† † †




Sebrané myšlenky dne - září 2016

Modlitba měsíce září:

     Chválíme tě, Otče, se všemi tvory, kteří vyšli z tvé mocné ruky. Jsou tví a jsou plní tvé přítomnosti a tvé něhy. Buď chválen!
     Boží Synu, Ježíši, skrze tebe je všechno stvořeno. Přijal jsi podobu v mateřském lůně Marie, stal ses součástí této země a díval ses na tento svět lidskýma očima. Teď jsi živý v každém stvoření se svou slávou vzkříšení. Buď chválen!
     Duchu svatý, jenž svým světlem vedeš tento svět k Otcově lásce a provázíš lkání stvoření, ty přece žiješ v našich srdcích, abys nás pobízel k dobru. Buď chválen!
     Pane Bože, Jediný v Trojici, úžasné společenství nekonečné lásky, nauč nás nazírat tě v kráse světa, kde všechno mluví o tobě. Probuď naši chválu a naši vděčnost za každou bytost, kterou jsi stvořil. Dej nám milost, abychom se cítili důvěrně spojeni se vším, co existuje.
     Bože lásky, ukaž nám naše místo v tomto světě jako nástrojů tvé náklonnosti ke všem bytostem na zemi, neboť žádná z nich není tebou zapomenuta. Osvěť ty, kdo mají peníze a moc, aby neupadali do hříchu lhostejnosti, aby milovali obecné blaho, podporovali slabé a starali se o tento svět, kde žijeme. Chudí této země volají: Pane, vezmi nás pod svou moc a do svého světla, aby byl ochráněn každý život, aby byla připravena lepší budoucnost, aby přišlo tvoje království spravedlnosti, pokoje, lásky a krásy. Buď chválen!

    Amen.

Myšlenky na čtvrtek, 1. 9. 2016

     Dnešní svět potřebuje nejvíce ze všeho modlitbu. Z ní se mohou zrodit všechny ostatní obnovy, uzdravení, hluboké a plodné proměny.
     Když neuplatňujeme sebekontrolu, ve výsledku zraňujeme sami sebe.Pokud se ale snažíme o přílišnou kontrolu, ať už sebe nebo ostatních, svědčí to o tom, že nemáme dostatečnou důvěru v Boha.
     Rybáři Církve mohou mít i dnes téměř zázračný rybolov. Musíme ovšem poslechnout Pána; zajet tam, kam se nám nechce

(Komentář: Lk 5,1-11)

Myšlenky na pátek, 2. 9. 2016

     Naše Země je nemocná a jedině setkání s Nebem ji může uzdravit.
     Konec konců je to Bůh sám, kdo určuje naše výsledky. Proto: „Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
     Kristovo mladé víno je mnohdy bouřlivé, živé, zrající tradicí církve. Uzavírat jej do starých, „osvědčených“ nádob není dobré.

(Komentář: Lk 5,33-39)

Myšlenky na sobotu, 3. 9. 2016

     Jestliže naleznu pokoj a štěstí v Bohu, budu schopen mnoho darovat svým bližním a budu také schopen je přijmout takové, jací jsou, aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
     Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky“.
     Neškodí si uvědomit, že Syn člověka je Pánem i nad našimi pátečními posty, nad projevy zbožnosti, které jsou poznamenány naší zvykovostí a formalizmem.

