† † †




Sebrané myšlenky dne - leden 2015

Modlitba měsíce ledna:

     Dobrý Bože, začali jsme nový rok. Zatím neposkvrněný a neopotřebovaný otvírá se před námi nové skutečnosti a ukrývá zaslíbení, že v nás vše obnoví. S prvními sekundami nového roku se to nové zase znovu opotřebovává.
     Daruj mi pozornost, abych přijímal to, co mi nabízíš, novým srdcem tak, aby to mohlo růst. Obnov mé srdce, naplň svým novým Duchem mé vztahy, přátelství, partnerství. Dej nám novou šanci vydat se společně po nových cestách, aby to nové v nás mohlo růst
     Požehnej tento nový rok, ať se stane rokem spásy, ve kterém se uzdraví, co je zraněné, ve kterém se zacelí, co je rozbité, a ve kterém vyrazí k novému životu to, co je ustrnulé.

Amen


Myšlenky na čtvrtek, 1. 1. 2015

     Křesťanství není snadné, ale je radostné. Je totiž založeno na nekonečné radosti Boží. (Svatý otec František)
     Světlo víry má jedinečnou povahu, neboť dokáže osvěcovat celou lidskou existenci. (Svatý otec František)
     Pečlivě uchovávat události a v srdci o nich uvažovat. Jednoduché předsevzetí pro nový rok. A zároveň nejtěsnější přiblížení se k dívce z Nazareta. Tedy počátek pravé mariánské úcty!

(Komentář: Lk 2,16-21)

Myšlenky na pátek, 2. 1. 2015

     Život vítězí pouze tam, kde je radost. (Svatý otec František)
     Víra obohacuje lidskou existenci ve všech jejích dimenzích. (Svatý otec František)
     Jan Křtitel dává třikrát negativní odpověď. Taková výpověď je někdy těžší, ale tím přesvědčivější. Pokud to neumíme, nedivme se, že naše okolí má o Bohu falešné představy.

(Komentář: Jan 1,19-28)

Myšlenky na sobotu, 3. 1. 2015

     Bůh je radost a svatost spočívá v přebývání ve stálé radosti. (Svatý otec František)
     Víra, pokud je spojena s obrácením, je opakem modloslužby: zříká se model, aby se v osobním setkání navrátila k živému Bohu.( Svatý otec František)
     Vztah otcovství–synovství není založen na moci, ale na lásce. Kéž se mi to podaří promítnout do pozemských, všedních vztahů.

(Komentář: 1 Jan 2,29 – 3,6)

Myšlenky na neděli, 4. 1. 2015

     Krása radosti je stejně důležitá jako krása lásky. (Svatý otec František)
     Jen v lásku, která se nevyhýbá smrti, a tím prokazuje, jak moc mě miluje, je možné věřit. (Svatý otec František)
     Druhá neděle po Narození Páně popisuje události narození Ježíše s teologickým odstupem. Je zřejmé, že se naplňují dávná proroctví, v nichž Bůh zaslíbil stát se člověku blízkým. Evangelijní věta „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“, se stává klíčem k porozumění. Boží Syn je ve skutečnosti Slovem živého Boha. Hospodin nemluví na prázdno, ale jeho slova se stávají okamžitě skutečností. Jeho Slovo je slovem lásky milujícího Boha, který touží zachránit zraněné stvoření. Máme před očima nejen Josefa a Marii či malé dítě, ale tajemství života samotné Trojice. Z toho je patrné, jak dalece souvisí narození Ježíše s vykoupením, resp. Vánoce s Velikonocemi.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 5. 1. 2015

     Bůh nemůže jinak než milovat. A nemůže jinak než z této lásky čerpat radost. (Svatý otec František)
     Věřící člověk získává svou sílu z důvěryplného odevzdání se do rukou věrného Boha. (Svatý otec František)
     Je podivuhodné, jak Jan, autor básnického Prologu, dokáže být praktický. Neschovávám se někdy za vznešené ideály, zatímco bych se měl spíš zajímat, jak pomoci druhým?

