† † †




Sebrané myšlenky dne - leden 2014


Myšlenky na středu, 1. 1. 2014

     Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
     Lepší blázen s nápadama, nežli blbec bez fantazie... ! *neznámý.
     Jméno dítěte Ježíš = Bůh je záchrana (spása, pomoc) je ujištěním a pozváním pro tvoji cestu celým novým rokem.

(Komentář: Lk 2,16-21)

Myšlenky na čtvrtek, 2. 1. 2014

     Chceš-li být rozumný, nauč se rozumně ptát a pozorně naslouchat.Chceš-li být rozumný, nauč se rozumně ptát a pozorně naslouchat.
     Lidé nesnášejí bolest. Tak proč touží po lásce, když bolí? *Lucinka.
     I ty jsi zván přivádět ve známost Ježíše, ohlašovat jeho blízkost, poukazovat na toho, který je pro mnohé ne-známý, i když se i pro ně narodil.

(Komentář: Jan 1,19-28)

Myšlenky na pátek, 3. 1. 2014

     Láska je na to, aby vedla, a čas je pramen očistný.
     Láska je krásná, když je vzájemná, láska bolí když je neopětovaná, ale bez lásky bychom nezjistili že máme city a nepochopili bychom že nejsme na světě sami, ale jsou tu i ostatní *Neznámý.
     Vyznej spolu s Janem: „Toto je Syn Boží.“ A tak jako on si připomeň situace, kdy jsi jej zažil jako Spasitele, kdy jsi jej poznal jako svého Vykupitele.

(Komentář: Jan 1,29-34)

Myšlenky na sobotu, 4. 1. 2014

     Bujaré písničky a dětská cháska – mezi kým ve světě je větší láska?.Bujaré písničky a dětská cháska – mezi kým ve světě je větší láska?.
     Láska je první poznání smyslů života. Ale zároveň poslední pohled za dětstvím. *neznámý.
     Svědčit svým blízkým o nalezení Mesiáše je i tvůj úkol a tvoje zodpo-vědnost. I oni potřebují poznat Krista, přijít k němu, vidět jeho činy.

(Komentář: Jan 1,35-42)

Myšlenky na neděli, 5. 1. 2014

     Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka.
     Nabídnout člověku přátelství, když chce lásku, je jako darovat chleba žebrákovi, který umírá žízní. *Bianka.
     Mnoho slov vypouštíme z úst a často si toho ani pořádně nejsme vědomi. Jak je to ale u Boha? Také toho mnoho namluví? Zdá se, že Bůh, když něco vyslovuje, již tím samým aktem se to stává skutečností. Největším slovem z jeho úst však není jen nějaké pozoruhodné dílo. Bůh vyslovuje sám sebe. Tímto slovem je Kristus – bohočlověk. Jestliže je toto slovo zároveň vtělenou Boží moudrostí, pak není nikoho a ničeho, co by tuto moudrost překonalo. Co tedy tato vtělená moudrost říká?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 6. 1. 2014

     Bez víry však není možné zalíbiti se Bohu.
     Naše touhy jsou často poslové schopností, které v nás dřímou. *J. W. Goethe.
     Ať radost z Kristova narození naplňuje tvoje srdce, ať je rozšíří, aby bylo naplněno světlem a milosrdnou láskou ke všem lidem.

(Komentář: Iz 60,1-6)

Myšlenky na úterý, 7. 1. 2014

     Bůh mě stvořil proto, abych pro něj vykonal určitou službu. Svěřil mi úkol, který neobdržel nikdo jiný. Mám své poslání.
     Ptáš se, jak si člověk má počínat, aby celý den chválil Boha. Ať děláš cokoli, dělej to dobře - a chválill jsi Boha. *sv. Augustin.
     „Světlo vzešlo“ – dávej tuto vánoční zvěst dál lidem kolem sebe, aby se i skrze tebe přibližovalo nebeské království…

(Komentář: Mt 4,12-17.23-25)

Myšlenky na středu, 8. 1. 2014

     Děkuj církvi, že spolehlivě uchovala víru po tolik pokolení, a splň svůj úkol předávat tuto víru pokolením, jež přijdou.
     Život nezačíná narozením, ale až tehdy, když si ho začneme vážit..
     Ježíš chce utišit i tvůj hlad, tvoji žízeň a zároveň tě posílá tišit hlad a žízeň druhých (ve své moci a síle). Pros o jeho vedení.

