Myšlenky na pátek, 1. 4. 2016

† Ježíš byl jediný, kdo mohl pohlédnout své duši až na dno, navzdory hloubce, a to, co spatřil, byla tvář Otce.
† Oko hurikánu je skvělou duchovní alegorií. Když přicházejí problémy, Bůh je hned všechny neodstraňuje, aspoň ne tak rychle, jak bychom si představovali. Zaslibuje nám ale, že uprostřed nich budeme mít pokoj.
† Jaký byl asi pocit rybářů, kteří kdysi vše opustili a nyní se ke svému řemeslu vrací – a jsou neúspěšní… I mně se „rybolov“ zdaří, když dám na Kristova slova.

(Komentář: Jan 21,1-14)

Myšlenky na sobotu, 2. 4. 2016

† Svatí, které uctívá církev, nebyli lidé, kteří podle našeho názoru vedli obzvlášť krásný a dobrý život. Do svatosti se nevchází, do ní je člověk vtažen. Samotným Svatým.
† Jak můžeš vložit Boží slovo hluboko do svého nitra? Když nad ním budeš každý den rozjímat.
† Odkaz našeho Pána: jít a hlásat. Nečekat, až někdo přijde s dotazem.

(Komentář: Mk 16,9-15)

Myšlenky na neděli, 3. 4. 2016

† Nyní, i když Tě nevidím, neslyším – kdysi jsem o Tobě věděl – Ty jsi můj Bůh, zůstáváš mým Bohem.
† Když ti Bůh vnukne skrze své slovo nějakou myšlenku, přemýšlej o ní celý den.
† Strach. Doprovází nás na mnoha cestách životem, pro mnohé je stálou zátěží. Ale dnes vidíme, že prvním plodem Božího vítězství je pokoj – šalom. Není to jen mrtvolné ticho, ale v tom nejširším slova významu radostné vítězství života. Přes všechny potíže Bůh vítězí! Bůh nám dopřává světlo. Dnes se v církvi zvláštním způsobem připomíná Boží milosrdenství. Bůh je spravedlivý, ale tato spravedlnost není překážkou nekonečné míře Boží touhy po daru života. Ten, kdo Bohu dá prostor, zakusí radost Boží lásky.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 4. 4. 20136

† Trojjedinost si můžeme přestavit jako místo sestavené ze tří božských osob, které tvoří jakýsi střed. Střed lásky. Chci tam dovnitř? Přeji si tam být přizván?
† Ať je Boží slovo tím prvním, na co pomyslíš ráno, a posledním, s čím budeš uléhat. Dělej to tak 365 dnů v roce a budeš překvapen, jak duchovně vyrosteš.
† Emanuel, Bůh s námi, ve světle zmrtvýchvstání ještě víc: naše součást! Spolu s ním sdílíme osud. Díky Marii.

(Komentář: Iz 7,10-14)

Myšlenky na úterý, 5. 4. 2016

† Když se přání a vnitřní modlitba, aby ve mně Ježíš proudil, aby mě mohl On zcela proniknout, naplní a stane se darem, pak prožívám neznámou vnitřní svobodu. Svobodu, která překonává zdi, které se mi vždy zdály být příliš vysoké, nepřekonatelné.
† Boží slovo můžeš hluboko vložit do svého nitra tím, že dovolíš, aby tě usvědčovalo z hříchu a denně tě očišťovalo.
† Jedno srdce, jedna duše. Vztah k majetku byl odrazem tohoto postoje. Samozřejmě, toto nelze nadiktovat. Ale lze se za to modlit a přát si to. Pokud o to opět stojíme.

(Komentář: Sk 4,32-37)

Myšlenky na středu, 6. 4. 2016

† Skrze Ježíšovu blízkost a útěchu pociťovali lidé psychicky a fyzicky novou sílu. Ježíšova útěcha působila v člověku, který stál stranou, který se cítil být na konci sil, novou sílu na těle i na duši.
† Boží slovo můžeš hluboko vložit do svého nitra tím tím, že uvedeš do života to, co ses z Božího slova naučil.
† Zvěst o Kristu nelze umlčet (ale deformovat ano!); čím víc se žalářuje, tím víc se šíří. Ano, i v naší době. I tam, kde dnes učedníci nejsou zázračně vysvobozeni a trpí!

