světě, potřebujeme být lidem, který je schopný rozlišovat.
 „Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle. Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce … Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle … Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají“ (Žalm 37:1-7, 39-40).
 Bůh se svým semenem nešetří. Mnohé záleží ovšem na nás. Chci mu v srdci vytvářet podmínky k růstu?

(Komentář: Mt 13,1-9)

Myšlenky na čtvrtek, 21. 7. 2014

 Je obtížné rozpoznat Boží činy v dnešním světě, pokud nejprve nepochopíme, jak se Bůh projevoval v dějinách.
 Informační přetížení způsobilo vznik té nejnemocnější generace, jakou kdy lidstvo poznalo. Antidepresiva a uklidňující prostředky užívají nejen dospělí, potřebují je i děti, a dáváme je dokonce i našim domácím mazlíčkům!
 Stále být ve střehu, stále pozorovat a naslouchat. To je recept proti „otupění srdce“. To hrozí tím víc, čím setrvačněji a víc zvykově prožívám svou víru.

(Komentář: Mt 13,10-17)

Myšlenky na pátek, 22. 7. 2014

 Ježíš nás učí, že křesťanská autorita je pro službu druhých, ne pro to, aby se člověk, který ji vykonává, vyvyšoval. Ten, kdo je největší, je ten, kdo ostatním ochotně slouží, kdo věrně plní úkoly, které mu byly svěřeny.
 Frank Furedi chtěl zdokumentovat narůstající využívání strachu v médiích, proto spočítal výskyt výrazu „nebezpečí“ v britských novinách. V roce 1994 se tento termín objevil 2 037krát. Do konce následujícího roku se množství zdvojnásobilo. Během roku 2000 byl výraz „nebezpečí“ vytištěn více než 18 000krát. Opravdu se během šesti let nebezpečí ve světě zdevítinásobilo? Nebo se k nám prostě špatné zprávy dostávají rychleji, v reálném čase?
 Jak aktuální patronka všech, kdo dnes Ježíše hledají, možná aniž by si to uvědomovali. Spontánní, ženský prvek může být pro celou církev vzorem. K jejímu uzdravení…

(Komentář: Pís 3,1-4a)

Myšlenky na sobotu, 23. 7. 2014

 Důvěřujeme-li Bohu, může v nás pracovat Duch. Svoboda i poslušnost jsou znameními přítomnosti Ducha v nás.
 Večeře Páně tě vede k očekávání Kristova návratu. „Amen pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království“ (Marek 14:25). Každá Večeře Páně tě vede o krok blíž k té největší Večeři: k Beránkově svatební hostině v nebi (viz Zjevení 19:7). Chystáš se tam být?
 Dnešní patronka Evropy, maminka osmi dětí. Příklad napojení na vinný kmen, na Krista. Jaké já přináším ovoce?

(Komentář: Jan 15,1-8)

Myšlenky na neděli, 24. 7. 2014

 Pravým středem celého křesťanského života je eucharistie.
 Večeře Páně tě vede k citlivosti vůči hříchu. „Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Pána, jí a pije sám sobě odsouzení“ (1. Korintským 11:28-29). Bojíš se, že když zhřešíš a zúčastníš se Večeře Páně, budeš pít nápoj zatracení? Ne, jde o způsob, jak přistupuješ k Bohu. Nemusíš se vyhýbat kalichu; musíš jen vyznat svůj hřích a potom s vděčností zhluboka pít.
 Otčenáš je první mezi modlitbami, je darem samotného Ježíše. Je zvláštní, že apoštoly neodkázal na židovské modlitby žalmů. Dává jim vlastní modlitbu směřovanou k Otci. První je posvětit jméno, což vždy byla židovská modlitba. Přejeme a chceme, aby Bůh byl uznáván jako bůh v celém stvoření, a tedy i v našem vlastním životě. Příchod Božího království je naplněním evangelia. A zde prosíme, aby se Boží vláda rozšířila na celou zemi. Bůh je dárce života a živobytí. A nesmíme ztratit z očí zásadní pojem odpuštění.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 25. 7. 2014

 Lidé jsou ochotnější naslouchat těm, kdo svědčí svým příkladem.
 Večeře Páně tě vede k přemýšlení o milosti. Nikdo z nás nebude jednou stát v nebi a neřekne: „Podívejte se, čeho jsme Ježíš a já dosáhli.“ Kdybys zaplatil třeba jen jediný haléř svého dluhu za hřích, stal by ses spoluvykupitelem společně s Kristem. To je urážka kříže! (viz Efezským 2:8-9). Autor chvalozpěvů Horatio Spafford napsal: „Můj hřích, ó jak dokonalé štěstí, jak nádherná myšlenka! Můj hřích byl přibit na kříž; všechen, ne jen jeho část, a já jej již nenesu. Chval Pána, chval Pána, chval Pána, má duše!“
 Maminka, která žádala u Ježíše protekci. Nemáme i my podobné snahy? Brzy se ostatně její synové přesvědčili, co znamená Krista následovat.

