Myšlenky na sobotu, 1. 7. 2017
† Pravá radost pramení z toho, že člověk ztrácí a rozdává se.
† Není na zemi člověka, aby konal dobro a nehřešil, naše hříšná přirozenost je silnější, než naše touha zalíbit se Bohu. I když se občas snažíme zapojit vůli, svůj zápas prohráváme. „Chtít dobro dokážeme, vykonat už ne. Ale skrze smrt a znovuzrození Krista a víru i ty dostáváš Kristův spravedlivý charakter, který vítězí nad hříchem a mění životy!
† Hospodinovo zaslíbení je často neuvěřitelně veliké! Žasnutí se může projevovat různými způsoby. Ale ano, i mně může být nad jeho velikostí do smíchu!
(Komentář: Gn 18,1-15)
Myšlenky na neděli, 2. 7. 2017
† Jak vypadá tvůj vnitřní svět? Je pustý a prázdný, nebo obydlený tvářemi, na kterých ti záleží?
† Je možná těžké přijmout od Boha kritické slovo nebo usvědčení z hříchu, jak mnozí proroci činili. Ale Bůh odměňuje odvahu každého, kdo je ochoten „slyšet“ jeho hlas, i když je hříšný. Proto Bůh blahoslaví ty, kteří přijmou proroka či učedníka.
† Ježíš v evangeliu říká: „Kdo miluje syny více nežli mne, není mne hoden.“ Bůh ale není odpůrcem života a člověk je povolán k lásce k dětem. Jde tu pouze o přirovnání. Milující rodič nesmí zapomenout na Boha a ani v žádném jiném vztahu Bůh nemá být upozaděn. Ba co více. Dítě je darem od Boha a nikoli vlastnictvím.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 3. 7. 2017
† Můžeme být skutečně otroky svých emocí, ale také jejich pány, protože jsme schopni poznávat je, pojmenovávat a vhodně s nimi nakládat.
† Odvaha se neomezuje na bitevní pole. Zůstat věrný, když se nikdo nedívá. Vydržet bolest, když jsi sám v místnosti. Stát sám, když tě druzí nechápou. Odvaha může být tak obyčejná, jako stát před horou prádla, nebo tak nenápadná jako vnitřní zápas mezi dobrem a zlem. Boží medaile cti pro vítěze jsou udělovány ve skrytu, kde se odehrávají nejodvážnější činy, daleko od veřejného uznání.
† Naše víra může být posílena právě onou Tomášovou chutí přesvědčit se! Mohu uvažovat: je moje víra záležitostí rozumu, jistoty přesvědčení, nebo spíš lásky?
(Komentář: Jan 20,24-29)
Myšlenky na úterý, 4. 7. 2017
† Radost je prostředím, v němž se rodí a roste láska. Ta láska, kterou přijímáme, i ta, kterou dáváme.
† Každé přikázání přichází se zárukou, že ho můžeme dodržet. Bůh nevydává příkazy, které nejsme schopni splnit. Odvahu i sílu ti dává Bůh. Odvaha motivuje naši vůli a síla provází naše úsilí.“
† Chci Pána budit, pokud hrozí, že vlny ohrožují, co je mi drahé. Modlitbou, buzením Ježíše se stanu jeho spolupracovníkem. Vezmu vážně spoluzodpovědnost za lodičku!
(Komentář: Mt 8,23-27)
Myšlenky na středu, 5. 7. 2017
† Kolik času věnuješ denně "pohledu do sebe"?
† Když se ohlédnete zpátky na všechno, co jste v životě udělali, získáte více uspokojení z radosti, již jste přinesli do životů druhých, než z chvil, kdy jste je předstihli a porazili. Je zřejmé, že člověk sám je na cestě a smyslem jeho přebývání na tomto světě není ‚mít a držet‘, ale ‚dávat a sloužit‘. Nemůže existovat jiný výklad.
† Nepřecházet z domu do domu znamená v případě našich světců stálost přebývání. I pokud znamenala věznění. Ostatně nepřineslo „znemožnění pastorace“ v našich dějinách paradoxně bohaté plody?
(Komentář: Lk 10,1-9)
Myšlenky na čtvrtek, 6. 7. 2017
† Člověk je stvořený k tomu, aby hledal a směřoval k něčemu, co ho přesahuje.