(Komentář: 1 Jan 3,11-21)

Myšlenky na úterý, 6. 1. 2015

     Velkou mocí bylo vše stvořeno z ničeho, s velkou moudrostí bylo vše stvořeno krásné, s velkou laskavostí bylo vše stvořeno užitečné. (Svatý otec František)
     Náboženský člověk je na cestě a musí být připraven nechat se vést, vyjít ze sebe, aby hledal Boha, který vždy překvapuje. (Svatý otec František)
     Ten, ke kterému přicházejí zástupci národů, překračuje i dnes hranice, do kterých si jej uzavíráme. A to je dobře!

(Komentář: Iz 60,1-6)

Myšlenky na středu, 7. 1. 2015

     Abychom získali radostný dar Ducha svatého, je nezbytné milovat církev. (Svatý otec František)
     Bůh se nám ukazuje nikoliv jako Bůh pečující o nějaké místo, ani jako Bůh vázaný na zvláštní posvátnou dobu, nýbrž jako osobní Bůh, schopný vstoupit do lidského příběhu a uzavřít s ním smlouvu. (Svatý otec František)
     Jak jednoduchý recept pro zklidnění a orientaci uprostřed zmatků! Pochází totiž od toho, který měl při poslední večeři hlavu na Pánově hrudi.

(Komentář: 1 Jan 3,22 – 4,6)

Myšlenky na čtvrtek, 8. 1. 2015

     Člověk je skutečným člověkem jen díky radosti, stejně jako potok je potokem jen díky prameni. (Svatý otec František)
     Víra přijímá Boží Slovo jako bezpečnou skálu, na níž může budovat s pevnými základy. (Svatý otec František)
     Veškeré naše lásky: milenecká, rodičovská, pastorační k těm, kdo jsou mi svěřeni do péče, jsou odrazem lásky Jeho. Ano, to „on si začal“.

(Komentář: 1 Jan 4,7-10)

Myšlenky na pátek, 9. 1. 2015

     Neodkládejte odhodlání vydat se po cestě svatosti, až budete starší! (Svatý otec František)
     Věrný člověk je ten, který věří Bohu, jenž slibuje; věrný je Bůh, který dává to, co člověku slíbil. (Svatý otec František)
     Klidný a vyrovnaný život beze strachu ze soudu a trestů bude pro mé okolí tak nakažlivý, že již pouhé naše bytí bude důkazem Boží existence.

(Komentář: 1 Jan 4,11-18)

Myšlenky na sobotu, 10. 1. 2015

     V jednom úsměvu je víc kilowattů než ve všech elektrických proudech světa (a navíc zadarmo). (Svatý otec František)
     Kdo se nechce svěřit Bohu, musí naslouchat hlasům četných model. (Svatý otec František)
     Je dobré uvědomit si: ten, kdo začne milovat jako první, vstupuje vždy do rizika. Bůh se tohoto rizika nebál.

(Komentář: 1 Jan 4,19 – 5,4)

Myšlenky na neděli, 11. 1. 2015

     Když člověk dosáhne pokoje, může vylévat na ostatní světlo, které osvěcuje jeho ducha. (Svatý otec František)
     Věřit znamená svěřit se milosrdné lásce, která vždy přijímá a odpouští, udržuje život a dává mu směr. (Svatý otec František)
     Dnešní svátek je dnem veliké radosti a naděje. Uprostřed starostí světa Bůh začíná odvíjet plán záchrany člověka a jeho dílo nemůže nikdo a nic přerušit. Kajícníci přichází k Jordánu a prosí proroka Jana Křtitele o znamení obmytí, které naznačuje omezené duchovní možnosti člověka. Právě u Jordánu začíná Ježíš skutečný příběh Boží očisty od zla. Není to dílo šikovného kazatele, ani nového politika. Je to dílo celé Nejsvětější Trojice a půjde daleko za hranice Jeruzaléma či Izraele, jak naznačuje druhé čtení. Náš pohled se tedy soustředí jak na Ježíše, Božího Syna, tak na dílo, které Bůh začal rozvíjet a které budeme sledovat po celý liturgický rok.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 12. 1. 2015

     Radost se nedá zadržet, nedá se žárlivě střežit. Nemůže než se rozdávat, rozlévat, stejně jako světlo nemůže jinak než zářit. (Svatý otec František)
     Víra je Bohem zdarma daný dar, který vyžaduje pokoru i odvahu důvěřovat a svěřit se. (Svatý otec František)
     I dnes jsme zváni odpovědět na Ježíšovu výzvu: „Obraťte se a věřte evangeliu.“ I v obyčejnosti dnešního dne, vědomi si toho, že se „naplnil čas“, máme především hledat jeho království.

