† † †




Sebrané myšlenky dne - duben 2014


Myšlenky na úterý, 1. 4. 2014

     Náboženství od nás nežádá, abychom oplývali city, ale abychom zachovávali přikázání. Nemáme být těmi, kteří říkají „Pane, Pane“, ale těmi, kdo plní Boží příkazy.
     Nejkrásnější schopností člověka je láska, a ta se musí projevit i v práci.
     Široká řeka Boží lásky a milosrdenství, řeka hluboká, dávající život...

(Komentář: Ez 47,1-9.12)

Myšlenky na středu, 2. 4. 2014

     Evangelium nám nařizuje, že máme milovat bližní a nepřátele, pravděpodobně je to proto, že jde o stejné lidi.
     Skutečný charakter se neprojeví v pomíjivých heroických činech, ale v úderech, kterými jsme vystaveni ve všedním životě.
     Ten, který se slitoval, který nezapomíná, který tě vyslyšel, v čas spásy ti pomohl a chránil tě; ten tě posílá, abys o jeho milosrdenství vydával svědectví, aby i druzí se mohli radovat tvojí radostí – radostí ze spásy a odpuštění.

(Komentář: Iz 49,8-15)

Myšlenky na čtvrtek, 3. 4. 2014

     Všechny ctnosti se snadno pěstují na dálku, ale obtížně se uskutečňují zblízka.
     Nesuď člověka podle vzhledu. Ať je člověk krásný a připadá ti v první chvíli úžasný, nemusí to tak být. I ošklivý člověk můžu být krásný v srdci.
     Hospodin se nad nimi slitoval.“ Hospodin se nad tebou slitoval. Hospodin se nad tebou slitovává. Jaká bude tvoje odpověď v dnešní den?

(Komentář: Ex 32,7-14)

Myšlenky na pátek, 4. 4. 2014

     Pravá křesťanská láska se umí přenést přes antipatie osobní, rasové, stavovské, národní. Všichni se ale nevědomky často dopouštíme jedné chyby: dostatečně neoceníme dobré vlastnosti člověka, s nímž se denně stýkáme.
     Žijeme v dobe uponáhľanej. Každý sa za niečím pachtí, nič nestíha, na nič nezostáva čas. A pritom stačí málo. Vedieť odlíšiť podstatné veci od druhoradých, trochu spomaliť tempo.
     Text prorocky líčící Kristovu situaci je i pozváním k modlitbám za ty, kteří jsou kdekoli na světě za svoji víru trápeni a pronásledováni.

(Komentář: Mdr 2,1a.12-22)

Myšlenky na sobotu, 5. 4. 2014

     Člověk se podobá Bohu, když odpouští.
     Človek nie je stavaný na to, aby bol zameraný na seba. Prílišná sebarealizácia je slepá ulička. K šťastiu sa ide naokolo, cez druhých.
     Jeremiáš svoji při svěřuje Hospodinu, na něj spoléhá, kvůli němu je jako krotký beránek, kterého vedou na porážku. V čem si z něj mohu vzít příklad pro svůj život?

(Komentář: Jer 11,18-20)

Myšlenky na neděli, 6. 4. 2014

     Pravé křesťanství nečeká, až se změní svět, ale věří, že ho změníme my sami.
     Když srovnáme náš zevnějšek a naše nitro, zjistíme, že jsme ve skutečnosti dva rozdílní lidé.
     Ježíšovo vzkříšení překračuje smrt definitivně a smrt již nad ním nemá vládu. Sledujme však Martu. Její rozhovor s Ježíšem je zcela logicky plný bolesti, ale Ježíš ji vede k zásadní víře: „Já jsem vzkříšení a život.“ Pro Martu se to stalo zcela reálným. Jak je to reálné pro nás?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 7. 4. 2014

     Láska není možná bez oběti a právě oběť jí dodává opravdovou hodnotu.
     Lhostejnost a apatie je největší pohromou lidstva.
     Danielovo jméno znamená „Bůh zjednává právo“. Kde ve svém životě mohu být Danielem, kde je potřeba, aby bylo zjednáno právo a já tomu mohu napomoci? A kdo z mého okolí (či na druhém konci světa) potřebuje moji modlitbu, aby se domohl práva?

(Komentář: Dan 13,1-9.15-17.19-30.33-62)

Myšlenky na úterý, 8. 4. 2014

     Kdo opravdu hledá Boha, najde ho i v druhých, protože všichni jsou Božím obrazem a Božími dětmi.
     Věk lidí nelze soudit podle toho, co mají v rodném listu, ale podle toho, co maji v hlavě.
     Za koho se dnes mohu přimlouvat (tak jako Mojžíš), aby byl zbaven jedu hříchu, aby byl zachráněn z moci zla?