(Komentář: Mk 6,34-44)

Myšlenky na čtvrtek, 9. 1. 2014

     Modlitba je pro duchovní život tím, čím je tep pro srdce a dýchání pro život tělesný.
     Neexistuje nic skutečně cenného, čeho může být dosaženo bez práce a námahy.
     Neboj se, Kristus, který tě posílá utišit hlad a žízeň druhých (viz včerejší rozjímání), ti je nablízku, provází tě a chrání…

(Komentář: Mk 6,45-52)

Myšlenky na pátek, 10. 1. 2014

     Ať jsem čímkoliv a ať se nacházím kdekoliv, nikdy nebudu odvržen. Jsem-li nemocen, má nemoc může Bohu sloužit, nacházím-li se ve zmatku, může mu sloužit můj zmatek, a trpím-li, může mu sloužit mé utrpení.
     Pravdou zavřeš ústa, ale láskou otevřeš srdce.
     I dnes se mohou naplňovat tato slova proroka Izaiáše, i dnes potřebují chudí radostnou zvěst, zajatí a zdeptaní potřebují propustit na svobodu, slepí otevřít oči… I k tomu tě dnes Pán zve a posílá!

(Komentář: Lk 4,14-22a)

Myšlenky na sobotu, 11. 1. 2014

     Nenáležíme sami sobě, stejně jako nám nenáleží nic z toho, co vlastníme. Sami sebe jsme nestvořili a nemáme sami nad sebou svrchovanou moc, nemůžeme být svými pány.
     Náš způsob obětavosti a dávání je důležitější, nežli způsob života.
     Modli se spolu s malomocným modlitbu důvěry: Pane, chceš-li … (a doplň svoji prosbu). A čekej na jeho odpověď, vždyť on nejvíc ví, co opravdu potřebuješ.

(Komentář: Lk 5,12-16)

Myšlenky na neděli, 12. 1. 2014

     Důvěřuj bezvýhradně Boží církvi, i když se tvůj přirozený úsudek od jejího učení liší a svádí tě k tomu, abys zpochybnil to, že učí rozumně a správně..
     Bůh nikomu nestraní.
     Ale proč se Ježíš nechává pokřtít Křtitelem? Vždyť jde o křest symbolický. Takových gest jako určitého vyjádření lítosti a pokání najdeme v tehdejším Izraeli více. Proč tento křest přijímá Ježíš, když hříšníkem není? Odpovědí může být opět důraz na symboliku! Jako lidé v Jordánu symbolicky zanechávali své hříchy, tak Ježíš tyto hříchy na sebe bere. Nyní viditelně přijímá úkol, který mu Otec uložil. Proto se ozývá hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.“ Proto sestupuje viditelně Duch. Toto viditelné pomazání na proroka a Mesiáše dává Ježíšovi mandát, aby jednal jako Bohem poslaný služebník.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 13. 1. 2014

     Je Bůh trvale přítomen v našich myšlenkách? Čekáme na to, až nás jeho milost osvítí, obnoví a posílí?
     Myslet si, že vnější okolnosti by mohly člověka učinit šťastným nebo nešťastným, je velký omyl. To, co dělá člověka šťastným nebo nešťastným, je jeho vlatní srdce.
     „Přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“ Jak vážně vezmu tuto výzvu v dnešním dni? K čemu mne vede?

(Komentář: Mk 1,14-20)

Myšlenky na úterý, 14. 1. 2014

     Velmi se liší způsoby, kterými lze dosáhnout dokonalosti, a na každou duši je vhodný jiný lék.
     Každý člověk je samostatný svět, není do něj jiné cesty než přes most lásky.
     Skloň se v modlitbě úžasu před tím, který je Svatý Boží. Vnímej jeho blízkost a touhu přinášet do tvého života naději a uzdravení.

(Komentář: Mk 1,21b-28)

Myšlenky na středu, 15. 1. 2014

     Bůh nás vede zvláštními cestami. Víme, že si přeje, abychom byli šťastní. Musíme to tedy nechat na něm.
     Láska se nerodí z objetí, ale z obětí.
     Setkej se i ty na opuštěném místě se svým Pánem, slož před něj všechny své tíživé starosti, načerpej sílu pro cestu dnešním dnem.

(Komentář: Mk 1,29-39)

Myšlenky na čtvrtek, 16. 1. 2014

     Být zbožný znamená jinými slovy mít zvyk modlitby neboli neustále se modlit. Jen tak se vše, co konáme, stane jedním tělem, poslušným a neustálým svědectvím o tom, který nás stvořil a kterému sloužíme.
     Malé činy, které člověk uskuteční, jsou lepší, než velké, které plánuje.
     I dnešek je dnem, kdy můžeš rozhlašovat veliké věci, které Bůh ve tvém životě učinil, a poukazovat na Krista – svého Spasitele.

