† † †




Sebrané myšlenky dne - červen 2015

Modlitba měsíce června:

     Svatá Marie, Matko Boží, zachovej mi srdce dítěte,
    srdce čisté a průzračné jako horský pramen.

     Vypros mi srdce jednoduché, které v sobě neživí smutek a hořkost,
    srdce něžné a soucitné, srdce věrné, které nemyslí jen na sebe,
    které nezapomíná na žádné dobrodiní a nepřipomíná žádnou křivdu.

Amen.

Myšlenky na pondělí, 1. 6. 2015

     Maria byla od počátku dokonale otevřena Bohu. Proto nebyla ani jediná chvíle jejího života prožita naprázdno.
     Milujte Pannu Marii, šiřte lásku k ní, modlete se svatý růženec a učte modlit se ho.
     Tobiáš nedbá nebezpečí, které mu hrozí a uctivě pochovává svého mrtvého krajana. Odehrává se to v osmém století před Kristem! Vzpomeň na všechny nepohřbené, zvláť ve dvou válkách minulého století…

(Komentář: Tob 1,3; 2,1a-8)

Myšlenky na úterý, 2. 6. 2015

     Přál-li si Bůh, abychom měli nejen nebeského Otce, ale také nebeskou matku, ochuzujeme sami sebe, jestliže ji vytlačujeme na okraj.
     Svěřuj Ježíši všechny své drahé a potřeby druhých, mluv s ním s dětinskou odevzdaností, dej volný průchod svému srdci a jemu ponech plnou svobodu, aby v tobě působil, jak se Mu zalíbí.
     Tobiáš trpí nejen ztrátou zraku, ale i výčitkami vlastní ženy. Když zbožný a spravedlivý muž ztratí práci, ocitne se v podobné situaci. Sám s Hospodinem.

(Komentář: Tob 2,9-14)

Myšlenky na středu, 3. 6. 2015

     Bůh si přál, aby od ní Ježíš přijal všechno, co dítě obvykle dostává od své matky; nejen fyzické tělo, ale i dědičné rysy, temperament a celou psychiku. Maria byla natolik proniknuta svatostí, že se mohla dát cele svému Dítěti.
     Buď pokorný srdcem,vážný v řeči, rozvážný ve svých rozhodnutích.
     Sám před Hospodinem sténá a pláče. A najednou není sám. Život bude pokračovat po boku Sáry. Oba byli „na dně“ a posléze uzdraveni. Láskou. Pán jejich modlitby vyslyšel. Avšak úplně jinak, než si oba přáli.

(Komentář: Tob 3,1-11a.16-17a)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 6. 2015

     Když Bůh přichází do našeho světa, vždycky nás vede k tomu, že je třeba opustit náš svět, a to v nás probouzí obavy.
     Mluv vždycky málo a vytrvale se věnuj dobré četbě, buď pozorný při práci, zdrženlivý v rozhovorech, k ničemu nepociťuj nelibost.
     Slib věrnosti Hospodinu má mnohem větší význam, když je pronesen ve společenství. Kéž letošní Eucharistický kongres prohloubí vědomí společenství Kristova Těla a cítění s jeho ohroženými „končetinami“.

(Komentář: Ex 24,3-8)

Myšlenky na pátek, 5. 6. 2015

     Maria je pro každého věřícího velikým příkladem. Z jejího rozhovoru se proto můžeme naučit, jak mluvit s Bohem.
     Buď laskavý ke všem, uctivý k nadřízeným!
     Do rodiny, která byla těžce zkoušená utrpením, se vrací radost. Drželi s Hospodinem a nyní drží pospolu. Vzkaz do našich dnů…

(Komentář: Tob 11,5-17)

Myšlenky na sobotu, 6. 6. 2015

     Bůh zasahuje takřka vždycky nečekaně. Neohlašuje se předem, ale chce, abychom byli připraveni, abychom bděli a očekávali ho s rozžatými lampami.
     Pánu máme sloužit s pokorou a s radostí v srdci. Přijměme jeho úmysly za své a služme mu podle Jeho vůle, která je vždy lepší než ta naše.
     Za štěstím rodiny stojí doprovázející Rafael, uzdravující posel, který byl dosud nepoznán, přestože byl ve všech těžkostech nablízku. Radost zaznívá v mezizpěvu, který následuje po čtení. Kéž vidím Boha podobně i já ve svém životním příběhu!