(Komentář: Nm 21,4-9)

Myšlenky na středu, 9. 4. 2014

     Abychom byli šťastní, k tomu není potřeba měnit svět, ale je třeba najít ke všem věcem správný postoj.
     Lidé mají jedny ústa, ale dvě uši. Bůh asi chtěl, abychom dvakrát více poslouchali, než mluvili. Někdo může namítnout, že je to proto, že poslouchání je dvakrát těžší než mluvení.
     Moje poslušnost Božím příkazům i v protivenství a nepřízni světa může být pro někoho svědectvím o důležitosti Boha a jeho přikázání v mém životě...

(Komentář: Dan 3,14-20.91-92.95)

Myšlenky na čtvrtek, 10. 4. 2014

     Modlitba předpokládá čistotu života, ale na druhé straně také sama očišťuje, vede k mravní čistotě.
     Ze všech tyranů, vládnoucích světu nejkrutějším vládcem jsou naše vlastní city.
     Padni spolu s Abramem na svou tvář (je-li to možné, tak opravdu padni při modlitbě na tvář jako výraz nejhlubší pokory) před Hospodinem, děkuj za jeho smlouvu s tebou, za odpuštění tvých hříchů, za obnovení smlouvy skrze Kristovu smrt na kříži...

(Komentář: Gn 17,3-9)

Myšlenky na pátek, 11. 4. 2014

     Kdo věří v Boží prozřetelnost, v inspiraci Ducha svatého, je duchovně stále mladý. Stále něco nového od Boha přijímá a je ochoten se den ze dne něco nového naučit.
     Lépe než nenávidět a mstít se, je zapomenout a milovat znovu.
     Navzdory všemu protivenství se Jeremiáš pevně spoléhá na Hospodina, připomíná si jeho sílu a jistou pomoc, a to ho vede ke chvále, ke zpěvu Hospodinu. Dokážeš také v trápeních a nejistotách svého života od nich odhlédnout a chválit svého Pána?

(Komentář: Jer 20,10-13)

Myšlenky na sobotu, 12. 4. 2014

     Na světě jdou vždycky dva hříchy pospolu – jeden toho, kdo zlo dělá, a druhý toho, kdo je trpí.
     Nejbolestivější zbraní je slovo. Dokáže probodnout srdce a hojí se třeba celý život, protože člověk nezapomíná. Jediný lék je odpuštění.
     I ty máš podíl na věčné smlouvě pokoje, na Božím požehnání, na jeho přebývání mezi lidmi... Je tvým Bohem, patříš do jeho lidu. Připomeň si ve svém srdci tyto skutečnosti a vezmi si je do všeho svého dnešního konání.

(Komentář: Ez 37,21-28)

Myšlenky na neděli, 13. 4. 2014

     Úzké okolí křesťana má být posvěceno jeho přítomností, Duchem svatým, který žije v jeho srdci. Nejdřív ovšem musí očistit svůj vlastní chrám, a teprve pak může očistit vše, s čím přijde do styku.
     Kdo nepocítil ran, ten se jizvám směje.
     Vstupujeme do Svatého týdne. Cílem není jen soustředění se na bolest Krista, ale rozjímání o Božím vítězství nad smrtí resp. lidským hříchem. Ježíšova smrt, byla nesmírně bolestnou a tragickou, ale díky ní jsme zachráněni: „Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno… a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.“

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 14. 4. 2014

     Kdo se naučil hovořit s Bohem jako s Otcem, mluví s ním i při všem, co dělá a co vidí kolem sebe.
     Jsou věci okamžité a jsou také věci věčné. A k těm věčným patří i jedno z nejtěžších a nejkrásnějších umění... odpouštět...
     Vnímej při četbě tohoto úryvku Ježíše služebníka, jeho službu celému stvoření, jeho službu tobě samému, jeho uzdravující přicházení do tvého života, jeho vyvádění na svobodu...

(Komentář: Iz 42,1-7)

Myšlenky na úterý, 15. 4. 2014

     Zlé myšlenky jsou jako hadi; pustíš-li je do ráje srdce, usadí se tam a udělají si tam hnízdo, svou líheň.
     Kdo dlouho hledí do propasti, toho ta propast nakonec pohltí.
     Čti tento text a měj přitom opět na mysli Ježíše Služebníka. Děkuj za jeho poslání, za jeho ochotu rozšířit spásu až do končin země...

