† † †




Sebrané myšlenky dne - listopad 2016

Modlitba měsíce listopadu:

      Pane učiň mě řečištěm svého pokoje, abych mohl(a):
      tam, kde je nenávist, vnést lásku
      tam, kde se stala křivda, vnést odpuštění
      tam, kde je neshoda, vnést soulad
      tam kde je omyl, vnést pravdu
      tam kde jsou pochybnosti, vnést víru
      tam, kde vládne temnota, vnést světlo
      tam, kde je smutek vnést radost.

      Pane dej, abych se snažil(a):
      Přinášet více útěchy a méně ji vyžadovat,
      Spíše porozumět než vyžadovat porozumění,
      Více milovat, než vyžadovat lásku.

      Neboť nezištný nalézá,
      Odpouštějícímu je odpuštěno,
      Umírající je vzkříšen k Životu věčnému.

    Amen.

Myšlenky na úterý, 1. 11. 2016

     Láska otevírá člověka pro úplné uzdravení, které mu Ježíš chce darovat.
     To jestli se naše životy stanou plodnými a naše společnosti najdou mír, záleží na tom jak moc jsme otevřeni druhým. *papež František*
     Ti, kteří „přicházejí z velkého soužení“ budou u vítězného Beránka nejblíž. Kéž se všichni nekanonizovaní mučedníci obou totalit z naší krve přimlouvají za nás, za náš národ.

(Komentář: Zj 7,2-4.9-14)

Myšlenky na středu, 2. 11. 2016

     Člověk roste a jeho zralost se vyvíjí podle toho, co dává, a ne co přijímá.
     Láska je dílem trpělivého úsilí těch, kteří druhým naslouchají a jsou jim nablízku. *Tweet papeže Františka*
     Ze starozákonního úryvku je zřejmá prospěšnost modliteb za mrtvé. V naší době máme výhodu: může být přinesena větší oběť, než novozákonní Eucharistie?

(Komentář: 2 Mak 12,43-46)

Myšlenky na čtvrtek, 3. 11. 2016

     Tam, kde není láska, lásku přines a najdeš tam lásku.
     Dnes je urgentně nutné, aby se politika i ekonomika zaměřily na službu životu.*papež František*
     Pozor, abych i já nevyčítal církvi její snahu přiblížit se k lidem na okraji. Právě to, že volá a zve lidi nám nepohodlné, je poznávacím znamením, že jde v Kristových stopách.

(Komentář: Lk 15,1-10)

Myšlenky na pátek, 4. 11. 2016

     Buďme si jisti, že to, co pro nás připravuje Bůh, je vždy skutkem jeho lásky k nám.
     Za prvé – pokora, za druhé – mírnost, tedy navzájem se snášet, a za třetí – trpělivost.*papež František*
     „Vykutálený“ správce není chválen pro nepoctivost, ale jeho obratnost má být vzorem pro získávání pokladů duchovních. Jak jsem já využil Rok milosrdenství, který se chýlí ke konci?

(Komentář: Lk 16,1-8)

Myšlenky na sobotu, 5. 11. 2016

     Při budování vztahů vždycky něco ztratíte, ale zároveň získáte víc, než jste ztratili.
     Naslouchat, vysvětlovat s mírností, neštěkat na druhého, nekřičet, ale mít otevřené srdce. *papež František*
     „Farizeové, kteří měli rádi peníze“ ať jsou pro mě znamením a otázkou, jaký je můj vztah k penězům.

