† † †




Sebrané myšlenky dne - listopad 2015

Modlitba měsíce listopadu:

    Bože, kdykoliv se omezenost mého životního obzoru odvažuje posuzovat nekonečné prostory tvého milosrdenství, vyslyš mě, Pane, a odpusť.
    Bože, rozšiř mé ubohé srdce, abych nezarmucovala Ducha svatého, který vše udržuje při životě a vše obnovuje.
    Bože, nauč mě vidět ve věcech i v lidech, kteří mě obklopují, jen to nejlepší, nauč mě pozorovat tento svět očima tvé otcovské lásky.
    Bože, dej, ať beru sama sebe takovou, jaká jsem a ať se tím neznepokojuji. Dej, ať poznám, že se na mě díváš se zalíbením, že mě očekáváš a že mi odpouštíš a ať se také já učím odpouštět, očekávat a mlčet.
    Bože, dej mi poznat nejvhodnější dobu a způsob, abych svým bližním nabídla pomoc, kterou potřebují a nikoho nevylučovala ze svého srdce.
    Pane, cítím-li, že na mě útočí strach a má naděje skomírá, ujmi se ty sám iniciativy. Kéž můj výkřik „Jak dlouho ještě, Pane?“ není projevem pýchy ani hořkou výčitkou, ale voláním dítěte, které – přestože má slzy v očích – ví, že mluví se svým Otcem.

Amen.

Myšlenky na neděli, 1. 11. 2015

     Jediným způsobem, jak snášet osamocenost, je stále se rozvíjet.
     Chcete-li skutečně někoho obdarovat, pak darujte kousek lásky a s láskou i kousek sebe.
     Otázka, jak to bude jednou na věčnosti, zůstává v Písmu zahalena rouškou symbolického jazyka. Přesto však víme mnoho, i když si to často jen obtížně umíme představit. Je však jasné, že Bůh člověka volá k sobě a že po smrti člověk před Boha předstoupí, a to nikoli proto, aby ho Bůh soudil (i když to je nezbytným momentem), ale především proto, aby byli s Pánem navždycky! Svatí nejsou jen hrdinové typu Jamese Bonda. Církev si je vědoma, že o řadě lidí, kteří jsou u Boha, neví téměř nic, protože šlo o obyčejné lidi: děti, maminky, dělníky… Ale to nic nemění na jejich svatosti, tedy na tom, že plně patří Bohu, Bůh je zahrnuje svojí slávou a oni se nyní společně s celou církví modlí.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 11. 2015

     Bůh nestvořil mě, Bůh stvořil nás.
     Pane, učiň mě lucernou. Ať třeba vyhořím, ale dám druhým světlo.
     Důležitý a jediný starozákonní text, který vyjadřuje víru v očišťování po smrti a též užitečnost modliteb za zemřelé. Rádi Judu Makabejského následujeme. Tím ochotněji, že naše víra je rozvinuta příslibem našeho Pána na kříži…

(Komentář: Lk 23,33.39-43)

Myšlenky na úterý, 3. 11. 2015

     Bůh svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na tvých cestách, na rukou tě nosili, aby sis o kámen nohu neporanil
     Ten, kdo tě miluje, ten tě i chrání. Láska v sobě zahrnuje i ochranu.
     Uvědomím si, že náš Pán chce mít u stolu ve svém království společnost. Máme-li být jeho obrazem, musíme mnohdy svůj individualizmus odložit. Konec výmluv: přijmu pozvání!

(Komentář: Lk 14,15-24)

Myšlenky na středu, 4. 11. 2015

     K tomu, aby se svět zbavoval zla, by stačilo rozhodnutí, nikdy se o zlo nepřičinit.
     I když jsme v životě mnohokrát zraněni, zničení, utýraní a ponížení, uchováme si svou hodnotu. Pokud ji máme.
     Celoživotní následování našeho Pána vyžaduje dobré rozložení sil. Bráním se správně „vyhoření“?