(Komentář: Lk 6,1-5)

Myšlenky na neděli, 4. 9. 2016

     Čím více se bude náš život modlitby živit Písmem, tím bude opravdovější a hlubší a otevře nám tím více možnost setkání s Bohem v pravdě.
     Jestliže sám sebe přistihneš, že se snažíš řídit každý detail a aspekt svého života, pochop, že nejsi nezávislá, soběstačná bytost, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase a ovce se nemohou postarat samy o sebe; potřebují pastýře, aby je nakrmil, vedl a ochraňoval. Chápeš, o co jde?.
     Nejde o to, že by slabí lidé nemohli být Pánovými učedníky, ostatně Ježíšovi učedníci byli obyčejní a slabí lidé. Kristus ale varuje před následováním, které jednou nohou stojí na lodi učedníků a druhou nohou zůstává v bezpečí dřívějšího života. Takový člověk neobstojí. Jestliže umí počítat voják či stavitel, pak stejně potřebuje počítat každý člověk, jde-li o život věčný. Boha si do vlastního života můžeme pustit naplno nebo vůbec. Kompromisy zde nejsou dobrou strategií. Nezaměňujme však odevzdání vlastního života Bohu se zákonitou ztrátou věcí, přátel či rodiny! Bůh nám vztahy či majetek nepotřebuje brát, nepotřebuje nás poškodit. (Takto nám Boha prezentuje Pokušitel.) Ale Bůh očekává, že všechny věci či přátele přijmeme jako dar s vděčností jeho dárci. On jediný stojí nade vším a k němu také všechno směřuje.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 5. 9. 20136

     Kdo má modlitbu, má všechno, protože jen tak může Bůh svobodně vstoupit do jeho života a jednat a činit svou milostí zázraky.
     Nauč se na nenadálé situace reagovat pokojně. Bůh není nikdy zaskočen. To, co vypadá jako krize, je pro něj často příležitostí, aby ukázal svou lásku a péči o tebe.
     Odstranění starého kvasu, všeho špatného, je nutnou podmínkou ozdravění vztahů v církvi. Všimnu si, jaký význam přikládá Pavel tomu, aby byl „duch zachráněn“, i když tělo bude ztrestáno.

(Komentář: 1 Kor 5,1-8)

Myšlenky na úterý, 6. 9. 2016

     Hodnota našeho života záleží na naší modlitbě.
     Zaměř se na věci vnitřní a vnější nech na Bohu.
     Radikální výzva pro Rok milosrdenství: pokusím se zapomenout na veškeré křivdy, kterých se mi dostalo, a litovat toho, co jsem druhým způsobil. Pak teprve pocítím úlevu z „ospravedlnění pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha…

(Komentář: 1 Kor 6,1-11)

Myšlenky na středu, 7. 9. 2016

     Modlitba umožňuje čerpat v Bohu stále nový život, představuje neustálou regeneraci a obnovu.
     Jakmile jednou přijmeš, že většinu vnějších událostí nemůžeš řídit, že můžeš kontrolovat jen své vnitřní reakce na ně, dokážeš se přestat stresovat kvůli tomu, co je nekontrolovatelné a nevyhnutelné.
     Přijetí křesťanství a očekávání příchodu Pána představovalo v Korintě tak velkou změnu, že neměla zbýt energie na cokoli jiného. Proto Pavlova rada: zůstat tak, jak vás poselství zastihlo. I dnes ostatně platí: čas je krátký…

(Komentář: 1 Kor 7,25-31)

Myšlenky na čtvrtek, 8. 9. 2016

     V modlitbě můžeme najít vždy dostatek síly a naděje k tomu, abychom dále existovali s naprostou důvěrou v budoucnost.
     V krizi a nenadálé situaci se hluboce nadechni, abys zpomalil tok adrenalinu, vyšli tichou modlitbu, a pak ten problém odevzdej Bohu.
     Hospodin neváhá použít k záchraně světa prostou dívku. Právě její narození ohlašuje lidstvu konec opuštěnosti a beznaděje. V září – září (!) červánky našeho vykoupení!

(Komentář: Mich 5,1-4a)

Myšlenky na pátek, 9. 9. 2016

     Z modlitby se rodí jemnocit, úcta a pozornost, které jsou cenným darem pro ty, které potkáme na své životní cestě.
     Uvědom si, že Bůh své plány pro tvůj život nezrušil. Přestaň se snažit mít vše pod kontrolou.
     Pavel slouží všem a přitom je nezávislý na všech. Kouzlo této svobody pramení mj. z toho, že si na sebe dovedl rukama vydělat. Ano, vzdal se odměny za šíření evangelia, ač na ni měl nárok.