(Komentář: Tob 12,1.5-15.20)

 

Myšlenky na neděli, 7. 6. 2015

     Každý z nás je nenahraditelný. Stvořitel je umělec, který se neopakuje, nesnižuje se k plagiátům.
     Nepochybuj, že Bůh se postará o to, co budeme potřebovat zítra i v dalších dnech našeho pozemského putování.
     V dnešním evangeliu vystupuje Ježíšova rodina, ba i Ježíšova matka kontroverzně -jakoby chtěli o Ježíšovi sami rozhodovat. Podobně si i řada lidí myslí, že Boha vlastní. Ježíš však jasně ukáže, že bez pokory a naslouchání Bohu se s ním nesetkáme. A církev nepochybuje, že prvním, kdo postoj pokorného naslouchání Bohu zachovával, byla právě Ježíšova matka.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 6. 2015

     Neustále pobíháme a nemáme čas zaposlouchávat se do Boha. Musíme realizovat své současné i budoucí záležitosti, ale takřka nikdy nemyslíme na svou věčnou budoucnost. Vidíme pouze zlomek cesty, ale nedíváme se, kam vede, co je cílem a smyslem života.
     Svým slabostem se nepodivuj, svěř je Bohu.
     V blahoslavenství je skryt klíč ke štěstí. Odemykání může být bolestné, ale když vstoupíš, radost bude bez konce. Život takto prožitý bude tou nejvěrohodnější „evangelizací“.

(Komentář: Mt 5,1-12)

Myšlenky na úterý, 9. 6. 2015

     Je hezké snít o svatosti a o dokonalosti, ale pokud nechápeme, k čemu nás to zavazuje v konkrétní situaci našeho života, nic se v nás nezmění.
     Eucharistie je naším velkým pomocníkem na cestě ke svaté dokonalosti, ale musíme ji přijímat s touhou a s ochotou odstranit ze svého srdce vše, co se nelíbí Pánu, jehož chceme přijmout.
     Svítilna pod nádobou by nejen nezářila na cestu, ale plamínek by zhasl nedostatkem kyslíku. Neboj se odhalit druhým to, co je na tobě dobré! Dokážeš to ovšem pojmenovat? Neměj strach poradit se s blízkými.

(Komentář: Mt 5,13-16)

Myšlenky na středu, 10. 6. 2015

     Kdykoliv Pán hovoří s člověkem, jde nakonec vždycky právě o toto: chce přijít a udělat si u něho příbytek.
     Během dne, když to nemůžeš udělat jinak, volej Ježíše i uprostřed všech svých činností.
     „Naplnění“ je víc, než doslovné zachovávání. Snažím se proniknout spíš do ducha Ježíšova a jeho lásky, nebo jen dodržovat „normy“ slušného „křesťanského“ chování?

(Komentář: Mt 5,17-19)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 6. 2015

     Bůh mnohdy člověku svěřuje úkol, který by člověk sám nikdy nezvládl. Dává mu tak poznání, že to sám nezvládne a že mu nezůstane nic jiného, než se Bohu beze zbytku svěřit.
     Nepouštějte se nikdy do žádné práce a do žádné činnosti, dřív než povznesete mysl k Bohu. Jemu odevzdejte se svatým úmyslem všechno, co hodláte udělat.
     Jaké vlastnosti má „výborný muž, plný Ducha svatého a víry“? Odvahu k otevřenosti, radost z Božího působení, schopnost povzbuzovat, nebát se přizvat ke spolupráci lidi typu Šavla. Jejich učedníci byli hodni názvu: křesťané, Kristovci.

(Komentář: Sk 11,21b-26; 13,1-3)

Myšlenky na pátek, 12. 6. 2015

     Bůh se nemůže vtělit v srdci jen polovičatě oddaném. Náš život by mohl být mnohem bohatší, kdybychom se od Marie naučili, jak být srdečnější.
     Děkujte za všechny své skutky. Zpytujte se, zda bylo všechno vykonáno se správným úmyslem jako na počátku. Shledáte-li, že jste chybili, proste pokorně Pána za odpuštění a pevně si umiňte, že chyby napravíte.
     Soucitný, laskavý otec, který se sklání! Z úryvku je patrné, že Bůh starozákonní je totožný s novozákonním. Proč to nechce tolik lidí pochopit? Mohl Ježíš dokázat svou lásku něčím víc, než probodeným vlastním srdcem?