(Komentář: Lk 14,25-33)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 11. 2015

     Rodiny si vždy važ a nezanedbávej ji. Věnuj jí své city a něžnost, dokazuj jí svou věrnost, obětuj se pro ni. Zájem dělá zázraky.
     Chceme - li obnovit ztracené "světlo v nás", potom tak, jako opál, znovu získáme "barvu" i "jas", když nás zahřeje Boží láska.
     Nezařazuji se i já mezi reptající, když Církvi vyčítám její vstřícnost? Vstřícnost k těm, kdo v manželství neměli sílu a štěstí, i vstřícnost k těm, kdo mají problémy s vlastní sexualitou? Naše rezervovanost je omezením budoucí nebeské radosti!

(Komentář: Lk 15,1-10)

Myšlenky na pátek, 6. 11. 2015

     Kolik "masek", byť v dobrém úmyslu, přisuzují Bohu rodiče a vychovatelé? A kdo pak zbaví děti (a nejenom děti) představ o Bohu "hlídači" a "hrozivém soudci"?
     Abychom byli šťastní, potřebujeme blízkost člověka.
     Opravdu, jsou prozíravější! Kéž čerpám z pokladů své Církve (svátosti, odpustky) stejně intenzivně jako nechvalní „vysavači“ privatizačních fondů…

(Komentář: Lk 16,1-8)

Myšlenky na sobotu, 7. 11. 2015

     Modlitba je nejušlechtilejším a největším činem člověka. Není hloupým zažehnáváním.
     Otazník není známkou bezmoci, je známkou respektu ke svobodě druhého.
     Dokážu podporovat opravdu potřebné? Nejsem jako „farizeové, kteří měli rádi peníze a posmívali se mu“? Vždyť tím bych byl směšný sám sobě!

(Komentář: Lk 16,9-15)

Myšlenky na neděli, 8. 11. 2015

     Skutečná síla křesťana je síla pravdy a lásky, která vede k vzdání se veškerého násilí … víra a násilí jsou neslučitelné.
     Marie říká: Má duše velebí Pána… Tato slova jsou obzvláště silná tam, kde Kristovo Tělo trpí chudobou, pronásledováním…
     V životopisech svatých se lze často setkat s tím, že radikalita evangelia často znamenala něco jiného než doslovně pochopený význam textů Písma. Do jaké míry je naše křesťanství otázkou zajímavých intelektuální disputací a do jaké míry má vztah k našemu faktickému životu a naopak? Spása není otázkou našich skvělých výkonů. Je otázkou Božího daru, který jsme přijali v Ježíši. A tak možná chudá vdova, co dala ze svého nedostatku, nebyla ani tak výzvou pro křesťany sbírkách v kostele, ale je předznamenáním toho, co chtěl Ježíš pro svůj lid vykonat – vydat sám sebe. Porozumíme Ježíšovým slovům?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 11. 2015

     Víra je vzácným Božím darem, který otevírá naši mysl poznání a lásce k Bohu.
     Bůh s námi chce vstoupit do vztahu a umožnit nám podílet se na jeho vlastním životě, aby učinil náš život smysluplnější, lepší a krásnější.
     Rok co rok i z našich chrámů proudí voda, která dává život tam, kde je ohrožený suchem a vyprahlostí. Tento div se uskutečňuje o Noci kostelů. Nabídka života se tak dostává k těm, kteří by k Prameni cestu nenašli.

(Komentář: Ez 47,1-2.8-9.12)

Myšlenky na úterý, 10. 11. 2015

     Víra však musí být přijata, to znamená, že potřebuje naši osobní odpověď, odvahu svěřit se Bohu, žít jeho lásku a být vděčný za jeho nekonečné milosrdenství.
     Síla naší víry na osobní i společenské úrovni se dá změřit schopností sdělit ji ostatním, šířit ji a žít ji v lásce, svědčit o ní těm, které potkáváme a se kterými sdílíme naši životní cestu.
     Služba (a to nejen Hospodinu!) nás má těšit i proto, že jsme „obrazem jeho vlastní přirozenosti“. On není sám, ale Trojjediný, kde se každá Osoba raduje v druhé.