(Komentář: Iz 49,1-6)

Myšlenky na středu, 16. 4. 2014

     Křesťanství přináší radostné poselství, že v Kristu se spojil Bůh a člověk v jednu osobu, a proto je neoddělitelná láska k Bohu a k bližnímu.
     Co máme za sebou a co před sebou, je málo důležité ve srovnání s tím, co máme v sobě.
     Opět se při četbě tohoto textu dívej na Ježíše, na jeho cestu, na jeho poslušnost Otci, na to, jak se na něm tato Izajášova píseň naplnila...

(Komentář: Iz 50,4-9a)

Myšlenky na čtvrtek, 17. 4. 2014

     Mít rád druhé jako sebe sama – to má větší cenu než všechny oběti dohromady.
     Pokora je skromnost duše a lék proti pýše.
     Vstupujeme do každoročního vrcholu oslavy naší spásy... Spolu s Izraelity slavícími Paschu měj „přepásaná bedra, obuv na nohou a hůl v ruce“ – buď ve střehu, aby ti tyto dny neproklouzly mezi prsty, aby tvé srdce nezůstalo netknuté, aby ses potkal s Ježíšem trpícím i s Ježíšem Zmrtvýchvstalým...

(Komentář: 1 Kor 11,23-26)

Myšlenky na pátek, 18. 4. 2014

     Musíme se rozhněvat proti ďáblu, ne proti hříšníkovi. Je dobré vzplanout proti zlu, ne proti lidem.
     Spánek je nesmírně milosrdný: odpouští nám i našim viníkům.
     Tváří v tvář Ježíšově smrti na kříži i tvým hříchům, které jej na něj přivedly, přistup s důvěrou k trůnu milosti a pevně se drž našeho vynikajícího velekněze, který má soucit s námi slabými...

(Komentář: Žid 4,14-16; 5,7-9)

Myšlenky na sobotu, 19. 4. 2014

     Jako chrám posvěcuje celé město, tak lidská duše je povolána k tomu, aby posvěcovala okolí, v němž žije.
     Brány svého vězení si neseme každý v sobě.
     Spolu se zachráněnými Izraelity zpívej oslavnou píseň „Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený“ a děkuj za své vysvobození, které se dnes v noci má opět stát pevnou skutečností tvého života.

(Komentář: Ex 14,15 – 15,1)

Myšlenky na neděli, 20. 4. 2014

     Bůh žádá od těch, které volá ke své službě, věčně mladé srdce. Život v Kristu je stále dospívání, a proto vyžaduje stále změny.
     Kdo všechno pochopí, ten i všechno odpustí.
     Aleluja naplňuje dnešní den. Toto slovo je rozkazem: „Chvalte Pána!“ Nejen, že apoštolové zakouší překvapení ze setkání s živým Kristem, ale především hřích, který znamenal oddělení od Boha, je přemožen vítězstvím bohočlověka Krista. Jak podivuhodné tajemství. Bůh svět nepředělal, nezahubil, stále běží ve stejných kolejích, a přece je něco zcela jinak. Nejsme již jen otroky hmotného světa, vlastních vášní… ale máme volný přístup do Boží blízkosti. To je dar vykoupení, to je radostné Aleluja.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 21. 4. 2014

     Když člověk hřeší, svobodně se ničí, podobně jako když někdo pije jed.
     Jen silný jedinec se nestydí za své slabosti.
     „Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal.“ – Vezmi si toto ujištění (nejen) do dnešního dne, do všeho svého konání...

(Komentář: Sk 2,14.22b-33)

Myšlenky na úterý, 22. 4. 2014

     Každému člověku dal Bůh jeho čas, aby se mohl rozvinout a stát se tím, kým ho Bůh chce mít už od věčnosti.
     Dokonalost je norma nebes. Pouze touha po dokonalosti je norma člověka.
     Vzkříšený Ježíš – Pán a Mesiáš (Spasitel) – chce i dnes pronikat do srdcí lidí a vést je k Otci. A potřebuje k tomu i tebe, tvoji ochotu svědčit.

(Komentář: Sk 2,36-41)

Myšlenky na středu, 23. 4. 2014

     Duše vidí Boha podle toho, jak má čisté srdce.
     Tři klenoty uchovávej jako poklad: milosrdnost, zdrženlivost a skromnost, jež ti brání být prvním na světě.
     Je pro mne Ježíš (vzkříšený, přinášející uzdravení a usmíření) opravdu tím největším darem? Darem, o který se nejde nerozdělit?