† Pokud v našich životech chybí skutečná radost a odevzdání se Kristu, začneme hledat povrchní způsoby, jak se odlišit od lidí, které pak klasifikujeme jako „ze světa“. Ježíš to nedělal! Když se ho ptali, v čem spočívá Zákon, jednoduše odpověděl: „Miluj Boha a miluj lidi“.
† Kéž i já zažívám po svátosti smíření „dobrou mysl“, radost a údiv. Odpuštění hříchů i mě má postavit na nohy.
(Komentář: Mt 9,1-8)
Myšlenky na pátek, 7. 7. 2017
† Jsme stvořeni pro Boha a naše srdce je nepokojné, dokud nespočine v Bohu.
† „Kdybys mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon"
† Mistr vidí v celnici nikoli chytráka se špatnou pověstí, ale především člověka. V Ježíšových stopách půjdu i já, budu-li se snažit hledět na lidi bez předsudků. Takový postoj mě uschopní k hlásání evangelia – radostné zvěsti.
(Komentář: Mt 9,9-13)
Myšlenky na sobotu, 8. 7. 2017
† Zralost spočívá v rozhodování o tom, jak naložíme se svými emocemi, a v schopnosti uskutečňovat naše rozhodnutí.
† Nejsilnějším argumentem pro křesťanství jsou křesťané, kteří čerpají život z Krista. Nejsilnějším argumentem proti křesťanství jsou křesťané, kteří jsou arogantní, odsuzující a samolibí. Takže jakým křesťanem jsi ty?
† Mladé víno je bouřlivé, vyžaduje nový obal. Kristova zvěst vyžaduje stále nový přístup. Budu se víc zamýšlet nad touto potřebou. Dokážu tolerovat ty, kdo umí zvěstovat evangelium novými formami?
(Komentář: Mt 9,14-17)
Myšlenky na neděli, 9. 7. 2017
† Jsi vnímavý ke zdravému neklidu, který tě pobízí k tomu, aby ses nespokojil s průměrností, ale hledal smysl života?
† Hněv se hromadí po kapkách. Ale nekontrolovaný hněv náš svět nezlepší, chápavé porozumění ano. Když své hněvivé jednání zaměníme za účastné porozumění, dojde nám, že vnášíme do tmy světlo. Spousta lidí ve tmě klopýtá, tak zapal alespoň svíčku.“
† Náročnost, kterou klade Mistr na učedníky je velká - „…kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden…“. Nejde však o náročnost ve smyslu výjimečných jedinců, elity, která by jediná směla Pána následovat. Nést „břemeno“ lze především s Pánem, který dává sílu natolik, že břemeno netíží. Obě perikopy tak můžeme číst jako výzvu: „Pojďte ke mně“ a já vám pomohu.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 10. 7. 2017
† Hodnota lidské osoby je dána již tím, že člověk existuje.
† Ježíš řekl o těch, kdo ho křižovali: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí“. Viděl ten krvežíznivý, po smrti prahnoucí dav nikoliv jako vrahy, ale jako oběti … neviděl v jejich tvářích nenávist, ale zmatek … neměl je za rozvášněný dav, ale za „ovce bez pastýře“
† Náš Bůh stojí o lidskou blízkost! Pomyslný žebřík s jeho posly – anděly – je vztyčený i pro mě. Dokážu rozeznat tyto Boží posly?
(Komentář: Gn 28,10-22a)
Myšlenky na úterý, 11. 7. 2017
† Bez druhých nelze žít. Znamená to ale, že nelze žít bez zápasu s druhými.
† Ve většině případů, kdy nás ovládne hněv, nevíme ani my sami jak se mu ubránit. Nechceme si připustit, že jsme ovce bez pastýře, narození mimo jednu věčnost a nebezpečně blízko k té druhé. Nemáme odpovědi na otázky lásky a bolesti, nevíme, co se záhadou stárnutí, nevíme, jak léčit své vlastní tělo, ani jak vycházet s našimi partnery.
† Touha po vědě, poznání, moudrosti provází i dnes Evropu, jejímž je sv. Benedikt patronem. Osvědčený lék jeho žáků – modlitba a práce – je dostupný volně pro každého. Jeho prostřednictvím se navrátí spravedlnost, právo a poctivost.