(Komentář: 1 Kor 9,16-19.22b-27)

Myšlenky na sobotu, 10. 9. 2016

     Kdo utíká před modlitbou, utíká před vším dobrým.
     Pokud si uvědomíš, že se snažíš věci přehnaně kontrolovat, místo aby ses děsil své bezmocnosti, zkus ji přijmout jako svou silnou stránku, přestaň se snažit a nech jednat Boha!
     Uvědomuji si, že každá eucharistická oběť je účast na Kristově těle a krvi? Nelpím na povrchu ritualizmu, přispívám slavením k jednotě?

(Komentář: 1 Kor 10,14-22)

Myšlenky na neděli, 11. 9. 2016

     Když je Bůh v samém středu, všechno ostatní bude na svém pravém místě.
     Pokud si uvědomíš, že se snažíš věci přehnaně kontrolovat, neděs se své bezmocnosti, ale řekni o tom Bohu.
     Podobenství o „marnotratném synu“ je lépe označit jako podobenství „o milosrdném Otci“. Velmi často se soustředíme na postavu mladšího syna. Ale důraz je položen na jednání staršího „hodného“ syna. Jeho chování je ve skutečnosti stejně nedospělé jako u mladšího bratra. Nejdůležitější věta, která se v textu zopakuje, zní: „…veselme se, protože byl ztracen a je nalezen, byl mrtev a zase žije…“ Zajímavé je, že v první citaci Otec mluví o „svém synu“. Ve druhé citaci mluví o „tvém bratru“. Starší „hodný“ syn může být velmi dobře každý „zasloužilý“ křesťan, který pohrdá všemi hříšníky okolo sebe. Jeho „samospravedlnost“ je překážkou tomu, aby porozuměl skutečnému Božímu pohledu na člověka, podobně jako starší syn nepřijal jednání otce.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 12. 9. 20136

     Modlitbou se učíme zakořenit v Bohu, najít v něm sílu a ochranu, což nám také umožní, abychom se stali oporou pro druhé.
     Pokud si uvědomíš, že se snažíš věci přehnaně kontrolovat, pak rozjímej nad verši Písma, které hovoří o Boží svrchovanosti a o marnosti snahy kontrolovat vlastní život.
     Dobrý Ježíši, dej nám víru, jako měl onen pohanský setník. Uzdrav i mne a blízké z našich nemocí, z našich nezdravých postojů, které sami nedovedeme pojmenovat, ale o kterých Ty sám víš…

(Komentář: Lk 7,1-10)

Myšlenky na úterý, 13. 9. 2016

     Bůh je jediným nevyčerpatelným zdrojem energie.
     Ty největší zázraky se stanou ve chvíli, kdy se cítíš nejméně schopný a důvěřuješ Bohu, že zasáhne.
     „Bůh navštívil svůj lid“, naplňuje se chvalozpěv Zachariášův. Věříme, že nyní přebývá s námi a je u nás doma. V církvi, kde opět probouzí k životu a křísí…

(Komentář: Lk 7,11-17)

Myšlenky na středu, 14. 9. 2016

     Láska se neprojevuje nejdříve tím, že něco pro někoho uděláme, ale tím, že s ním jsme.
     „Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina” (Přísloví 16:33)
     Sám Ježíš v noční rozmluvě s Nikodémem předpovídá své utrpení a dává mu smysl. Vzpomenu na nemocné, vězněné, trpící – s vírou, že i na nich se ukáže oslavení!