(Komentář: Sk 5,17-26)

Myšlenky na čtvrtek, 7. 4. 2016

† Kristus ve svém utrpení čeká na mě a může mi skrze to darovat, co potřebuji, abych přestál své utrpení.
† Možná máš stokrát větší znalosti Bible než kdo jiný. Pokud ale nejsi stokrát více milující, trpělivý, radostný, milostivý, odpouštějící atd., k čemu to je?
† Petrova obhajoba se mění v obžalobu těch, kteří jsou zatvrzelí a nechtějí se obrátit. Vyvolává u nich ještě větší nenávist. Jsou chvíle, kdy nejde dělat kompromisy. I tak se projevuje Duch svatý.

(Komentář: Sk 5,27-33)

Myšlenky na pátek, 8. 4. 2016

† Mám strach zemřít – Bůh to ví. Proto Ježíš přichází na svět, proto umírá a jako první vstává k životu.
† Ústa plná dogmat a srdce bez lásky bude druhé od Krista jen odrazovat. Přestaň druhé umravňovat a začni podle své teologie žít.
† Jedním z důkazů pravosti Kristova poselství je jeho církev. Ve své všeobecnosti potrvá – nepochází totiž od nás, od lidí. Gamaliel by mohl i dnes poučit mnoho mocných lidí – usilujících o její likvidaci.

(Komentář: Sk 5,34-42)

Myšlenky na sobotu, 9. 4. 2016

† Život, který máme – není v našich rukách, i kdybychom ho chtěli ovlivnit, nemáme kompletní moc, kterou bychom disponovali.
† Když někdo mluví s Bohem, pomyslíme si: „Modlí se.“ Když někdo tvrdí, že Bůh k němu mluví, jak to, že si pomyslíme, že je divný? Copak Bůh náhle přestal ke svým dětem mluvit? Přestal bys ty mluvit na své děti?
† Narůstající práce a úkoly vedly apoštoly k rozdělení kompetencí a předání služby vkládáním rukou. Dokážeme se rozdělit o naše úkoly s druhými a zapojit je do práce pro Církev?

(Komentář: Sk 6,1-7)

Myšlenky na neděli, 10. 4. 2016

† Každá láska chce víc, stále víc, překlenuje se přes smrt. Láska, která říká, že smrtí je všemu konec, není láskou.
† Boží vedení je jako vnitřní svědectví Ducha svatého, jako hnutí duše, myšlenkami, pocity nebo touhami, které nám dal Bůh. Mohou přijít v podobě usvědčení z hříchu, ujištění o Boží lásce nebo jako výzva, abychom udělali určitou věc. Má-li být náš život vedený Duchem, je nutné poslechnout.
† Vznešený Bůh otevřel neuvěřitelnou cestu člověku – zvítězil vlastní krví a vydal se za člověka. Jeho slávě to nic neubralo. Ale nyní tu stojí apoštolové a hledají, co vlastně mají dělat. Jít hlásat evangelium? Neumí si to představit, pochybují, neví, jak… Ale nakonec jdou a zakusí, že Bůh je vede. Tento zážitek je velice silný, nicméně neznamená, že se vyhnou pronásledování a komplikacím. Současně teprve v takové chvíli na vlastní kůži zakouší, že Bůh opravdu jedná a provází je. I my jsme v různých fázích tohoto procesu. Nevíme, hledáme, možná zakoušíme, že Bůh žehná, když se mu dáme k dispozici. Přes všechna tato naše hledání Bůh opakuje svoje základní povolání: „Jděte a hlásejte!“ A to se netýká jen kněží či biskupů. Cílem textu není vyvolání kritiky či pochval. Ale všem směřovaná výzva: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 11. 4. 20136

† To, co se podařilo hadovi v ráji, bylo, že pokřivil zrak člověka – a člověk neviděl už věrnou podobu Boha.
† Abys slyšel Boha, musíš být vnímavý a někdy zoufalý!
† Tolik lidí i dnes hledá Ježíše. Mnozí si to ani neuvědomují. Není ale důvodem k hledání právě jen nasycení, uspokojení? Chci jej hledat spíš z lásky, z touhy po tom, být mu blízko.