(Komentář: Př 2,1-9)
Myšlenky na středu, 12. 7. 2017
† Kdo otevře své ruce, vidí, jak k němu plynou nečekané síly. Čím víc se ochuzuje, tím víc narůstá jeho bohatství.
† Zdravý vztah je založený na tom, že obě strany jsou pravdomluvné a na první místo staví reálné potřeby, touhy, pocity a hodnoty toho druhého. V páru se sice rozhodujeme společně, ale rozhodnutí o tom, jak se budeš chovat a jak chceš, aby tvůj život vypadal, závisí jen a jen na tobě. Umožnit někomu jinému, aby rozhodoval za tebe, je chyba.
† Josefovy slzy nad ubohostí jeho bratrů ať připomínají nutnost soudržnosti rodiny. Scéna je obrazem každého shledání, odpuštění a návratu k Bohu.
(Komentář: Gn 41,55-57; 42,5-7a.17-24a)
Myšlenky na čtvrtek, 13. 7. 2017
† Prožíváš-li zklamání, kladeš si někdy otázku, co děláš pro změnu svého života a jak se stavíš ke skutečnostem, které nelze změnit?
† Pochop, že možností rozhodovat se není nedělat nic, ani schovávat se za někoho, dělat mrtvého brouka, nebo odkládat něco tak dlouho, až to hoří a nezbývá nic jiného, než to udělat jediným možným způsobem. To je pasivita, která ti nakonec ani neprospěje.
† Josef se dává poznat svým bratřím. Bůh dovede i lidskou vinu obrátit k dobrému. Kéž je to poučením a nadějí v dobách, kdy dějiny pádí jinam…
(Komentář: Gn 44,18-21.23b-29; 45,1-5)
Myšlenky na pátek, 14. 7. 2017
† Lékem na prázdno není snazší život, nýbrž víc námahy.
† Někdy se dostaneš do okolností, které zkrátka nejdou změnit, ale vždycky ti zbývá možnost rozhodnout se, jak se v nich zachováš.
† Bůh „mého otce“, zcela konkrétní, nabízející přátelství a doprovod v těžkých životních chvílích. Dovedu jej takového představit svým dětem, vnukům, těm, kteří jsou mi svěřeni?
(Komentář: Gn 46,1-7.28-30)
Myšlenky na sobotu, 15. 7. 2017
† Smích je projevem nadhledu. Představuje schopnost poodstoupit od sebe samého a nedělat drama ze své zranitelnosti.
† I když se zdá trochu nelogické starat se o to, jaká jsi osobnost, namísto starat se ve vztahu o vás dva jako pár, logika věci spočívá v tom, že celek je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Znamená to být si vědom, jaká jsi osobnost, a vědět, co od vztahu očekáváš. Když necháš někoho jiného, aby určoval, kým vlastně jsi a co vlastně chceš, můžeš úplně zahodit moc, kterou ti Bůh dal.
† Bůh provází rod Jakubův i Josefův na cestě do zaslíbené země. I moji, naši rodinu, vede do svého království. Soudržnost rodin na cestě a vědomí přítomnosti Boha může zachránit i naši Evropu, která také putuje dějinami.
(Komentář: Gn 49,29-32; 50,15-26a)
Myšlenky na neděli, 16. 7. 2017
† Jsme stvoření proto, abychom milovali.
† Porozumět lidem, znamená „obout se“ do jejich bot, abys byl schopen léčit bolest, musíš ji nejprve zažít.
† Proč lidé neuvěřili v Krista? Důvodů je celá řada od historických až po otázku blahobytu. Možná je důležité otázku posunout: Znamená odmítnutí tolika lidí, že evangelium není pravdivé? Pomoci nám může zkušenost vlastní či lidí žijících s Bohem. Odevzdat svůj život Bohu nese mnohé plody, často nečekané a překvapující. Kdo zakusil Boží jednání ve svém životě, jen těžko přijme možnost, že Bůh není. A naopak, tolik lidí vůbec nepřipouští možnost Božího působení, že přehlíží velké množství událostí ze svého života a připisují je pouhé náhodě.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 17. 7. 2017
† Radost nikdy není cílem, ale vždy pouze účinkem. Radost není produktem našich skutků, nýbrž darem, který pramení z lásky.