(Komentář: Lk 16,9-15)

Myšlenky na neděli, 6. 11. 2016

     Jen romantická nebo pouze tělesná láska nestačí. Potřebujeme mnohem více, potřebujeme oddanou lásku.
     Nezapomínejte, že vést dialog znamená naslouchat tomu, co mi říká druhý, a s mírností říkat to, co si myslím já. *papež František*
     Lze v době nejrůznějších esoterických myšlenkových zmatků mluvit o nebi? Mnozí to zesměšňují, jiní ho chápou naivně. Raději uvěří ve všemožné formy převtělování. Podle křesťanů však nebe není lokalita, ale stav. V nebi se člověk naplno setkává s Bohem, Stvořitelem a Zachráncem. Nebe se podobá domovu, protože ho vytvářejí milované osoby, které nás přijímají takové, jací jsme. Jestliže k lidské podstatě patří i tělo, pak svoji plnost v nebi zakusíme v těle. Ne náhodou Ježíš vstává z mrtvých nejen duchovně, ale i fyzicky. Jeho vzkříšené tělo je hmotné, reálné! A v tomto těle vystoupil do nebe a má ho stále. Evangelijní perikopa nikoli náhodou zmiňuje v souvislosti se vzkříšením manželství, na kterém je vidět princip sebedarující lásky. Tělo je nástrojem, kterým se darujeme i ve službě, v mateřství, práci… Přesnou podobu darující se lásky v nebi neznáme. Mnoho nám však prozrazují Velikonoce: Pán za nás zemřel v těle a v těle vstal z mrtvých.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 7. 11. 20136

     Je tak snadné vmést druhému urážku do tváře! Ale je velmi těžké zastavit krvácení, které urážka může vyvolat.
     Děti přináší život, radost, naději! *papež František*
     Pavlova kritéria na představené církevních obcí jsou zajímavá… Nenastavili jsme naše požadavky až příliš výběrově?

(Komentář: Tit 1,1-9)

Myšlenky na úterý, 8. 11. 2016

     Bůh má plán pro každého jednoho z nás, ten je vždycky originální a vždy mistrovským dílem.
     Nemocní, chudí, stejně jako nenarození, jsou všichni obrazem Božím a hodni nejvyšší úcty. *papež František*
     „Projevila se přece Boží dobrota“ a právě naše odpověď na ni je ono Pavlem popsané chování.

(Komentář: Tit 2,1-8.11-14)

Myšlenky na středu, 9. 11. 2016

     Pokud člověk lásku dává, také ji dostává.
     V těch nejtěžších zkouškách jsou staří lidé, kteří mají víru, jako stromy, které nadále přinášejí ovoce. *papež František*
     Jako životodárná voda, která vyvěrá z chrámu a uzdravuje, kéž z našich kostelů proudí uzdravující Milost. Třeba nenápadně a neviditelně, jako o Noci kostelů…

(Komentář: Ez 47,1-2.8-9.12)

Myšlenky na čtvrtek, 10. 11. 2016

     Nikdo nemá absolutní pravdu. Každý má svůj úhel pohledu.
     Bůh nikdy nepřestane chtít naše dobro, i když hřešíme. *papež František*
     Rovněž díky tomuto textu změnilo křesťanství svůj přístup k otroctví. Uvědomuji si, že vyznáváním společného Otce padají i dnes mnohé bariéry? Nevadí mi to?

(Komentář: Flm 7-20)

Myšlenky na pátek, 11. 11. 2016

     Pravdu nestačí jen říct, ale je potřeba ji sdělit s láskou a v atmosféře lásky.
     Muž či žena, kteří nevnímají, že jim bylo odpuštěno, nejsou plně křesťany. *papež František*
     Ano, Kristus přišel skutečně v lidském těle! Popírání této skutečnosti by nás dovedlo k pohrdání tělesností. Vůči svůdným bludům prvních staletí nejsme ani dnes imunní.

(Komentář: Lk 17,26-37)

Myšlenky na sobotu, 12. 11. 2016

     Bůh nemůže plánovat nic, co by nebylo projevem lásky k milované dceři, milovanému synovi.
     Ježíš od nás chce, abychom prokazovali dobro, odmítali zdání a předstírání, že „něco“ konáme. Chápat náboženství jako líčidlo je pomýlené. *papež František*
     Láska a obětavost věnovaná šiřitelům evangelia, je nutná i v dnešních podmínkách. Peníze, proudící z nápravy některých křivd, nenahradí vstřícné vztahy, osobní nasazení a naši pohostinnost.