(Komentář: Oz 11,1.3-4.8c-9)

Myšlenky na sobotu, 13. 6. 2015

     Naše vzpoura proti Stvořiteli je hloupým a nesmyslným zápasem, protože naše ruce jsou na takový boj příliš malé. Vlastním plánům dáváme přednost před Božími a potom se divíme, že to špatně dopadne a že naše úsilí nepřináší očekávané plody.
     Všechny své skutky posuzujte podle váhy lásky, a tak si budete postupně připravovat korunu zásluh pro nebe.
     Její mateřské srdce nebylo ušetřeno všech nám známých těžkostí: nejistot v těhotenství, exilu, hledání dospívajícího dítěte, které se vzdaluje, bolesti matek, které přežívají své děti. A právě proto je tak blízko starostem a úzkostem našim a celé Církve.

(Komentář: Lk 2,41-51)

 

Myšlenky na neděli, 14. 6. 2015

     Maria nikdy nemohla být Bohem zklamána, protože nechávala všechny věci otevřené.
     Neklesejte na mysli a nebuďte smutní, jestliže se vám vaše skutky nepodaří tak dokonale, jak jste měli v úmyslu. Pokořme a uznejme, že bez Boží pomoci nejsme nic.
     Klíčem k lidské chrabrosti i výjimečnost nějakého lidského zachránce, je moc Boží. Mnohé věci v dějinách světa byly proměněny Bohem. A zvláště to platí o životě jednotlivců, kteří Boha přijali do svého srdce. Bůh jejich slabosti proměnil svojí mocí, nikoli snahou a šikovností obrácených. Dnes jsme zvláštním způsobem pozváni opřít se o Boha a svěřit mu své síly i svoji slabost. Bůh má pevně v ruce dějiny světa, naší země, rodiny i nás samotných.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 6. 2015

     Maria pouze dovoluje Bohu, aby v ní konal své dílo.
     Znepokojovat se po skutku, protože se nepodařil podle původního čistého úmyslu, není pokora. Je to zjevná známka, že duše nesvěřila dokonalost svého díla Bohu.
     Vlastnostmi, které Pavel popisuje, máme i dnes nastavovat zrcadlo svému okolí. Možná i v tom je smysl nastavení tváře k druhému úderu pro ty, kdo chtějí za každou cenu ranit.

(Komentář: 2 Kor 6,1-10)

Myšlenky na úterý, 16. 6. 2015

     U ničeho si člověk neuvědomí svou nepatrnost tolik, jako když je mu svěřen úkol, který přesahuje jeho možnosti.
     Pamatujte na to, že až se objevíme před Božím soudem, bude se tento soud týkat především lásky.
     Známe to i z tříkrálové sbírky. Čím je kdo chudší, tím víc dává. Napadá tě, koho můžeš obohatit ty sám – ze své chudoby?

(Komentář: 2 Kor 8,1-9)

Myšlenky na středu, 17. 6. 2015

     Je snazší věřit v Boha přebývajícího v nedostupném nebi, než v Boha ztotožňujícího se s člověkem.
     Pronásledování ze strany lidí tohoto světa a těch, kdo nežijí podle Ducha Ježíše Krista, vás nesmí odradit od toho, abyste pokračovali cestou, po níž kráčeli svatí.
     Při pravé štědrosti nezáleží na množství, ale na radosti. Neboj se, začni kolem sebe rozsévat radost; uvidíš, že On tvé „osivo“ opravdu rozmnoží!

(Komentář: 2 Kor 9,6-11)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 6. 2015

     Bůh miluje všechny a dokáže proměnit jakékoli zlo v dobro.
     Napodobujte Ježíše v jeho pokoře, a to vnitřně i navenek. Vaše pokora, ať je spíš hluboká než vystavovaná na odiv.
     Pavlova láska k církevní obci a z ní pramenící jeho obětavost a žárlivost na její čistotu ať je vzorem pro můj vztah k rodině, k farnosti, ke společenství, které mi bylo svěřeno. Jsem-li bezmocný a na lůžku, mohu tento vztah uskutečnit k těm, kdo jsou svěřeni mým modlitbám.

