† † †




Sebrané myšlenky dne - prosinec 2015

Modlitba měsíce prosince:

    Ježíši Kriste, ty jsi klíč k údělu každého z nás
    Ty jsi most mezi nebem a zemí
    Ty jsi náš spasitel
    Ty jsi náš svrchovaný dobrodinec
    Ty jsi náš vysvoboditel
    Tebe nutně potřebujeme
    Abychom byli opravdovými lidmi.

(Papež Pavel VI., 29. 11. 1970)

Amen.

Myšlenky na úterý, 1. 12. 2015

     Pamatujme na to, že zlý duch v nás nedokáže nic vykonat bez našeho souhlasu.
     Člověk má na jiného shlížet shora pouze tehdy, když mu pomáhá postavit se na nohy.
     I když je kmen zničený, milost Boží může i dnes vyrazit z pahýlu. Co víc: dokonce i z kořene, který je pod zemí!

(Komentář: Iz 11,1-10)

Myšlenky na středu, 2. 12. 2015

     Každé porovnávání se s druhými nás bude vést buď k pýše, nebo k nervozitě, a ne k tomu, abychom správným způsobem přijali sebe samé.
     Církev ve skutečnosti není nástrojem dobra, ale spásy. Odpověď na otázku "Co očekáváš od církve svaté", kterou kněz klade křtěnci, tedy není "dobro", ale "spása". Dobro je v díle spásy..."
     Pán je velkolepým hostitelem. I dnes je ale odkázán na nás a to málo, co mu dáme k dispozici.

(Komentář: Mt 15,29-37)

Myšlenky na čtvrtek, 3. 12. 2015

     I když stále zklamáváme sami sebe ve svých předsevzetích nebo upadáme do svých hříchů, rozhodující je, abychom nikdy nepropadli nedůvěře.
     Démoni probouzejí strach u bázlivých lidí. Vy se však označte znamením kříže a jděte s odvahou.
     Nejen slyšet, ale i jednat. Pak budeme vzdorovat povodním a ničivým vichřicím našich dní…

(Komentář: Mt 7,21.24-27)

Myšlenky na pátek, 4. 12. 2015

     Čím si máme formovat svoje vlastní svědomí? K tomu potřebujeme Boží slovo. Poslouchat Boha, poslouchat jeho slovo, jeho přikázání.
     Možnost slavit je drahocenným Božím darem, je to dárek, který Bůh dal lidské rodině. Nepokazme ho! (papež František)
     Jak povzbudivé zaslíbení i pro současnou politiku a hospodářství. Bylo by načase!

(Komentář: Iz 29,17-24)

Myšlenky na sobotu, 5. 12. 2015

     Častokrát po určité době zjistíme, že to, co se nám možná někdy zdálo těžké, nepříjemné, skličující, mělo pro nás klíčový význam. Pán Bůh si nás tímto vším připravoval na chvíle, ve kterých jsme dokázali obstát, a poznali jsme, že právě toto bylo pro nás dobré.
     Svědomí nazýváme Božím hlasem. Je to cosi jako kompas, který ukazuje správný směr, kudy se máme v životě dát. Je to jemný a citlivý dar.
     Příslib hojnosti a harmonie ať mě povzbudí k dalšímu volání k Hospodinu. Ve zcela konkrétních věcech, které mě – popřípadě společnost – pálí.

(Komentář: Iz 30,19-21.23-26)

Myšlenky na neděli, 6. 12. 2015

     Člověk je stvořený, aby Pána Boha poznal, miloval, chválil, a tak dosáhl plnosti života.
     Když vlastníš majetek, vlastni ho pokorně, bez pýchy, jako by se jednalo o věci vypůjčené, nikoli o věci ve tvém vlastnictví, protože vám ve skutečnosti byly dány k užívání z Boží dobrotivosti. Vlastníte totiž jenom tolik a tak dlouho, kolik vám dovolí.
     U Mesiáše ve skutečnosti nejde jen o postavu. Vždy to znamená sérii událostí spojených s jeho vystoupením, rozbitím pout, která znemožňují život, a pádem těch, kteří tato pouta nasazovali. Bůh do široka otevírá své srdce těm, kteří touží po záchraně, ať jsou jakkoliv maličcí. Kristus ale není mesiáš – politik. Je Bůh, který otevírá cestu k Bohu Otci. A ta se má zpřístupnit každému, kdo touží Otce potkat. To je jeden z klíčů k milostivému Roku milosrdenství, který v tomto týdnu začne.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 7. 12. 2015