(Komentář: Jan 6,22-29)

Myšlenky na úterý, 12. 4. 2016

† Když mě po mnoho let tíží nějaké břemeno na duši, pak se skutečně může stát, že tělo bude mít poruchy. Duše a tělo patří k sobě.
† Bůh může usměrnit tvé myšlenky, aniž by používal řeč nebo obrazy.
† Štěpán má odvahu zesměšňovat obřezání (spíš srdcem, ušima!). Jeho smysl pro humor, který jsme možná nepostřehli, byl spolu s výmluvností příčinou jeho úspěchu i konce. V jeho přímosti bude pokračovat Šavel-Pavel. Vpravdě Boží režie!

(Komentář: Sk 7,51 – 8,1a)

Myšlenky na středu, 13. 4. 2016

† Láska, která nevěří v život po smrti, nemůže být velkou láskou. Láska chce věčnost.
† Když Jákob prožíval těžké chvíle, Bůh se mu zjevil ve snu a řekl: „‚Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil.‘ Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: ‚Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!‘“
† I my jsme zažili, že ideologie se šíří nenávistí, násilím, odvlékáním. Kristova zvěst se však musí šířit uzdravováním, hlásáním, pokojem. Šavel se o tom později přesvědčí.

(Komentář: Sk 8,1b-8)

Myšlenky na čtvrtek, 14. 7. 2016

† Boží plán s každý jednotlivcem je vždy větší, než si sami myslíme.
† Bůh k Samuelovi jedné noci promluvil v chrámu, on ale nevěděl, že mluvil Bůh. Potřeboval pomoc velekněze Élího, aby rozpoznal, že to byl Boží hlas. Jakmile to ale poznal, jeho život se dramaticky změnil. S tvým životem to bude stejné.
† Filip poslouchá posla Božího, aby šel na jih cestou, která vede pustinou. A právě tam může vydat svědectví. Nečekané setkání, nečekaně krátký „katechumenát“. Dík Filipově vnímavosti. Nejsme často tvrdohlaví?

(Komentář: Sk 8,26-40)

Myšlenky na pátek, 15. 4. 2016

† Nemohu-li Boha vnímat v utrpení a teď, když je všechno pochmurné a já mohu vnímat přítomnost pouze neurčitě – pak se musím spolehnout na to, co jsem věděl už dřív, čemu jsem kdysi mohl věřit.
† Duchovní vedení není horká linka! Klíč k poznání, zda skutečně toužíš po Boží vůli, spočívá v otázce, jak často usiluješ o jeho vedení, když zrovna žádné problémy nemáš?
† Pán si pro svůj záměr připravuje Šavla opravdu intenzivně. Pokud my nejsme schopni mezi sebe přijmout ty, kdo jsou „podezřele horliví“, alespoň je neodrazujme…

(Komentář: Sk 9,1-20)

Myšlenky na sobotu, 16. 4. 2016

† My lidé chápeme svůj vzhled, své zdraví, svou krásu, všechny tyto věci jako to, co nás tvoří. A proto, když je ztratíme, ztrácíme tím sebe sama a nic nám na konci nezbude. To je smrt. Matka všech strachů.
† Boží vedení není jenom pro několik vyvolených. Ve Starém zákoně Bůh přiměl osla, aby promluvil. Co kdyby ten osel zpychnul a začal se považovat za vznešenou duchovní rasu nadřazenou všem ostatním čtyřnožcům?
† Je to Petrovo vyznání, které dává Pánu možnost, aby skrze něj uzdravoval: Eneáše, Tabitu, a později i napjaté vztahy mezi apoštoly. Tohoto uzdravování je nám třeba dodnes!