(Komentář: 2 Kor 11,1-11)

Myšlenky na pátek, 19. 6. 2015

     Maria poukazuje na potřebu, a potom už ponechává na Bohu, jakou cestou se rozhodne poskytnout svou pomoc.
     Obtíže, které zakoušíte při uplatňování ctností a při modlitbě, vás nesmějí odrazovat od usilování o ctnosti a o stále hlubší modlitbu.
     Mezi odhodláním stát se vzorem a mezi chlubením vede úzká, nebezpečná hranice. Ovšem Pavel se nebojí vydat se po ní. Jeho zdravé sebevědomí je pevně zakořeněno v Kristu.

(Komentář: 2 Kor 11,18.21b-30)

Myšlenky na sobotu, 20. 6. 2015

     Všechny děti církve se musejí tím či oním způsobem vydat cestou kříže, protože učedník není nad svého mistra.
     Vždy a stále měj na mysli předsevzetí, že chceš sloužit Bohu nerozděleným srdcem a po všechny dny svého života.
     Podobně jako Pavel, i my máme každý svůj „osten“, který nám připomíná naši slabost. Kéž mám jako on jistotu, že se Pánova síla projeví v mé slabosti!

(Komentář: 2 Kor 12,1-10)

 

Myšlenky na neděli, 21. 6. 2015

     Bůh nás občas nechává čekat a hledat, což není znamením jeho menší lásky, nýbrž právě naopak lásky větší.
     Nestarej se příliš o zítřek, mysli jenom na to, abys dobře jednal dnes. Až nastane zítřek, bude se nazývat dnešek, a pak mu budeš věnovat náležitou pozornost.
     Ježíš přichází k apoštolům jako strhující učitel. S radostí ho následují. Bude jim však ještě dlouho trvat, než přijmou Ježíše nejen jako mocného proroka či mistra, ale jako Božího Syna. Často se také my ocitáme mezi dvěma chybnými postoji víry. Buď je pro nás Ježíš tak blízký kamarád, že přestáváme věřit v jeho Boží moc, anebo se stal Bohem chladným, vzdáleným, který přeci nemůže znát naše problémy. Oba přístupy jsou zavádějící. Bůh člověka velice miluje, je nesmírně blízký, ale přitom zůstává mocným Bohem. On je autoritou nad světem, životem, ale také nad našimi problémy. Cestou k Boží pomoci nejsou výčitky a hořkost, nýbrž důvěra.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 6. 2015

     Mariiným úkolem i úkolem každého křesťana je dát Ježíšovi volnou ruku, aby mohl bez překážek konat to, co chce.
     To, co nám opravdu zajišťuje skutečnou dokonalost, je především trpělivost.
     Vyjdi i ty s pevnou vírou ze své „země“, ze svých stereotypů, zvyklostí. Přemýšlej, co máš opustit. Jinak dialog s Pánem nezažiješ. Křesťanství je náboženstvím cesty.

(Komentář: Gn 12,1-9)

Myšlenky na úterý, 23. 6. 2015

     Nelze směřovat k cíli, chybí-li jakákoli jeho vize.
     Kdo touží po čiré lásce k Bohu, nemusí mít tolik trpělivosti s druhými jako především sám se sebou.
     Abram dá přednost Lotovi. Proto, aby byl zachován smír mezi pastýři. Snad právě proto, že se nebál být znevýhodněn, dostane se mu zaslíbení navěky. Vztah s Hospodinem je přednější, než majetek, který je při putování pouští přítěží!

(Komentář: Gn 13,2.5-18)

Myšlenky na středu, 24. 6. 2015

     Bůh má poslední slovo a to je slovo lásky.
     Umiň si, že budeš velkodušně odpovídat na Boží lásku, a tak se budeš chovat důstojně, aby to bylo hodné jeho a aby ses mu podobal.
     Každý z nás má zvláštní úkol. Dovedu jej odhalit v příběhu svého života? Vždyť i já jsem byl povolán z matčina lůna, i mě v mateřském klíně nazval jménem. Pokud lituji, že jsem své poslání tak trochu rozmělnil, může to být nové vykročení k tomu, abych „zbytky Izraele přivedl nazpět“.

(Komentář: Iz 49,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 6. 2015

     Maria nestojí mezi Ježíšem a námi proto, aby rozdělovala, nýbrž aby sjednocovala. Obrací se na Ježíše, aby se na nás díval, a obrací se na nás, abychom se zahleděli na něho.
     Doufejte v Boha a stále mu vzdávejte díky za všechno, a tak přemůžete všechen hněv a všechnu zášť celého pekla.
     Sáraj samozřejmě na Hagar oprávněně žárlí. Šikanování toleruje i Abrám, muž víry. Když je Hagar ze zoufalství na útěku, promlouvá Hospodinův anděl. Nad pravdivostí jeho slov žasneme. Nic nepřikrašluje, realitu respektuje. Prostě: Bůh slyší (= Izmael). Poznámka: pramení odtud neklid na Předním východě?