(Komentář: Sk 3,1-10)

Myšlenky na čtvrtek, 24. 4. 2014

     Neboj se dojmů, boj se rozhodovat pod jejich vlivem.
     Kdo neumí odpouštět, boří most, který sám bude muset přejít, neboť každý člověk potřebuje odpuštění.
     „A protože v něho věříme, dalo jeho jméno sílu...“ Bůh působil a chce působit uprostřed svého lidu a potřebuje k tomu ty, kteří v něho věří, nalezli víru a radost a vydávají o tom a o Něm svědectví.

(Komentář: Sk 3,11-26)

Myšlenky na pátek, 25. 4. 2014

     Křesťané, kteří rádi vyhledávají samotu, v ní dokážou vidět moře Božího milosrdenství, a proto si umějí odpočinout. Ale brzy nato pospíchají, aby pomohli těm, s nimiž mají soucit.
     Nebudeš-li mít špatné myšlenky, nebudeš konat špatné skutky.
     Ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného a vzkříšeného, ve víře v něj, v radosti ze setkání s ním, v radosti z následování mohu i já konat veliké skutky a poukazovat na Krista.

(Komentář: Sk 4,1-12)

Myšlenky na sobotu, 26. 4. 2014

     Kolik času člověk ztratí každý den zbytečně? Ztrácíme sami sebe, ne čas.
     Nepřekonatelné překážky si mnohdy jen vymýšlíme, abychom omluvili, že nám chybí vůle.
     „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ Pros o otevřené oči a uši, abys vnímal veliké Boží skutky, které koná uprostřed svého lidu a mohl o nich vydávat svědectví.

(Komentář: Sk 4,13-21)

Myšlenky na neděli, 27. 4. 2014

     Každý z nás má dějiny vlastního života. Jsou v něm různé etapy a každé z nich dává Bůh potřebný čas. Všechny ale mají jeden smysl – setkání s Kristem.
     Mýlí se ten, kdo si myslí, že se bez každého obejde; ale kdo si myslí, že se nikdo neobejde bez něho, mýlí se ještě víc.
     Nevěřící Tomáš je postavou, na kterou se odvolává nejedno zesměšňující přirovnání: být jako nevěřící Tomáš. A při tom jde o důležitý symbol. Copak mnozí z nás neříkají podobná slova? Nebo jsme v podobné situaci nezažili naše blízké? „Neuvěřím, dokud se nepřesvědčím na vlastní oči!“ Zdá se, že je to vlastně legitimní nárok. My sami se musíme přesvědčit o pravdivosti slov o vzkříšení. Jenže to má háček. Ke sdělení Božích tajemství je třeba nejen našeho vlastního nasazení, ale také Boží milosti. Pýcha ani pocit nadřazenosti k cíli nevedou. Jak nesmírně důležité bude při zvěstování evangelia svědectví těch, kteří s Bohem něco prožili a zvěstují to dál. A jak zásadní bude odvaha a ochota slyšet tyto svědky Božích tajemství! A to se týká i nás.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 28. 4. 2014

     Milosrdenství není shovívavost, tolerantnost vůči hříchu, ale postoj, který umožňuje nápravu, návrat.
     Důvěra dává rozmluvě víc než inteligence.
     Ježíš zve k důvěře v Boží zastání a odvaze k hlásání i v nepříznivé situaci.

(Komentář: Sk 4,23-31)

Myšlenky na úterý, 29. 4. 2014

     Život je příliš krátký na to, abychom četli jen dobré knihy. Musíme si najít ty nejlepší, tedy především ty, z nichž čerpáme Boží moudrost.
     Větev uříznutá od ostatních větví je nutně uříznuta i od celého stromu. Tak i člověk, rozejde-li se s druhými, odpadá tím od celé společnosti.
     Prožij dnešní den ve světle, kterým je Bůh sám; ve společenství, do kterého tě uvádí; očištěn a očišťován krví jeho Syna Ježíše Krista.

(Komentář: 1 Jan 1,5 – 2,2)

Myšlenky na středu, 30. 4. 2014

     Je potřeba naplnit srdce Boží milostí, světlem Ducha svatého. A je-li srdce už jednou naplněno, začne vyzařovat i navenek.
     Kdo hřeší, na sobě hřeší, kdo ubližuje, sobě ubližuje, neboť sebe sama dělá špatným.
     „Slova toho života“ musí být hlásána! Apoštolové tak činí navzdory zákazu a hrozbě nového uvěznění. Nic takového ti nehrozí. Komu dnes přineseš slova života?

(Komentář: Sk 5,17-26)