(Komentář: 3 Jan 5-8)

Myšlenky na neděli, 13. 11. 2016

     Láska vždycky uzdravuje.
     Abychom žili radostně musíme zanechat hněvu, zloby, násilí a pomsty. *papež František*
     Na první poslech jsou eschatologické texty důvodem strachu a obav. Opravdu to takto nastane? Při pozornějším čtení však objevíme velký důraz na pokoj, který posluchači mají zachovat, „až to nastane“. Bůh má celé dění pevně v rukou. I když zakusíme tíseň onoho času, neznamená to, že budeme Pánem opuštěni. Jistě si klademe otázku, zda něco takového bylo myšleno v nadsázce, bylo jen obrazné, anebo to myslel Ježíš doslova. Odpověď je překvapivá: Nevíme. Ale víme, o co Kristu šlo: Povzbudit ty, kteří ho přijali za svého Mistra a Pána, aby nepropadli zmatku, strachu a úzkosti. Pán nás volá, abychom zachovali klid a opřeli se o něj. Jak však prozrazuje druhé čtení, očekávání příchodu Pána není důvodem k lenosti, zahálce a využívání druhých.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 14. 11. 20136

     Vaše osobnost může růst a zrát jenom tehdy, když se naučíte, co je vzájemná služba.
     Trest by měl nutně zahrnovat naději! *papež František*
     Náš Pán vrací i dnes zrak. Je třeba si přiznat, že v mnoha ohledech jsem nevidomý. Kéž prohlédnu a kéž od té chvíle jdu za Ním!

(Komentář: Lk 18,35-43)

Myšlenky na úterý, 15. 11. 2016

     Středem našeho života nesmí být peníze, kariéra nebo technické vymoženosti. Centrem musíme učinit Krista.
     Kolik cizinců, patřících i k jiným náboženstvím, je nám příkladem v hodnotách, jež nezřídka zapomínáme nebo přezíráme! *papež František*
     Ježíš hledá a zachraňuje, co zahynulo, i dnes. A bude stejně vstřícný i po skončení Roku milosrdenství. Je to jeho vlastnost. To jen my jsme jiní – se svými falešnými představami o Bohu…

(Komentář: Lk 19,1-10)

Myšlenky na středu, 16. 11. 2016

     Bůh nás obdarovává podle toho, nakolik jsme otevření přijímat.
     K umění děkovat je zapotřebí také pokory. Pouze ten, kdo dovede děkovat, zakouší plnost radosti. *papež František*
     Nemáme někdy snahu Ježíšovu zvěst opatrnicky před druhými ukrývat, zakopávat? V tom případě se nikdy nerozmnoží!

(Komentář: Lk 19,11-28)

Myšlenky na čtvrtek, 17. 11. 2016

     Bez neustálého průběžného vnitřního uzdravování často posuzujeme a kritizujeme druhé, zatímco těmi, kdo mají být posuzováni a kritizováni, jsme my sami.
     Jak důležité je umět děkovat a chválit Pána za to, co pro nás učinil! Můžeme se tedy ptát: jsme schopni říci děkuji? *papež František*
     Ježíšův lidský soucit může pohnout naším tvrdým srdcem, naší lhostejností, přesyceností. Kéž by můj národ poznal, co slouží k pravému pokoji.

(Komentář: Lk 19,41-44)

Myšlenky na pátek, 18. 11. 2016

     Práce je Božím darem, ale člověk ji nesmí pokládat za hlavní a jedinou prioritu ve svém životě.
     My křesťané máme Matku, tu samou Matku kterou měl Ježíš; máme Otce, toho stejného jako Ježíš. Nejsme sirotci! *papež František*
     Pavlovo působení v tehdejším hlavním městě světa by nebylo tak úspěšné, kdyby neskončil vlastním zmarem, jako jeho Pán… Utrpení křesťanů (i dnes!) je tím pravým základem pro posvěcení chrámu – církve.