(Komentář: Gn 16,1-12.15-16)

Myšlenky na pátek, 26. 6. 2015

     Čím více se přibližujeme Bohu, tím větší důraz klademe na první část modlitby Páně. Když se takto modlíme za sebe nebo za druhé, děláme to stále více jako Maria.
     Pokud máme napodobovat Krista, je nutné usilovně meditovat a rozjímat o Jeho životě.
     Abram, nyní otec mnohých, se stává Abrahámem. Ten, který mohl změnit jeho jméno, je naším Pánem již od křtu.

(Komentář: Gn 17,1.5.9-10.15-22)

Myšlenky na sobotu, 27. 6. 2015

     Ten, kdo jde za Marií, dojde k Ježíšovi, stejně tak, jako ten, kdo jde za Ježíšem, dojde k Otci.
     Nikdy neusedněte ke stolu, aniž byste předtím pronesli modlitbu a prosili Boha o pomoc, aby jídlo, které budeme požívat kvůli posile svého těla, nikdy neškodilo našemu duchu.
     I my někdy těžko věříme Hospodinovým plánům i zaslíbením. Naše tolik opakovaná ujištění o Jeho přízni se nám zdají tak vzdálená, ba směšná… ale ano, smějeme se. Mnohdy způsobem našeho života.

(Komentář: Gn 18,1-15)

Myšlenky na neděli, 28. 6. 2015

     Boží divy neslouží k ukojení naší touhy po senzaci, ale mají nás učit velké úctě ke všedním maličkostem a vidět, že to, co je malé, je ve skutečnosti velkolepé.
     Nikdy nezapomínejte na anděla strážného, který je stále s vámi a nikdy vás neopouští, i kdybyste mu sebevíc ublížili.
     Jak Bůh vnímá smrt? Je pro něj radost sledovat umírání? První čtení odpovídá jasně: „Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí.“ Ale to není celé. Bůh hledá cestu, jak smrti zlomit její moc, jestliže do světa vstoupila. Příběh uzdravení dvanáct let krvácející ženy, ještě umocní událost vzkříšení dvanáctileté dívky. Ježíš nejen že přišel léčit, ale dokonce vytrhnout člověka z moci smrti. Bůh nemá zálibu v utrpení, ale skrze bolest otevírá člověku oči pro záchranu. Kdysi člověk nepochopil, že bez Boha není života. Nyní skrze nemoc a smrt jako důsledek své vzpoury objevuje moc Boží lásky, která vede k životu a radosti. Uzdravení tak není jen otázkou fyzického zdraví, ale celého člověka.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 6. 2015

     Maria stojí pod křížem jako kněz sloužící mši svatou: obětuje svého Syna Otci. Oběť, kterou kněz přináší na oltáři, přinesla ona pod křížem.
     Pokud byla minulost naplněna dobrem, pak za to vzdejme díky Bohu. Pokud byla minulost naplněna nepravostmi, odevzdejme ji do milosrdenství nebeského Otce.
     Pavlův běh, který neznamená vždy vítězství. Ti, kdo za Něj bojují, mohou být sťati, křižováni… To je cena, kterou platí Skála za klíče, za moc svazovat a rozvazovat. Přesto je i dnes utrpení Církve dobrý boj!

(Komentář: 2 Tim 4,6-8.17-18; Mt 16,13-19)

Myšlenky na úterý, 30. 6. 2015

     V okamžiku, kdy život dosahuje svého konečného cíle, je Maria přítomna víc než kdy jindy. Když umíráme, Maria nás bere za ruku a po jejím boku vstupujeme do nebe.
     Nikdy neulehněte bez toho, že byste zpytovali své svědomí ohledně toho, jak jste prožili právě končící den a bez toho, že byste své myšlenky zaměřili k Bohu.
     Převalují-li se vlny přes loďku tvého žití, nezapomeň, že jsi s Ním „na jedné lodi“. A ani ty se neboj Pána vzbudit!

(Komentář: Mt 8,23-27)