     Proč potřebujeme modlitbu? Modlitba nám dává Ducha Svatého, v němž jsme schopni rozlišit, jaké jsou v nás myšlenky nebo hnutí.
     Kristus proměňuje nejprve srdce člověka, následně tak i vzájemné vztahy mezi lidmi. Pproto má pravá proměna společnosti základy v proměně, obnově a obrácení jednotlivců a je tedy jen na každém z nás, zda se necháme proměňovat jeho láskou...
     Snaha mužů nesoucích lehátko mě má inspirovat. Není potřeba i dnes odložit strach a demontovat střešní prvky, které brání druhým v přístupu k Pánu?

(Komentář: Lk 5,17-26)

Myšlenky na úterý, 8. 12. 2015

     Ve svém životě se buď k Bohu blížíme, anebo se od Boha vzdalujeme. Nikdy nemůžeme zaujímat postoj, že já nejsem ani pro, ani proti.
     Neusilujte v modlitbě o pěkné a vzletné výrazy, ale mluvte s Pánem prostými slovy tryskajícími přímo ze srdce. (sv. Terezie z Avily)
     Rozumím-li prvotním hříchem dědičný odklon od Boha, který je zakořeněný v každém z nás, je mi jasné: dívka, z které se narodí Ježíš – Boží Syn – musí být tohoto břemene uchráněna. O našem Pánu pak můžeme říct: „celý po mamince“!

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na středu, 9. 12. 2015

     Cílem působení zlého ducha je člověka falešně uspokojovat nebo mu předkládat falešnou radost a smyslové radosti, takže se člověk stane natolik omámený jako narkoman, který se nechá tak zlákat, že si myslí, že v životě neexistuje nic krásnějšího.
     Jste-li v radostné náladě, hleďte na zmrtvýchvstalého Pána, jste-li smutní a v neútěše, hleďte na Pána v Getsemanské zahradě. Mluvte s ním o všem; jenom neusilujte o pěkné a vzletné výrazy, ale mluvte s ním prostými slovy tryskajícími přímo ze srdce. (sv. Terezie z Avily)
     Odpočinek, který náš Pán slibuje, je pro ty, kdo se lopotí a jsou s ním zapřaženi ve společném jhu. Vyvarujme se falešného pojetí „wellness“ Ježíše!

(Komentář: Mt 11,28-30)

Myšlenky na čtvrtek, 10. 12. 2015

     Výčitky svědomí, pravého svědomí, jsou darem a přirozeným projevem toho dobra, které Bůh vložil do člověka.
     Jestliže nějaký úkol přesahuje tvé schopnosti, buď to není úkol pro tebe, anebo musíš počítat s pomocí shůry.
     Netrpí i dnes nebeské království – které již začalo! – násilím a uchvacováním? Nemám na tom i já svůj podíl?

(Komentář: Mt 11,11-15)

Myšlenky na pátek, 11. 12. 2015

     Uměním života není se pro něco nadšeně rozhodnout. Uměním života je zůstat věrný svému dobrému rozhodnutí i v těžkých, a temných životních chvílích.
     Hrdinství není jen něco velkého vykonat, ale i to, když věrně a vytrvale konáme svou službu každý den.
     Nemáme i dnes tendenci posuzovat podobně extrémně Kristovy služebníky? Neslouží naše příkré soudy o druhých k našemu „ospravedlnění“?

(Komentář: Mt 11,16-19)

Myšlenky na sobotu, 12. 12. 2015

     Pán Bůh nás nestvořil proto, abychom se porovnávali s druhými. Stvořil nás proto, abychom se navzájem milovali, jako on miloval nás.
     Modlitba není nic jiného než důvěryplné a přátelské přebývání s Bohem a srdečný, mnohokrát opakovaný rozhovor s tím, o kterém víme, že nás miluje. (sv. Terezie od Ježíše)
     Osud těch, kteří přicházejí, aby oslovili, je tolik podobný… Platí to i v našich dnech. Když už nemám sílu k obnově sám, kéž alespoň nekritizuji a neházím druhým „klacky pod nohy“.