(Komentář: Jan 3,13-17)

Myšlenky na čtvrtek, 15. 9. 2016

     Poznání Boha nám dává opravdu poznat sebe sama. Člověk se může skutečně poznat jedině v Božím světle.
     „Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí“ (Přísloví 19:21).
     Ano, naše Matka Maria stojí pod křížem svého Syna. Mohu myslet na maminky, které ztratily své děti. Kéž mají sílu stát a nezhroutit se. Není samozřejmost zůstat vzpřímeně stát v utrpení a obstát.

(Komentář: Jan 19,25-27)

Myšlenky na pátek, 16. 9. 2016

     Jen víra, láska a klanění nás mohou přivést do vztahu s Bohem.
     Uvolni se a začni důvěřovat Bohu. On ví, co dělá, a má na srdci tvé nejlepší zájmy.
     Kdo všechno Ježíše doprovází! On má sílu prolamovat dobové konvence. My jsme opatrnější…

(Komentář: Lk 8,1-3)

Myšlenky na sobotu, 17. 9. 2016

     Jedním z nejkrásnějších plodů modlitby je růst v lásce k bližním.
     Nejtěžší je odpustit urážky těm, kdo jsou nám nejbližší, protože s nimi musíme každodenně žít. Jediné řešení je však odpustit!
     Semeno, osivo, je stejně kvalitní. Záleží na půdě a místě, kam je zaseto. Kéž mě to povzbudí a snažím se připravit dobré prostředí k jeho zakořenění. A hlídat jeho růst před škůdci!

(Komentář: Lk 8,4-15)

Myšlenky na neděli, 18. 9. 2016

     Jestliže je naše modlitba opravdová, přibližuje nás k Bohu, sjednocuje nás s ním a dává nám poznat a sdílet nekonečnou lásku, kterou miluje každé své stvoření.
      Když jsme mladí, jsou naše emoce natolik intenzívní, že rány a zranění nám mohou vydržet po celý život. Může to vést k tomu, že „děláš scény“ a zraňuješ lidi, které miluješ a nejvíce potřebuješ. Jediné řešení je však odpuštění.
     Úryvek ze šestnácté kapitoly Lukáše nechává často dnešní čtenáře na rozpacích. Copak Ježíš může pochválit podvod, který správce učinil? Pán ovšem zdůrazňuje prozíravost, tedy schopnost jednat s věcmi tak, aby konečný důsledek nesl užitek. Jestliže tak umí uvažovat podvodník, proč by nemohl podobně uvažovat i dobrý člověk? Peníze, majetek, bohatství nesmí v našich očích převážit konečný cíl, kterým je spása. Jestliže naše srdce zcela ovládá strach z nedostatku, potřeba zajistit se či pojistit se před ohrožením, pak sotva najdeme prostor na důvěru v Boha. Zvláště když k získání těchto prostředků sáhneme po nespravedlnosti, kterou ošidíme jiné lidi. Pán nám daroval život. Ovšem s výzvou odpovědět na jeho lásku. To není těžké, jestliže najdeme odvahu pustit otěže života z vlastních rukou a dovolíme Bohu, aby je uchopil do svých rukou.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 19. 9. 20136

     Tam, kde chybí modlitba, tam se zatvrzují srdce a láska chladne.
     Možná tě matka odmítala namísto toho, aby ti poskytovala lásku, kterou jsi potřeboval; nebo tě otec alkoholik chtěl o půlnoci sexuálně zneužívat. Oběti takových hrůz mohou být sužovány záští a hněvem po mnoho desetiletí. A jediné řešení je odpustit.
     Světlo přikryté nádobou brzy zhasne. Nedostatkem kyslíku. Nechci propadat falešné skromnosti a skrývat to dobré, co od Pána mám!

(Komentář: Lk 8,16-18)

Myšlenky na úterý, 20. 9. 2016

     Budova modlitby musí mít základy v pokoře: čím víc se duše v modlitbě poníží, tím výše ji Bůh povýší.
     Jestliže v sobě najdeš dostatek emociální zralosti, abys odpustil těm, kteří ti udělali něco špatného, bez ohledu na to, zda činili pokání nebo ne, tvá zranění se teprve potom začnou hojit.
     Zde mohu vzít Krista za slovo: pokud mu naslouchám a plním jeho vůli, pak i já patřím do Jeho rodiny!