(Komentář: Sk 9,31-42; Jan 6,60-69)

Myšlenky na neděli, 17. 4. 2016

† Křesťanská víra zná propasti. Bázeň před životem nevzniká při nedělní procházce. Musí být vybojována tváří v tvář propastem.
† Boží vedení není zástěrkou pro to složit ruce v klíně. Složit ruce do klína a čekat na okolnosti není tím pravým postojem hledání Boží vůle.
† Je radostí slyšet, že Bohu na nás záleží. Vztah člověka a Boha je postaven na „slyšení“, tedy každý, kdo zaslechne Boží volání a reaguje, zakusí nesmírný dar, jakým je život věčný. Ale nepřehlédněme popis vztahu Otce a Syna. Otec svěřuje „ovce“ Synu. Je to dar Otce Synu! Syn ovce zachraňuje a přivádí k Otci. Jsme tedy hříčkou Otce a Syna? Jestliže je vše postaveno na „slyšení“ resp. neslyšení, pak nejde o hříčku, ale výzvu k hlubokému vztahu. Pastýř není diktátor! Na skutečný vztah Bůh reaguje svým absolutním nasazením se pro člověka, jak říká druhé čtení. Stačí Bohu odpovědět a nechat se jím vést.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 18. 4. 20136

† Když Ježíš není jen vedle mě, nýbrž zcela ve mně uvnitř, co se může ještě stát? Když je ve mně On, kdo pak ještě může být proti mně?
† Ve skutečnosti někdy netoužíme po Božím vedení, ale chceme jistotu! Boží vedení ale není sázkou na jistotu. Rozhodování může být frustrující a můžeme se v něm cítit osamoceni. I nedůležitá rozhodování mohou vyvolávat obavy. Bůh chce, abychom se učili zdravé rozvaze, ale nejde to, aniž abychom sami činili rozhodnutí, přijímali rizika a občas neuspěli. Bůh z nás chce mít zralé děti, ne roboty. Jeho cílem není dovést nás k tomu, abychom dělali věci správně, ale abychom byli správní lidé.
† Překonat hranice se podařilo. Petrův sen byl určující pro další šíření křesťanství, tedy i pro nás. Budu myslet na současného Petrova nástupce a vyprošovat mu odvahu k odvážným krokům.

(Komentář: Sk 11,1-18)

Myšlenky na úterý, 19. 4. 2016

† V utrpení spočívá největší pokušení – zlořečit Bohu a ztratit víru. Vím ale, že Ježíš už byl na tomto místě temnoty a zmatku před námi. Neexistuje vzdálenost od Boha v našem životě, do které by On už nevstoupil. Čeká tam na nás.
† Jak můžeme zvládat svůj mentální život současně na více než jedné úrovni? Na jedné přemýšlíme, diskutujeme a vnímáme, na hlubší úrovni se můžeme modlit a jemně vnímat Boží dech.
† K tomu, aby Barnabáš přivedl Pavla do Antiochie, bylo třeba jeho osobní odvahy. Společenství se tak otevřelo. Jak byli asi přijati? Christianoi, křesťané, tedy „kristovci“ – zaznělo poprvé v Antiochii. Už tento pojem nás zavazuje k otevřenosti druhým!

(Komentář: Sk 11,19-26)

Myšlenky na středu, 20. 4. 2016

† Když si vybavuji, odkud pocházím, jaký život jsem doposud žil, které situace jsem zvládl, když pomyslím na to, že mi byl Bůh už nablízku, pak se toho musím přidržet a nasměrovat na to svůj pohled i když zrovna k Bohu nic necítím. Je to jeden z nejobtížnějších skutků věrnosti Bohu.
† K čemu se učit Božímu vedení, když nebudeš ochoten se jím řídit? Jakou cenu by mělo vedení, které přijmeš prostřednictvím Písma, když bys podle něj nejednal?
† Ne soudit, ale zachránit, spasit. To je i dnes úkolem církve. Dokážu se nasadit pro druhé, zastat se, je-li to potřeba? I když sklidím kritiku od druhých? Přece i v tom bych měl být Kristu podobný…