(Komentář: Mdr 2,23 – 3,9)

Myšlenky na středu, 11. 11. 2015

     Všichni jsme pozváni chodit po ulicích světa se svým bratry a sestrami, hlásat a svědčit o naší víře v Krista a být hlasateli Evangelia.
     Následování Ježíše není neutralitou, nýbrž zapojením, protože víra není ozdobou, nýbrž duševní silou!
     Čím má kdo větší moc a vliv, tím přísněji je lidmi posuzován. Z úryvku se dozvídáme, že bude podobně hodnocen Bohem. Jaký je však rozdíl mezi oběma soudy? Není pravá moudrost odevzdat se spíš Jemu?

(Komentář: Mdr 6,1-11)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 11. 2015

     Přijímejte všechny, zejména ty nejchudší, nejslabší, nejmenší … jsme povoláni starat se o každého … o ty, kteří jsou křehcí i ty, kteří jsou na okraji našeho srdce.
     Kde je tvůj poklad? Mohu odpovědět, že to je vůle činit druhým dobro? Žít pro Pána a pro své bratry? Každý si odpovězme ve svém srdci.
     Nádherná slova o Moudrosti přenesu na vtělené Slovo, na Ježíše. Pro dnešek si zkusím zúžit pojem filo-sofie (=láska k moudrosti) na lásku k Němu!

(Komentář: Mdr 7,22 – 8,1)

Myšlenky na pátek, 13. 11. 2015

     Mír nemůže být budovaný jinak než na dialogu založeném na pokoře.
     Víra není něco dekorativního, nebo okrasného … ne, víra spočívá ve volbě Boha jako centra svého života … A Bůh je láska.
     Pokud někomu nestačí krása přírody, aby poznal Stvořitele, posílá mezi nás Bůh svou druhou Osobu plnou lidství!

(Komentář: Mdr 13,1-9)

Myšlenky na sobotu, 14. 11. 2015

     Dveře, jimiž je Ježíš, nejsou nikdy zavřeny. Jsou otevřeny vždy a všem bez rozdílu, bez vylučování a bez privilegií, protože, jak víte, Ježíš nikoho nevylučuje.
     Nebuďte nikdy smutní, křesťan nemůže být smutný. Nenechte se ovládnout bezmocí.
     Hned úvodní věta se zmínkou o půlnoci je součástí vstupního zpěvu mše ve vánočním oktávu. Ano, to Ježíš je onou Moudrostí! Proto tolik chrámů kdysi zasvěcených Sofii, proto láska našeho věrozvěsta Konstantina-Cyrila k Boží Sofii.

(Komentář: Mdr 18,14-16; 19,6-9)

Myšlenky na neděli, 15. 11. 2015

     Láska, která přichází od Boha, působí, že se o ni dělíme a vzájemně si pomáháme. Kdo s ní má zkušenost, nemá strach ze smrti a v jeho srdci vládne pokoj.
     Setkání s živým Ježíšem v jeho velké rodině, jíž je církev, naplňuje srdce radostí, protože je naplňuje pravým životem, hlubokým dobrem, které se neztrácí a nepomíjí.
     Možná nás v souvislosti s koncem vlastního života, otázkami smrti či konce světa přepadá strach, úzkost a nejistota. Avšak, jestliže přichází ten, kterého celým srdcem milujeme a ke kterému zaměřujeme svůj život, pak je to čas vytouženého setkání a radosti. A závěr církevního roku,často hektický, je možné využít k reflexi. Dělají se sice uzávěrky, plánuje se nový rok, navštěvují se společenské akce, ale není tato doba spíše vhodnou příležitostí k duchovní rekapitulaci - k ohlédnutí se zpět a také „upření zraku do dálky“ a otáce, kudy vede cesta dál?

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 11. 2015

     Naše kultura je přímo posedlá životním stylem. Nejrůznější časopisy se zabývají oblečením, zdravím, hubnutím a dalšími aspekty životního stylu. Zabývají se především stylem, nikoli tedy obsahem. Ježíše ale zajímá mnohem více to, co je pod povrchem.
     Jedině Kristus může být naší spolehlivou nadějí.
     Snažím se sám, abych lépe viděl? Chci volat také já k Pánu, abych lépe prohlédl? Nejsem nakonec spokojen s tím, že plno věcí raději „nechci ani vidět“?