† Ježíš byl schopen „mít soucit s našimi slabostmi“, protože se obul do našich bot a v našem pozemském těle zažil konflikt, odmítnutí, zradu, osamělost i hlad. Kráčel tou samu cestou jako my a ví, jak se cítíš. Proto se na něj můžeš obrátit v jakékoliv situaci a dostane se ti pomoci, kterou potřebuješ. Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.
† Kéž hledíme na rodiny s mnoha dětmi s obdivem a uznáním. Přijímají totiž v dětech samotného Pána a možná si to ani neuvědomují.
(Komentář: Mt 10,34 – 11,1)
Myšlenky na úterý, 18. 7. 2017
† Každý z nás je plně zodpovědný za svou osobnost i za svůj vnitřní svět.
† Lidi nejvíce oslovuje, když mluvíš ze zkušeností a ne jen z knih. Proto Bůh dopouští, abys prošel zkušenostmi, které často ani neumíš pochopit, protože tě jimi vystrojuje, abys mohl účinně sloužit druhým. Pokud jsi dnes ve výhni zkoušky, je to i proto, že Bůh s tebou má svůj plán a hodlá si tě k něčemu připravit.
† Naší „sebejistotou“ může otřást vědomí, že mnozí, kterým bylo zvěstováno méně, mají víru a lásku větší než my. Ať je to pro mě zdrojem pokory a kajícnosti!
(Komentář: Mt 11,20-24)
Myšlenky na středu, 19. 7. 2017
† Naším domovem není místo, kde bydlíme, nýbrž místo, kde milujeme a jsme milováni.
† Starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí.
† Ježíš naráží na nepochopení znalců Zákona. I dnes je možná chápán víc jednoduchými lidmi, než „církevnickými právníky“.
(Komentář: Mt 11,25-27)
Myšlenky na čtvrtek, 20. 7. 2017
† Člověk, který zdržuje dar, uvězňuje sám sebe.
† Když se tě svět snaží srazit na kolena, potřebuješ lidi, kteří tě povzbudí, lidi, kteří rozpoznají tvé schopnosti a pomohou ti, abys byl schopen svůj talent plně rozvinout.
† Nabídka občerstvení tím, že na sebe vezmu jho, je zvláštní… Ale kdykoli nesu obtíže s Ním, jsou snesitelnější.
(Komentář: Mt 11,28-30)
Myšlenky na pátek, 21. 7. 2017
† Kdo chce zachránit svůj život, musí ho darovat. Jen tak zakusí radost, která je trvalá, neboť se raduje ze štěstí milovaných osob.
† Rady pro rodiče z pohledu dítěte: Mé ruce jsou malé, neočekávejte dokonalost, když stelu postel, kreslím obrázek nebo chytám míč. Moje nohy jsou krátké, zvolněte tempo, abych vám stačil. Mé oči nevidí svět tak, jak ho vidíte vy, dovolte, abych jej mohl bezpečně zkoumat a zbytečně mě v tom neomezujte. Doma bude vždycky co uklízet, ale já jsem malým jen na chvíli. Udělejte si dobrovolně čas na to, abyste mi vysvětlili, jak tento úžasný svět funguje. Mé emoce jsou citlivé, nepeskujte mě celý den. Jednejte se mnou tak, jak byste chtěli, aby druzí jednali s vámi. Jsem zvláštním darem od Boha, chovejte mě jako poklad, se kterým má Bůh svůj záměr, veďte mě k zodpovědnosti za mé činy, ukazujte mi, jak mám žít, a milujícím způsobem mě vychovávejte. Buďte těmi, kteří mě povzbuzují!
† Pokud budu doprovázet Ježíše (a on se mnou chce být stále), nemusím se úzkostlivě bát, že přestoupím příkazy. Jeho přítomnost mě ospravedlní před druhými i před sebou samým.
(Komentář: Mt 12,1-8)
Myšlenky na sobotu, 22. 7. 2017
† Člověk nemůže uniknout před Božím pohledem, a když se snaží před ním skrýt, skrývá se před sebou samým.
† V jádru každé obtíže se skrývá příležitost.
† Radost, kterou toto jitro prožila Marie Magdalena v zahradě, ať mě provází celý den. A ve chvílích, kdy snad pláčeme, nebojme se mu svěřit, proč. A snažme se jako ona poznat jeho hlas!