(Komentář: Mt 20,20-28)

Myšlenky na úterý, 26. 7. 2014

 Evangelium není abstraktní záležitostí - ožívá, když mým nebo tvým prostřednictvím naplňuje Ježíš Kristus potřeby lidí. Je to poslání, ke kterému je povolán každý křesťan.
 Víra a rozum nemusí jít nutně proti sobě. Když ti rozum brání udělat další krok, víra nadále funguje, protože tě spojuje s Bohem.
 Může mě potěšit, že všechno zlé, které se zde na světě různě maskuje a mnohdy je tak těžké je odhalit – bude zničeno. Ale až tam, zde musím osvědčit trpělivost.

(Komentář: Mt 13,36-43)

Myšlenky na středu, 27. 7. 2014

 Naše tvrzení, že jsme naplněni Duchem, jsou jen prázdná slova, pokud z našich postojů a chování není vidět láska.
 Tvoje svědomí funguje jako kompas. Když se jím budeš řídit, povede tě správně. Ale když odmítneš jeho varování, jeho hlas bude tišší a tišší, až ho nakonec neuslyšíš. To je nebezpečný stav.
 Nebeské království stojí zato! Kdo s Ježíšem podniká, neměla by mu chybět odvaha jít do rizika. Získá mnoho!

(Komentář: Mt 13,44-46)

Myšlenky na čtvrtek, 28. 7. 2014

 Bůh očekává, že ve správný čas rozkveteme a že přineseme ovoce. Někdy to dlouho trvá, než dobré ovoce dozraje, ale to nás nesmí odradit.
 Přemýšlíš o tom, co bude se všemi těmi lidmi, kteří nikdy neslyšeli Boží Slovo? Jak je bude soudit? Pavel na to odpověděl: „Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí“ (Římanům 2:14-15).
 Je moudré vynášet z bohatých zásob církve věci nové i staré. Nalézat rovnováhu je projevem dospělosti, zralosti.

(Komentář: Mt 13,47-53)

Myšlenky na pátek, 29. 7. 2014

 Není větší radosti než být na správném místě ve správnou dobu a dělat správnou věc.
 Proč Bůh vyryl Desatero do kamene, co myslíš? Protože jeho principy jsou trvalé a neměnné.
 Chci se inspirovat v modlitbě tímto dialogem. Vždyť i díky otázkám, které Marta pokládala našemu Pánu, můžeme věřit na setkání s Ním!

(Komentář: Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42)

Myšlenky na sobotu, 30. 7. 2014

 Každý křesťan je povolán k životu ve svatosti. To je příkaz, ne nějaký návrh!
 Jdi k Ježíši; On tě očistí, učiní tě neporušeným a dá ti život, po němž jsi vždycky toužil. Už nemusíš žít pod satanovou vládou. Ježíš řekl: „Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království“ (Lukáš 11:20).
 Víme, že slova Jana Křtitele si Herodes rád poslechl. I dnes je třeba mít odvahu hlásat pravdu, často nekompromisně. Jinak ztrácíme obrazně řečeno hlavu!

(Komentář: Mt 14,1-12)

Myšlenky na neděli, 31. 2014

 Jestliže Boha skutečně známe, můžeme ho nacházet všude a celý náš život bude vyjadřovat klanění se Bohu, které bude vyrůstat z poznání toho, co pro nás náš Otec v Ježíši vykonal.
 Noel Evans řekl: „Výzva je jako drak, jenž má v tlamě dárek. Zkroť draka a dárek je tvůj.“ Nechat něčeho je vždycky snazší než vydržet. Ale vytváří to vzorec, jenž je obtížné prolomit; vzorec, v němž ti nebude dobře. Takže pokud máš pocit, že „tento vztah je příliš obtížný, chci jej ukončit,“ nebo „tato práce není to, co jsem čekal, odcházím“, pamatuj, že odolnost buduješ tehdy, když zůstáváš věrný v situacích, které nemáš rád a nemůžeš je změnit.
 Majetek je velké téma. Není chybou s majetkem pracovat či ho vlastnit. Představuje jistotu, o kterou se můžeme opírat, zajištění se proti nouzi. Každý rozumný člověk se snaží připravit v době hojnosti na nouzi. Jenže tato strategie často přeroste v křivé jednání, kde se obohacujeme na úkor někoho jiného. Pocit bohatství vede k marnivosti: „Já na to mám,“ což je lživý pocit bohorovnosti a nevděčnosti. Toto jednání se stává klíčem ke sporům, závisti a zlu. Kolik rodin se rozhádalo kvůli dědictví… Kazatel to nazval marností. Ježíš proto napadá chamtivost. Kritérium, které může pomoci rozlišit situaci, je úsilí o to, být bohatí před Bohem. Vede naše snaha k tomuto kapitálu? Pokud ne, pak je někde chyba…

(Nedělní čtení)