(Komentář: Jan 12,44-50)

Myšlenky na čtvrtek, 21. 7. 2016

† Svatost neznamená, že je něco perfektní. Svatý je ten, kdo se modlí: „Posvěť mě.“ Ten, kdo prosí: „Chci se stát zcela jiným. Chci ti patřit – bez tušení toho, jak to vypadá na konci.“
† „V životě jsem nikdy nepřestal se znovu a znovu ujišťovat, že chci hledat Boží vůli a že chci tuto vůli naplňovat, i kdyby celá má bytost říkala ‚ne‘. Že chci tento myšlenkový boj vyhrát. (Frank Laubach)
† Pavel využívá své znalosti dějin k tomu, aby si posluchači uvědomili, jak je Bůh vede. Dokážu ve svých osobních dějinách, ve svém příběhu, objevit Jeho ruku?

(Komentář: Sk 13,13-25)

Myšlenky na pátek, 22. 4. 2016

† Když se člověk, stvořený podle Božího obrazu, pokroutí, nabývá podoby úšklebku, který zde na zemi můžeme vidět znovu a znovu.
† „Peníze, uznání, chudoba, překážky – nic z toho mě nemohlo odvrátit. Všechny tyto věci za čas vyblednou a pominou. Ale Duch, jenž sytí naši mysl, jsi-li připraven se mu plně vydávat, nezná hranice času.“ (Frank Laubach)
† Slovo o té spáse bylo posláno i nám. Kéž jej dokážeme zasadit do souvislosti v dnešním světě tak, jako Pavel! V žádném případě jej nemůžu znevěrohodnit svým špatným svědectvím.

(Komentář: Sk 13,26-33)

Myšlenky na sobotu, 23. 4. 2016

† Kdo pohlédne na svět, vidí, že způsobujeme rány a sami jsme zraňováni. Vina se může rozšířit jako virus.
† „Věřím, že mi Pán řekl.“ Myslíš si, že tato věta bývá často zneužívána? Ano, často! Náboženští vůdci ji někdy zneužívají, aby dosáhli svého. Nevylévej však s vaničkou dítě!
† Pohané, cizinci, přijali ochotně víru hlásanou Pavlem a Barnabášem. V naší české kotlině to měl s námi Vojtěch těžší. Možná bychom měli mít touhu vše vynahradit…

Komentář: Sk 13,46-49()

Myšlenky na neděli, 24. 4. 2016

† Mohl bych projít potopou, mohl bych projít ohněm, kdybych neodvrátil svůj pohled od Boha.
† Pokud se uzavřeš vůči vedení Ducha svatého, přestaneš duchovně růst. Musíš důvěřovat, ač to zní neuvěřitelně, že Bůh k nám mluvit může a že tak ve skutečnosti i činí.
† Situace poslední večeře popisuje chvíli veliké intimity církve. Jde o dramatický moment, ale také čas nabitý láskou. V této atmosféře mluví Kristus o oslavě Otce, resp. Syna. Význam pojmu „oslavit“ lze přirovnat k hlubokému přátelskému vztahu, v němž je největší radostí společné setkání, ve kterém můžeme potěšit přátele. A jejich radost je současně i naší radostí. Syn oslaví Otce tím, že projeví lásku až do krajnosti, a Otec tím, že Synu dává život (nejhlubší princip otcovství). A z tohoto principu plyne i úkol, který apoštolové mají přijmout: milovat se navzájem. Jde o výzvu k přátelství. V této souvislosti pak zcela jinak vyznívá popis nebe, který nabízí druhé čtení. Bůh daruje nový Jeruzalém jako dar člověku, který zároveň znamená, že Bůh zůstává s lidmi, již je neopouští, již nenastane čas mlčení, utrpení a bolesti.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 25. 4. 20136

† Obrácení se vyplatí. Neboť existuje hlas, který je hlasitější než našeptávání mého nepřítele. Je to hlas Boží, který má nejvyšší autoritu.
† Všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
† Možná, že dnešní světec jako mladík prchá z Getsemanské zahrady při Ježíšově zatčení. Bylo mu dáno uprchnout, aby svým dalším životem o všem svědčil. Z kolika úskalí vytrhl už Ježíš mě, abych mu vydal svědectví?