(Komentář: Jan 20,1.11-18)
Myšlenky na neděli, 23. 7. 2017
† Ať má člověk jakýkoliv úspěch, ať si jakkoliv užívá, ať jsou jeho moc a jeho výsledky jakkoliv velkolepé a ohromné, jeho život nikam nevede, dokud nezaslechne Boží hlas, který ho hledá.
† Můžeš si udržet pokoj mysli, ať jdeš kamkoliv a děláš cokoliv. Nevíš, jak bys to měl udělat? Bible přikazuje: „Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj a usiluj o něj“ (Žalm 34:15).
† Není snadné odpovědět na otázku jak konkrétně postupovat a jak se vyrovnat s odmítnutím či jen faktickou nevírou v Krista. Nejde ale o nový problém. První komunita křesťanů se s ním hojně setkává. Proč Židé hromadně nepřijali evangelium? S tím souvisí otázka, jak vůči nim postupovat. Máme je vyhubit? Ježíš předkládá zásadní argument. Boží království nekončí jen realitou pozemského života (teď a tady). Je třeba věci nahlédnout perspektivou věčnosti, až Bůh oddělí plevel od pšenice. Tato logika přesahuje viditelnou konfesní příslušnost a vztahuje se na nejhlubší nitro každého člověka bez výjimky.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 24. 7. 2017
† Nemůžeme se označovat za bratry a sestry a zároveň prožívat vztahy, v nichž převládá agresivita.
† Což nás Bůh spasil pouhou milostí jen proto, aby nás pak soudil podle našich duchovních výkonů?
† I dnes mnozí žádají znamení. Kristovo vzkříšení a jeho nový život v Církvi ať je výmluvným ukazatelem ve zmatcích naší doby!
(Mt 12,38-42)
Myšlenky na úterý, 25. 7. 2017
† Schopnost zříkat se je jedním ze základních kritérií hodnocení zralosti osoby a její schopnosti zvládat svůj emoční svět.
† Zázrakem milosti je, že jsi byl vyvolen, jsi chtěné dítě a Bůh tě přijal do své rodiny. Milostí jsi byl pro Boha obživen. Máš moc vytrvat, sílu sloužit, důvod k naději a smrt nad tebou již nemá moc. Bůh vzal seznam tvých vin, přibil jej na kříž a vymazal účet. Zničil dlužní úpis a osvobodil tě. Jsi volný, jsi očištěný.
† Nepodobají se naše přání oné žádosti matky synů Zebedeových? Není naše představa o Bohu zjednodušená?
(Komentář: Mt 20,20-28)
Myšlenky na středu, 26. 7. 2017
† Nestačí jen věci pochopit a pojmenovat. Musíme se rozhodnout, co uděláme s tím, co prožíváme.
† Můžeš žít se srdcem lehkým jak peříčko a neohlížet se na to, co jsi provedl v minulosti. Pravdou je, že se nikdo v nebi nebude moci chlubit: „Podívejte se, co jsem dokázal.“ Ne, tehdy, když řekl Ježíš na kříži: „Dokonáno jest“, Bůh dopsal pod každý hřích, kterého ses od kolébky po hrob dopustil nebo dopustíš: „Zaplaceno v plné výši.“ To je zázrak milosti.
† Dobrý rozsévač svým semenem nešetří. Jako by bez rozmyslu plýtval, na rozdíl od nás, kteří dobro konáme pečlivě a s rozmyslem.
(Komentář: Mt 13,1-9)
Myšlenky na čtvrtek, 27. 7. 2017
† Nemůžeme být plně lidmi, jestliže nenasloucháme svému nitru.
† Emočně inteligentní lidé oceňují jen upřímnou a zaslouženou pochvalu a dobře rozpoznávají, když jim někdo lichotí s postranními úmysly nebo když se lichocením snaží vetřít do jejich přízně. A většina lidí se na laciného lichotníka dívá nelibě.
† Stále být ve střehu, stále pozorovat a naslouchat, to je recept proti „otupění srdce“. To hrozí tím víc, čím jednodušeji a snadněji prožívám „svou víru“.
(Komentář: Mt 13,10-17)
Myšlenky na pátek, 28. 7. 2017
† K tomu, abychom dovedli regulovat moc emocí, je především nezbytné získat od nich odstup a podrobit je rozumovému hodnocení.