(Komentář: Lk 18,35-43)

Myšlenky na úterý, 17. 11. 2015

     Jsme povoláni i k tomu, abychom vnášeli pokoj mezi lidi. To ovšem neznamená, že jsme ochotni udělat cokoliv, abychom mohli vést pokojný život.
     Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.
     Mnozí Pána kritizovali, že vešel k hříšníkovi. Nekritizuji představitele Církve za jejich vstřícnost k lidem, kteří neunesli manželství, kteří jsou jiné orientace…?

(Komentář: Lk 19,1-10)

Myšlenky na středu, 18. 11. 2015

     Ježíš učil své následovníky, jak žít křesťanský život. Začít žít podle Ježíšova učení je zhola nemožné bez jeho Ducha.
     Ježíš zve každého svého učedníka, aby s ním zůstal, aby v něm našel posilu, oporu a útěchu.
     Tonoucí Petr se nestydí před „kolegy“ volat Pána. Pavel při spatření bratří „nabyl nové odvahy“. Dobré základy pro stavbu Pánova domu – Církve!

(Komentář: Mt 14,22-33)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 11. 2015

     Pokud mohu na své cestě někomu pomoci, pokud mohu někoho povzbudit slovem nebo písní, pokud mohu někoho varovat, že je na špatné cestě, pak nežiji nadarmo.
     Jediná "jistá" a "spolehlivá" naděje je v Bohu.
     Ježíš, Boží Syn, pláče nad městem, jehož obyvatelé ho ve své většině nepochopili a nepřijali. Až přijdou chvíle smutku na mě, vím, že jsem Mu nablízku…

(Komentář: Lk 19,41-44)

Myšlenky na pátek, 20. 11. 2015

     Chceme-li řešit hněv, musíme usilovat o smíření. Potřebujeme udělat pozitivní kroky k obnově vztahů.
     Historická zkušenost ukazuje, k jakým absurditám dospěje člověk, když vyloučí Boha z horizontu svých rozhodnutí a svého jednání.
     Lid, který mu rád naslouchal, jej za chvíli doprovodí na smrt. Jak jemná je hranice mezi zbožným nasloucháním, lhostejností a neochotou zastat se spravedlivého…?

(Komentář: Lk 19,45-48)

Myšlenky na sobotu, 21. 11. 2015

     Bůh poslal Ježíše, aby lidskou společnost zasáhl svým působením. Ježíš mohl zůstat mimo, mohl zůstat v bezpečí nebes, ale rozhodl se ušpinit se a ponořit se do našeho světa.
     Ve chvíli, kdy pociťujeme duchovní zoufalství, kdy máme pocit, že jsme naprosto selhali, můžeme nabýt odvahy.
     Příslib, který zaznívá z Ježíšových úst, je nadějí pro mou budoucí existenci. Na konci církevního roku mohu v příběhu svého života pocítit dotek Boha, který je velmi osobní; ostatně je to Bůh nejen můj, ale i Bůh mých blízkých: tatínkův, snad mých prarodičů, Bůh mého životního partnera…

(Komentář: Lk 20,27-40)

Myšlenky na neděli, 22. 11. 2015

     Kdo je dole, nemusí se bát žádného pádu.
     Musíme svobodu stále znovu a znovu zaměřovat k dobru.
     Mnohokrát v životě stojíme před situacemi, které nebudí žádnou naději, a často jsme vyděšeni, že Bůh nejedná či situaci nezabránil. Pán skutečně často jedná jinak, než jak bychom si my přáli. Ba co více, dopouští okamžiky, které jsou bolestné a tragické. Dílem proto, že je stále pro nás nevyzpytatelným tajemstvím, a dílem proto, že je mnohem větším Pánem nad světem, dějinami, člověkem či životem než si běžně umíme představit. Víra a naděje tedy nejsou žádnou maličkostí a přijmout řadu událostí ve světě není snadné. A přeci přes všechny tyto neblahé skutečnosti zůstává Bůh mocným Pánem, který se s láskou sklání k člověku, volá ho, aby přišel za ním, a touží ho zahrnout hlubokou láskou.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 11. 2015

     Bůh nám dává výsadu podílet se na jeho plánech. Z tohoto hlediska modlitba prospívá nám, nikoliv jemu.
     Nesnadné hledání "správných řízení lidských věcí" je úkolem pro všechny generace.
     Zásadovost a neoblomnost mladíků vedla k tomu, že král mohl poznat velikost Hospodina. Nemáme snahu se přizpůsobit okolí až tak, že se naše křesťanská identita vytrácí?