(Komentář: Mk 1,14-20)

Myšlenky na úterý, 13. 1. 2015

     Když se radost nesdílí, postupně vyschne a zmizí. Buďte apoštoly radosti! (Svatý otec František)
     Křesťanská víra má svůj střed v Kristu, je vyznáním, že Ježíš je Pán a Bůh jej vzkřísil z mrtvých. (Svatý otec František)
     Již na začátku svého působení zažívá Ježíš, co to znamená být „znamením odporu“. Jen „nové učení, podávané s mocí“ dokáže zastavit zlo. Bez kompromisu!

(Komentář: Mk 1,21b-28)

Myšlenky na středu, 14. 1. 2015

     Neusiluj než o věci, kterými uděláš radost Bohu. (Svatý otec František)
     Bez lásky se pravda stává pro konkrétní lidský život chladnou, neosobní a tíživou. Kdo miluje, ten chápe, že láska je zkušenost pravdy, která otevírá naše oči. (Svatý otec František)
     Ježíš bere za ruku a pozdvihuje i tebe. To proto, abys po svém uzdravení obsluhoval druhé. Vždyť i modlitbou můžeš pomáhat na dálku, třeba z lůžka.

(Komentář: Mk 1,29-39)

Myšlenky na čtvrtek, 15. 1. 2015

     Skutečná radost je výhra, které nedosáhneme bez dlouhodobého a těžkého boje. Tajemství vítězství vlastní Kristus. (Svatý otec František)
     Bůh k nám promluvil skrze Ježíše a to nikoli slovem, jež je jedním z mnoha, nýbrž věčným Slovem. (Svatý otec František)
     Přímo z malomocenství jsme zřejmě vyléčeni nebyli. Ale víc horlivosti šířit jeho pověst bychom mít mohli…

(Komentář: Mk 1,40-45)

Myšlenky na pátek, 16. 1. 2015

     Buďte odleskem Božího světla na zemi! (Svatý otec František)
     Položit život za přátele je nejvyšším důkazem lásky a Ježíš zemřel za všechny, i za nepřátele, aby tímto způsobem proměňoval srdce. (Svatý otec František)
     Pokud máš Ježíše opravdu rád a připadá ti v nedostupném obležení, odkryj střechu, proraž otvor! Možná zas budou „všichni ohromeni“ jeho působením.

(Komentář: Mk 2,1-12)

Myšlenky na sobotu, 17. 1. 2015

     Nestanete se zítra dospělými, kteří jsou šťastní, pokud nebudete dnes dětmi, které si, jak vyrůstají, dokážou uchovat tajemství radosti. (Svatý otec František)
     Opravdová svatost se neobejde bez pokory.
     Ztotožníš-li se s hříšníky, které právě Kristus povolal, aby mu byli nejblíž, můžeš získat pocit naplnění. Myslíš-li si o sobě víc, než jsi, získáš jistě pocit prázdnoty.

(Komentář: Mk 2,13-17)

Myšlenky na neděli, 18. 1. 2015

     Boží radost nám byla dána do vínku při křtu, ale musíme si ji pomalu osvojovat. Po celou dobu svého života. (Svatý otec František)
     Žádné zranění životem nebude nikdy větší než Boží láska. Nikdy.
     Jak uvěřit, že Ježíš je skutečně Boží syn? Stačí, když vstaneme a zkusíme s Ježíšem mluvit. Není složité a není třeba se bát, že něco pokazíme. Pán hledá, co v člověku je a každému nabízí jeho vlastní úkol. Má to však háček. Nelze se vydat za Pánem a přitom neopustit nic z toho, co vytvářelo náš svět do okamžiku setkání s Kristem.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 19. 1. 2015