(Komentář: Mt 17,10-13)

Myšlenky na neděli, 13. 12. 2015

     Je úplně normální a přirozenou součástí každého z nás, když jednoduše přijdou chvíle, že se nám nic nechce, že se nám náhle zdá všechno těžké, nepříjemné atd.
     V modlitbě růžence hledíme s Marií na Krista. (Benedikt XVI.)
     V Adventní doba je plná očekávání. Je ale zajímavé, že v evangeliích i v církvi toto očekávání prožíváme v různých souvislostech. Dnešní Evangelium v souvislosti s mnohaletou nadvládou pohanských Římanů, která „přece musí jednou skončit“. První čtení v souvislosti s dlouholetým odklonem Izraelitů od Boha a list Filipanům připomíná, že jejich věrná komunita uprostřed dění světa čeká, že Pán již brzy přijde. Bůh vstupuje do konkrétních dějin našich životů a je připraven jednat. Ale naše představy o jeho příchodu, jednání, řešení situací se mnohdy liší od skutečnosti a my jsme pak zklamáni a myslíme si, že Bůh nesplnil naše prosby. Ale když sledujeme události zpět, vidíme, že naše očekávání splnil a to v mnohem větší míře! Uprostřed adventní doby se tedy připojme k volání mnoha generací a prosme: Pane, přijď! Vstup do našich starostí, strachů, ale i radosti, přijď a staň se vládcem těchto skutečností, i když to možná nebude podle našich představ.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 14. 12. 2015

     Bůh chce, abychom dospěli k opravdové zralosti a moudrosti života, aby nás ani úspěchy nepokazily, ani těžkosti života nám nevzaly klid, radost a důvěru.
     Vy, chudí, nesmíte se chlubit chudobou. První mol, který ničí pravé bohatství je pýcha. Spoléhejte na živého Boha! (Sv. Augustin)
     Poslední věty tohoto úryvku ať jsou konfrontací s mým pohledem na Ježíše a jeho Církev: „vidím jej, ale nikoli nyní, zřím jej, ale nikoli zblízka“.

(Komentář: Nm 24,2-7.15-17a)

Myšlenky na úterý, 15. 12. 2015

     Po dobu duchovní neútěchy nedělejme žádnou změnu. Naopak, snažme se zůstat při uskutečňování rozhodnutí, jaké jsme udělali předtím v klidu.
     Neboj se pozemských bouří. Tvůj anděl strážce tě chrání "svými křídly" a ve tvém srdci spočívá Ježíš. (sv. Terezie z Lisieux)
     Většinovou společnost se všemi jejími problémy zachrání i dnes „lid pokorný a chudý“, který žije uprostřed ní. Chci mezi něj patřit?

(Komentář: Sof 3,1-2.9-13)

Myšlenky na středu, 16. 12. 2015

     Boží slovo nás stále ujišťuje, že to, co je nemožné člověku, je možné u Boha.
     Písmo roste spolu s tím, kdo ho čte (sv. Řehoř Veliký)
     Právo, spravedlnost, spása, záchrana - dary od Hospodina. Nechci nikdy jeho působení překážet. Naopak, chci mu být v prosazování práva nápomocen!

(Komentář: Iz 45,6b-8.18.21b-25)

Myšlenky na čtvrtek, 17. 12. 2015

     Nikdy nepřestaňme věřit a důvěřovat. Nenechme si od zlého ducha namluvit, že není možné zvítězit.
     Pastorace svátostí se dnes často potýká s magickými představami, s neurčitou „náboženskou potřebou“ a s očekáváním lidí, jež neodpovídá skutečné „nabídce“ svátostí...
     Požehnání Judovi, z jehož rodu vyjde Mesiáš, patří i těm, kdo přicházejícího Krista přijmou. Jeho přijetím a přátelstvím s ním se zařadím i já do jeho rodokmenu, Církve!

(Komentář: Gn 49,1a.2.8-10/Mt 1,1-17)

Myšlenky na pátek, 18. 12. 2015

     Tam, kde člověk končí, Bůh obyčejně začíná.
     Bolestná Matka zůstane, dokud tu bude lidstvo. Je prototypem, modelem, příkladem člověka, který v tichosti unese svou bolest a má odvahu a sílu věrně zůstat u bolesti druhého.
     Skrze dívku Marii Bůh „přivede a vyvede“ svůj lid… do své země! Budu přemýšlet o tom, že Církev působí věrohodně tehdy, když je pokorná a nesmělá, jako byla Matka Ježíšova.