(Komentář: Mk 1,40-45)

Myšlenky na pátek, 17. 1. 2014

     Pokud pro Krista měla tvá spása cenu nesmírné oběti dobrovolného utrpení, neměla by pro tebe mít cenu nepatrné oběti, jakou představuje úsilí naučit se rozjímat o jeho utrpení?
     Pro ty, co se neumějí divit, zázraky neexistují.
     Prožij dnes znovu velikost odpuštění, které můžeš zakoušet ve svém životě; krásu svátosti smíření, kdy sám Otec ti běží naproti, aby tě přijal zpět do svého domu.

(Komentář: Mk 2,1-12)

Myšlenky na sobotu, 18. 1. 2014

     Bůh ví, v čem spočívá mé největší štěstí, já to však nevím. Můj Bože, bezvýhradně se odevzdávám do tvých rukou.
     Nepokoušej se dělat všechno. Dělej jen to, co po tobě Bůh chce.
     Jsem hříšník a potřebuji Ježíše, to je jisté. A možná někdy hřeším i svou (samo)spravedlností, povyšováním se nad ty, kteří jsou v mých očích většími hříšníky…

(Komentář: Mk 2,13-17)

Myšlenky na neděli, 19. 1. 2014

     Každá pravda má svůj vlastní řád a nemůžeme se k cestě životem přidat v bodě, který se nám zalíbí. Nelze pochopit náročnější pravdy, aniž bychom napřed poznali ty základní.
     Jestli ti někdy bude těžko, vždy pamatuj: víra neudělá to, že budeš schopný vyhnout se problémům, víra ti pomůže nad nimi zvítězit!
     Ježíš je Syn Boží! Ale co toto označení znamená? A nejen pro teology, ale pro nás osobně? Má vůbec nějaký význam? Je to více, než šikovný člověk, léčitel či dobrodruh! Ježíš je někdo, kdo patří Bohu a je zároveň Bůh. Jestliže Ježíš dělá nějaké činy pro nás – obyčejné smrtelníky, pak je dělá sám Bůh! Tedy Bůh se sklání nesmírně hluboko k člověku, k nám. A to neplatí jen o apoštolech. To se týká nás, dnes, v našem kostele…

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 20. 1. 2014

      Kořeny lásky ve svých srdcích pěstujeme tak, že usilujeme o to, abychom milovali své blízké a přátele, podřizujeme se jejich přáním, která se mohou rozcházet s našimi, a snášíme jejich slabosti.
     Hledal jsem víru, a nenacházel. Hledal jsem Boha, a nenacházel. Hledal jsem bližního a našel jsem všechny tři.
     Nejde o zakazování či znevažování půstu, ale o zdůraznění Ježíšovi přítomnosti, jeho blízkosti, která je důvodem k radosti, k oslavě a také – samozřejmě – k následování.

(Komentář: Mk 2,18-22)

Myšlenky na úterý, 21. 1. 2014

     Kristus je velikým cílem naší víry, a když hledíme na něj, učíme se zapomínat na sebe.
     Jsou jen 2 cesty, jak žít svůj život. Jedna je, jako by nic nebyl zázrak. Druhá je, jako by všechno zázrak byl.
     Církevní předpisy a přikázání mne nechtějí zotročovat, ale otvírat mi prostor svobody (a ten je prvotní), v kterém mohu věrně následovat svého Pána.

(Komentář: Mk 2,23-28)

Myšlenky na středu, 22. 1. 2014

     Je samozřejmě nemožné milovat v pravém smyslu slova všechny lidi. Láskou se v tomto případě myslí přátelská náklonnost, ochota být nápomocen a jednat se všemi, kdo nám přijdou do cesty, jako bychom je milovali.
     Nevím, jaká bude vaše budoucnost. Ale co vím, že vždycky budete šťastni, když budete hledat a nacházet, jak sloužit.
     Kým je (pro mne) Bůh? Tím, který především uzdravuje a dává život? Nebo tím, kdo především dbá na dodržování předpisů a kontroluje mne?

(Komentář: Mk 3,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 23. 1. 2014

     Jakkoliv je špatné být vlažným a apatickým ve světských povinnostech a tyto vlastnosti projevovat v náboženství, je ještě mnohem horší stát se otrokem tohoto světa a jeho zájmům dát své srdce.
     Pokud tě krása přírody osloví jako zázrak Boží, jsi na dobré cestě.
     Ježíš není jen zázračným léčitelem (proto zákaz prozrazování, kým je). Chce být poznáván svými učedníky na cestě následování, chce být poznán jako ten, který proměňuje celý jejich život...