(Komentář: Mk 16,15-20)

Myšlenky na úterý, 26. 4. 2016

† Znám svého nepřítele. Nebudu s ním diskutovat, nenechám se jím znejistit, a když se zeptá, nedám mu žádnou odpověď, protože rozhovor s ním je pro mě příliš nebezpečný.
† Žádná zkušenost není nikdy zbytečná, pokud ji moudře zužitkuješ. Bůh může použít vše, čím jsi prošel, aby ti pomohl dorůst v člověka, který splyne s jeho záměrem.
† Tak, jako náš Pán uklidňoval své učedníky před dramatickými dny, uklidňuje i nás. Jeho pokoj pramení ze vztahu s Otcem. Pobídka pro mě, abych se o to pokusil v dnešní tiché chvilce…

(Komentář: Jan 14,27-31a)

Myšlenky na středu, 27. 4. 2016

† Každý lidská představa o Bohu je nedostatečná, protože Bůh je vždy ještě jiný. Je ještě větší a ještě jiný než jak si my představujeme jeho velikost a jeho jinakost.
† Nic tě tolik nepokoří, jako když musíš dělat práci, která je pod úroveň tvé kvalifikace, zvláště když ses tam dostal svým vlastním selháním.
† Chci za každou cenu zůstat na kmeni! A to je dobře. Podmínkou je jediné: abych nesl (alespoň nějaké) ovoce.

(Komentář: Jan 15,1-8)

Myšlenky na čtvrtek, 28. 4. 2016

† Při všech selháních a chybném jednání se David nikdy neunavil k obracením k Bohu. Proto obstál ve velké zkoušce svého života.
† Existuje lepší příprava jak pochopit své nepřátele, než být mezi nimi vychován, tak jako Mojžíš, který vyrůstal v pěstounské rodině jako adoptovaný syn faraónovy dcery?
† Apoštolové si dokázali vzájemně naslouchat, pak rozhodnout. Cílem nebylo odsuzování druhých a stavění překážek; naopak usnadnit druhým cestu k Bohu.

(Komentář: Sk 15,7-21)

Myšlenky na pátek, 29. 4. 2016

† Když se dopustím násilí na nějakém stvoření tohoto světa, nezasáhnu pouze toto stvoření, ale také architekta vesmíru.
† Čtyřicet let v paláci Mojžíše naučilo, jak jednat s faraónem, a čtyřicet let práce pastýře ho připravilo, aby mohl převést Boží lid přes poušť do zaslíbené země.
† Kateřina Sienská, spolupatronka Evropy a učitelka Církve své spisy diktovala – neuměla totiž číst a psát. Jak dovedeme my užívat darů gramotnosti?

(Komentář: Mt 11,25-30)

Myšlenky na sobotu, 30. 4. 2016

† Ježíš nás nevykoupil ani duchaplnou ideou, ani rozmáchlou teologií. Ježíš nás zachránil skrze své tělo. Skrze svou kůži, skrze své rány, skrze svůj pot a své sliny, skrze svůj dech a svůj dotek osvobozoval lidi od jejich břemen.
† I když bys možná byl raději jinde, než kde právě jsi, pamatuj si, že Bůh nikdy nenechá bez užitku žádnou zkušenost. Nikdy! Všeho použije pro tvé dobro a ke své slávě.
† Další část Ježíšovy řeči na rozloučenou. V těžkých okamžicích (nejen) dnešního dne si chci uvědomit: mám radost, že smím mít tak trochu podíl na Jeho osudu.

(Komentář: Jan 15,18-21)