(Komentář: Jer 23,5-8/Mt 1,18-24)

Myšlenky na sobotu, 19. 12. 2015

     Bůh nechce, abychom propadli marné pýše. Bůh nechce, abychom se chlubili cizím peřím. Proto nám dává chvíle, ve kterých cítíme a poznáváme, že každý pokoj nebo radost, či schopnost modlit se, není samozřejmostí.
     Kříž není vítězstvím lidské nenávisti, ale je vítězstvím Božské lásky!
     I dnes je každé narození dítěte Božím darem. I dnes narozené děti mohou jednou zasáhnout do dějin. V tiché chvíli poděkuji Bohu za ztotožnění se s naším lidstvím.

(Komentář: Sd 13,2-7.24-25a/Lk 1,5-25)

Myšlenky na neděli, 20. 12. 2015

     Ježíš na pokušení odpovídá, ale s pokušením nediskutuje. Mohli bychom se řídit zásadou: S pokušením, ani se zlým duchem, se nediskutuje, pokušení, zlému duchu, se odporuje.
     Nic není pro všechny služebníky církve tak potřebné, jako vnitřní modlitba.
     „Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?“ říká svatá Alžběta v evangeliu. Tato zřejmě již starší žena uvěřila, že mesiáš přichází skrze obyčejnou dívenku, skrze její příbuznou… Zkrátka přichází do zcela konkrétních dějin obyčejných lidí. Do jejího vlastního příběhu. Uvěřit, že Bůh zasahuje právě do našich dějin a je schopen přes jakoukoli nepřízeň okolí či světa jednat, jsou základní klíče k přijetí mesiáše. Alžběta neřeší detaily, které by mohly vypadat jako problém. Zůstává v údivu nad skutečností, kterou jí Bůh představil.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 21. 12. 2015

     Namísto toho, abychom se zbytečně ptali proč, je mnohem důležitější postoj, jaký ve svém životě ke všemu, co se děje, zaujmeme. Je to důležitá moudrost pro náš život.
     Ježíš ničí v samém zárodku sklon, který nás neustále ohrožuje, zvláště jsme-li zbožnými lidmi a to snahu dávat větší váhu gestům a vnějším rituálům než postoji srdce. Jde o touhu spíše dobře vypadat než být dobrý.
     Lidská radost a jakékoli její projevy patří do Písma. Vždyť sám Bůh se stává v přicházejícím děťátku člověkem – jedním z nás!

(Komentář: Pís 2,8-14)

Myšlenky na úterý, 22. 12. 2015

     Nejedna krize, i v manželství i v rodině, i v kněžském životě je vlastně krizí duchovního života. Zapříčiňuje ji nedostatek upřímné, opravdové modlitby a spojení s Bohem.
     Poněvadž je náš odpůrce neviditelný, je obratný, lstivý a nám neviditelný, Proto se utíkejme pod ochranu toho, který jej vidí a prosme jej, aby on sám jej zneškodnil.
     Chvalozpěv Anny nad Samuelem je předobrazem Mariina velebení. Budu dnes uvažovat o tom, že Bůh je autorem obou částí Písma: „Nový zákon je ukryt ve Starém zákoně a Starý zákon je zjevný v Novém“ (Sv. Augustin).

(Komentář: 1 Sam 1,24-28)

Myšlenky na středu, 23. 12. 2015

     Člověk, který se modlí, bude vždy člověkem, který objeví smysl svého života a objeví ve svém životě to, co je nejdůležitější.
     Jakmile lidé zpozorují, že chceš vést zbožný život, hned se do tebe začnou strefovat tisícerými průpovídkami i pomluvami...
     Tak bezbranný, a tak jiný: jako oheň, dokáže až bolestně tříbit! Pokusím se o letošních Vánocích odložit sentiment a uvědomit si vztah vydanosti, bezbrannosti i moci.

(Komentář: Mal 3,1-4.23-24)

Myšlenky na čtvrtek, 24. 12. 2015

     Bůh, který se stal člověkem v Ježíši Kristu, nám byl podobný ve všem, kromě hříchu, vzal na sebe i zkušenost pokušení.
     Kristova láska naplňuje naše srdce a činí nás tak schopnými stále odpouštět (Tweet papeže Františka 2. 5. 2015)
     Ano, Hospodin vystavěl i mně svůj chrám: církev (dům Pánův, řec. Kyriaké). Dokážu v ní jít „pod obal“ a být pro druhé vánočním dárkem?