(Komentář: Sk 28,11-16.30-31)

Myšlenky na sobotu, 19. 11. 2016

     Málokdo si uvědomuje, jak se Zlý pokouší využít jakékoliv situace a slabosti, aby nás zničil. Často se snažíme řešit problémy z mnoha různých hledisek, a přitom zanedbáváme jakékoliv duchovní uzdravování.
     Naše Paní také chce přinést veliký dar Ježíše nám všem; a s ním nám přináší jeho lásku, jeho pokoj a jeho radost. *papež František*
     Vykonstruovaný případ, kterým chtěli Ježíše nachytat. Nezabývám se i já „mrtvými otázkami“, které mi zastiňují pohled na „Boha živých“?

(Komentář: Lk 20,27-40)

Myšlenky na neděli, 20. 11. 2016

     Zamilovat se je něco, co se stane, ale milovat je rozhodnutí.
     Růženec je modlitba, která mě vždy doprovází. Je to také modlitba obyčejných lidí i svatých... a modlitba mého srdce. *papež František*
     Liturgie nám postavila před oči v tento den oslavy Božího vítězství scénu z Golgoty. Ježíš je zesměšněný všemi lidmi, kteří stojí či prochází okolo kříže. Výsměch členů velerady: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš…“ je však prorockým slovem. Ježíš za tři dny vstane, neboť ho Otec vzkřísí. Tedy ukáže se jako Mesiáš! Boží plán a jeho pohled na svět je jiný než náš. Vidí dál, má řešení, která přesahují naše představy. Bůh nás dnes znovu vyzývá, abychom uvěřili v jeho jednorozeného Syna, protože i dnes se naplňuje Pánovo vítězství. I dnes se zdá, že víra, Kristus, církev jsou zatlačeni na okraj pozornosti. Ale Bůh ani na okamžik nepustil z rukou dějiny světa. Ví, kam směřují a ví proč. Proto se připojme k vyznání lotra: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“

(Nedělní čtení)

Myšlenky na úterý, 22. 11. 2016

     Čím srdce přetéká, toho jsou ústa plná.
     Ekumenický a mezináboženský dialog není luxus, ale něco co náš svět zraněný konflikty a rozdělením, stále více potřebuje. *papež František*
     Žeň zralého obilí a sklizeň nalitých šťavnatých hroznů. Bůh nechce nic nehotového, nezralého. I já mám čas dozrávat k Jeho sklizni!

(Komentář: Zj 14,14-20)

Myšlenky na středu, 23. 11. 2016

     Nesmíme se bát vyjadřovat své pocity. Jinak se nikdy nenaučíme sdílet se spolu a komunikovat a zůstaneme lidmi, kteří se navzájem neznají.
     Sv.František byl zvlášť zaujatý Božím stvořením a chudými na okraji.Přijal jsem jeho jméno jako inspiraci a průvodce. *papež František*
     Jan v tomto znamení oslavuje přechod, Paschu. Starozákonní motiv vysvobození, záchrany a vítězství kéž je nadějí ve chvílích utrpení.

(Komentář: Zj 15,1-4)

Myšlenky na čtvrtek, 24. 11. 2016

     Jediné slovo vyslovené ve správnou nebo v nesprávnou chvíli může vytvořit nebo zničit atmosféru důvěry.
     Svěřuji Marii úzkosti a utrpení lidí, kteří jsou nevinnými obětmi konfliktů v mnoha částech světa. *Tweet papeže Františka 3. října 2016*
     Konečné zničení všeho, co se staví do cesty, je dramatem, které bude dovršeno na konci věků. Zničení pyšného zla bude definitivní! A to nás má povzbudit.