(Komentář: Lk 8,19-21)

Myšlenky na středu, 21. 9. 2016

     Bůh nám rád ukazuje svou lásku skrze přátelství a starostlivost někoho, koho nám pošle do cesty.
     Archibald Hart definuje odpuštění jako „vzdání se práva zraňovat druhého za to, že tě zranil“.
     Ježíš v Matoušovi neviděl „vykutáleného“ celníka, kteří měli špatnou pověst, ale především člověka! Tímto postojem byl Matouš tak překvapen, že vstal a šel za Ním…Příklad, když chceme evangelizovat druhé: vidět v nich především člověka!

(Komentář: Mt 9,9-13)

Myšlenky na čtvrtek, 22. 9. 2016

     Čím více bude Bůh ve středu našeho života, tím více budeme vše očekávat jen od něj samého a o to více budou naše mezilidské vztahy vyváženější a šťastnější.
     Ježíš od nás požaduje: „A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení“.
     Touha knížete Heroda Ježíše uvidět není vedena zájmem o následování, ale zvědavostí. Jaký rozdíl oproti mé víře!

(Komentář: Lk 9,7-9)

Myšlenky na pátek, 23. 9. 2016

     Věrnost v modlitbě, i když občas prochází těžkostmi a zkouškami, nás postupně přivátí k tomu, abychom v Bohu nalezli hluboký pokoj, jistotu a štěstí.
     Boží ochota ti odpustit závisí na tvé ochotě odpouštět druhým.
     Petrovo vyznání jistě Ježíše potěšilo. Chce slyšet odpověď i ode mne; za koho tedy Ježíše pokládám já?

(Komentář: Lk 9,18-22)

Myšlenky na sobotu, 24. 9. 2016

     Když chybí smysl, bývá obvykle nahrazen smysly.
     Možná si říkáš, že když druhým odpustíš, zbavíš je břemene. Ne, ty zbavíš břemene především sám sebe!
     Ježíš připravuje učedníky na tvrdou realitu. Plně vše pochopí až po jeho vzkříšení. Snažím se já ve světle dějin, minulých pronásledování, pochopit souvislost utrpení a oslavení?

(Komentář: Lk 9,43b-45)

Myšlenky na neděli, 25. 9. 2016

     Láska působí tak mocně, že umí těžit ze všeho, z dobra i ze zla.
     Odpustíš li, osvobodíš se od bolesti a roztrpčení a dostaneš se na cestu Božího požehnání.
     Slovo podnikatel se v naší zemi často objevuje s pejorativním významem. Není to však nešťastné? Díky řadě movitých lidí získávají bohatství i další. Ať jde o práci, sociální podmínky pro život nebo díky nim má stát daně na pomoc nemohoucím… A známe příběhy těch, kteří jsou chudí svojí vinou. Skutečný svět tedy není černobílý! Dnešní evangelium kritizuje zbohatlíka, který je bezohledný a lhostejný k nouzi druhých. V dnešním světě se naše země možná nenápadně posunula od chudé a bídné k zemi bohaté. Většina z nás žije vysoko nad světový průměr bohatství. Chudáci neleží před dveřmi našich domů, ale možná o trochu dál, než v době Ježíše. To však neznamená, že nejsou. A tak vzniká palčivá otázka, jak reagovat. Ježíš nesměřoval zmíněný příběh ke kritice bohatých! Mluví o falešném pocitu jistoty díky aktuálnímu zabezpečení. To však nemá vliv na získání Božího království. Tam vstupují ti, kdo milují.