     Abych mohl svůj život prožít v Duchu svatém, musím ho znát, objevit ho, milovat ho. Jak bychom mohli žít s někým, koho nemilujeme. (Svatý otec František)
     Každý člověk může být svatý právě v tom okamžiku, kdy po tom zatouží
     Stal se člověkem, aby nám předal část svého kněžského poslání. Neplatí to pouze pro biskupy, kněze, jáhny – ale pro všechen Boží lid! Domysli tuto velikost, která vyplývá ze křtu…

(Komentář: Žid 5,1-10)

Myšlenky na úterý, 20. 1. 2015

     Snadněji se světlo stane tmou, než aby skutečný křesťan přestal zářit. (Svatý otec František)
     Každý člověk, ať je jakkoliv zbídačený a zraněný, může usilovat o svatost právě v té situaci, v níž se nachází.
     V závěru úryvku se naděje proměňuje ve skutečnost. Použitý symbol kotvy očekává i ode mne součinnost: zakotvení v Něm.

(Komentář: Žid 6,10-20)

Myšlenky na středu, 21. 1. 2015

     Ticho a modlitba nám dávají Boží odpověď na tolik starostí dneška. (Svatý otec František)
     Láska Boží zaplavuje srdce hned, jak se v něm otevře nepatrná skulinka, kudy může Boží milost proniknout dovnitř.
     Kněžství podle řádu Melchizedecha je tedy kněžstvím pokoje, spravedlnosti. Vyzařuje i ze mě část všeobecného kněžství, které jsem získal ponořením do Krista při svém křtu?

(Komentář: Žid 7,1-3.15-17)

Myšlenky na čtvrtek, 22. 1. 2015

     Bůh chce štěstí každého člověka. Osvobozuje svůj lid a shromažďuje ho v radosti. Křesťanský život je povoláním k opravdovému slavení. (Svatý otec František)
     Bůh se narodil v chudobném chlévě a chce se s námi setkávat ve smetí a bídě naší ubohosti.
     Novozákonní Kristovo kněžství se dotýká i tebe: radikálně totiž mění obraz Boha, který potřeboval být „obsluhován“ obětmi. Nepřetrvává u nás stále spíš pojetí starozákonní?

(Komentář: Žid 7,25 – 8,6)

Myšlenky na pátek, 23. 1. 2015

     Je-li prvním darem Ducha svatého láska, pak z toho logicky vyplývá, že žít v Duchu svatém znamená prostě žít v lásce. (Svatý otec František)
     Jen jeden žebřík do Božího království je správný, žebřík pokory, po němž se stoupá sestupem. Člověk po něm šplhá tak, že se ponižuje, a slézá tak, že se povyšuje. Pro křesťany není jiné cesty, ani jiné ctnosti, než snížení se do nepatrnosti a chudoby.
     Jsem schopen opustit své zažité představy? Vždyť Nová smlouva musí znamenat nový pohled na Boha. Znamením pravého Boha je odpouštění. Jsem toho schopen? Právě v tom se mu mám podobat. Opravdovost, autenticita mé víry bude zřejmá pouze z toho, jak dovedu odpouštět

(Komentář: Žid 8,6-13)

Myšlenky na sobotu, 24. 1. 2015

     Je potřeba pořádné dávky svatosti, abychom dělali všechny věci z lásky. (Svatý otec František)
     Bolest nás vede na práh věčného života. Bolest není konečným určením našeho života, tím je blaženost.
     Ne kněžství jako výsada. Ale kněžství jako schopnost trpět za druhé. Sem patří i schopnost vzít na sebe bolest z toho, když vidíme, jak je Bůh nepochopen. To může být poselství z četby listu Židům, jeho odkaz pro mě.