(Komentář: Mk 3,7-12)

Myšlenky na pátek, 24. 1. 2014

     Sami se změnit nemůžeme. Jen Bůh nás může proměnit, jen on nám může dát touhy, city, zásady, názory a chutě, které proměna vyžaduje.
     Zapomeň na těžké chvíle, ale nikdy nezapomeň na to, co tě naučily.
     I já jsem povolán, abych byl s Ježíšem. A i mně dává Ježíš bratry a sestry, s kterými si mohu být navzájem oporou a povzbuzením na cestě k následování.

(Komentář: Mk 3,13-19)

Myšlenky na sobotu, 25. 1. 2014

     Jedinou cestou, jak uniknout utrpení za hříchy v životě budoucím, je trpět za ně nyní. Bolest zde nebo utrpení tam, jednomu či druhému není možné utéci.
     Hrdinství není jenom něco mimořádného udělat, ale také něco mimořádného vydržet, zpracovat a v dobré obrátit.
     „Kdo uvěří ... bude spasen.“ Co pro mne znamená víra, jak se projevuje v mém obyčejném životě, co pro mne znamená spása?

(Komentář: Mk 16,15-18)

Myšlenky na neděli, 26. 1. 2014

     Co chybí nám věřícím? Ochota nechat se proměnit, ochota strpět, aby nás všemohoucí Bůh proměnil.
     Bolest je svatyní, ve které chce být Bůh s člověkem sám.
     Můžeme snadno nabýt dojmu, že následovníci Ježíše brzy ztratili správný směr a utopili se v hádkách. Ale to není celá skutečnost. Do každé generace vstupuje Ježíš jako ten, který „hlásá evangelium a uzdravuje každou nemoc“. Tedy uzdravuje i „nemoci“ rozbrojů a hádek. Skutečně obrácený člověk není jen nadšenec s legitimací křesťana, ale ten, kdo svoji naději vložil v Hospodina a jeho spásu. Tak se Ježíšovo evangelium znovu a znovu uskutečňuje v každé generaci. Tedy i dnes mezi námi.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 27. 1. 2014

     Náš Pán je víc než kdy jindy přítomen právě tehdy, když se zdá, že své vyvolené ponechává napospas opuštěnosti a osiření.
     Naše oči musí být pravděpodobně čas od času umyté slzami, abychom mohli vidět život jasnějším pohledem.
     „Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním.“ – počítej i ty s Hospodinovou přítomností ve svém životě, ve svém poslání, ve své službě.

(Komentář: Mk 3,22-30)

Myšlenky na úterý, 28. 1. 2014

     K dokonalosti neexistují zkratky.
     Na Bohu záleží, čím máme projít. Na nás záleží, jak tím projdeme.
     Jásot při přenášení archy úmluvy je pozváním i pro tebe, pozváním k radosti a jásání nad Boží blízkostí, nad jeho přítomností ve tvém životě.

(Komentář: 2 Sam 6,12b-15.17-19)

Myšlenky na středu, 29. 1. 2014

     Svatí lidé nám říkají, že chceme-li být dokonalí, stačí nám jen dobře konat své všední povinnosti. Je to krátká cesta k dokonalosti – krátká ne proto, že je snadná, ale protože je přiměřená a srozumitelná.
     Nestěžuj si na dlouhou cestu. Raduj se z toho, že po ní můžeš jít.
     Chval Pána za Davidova potomka, za jeho Syna, jehož královský trůn trvá na věky a jehož království On upevňuje – navzdory všem našim hříchům a slabostem, navzdory zdánlivým vítězstvím zla ve světě.

(Komentář: 2 Sam 7,4-17)

Myšlenky na čtvrtek, 30. 1. 2014

     Chceš-li být velikým? Pak se umenšuj.
     Nesuď každý den podle úrody, kterou sklidíš, ale podle semen, která zasadíš.
     Předstup i ty dnes před svého Pána s pokornou modlitbou Davida: „Kdo jsem já, Pane, Hospodine, a co je můj dům …“

(Komentář: 2 Sam 7,18-19.24-29)

Myšlenky na pátek, 31. 1. 2014

     K pravdě se přibližujeme zkušeností omylu a postupujeme s pomocí neúspěchu. Nevíme, jak něco dělat správně, dokud to neuděláme špatně.
     Bůh dává zaslíbení, víra se jich drží, trpělivost očekává jejich naplnění a naděje se z nich už předem raduje.
     David, Hospodinův miláček, mocný a obdarovaný, hřeší tak hrozným a velikým hříchem. I v tobě, Božím dítěti, je uhnízděna náklonnost ke hříchu. Pokorně ji vyznej a pros o vítězství Boží moci ve svém životě.

(Komentář: 2 Sam 11,1-4a.5-10a.13-17)