(Komentář nedělního čtení)

Myšlenky na pondělí, 26. 9. 20136

     Ježíš po nás nežádá, abychom se dobře modlili, ale abychom se modlili neustále.
     Nech všechny urážky a zranění i jejich pachatele Bohu; on je jediný, kdo rozumí tomu, co ten člověk udělal a proč. Pokud jde o tebe, měj na paměti, že odpuštěním začíná proces uzdravení.
     Mistrně vyjádřena činnost Zlého: prochází zemí a potuluje se po ní. A v našem úryvku vede s Hospodinem dialog; jeho předmětem je Joba vystavit zkouškám.

(Komentář: Job 1,6-22)

Myšlenky na úterý, 27. 9. 2016

     Bůh slyší jen modlitbu chudáka. Ne tu farizeje, který je spokojený sám se sebou a se svými skutky. Ale celníkovu, která zůstává v povzdálí a bije se v prsa.
     Obáváš se smrti blízkého člověka? Je ta obava pro tebe důvodem úzkosti? Jestliže ano, pak pros Boha o milost, abys dokázal přijmout smrt jako nevyhnutelnou součást života. Ty i člověk, jehož miluješ, jednou zemřete, a nikdo kromě Boha neví, kdo z vás bude první. Obavy o něco, co je mimo tvou kontrolu, tě jen okrádají o klid a radost.
     I v zoufalství je možné vyčítat Hospodinu. Rozhodně lepší, než ztratit víru! Klást naléhavé otázky Bohu i v takových těžkých chvílích je projevem živého vztahu.

(Komentář: Job 3,1-3.11-17.20-23)

Myšlenky na středu, 28. 9. 2016

     Nejdůležitější činnost během modlitby není ta naše, ale Boží.
     Snaž se maximálně využít každý moment. Kdybys znal přesné datum, kdy tvůj milovaný odejde, co bys chtěl ještě udělat, nebo co bys naopak nedělal? Podnikl bys výlet, o kterém jste stále mluvili? Byl bys méně kritický a víc bys chválil? Chtěl bys s ním trávit víc času a častěji mu říkat, že ho miluješ?
     Tento úryvek jakoby byl Václavovým odkazem, závětí. Nejen pro jeho následovníky na českém trůně, ale i pro otce rodin, otce duchovní, pro každého z nás!

(Komentář: Mdr 6,9-21)

Myšlenky na čtvrtek, 29. 9. 2016

     Krása zapadajícího slunce nad širým mořem, elegantní hra veverek skákajících z větve na větev, nádhera hvězdného nebe, to všechno jsou Boží slova, jimiž se k nám Bůh obrací, abychom mu důvěřovali.
     Obáváš-li se smrti blízkého člověka, pak nedopřávej čas hloupým hádkám a krátkodobé podrážděnosti! Vyviň veškeré úsilí, aby ses ujistil, že ten, jehož miluješ, má srovnaný vztah s Bohem. Pak můžeš mít jistotu, že má Boží pokoj a že věčnost budete trávit spolu.
     Ti, kdo stojí před Bohem a jsou připraveni zasáhnout: chránit, zvěstovat, uzdravovat. I moje jednání může být odleskem jejich činnosti, vždyť jsem tak těsně skrze Krista s Bohem spojen!

(Komentář: Dan 7,9-10.13-14)

Myšlenky na pátek, 30. 9. 2016

     Přijetím a rozjímáním slov Písma v našem srdci přijímáme dar Boží přítomnosti a lásky.
     Pamatuj, že člověka, jehož miluješ, miluje i Bůh, a to ještě víc než ty. Až přijde čas, Bůh bude s ním i s tebou. Svého milovaného zkus představit v nebi. Vždyť vaše rozloučení bude jen dočasné, opětovné shledání bude navždy..
     I já si kladu ruku na ústa. A už mlčím. Když si uvědomím, co vše pro mě Bůh v životě udělal.

(Komentář: Job 38,1.12-21; 40,3-5)