(Komentář: Žid 9,2-3.11-14)

Myšlenky na neděli, 25. 1. 2015

     Pokud pokání není radostným pokáním, čistota radostnou čistotou, chudoba radostnou chudobou, poslušnost radostnou poslušností, modlitba radostnou modlitbou, pak už to nejsou křesťanské hodnoty. (Svatý otec František)
     Čím je nádoba prázdnější, tím víc vody se do ní vejde. Čím je duše prázdnější, tím víc ji Ježíš zahrnuje svými dary.
     Co znamená Ježíšem hlásané: „Při-blížilo se nebeské království“? Je to Boží vláda, nesahající po majetku ani moci, ale zasahující do vnitřního světa člověka. Bůh vstupuje do světa a je velice blízko člověku. K tomu je třeba naše odvrácení se od zlých skutků a víra! Tedy přijmout Pána do svého vlastního srdce, dovolit mu uzdravovat, stavět a proměňovat. A to se právě začíná dít!

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 26. 1. 2015

     Bůh je tichý. Utišuje vše. Pokojně na něj hledět přináší pokoj do duše. (Svatý otec František)
     Bůh dovolí, aby některé duše, jež se považují za duchovně pokročilé, upadly do smrtelného hříchu, aby je odřízl od jejich připoutanosti k vlastním ctnostem.
     Aniž by měl jakýkoliv vedlejší úmysl, vzpomíná Pavel velmi osobně na Timotejovu maminku a babičku. Ostatně i papež František nás dnes nabádá, abychom byli víc osobní a neměli strach odhalit své lidství.

(Komentář: 2 Tim 1,1-8 nebo Tit 1,1-5)

Myšlenky na úterý, 27. 1. 2015

     Duch svatý spočine jen v radostném srdci. Pouze když přinesete své dary s radostí a když žádná znepokojivá myšlenka nezkalí vaši radost. (Svatý otec František)
     Bůh může sestoupit do bláta, aby člověka přetvořil ve svatého.
     Být Ježíšovým bratrem, sestrou, je krásné. Jak vypadají mé vztahy k sourozencům v mé vlastní rodině?

(Komentář: Mk 3,31-35)

Myšlenky na středu, 28. 1. 2015

     Svatost znamená z lásky žít obyčejné věci s Bohem, pro Boha. (Svatý otec František)
     Čím horší zranění člověk nese, tím spíš ho jeho utrpení a tíha vrhnou na Boží srdce.
     Boží slovo je rozsíváno marnotratně a ve stále stejně dobré kvalitě. Záleží na příjemci. To mě nemusí naplňovat výčitkami, ale může do mého nitra vnést klid a radost nad jeho kvalitou a štědrostí.

(Komentář: Mk 4,1-20)

Myšlenky na čtvrtek, 29. 1. 2015

     Napájej se po celý život z pramene Trojice, aby ses díky tomuto prameni stal naplněnou nádobou, jež přetéká, a nikoliv řečištěm, které se nešetrně vyprázdní. (Svatý otec František)
     Mohu ztratit všechno kromě naděje v tvé milosrdenství.
     Když máš ochotu jeho světlo držet, opatrovat, šířit, bude ti vždy zářit na cestu. Pokud tuto ochotu nemáš, samo zhasne…

(Komentář: Mk 4,21-25)

Myšlenky na pátek, 30. 1. 2015

     Je třeba se stále namáhat, po celý náš život až do smrti, pro budoucí štěstí, pro sjednocení se s Bohem. (Svatý otec František)
     Bůh v nás nemůže působit, pokud se ve své slabosti vzpouzíme nebo ji popíráme.
     Z jeho semen rostou klasy bez křečovitého urychlování, popotahování, i bez našeho umělého přihnojování. Tolik útěchy pro všechny, kdo se nasazují pro růst Božího království! Buďme trpěliví.

(Komentář: Mk 4,26-34)

Myšlenky na sobotu, 31. 1. 2015

     Jestli chcete být krásní, milujte. (Svatý otec František)
     Světec přiznává, že je hříšník, kterému je neustále třeba obrácení. A každý hříšník, byť by byl sebeslabší, musí přiznat, že se může stát svatým.
     I když Ježíš odpočívá, jeho moc není menší. Neostýchejme se ho proto budit svými úzkostmi.

(Komentář: Mk 4,35-41)