(Komentář: 2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16)

Myšlenky na pátek, 25. 12. 2015

     Modlitba nám pomáhá přijímat Boží lásku; vnímat, že jsme milováni a čerpat sílu, abychom touto láskou žili.
     Dělat všechno pro to, abychom někoho uchránili před neúspěchem, znamená zároveň nedovolit mu, aby uspěl.
     Kéž se radost, šířená do všech končin země, neztratí v mých všedních dnech! Dokážu se o vánoční radost podělit s nemocnými, s osamělými?

(Komentář: Iz 52,7-10)

Myšlenky na sobotu, 26. 12. 2015

     Všichni máme slabá místa. Zlý duch často využívá náš nevyřešený problém. Je třeba si svoje slabosti uvědomit, vyznat je ve svátosti smíření před Pánem, a tak je dát pod Boží moc.
     Otevřená nebesa osvěcují naše životní putování. Když se zahledíme do těchto zářivých nebes, dostáváme odvahu projít temnotou a nenechat se přemoci strachem.
     Štěpán vydal svědectví nejen slovem, ale i smrtí. Kdyby neskončil pod údery kamenů, možná bychom o něm tolik nevěděli... Jsem schopen přijmout „zmaření“?

(Komentář: Sk 6,8-10; 7,54-60)

Myšlenky na neděli, 27. 12. 2015

     Častokrát těžkosti, problémy a stavy, ve kterých zkusíme duchovní neútěchu, nás nejednou činí lidmi, kteří umí lépe chápat druhé, jsou milosrdní, umí odpouštět, jsou rozvážní, trpěliví a mají nadhled.
     Každé činnosti musí předcházet modlitba.
     Kristův pokoj je klíčový pojem pro život v rodině. Rodiny jsou dnes vystaveny několika pokušením: Zevšednění partnera, rodinného života… Honba za lepší budoucností, která zcela oddělí a vzdálí členy rodiny. Neméně nebezpečné je ochladnutí lásky, tedy touhy učinit své blízké šťastnými. Toto ochladnutí člověku sebere ochotu k oběti pro druhé. Právě dnes se můžeme rozhodnout pro oživení naší rodiny! Prosme o ochranu před zmíněnými pokušeními.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 28. 12. 2015

     Je třeba rozpoznat svá slabá místa. Nutností je tato slabá místa posilovat – silou modlitby a moudrou rozvážností plynoucí z bdělosti.
     Máš-li na starosti péči o duše, pak přitom nezanedbávej péči o tu svou.
     Masakr, který Bůh svou mocí neodvrátil. Pláč a bědování by mělo provázet i nás mj. i při pomyšlení na děti, které se nesmí narodit. A Svatá rodina se zařazuje mezi uprchlíky!

(Komentář: Mt 2,13-18)

Myšlenky na úterý, 29. 12. 2015

     Pokud si člověk chce uspořádat svůj život, musí poznat smysl a cíl svého života.
     Člověk který závidí, hledí jen na druhé lidi a nevidí to dobré, co on sám obdržel. Všímá si tak jen toho co mají druzí a nevidí to, co dobrého má on sám. Nemůže proto plně naplnit své osobní poslání a povolání.
     Dovedeme si my, muži, představit bolest Matky, jejíž duši pronikne meč? Není na našich bohoslužbách víc žen i proto, že dokáží být soucitnější? Dokážu alespoň přijít do chrámu jako Simeon v pravý čas?

(Komentář: Lk 2,22-35)

Myšlenky na středu, 30. 12. 2015

     Naděje na věčný život je v křesťanské víře nejkrásnější.
     Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu. (papež František)
     Prorokyně Anna, vdova, dokázala o Pánu svědčit všem, kdo očekávali vykoupení. Jak ale hovořit s těmi, kdo na nic nečekají?

(Komentář: Lk 2,36-40)

Myšlenky na čtvrtek, 31. 12. 2015

     Žijte podle svého svědomí.
     Modlitba prarodičů a seniorů je velkým darem pro církev! Je to obrovské bohatství. (papež František)
     Vítězství milosti nad Zákonem ať mě naplní novým, vděčným pohledem na Krista. On mě provázel celý právě končící rok.

(Komentář: Jan 1,1-18)