† Když máš tendenci lichotit nebo na lichotky čekat, je to jasný důkaz nedostatku víry, protože nedůvěřuješ, že Bůh je schopen věnovat ti mezi všemi těmi lidmi svou přízeň, která je důsledkem toho, že jsi ospravedlněn v Bohu. Otázkou tedy je, zda ti lichotky stojí za to, aby tě odřízly od Božího požehnání.
† Za Pánovo símě, zaseté do mě, zodpovídám jedině já. Záleží jen na mně, jakou půdu připravím pro jeho růst.
(Komentář: Mt 13,18-23)
Myšlenky na sobotu, 29. 7. 2017
† Pouze z lásky k sobě samým, k druhým a k Bohu je možné překročit svou vlastní zkušenost a překonávat zranění, urážky, zármutek a těžkosti.
† Ztráta vztahu může způsobit, že se cítíme opuštěni a naprosto zničeni. Rozvod pro mnohé znamená, že musí opustit rodný dům, svoje sousedy, přátele, školu i sbor. Ale Bůh zaslíbil: „… můj lid nebude navěky zahanben“ Nevím, jak bude tvoje obnova vypadat, nebo kdy nastane. Někdo uvidí obnovené vztahy s rodiči a sourozenci, jiný vybuduje nové stabilní manželství a milující rodinu a někoho může čekat nebe, kde budou napraveny všechny křivdy, zahojeny všechny rány a setřeny všechny slzy.
† Pane, dej mi Martinu víru, zvlášť tehdy, když je mi smutno kvůli ztrátě mých blízkých…
(Komentář: Jan 11,19-27)
Myšlenky na neděli, 30. 7. 2017
† Rozpoznat, vyslovit, přijmout druhého, převzít zodpovědnost - toto je cesta uzdravení, která člověku pomáhá nejen přijmout zranění, ale prožívat je také jako dar a příležitost k růstu.
† Nikdo na celé zemi ti nemůže nic vynahradit. Nikdo za tebe nezaplatí. Nikdo ti nezaručí, že dá věci do pořádku nebo zjedná spravedlnost. Spravedlnost si nevymůžeš silou ani manipulací. Proto zanech marné snahy a nech Boha ať naplní tvůj život novým požehnáním. Dokud budeš plný hořkosti a hněvu, nebudeš mít pro takové dary místo. Bůh to chce udělat za tebe, ale musíš si podržet postoj očekávající víry a vděčnosti, že jeho zaslíbení platí i pro tebe.
† Není tak výjimečné, že mnozí odkládají Starý zákon či knihu Zjevení s tím, že je to příliš nesrozumitelné a drsné. Ale stále jde o slovo živého Boha! Ježíš na konci třinácté kapitoly Matoušova evangelia klade důležitou otázku: „Rozuměli jste tomu všemu?“ Možná by mnozí pravdivě odpověděli: „Nikoli.“ Ale jsou naopak lidé, kteří na každou otázku mají již dopředu jasnou odpověď. Stejně tak čtou Písmo s již dopředu jasným předporozuměním, co se tu chce říci. Je to opravdu to, co nás Ježíš učí? Poslední věta evangelia dává zajímavý návod: „Každý učitel…, který se stal žákem…“ Učitelem Zákona se myslí někdo, kdo věnoval mnoho času seznámení se s Písmem. A přece, chce-li porozumět evangeliu, musí se stát učedníkem naslouchajícím úplně nově slovu Božímu. To neznamená zahodit vše „staré“. Ježíš nás povzbuzuje, abychom moudře pracovali se vším, co jsme v životě objevili a poznali.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 31. 7. 2017
† Pouze ten, kdo se umí stát zranitelným, dokáže být nablízku druhým a ošetřovat jejich rány.
† Jak dlouho by ses měl modlit a věřit, že dostaneš od Boha odpověď? Dokud ti nepřijde potvrzení z jiné strany. Jinými slovy, ponoř se do Bible! „Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna. Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno“
† I my stravujeme následek hříchu: ne snad rozemleté zlaté tele, ale vlastní zlozvyky špatné životosprávy, následky nešetrného přístupu k přírodě, vše, čemu se klaníme a co nás ve skutečnosti ničí.
(Komentář: Ex 32,15-24.30-34)