(Komentář: Zj 18,1-2.21-23; 19,1-3.9a)

Myšlenky na pátek, 25. 11. 2016

     Minulost nemůžeme ignorovat, je zapotřebí ji uzdravovat.
     Dialog s druhými, modlitby za všechny: to jsou naše prostředky jak dát vzrůst lásce tam kde je nenávist, odpuštění tam kde je urážka. *papež František*
     Nový Jeruzalém, nová Církev. Ne vystavěný naším „budováním“, ale sestupující od Boha. Naše snaha sama o sobě k jeho okrášlení nestačí. Jak povzbuzující po všem, co Jan viděl a protrpěl!

(Komentář: Zj 20,1-4.11 – 21,2)

Myšlenky na sobotu, 26. 11. 2016

     Důvěrný vztah vytváří člověk nejen sdílením se, ale i nasloucháním.
     Bůh mění svět tím, že proměňuje naše srdce. Když Bůh najde otevřené a důvěřivé srdce, může v něm vykonat zázraky. *papež František*
     Jeho řeka zavlažuje čistou vodou vše, co je vyprahlé, už teď. Popsaná harmonie ať je povzbuzením pro chvíle neklidu.

(Komentář: Zj 22,1-7)

Myšlenky na neděli, 27. 11. 2016

     Když se dokážeme jeden druhému svobodně zasmát, je to důkaz bezpečného a důvěryhodného prostoru mezi námi.
     Chudí a nemocní jsou Tělem Kristovým a jsou výzvou pro křesťany jakéhokoliv vyznání. *papež František*
     Evangelium dnes připomíná základní učení víry: Existuje okamžik, který zná jen Bůh, ve kterém veškerá současná realita skončí. Člověk nebude na zemi žít nekonečně. Bůh se touží setkat s každým, kdo se v životě postaví za dobro a Boží hodnoty. Co chtěl Pán tímto textem sdělit? Nešlo mu o vytvoření atmosféry strachu, ale o připravenost našich srdcí. Svatý Pavel to výstižně označuje jako „obléci se do Krista“. Takto připraven se nikdo nemusí bát, je totiž vybaven na setkání s Bohem a tento okamžik bude nejsilnějším momentem života každého člověka!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 28. 11. 20136

     Až budeme stát před Pánem, nebude ho zajímat, co jsme udělali nebo vytvořili. Důležité bude pouze, jestli jsme žili podle jeho plánu.
     Bůh se nepoznává skrze velké myšlenky a rozsáhlá studia, ale spíše skrze nepatrnost pokorného a doufajícího srdce. *papež František*
     Jeho velebnost bude úkrytem před nepohodou, před ohrožením. Tedy rozhodně ne „postrachem“, ale bezpečím! Těším se na to?

(Komentář: Iz 4,2-6)

Myšlenky na úterý, 29. 11. 2016

     Nebudujme své životy a domy na písku. Smysl má jenom radost ze života i s jeho závazky a snaha udělat si ho navzájem co nejradostnějším.
     Jak by bylo krásné, kdybychom zanechali svět lepším místem, než jsme ho nalezli. *papež František*
     Duch Hospodinův způsobí, že všechno je „jaksi jinak“: mírumilovné, pokojné, přitažlivé tak, že i „pohané“ ho budou hledat. Taková je Jeho evangelizace – možná na rozdíl od našeho hlásání…

(Komentář: Iz 11,1-10)

Myšlenky na středu, 30. 11. 2016

     Člověk není spokojeným proto, že vlastní a získává různé nové věci, ale protože je sám sebou.
     Boží láska se zvěstuje prokazováním lásky, nikoli mocí přesvědčovat. *papež František*
     Ondřej se svým rodným bratrem Petrem kéž nás učí týmové práci, kolegialitě. Ať nemá v našem působení prostor závist a žárlivost na úspěchy druhých.

(Komentář: Mt 4,18-22)