(Komentář: Dan 1,1-6.8-20)

Myšlenky na úterý, 24. 11. 2015

     Ježíš nám říká, že v životě nezáleží na tom, co máme nebo co děláme, ale na tom, kdo jsme.
     A proto, milí přátelé, jsme zde hlavně proto, abychom naslouchali slovu, jež nám ukazuje cestu vedoucí k naději; ba dokonce nasloucháme Slovu, které jedině nám může dát pevnou naději, protože je Slovem Božím..
     Zamyslím se dnes nad Danielovým výkladem snu: království, které přetrvá všechny říše a nestojí na hliněných nohou je zde. V Kristově Církvi.

(Komentář: Dan 2,31-45)

Myšlenky na středu, 25. 11. 2015

     Chápeme-li, jak moc Bůh odpustil nám, nemůžeme neprojevit milosrdenství druhým.
     A toto je poselství spásy, starobylé a vždy nové, jež Církev hlásá od pokolení do pokolení: Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, Naděje lidstva!
     Odvážnému Danielovi je podobný každý, kdo jde proti „duchu doby“ a zneklidňuje (třeba i v církvi).

(Komentář: Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 11. 2015

     Naše uctívání Boha nelze oddělit od našeho jednání. Obojí je neoddělitelně propojeno. Platí i to, že Boha můžeme správně uctívat, jen pokud správně jednáme.
     Slovo spásy zaznívá silně i dnes.
     Král Dareios se raduje z velikosti Boha, v kterého věří Daniel. Kéž bychom my dovedli odvážně představit svému okolí našeho Zachránce.

(Komentář: Dan 6,12-28)

Myšlenky na pátek, 27. 11. 2015

     Jsme povoláni k tomu, abychom byli solí a světlem v místě svého bydliště, ale i tam, kde trávíme volný čas.
     Ježíš se s láskou obrací k vám, synové a dcery této požehnané země, v níž už před více než tisíci lety bylo zaseto semínko evangelia.
     Dobová představa soudu, s rozhodující postavou Syna člověka. Jaké symboly by zvolil dnes Daniel pro znázornění zla naší doby?

(Komentář: Dan 7,2-14)

Myšlenky na sobotu, 28. 11. 2015

     Ti, kdo mají čisté srdce, jsou ti, kdo jsou ve svých vztazích zcela upřímní. Ježíš slibuje, že takovým lidem se zjeví. Jednoho dne uvidí Boha tváří v tvář.
     Naše země, stejně jako i jiné státy, se nachází v kulturní situaci, která je často radikální výzvou pro víru, a tedy i pro naději.
     Nejhorší z šelem je ta, jejíž vlastností je zpupnost a pronásledování věřících. Zastávání se slabých, šikanovaných je i dnes bojem proti této „šelmě“.

(Komentář: Dan 7,15-27)

Myšlenky na neděli, 29. 11. 2015

     I jako křesťané si někdy životy velmi zkomplikujeme a potřebujeme plakat podobně jako Petr, když mu došlo, že zradil Ježíše.
     Jak víra v Boha, tak naděje byly totiž v moderní době "přemístněny," byly odsunuty na rovinu pouze soukromou a pozemskou, zatímco v běžném veřejném životě se prosadila víra ve vědecký a ekonomický pokrok.
     Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den soudu nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 11. 2015

     Nestačí žít křesťanský život, když se nám chce, a jindy si dělat, co se nám zamane. Spravedlivý život je spravedlivý 24 hodin denně.
     Víme všichni, že tento pokrok je dvojznačný: otevírá možnosti pro dobro, zároveň má však i negativní dopady.
     Pán povolává osobně, oslovuje jménem konkrétní bratry. Dokázal bych já někdy oslovit někoho, kdo by mohl pro Církev pracovat?

(Komentář: Mt 4,18-22)