Myšlenky na neděli, 1. 1. 2017

† Každý člověk je stvořen k obrazu a podobě Boha, proto nachází smysl a pravou hodnotu svého života jen tehdy, když nalezne svého Stvořitele, Boha.
† Kdybys vylovil rybu z oceánu, položil ji na pláž a pokryl ji hromadou peněz, dal ji dobrou knihu, studený nápoj, novou garderobu, byla by šťastná? Ne. Je jenom jediná věc, která by ji učinila šťastnou – kdybys ji hodil zpátky do vody. Ryba nikdy nemůže být šťastná na pláži, protože pro pláž nebyla stvořená. Byla stvořená pro oceán, jako ty jsi byl stvořený pro společenství s Bohem. Dokud Boha nenajdeš, budeš si stále připadat jako ryba bez vody a nikdy nepoznáš pokoj a radost.
† Ježíšovo narození bylo pro oba rodiče značně dramatické. Nejistota i bídné podmínky znamenaly pro milující matku velký stres. Avšak Bůh ani na okamžik Ježíšovy rodiče neopustil. Vždyť Ježíš je Bůh! Možná jde o zarážející fakt. Maria a Josef zažívají velmi dramatické chvíle, a přitom je Bůh nesmírně blízko… Podobné je to i s námi. Bůh je velmi blízko i tam, kde zakoušíme mnoho nesnází. Údiv pastýřů i ostatních lidí je jistě na místě, ale Maria jde dál. Snaží se rozeznat Boží jednání ve svém životě a rozjímá o tom. Jako by otočila hlavu a snažila se zahlédnout Boží stopy ve svém životě. S novým rokem souvisí bilancování předchozího času, ke kterému je třeba připojit otázku po „Božích stopách“ i v našich životech. A modlitba tohoto dne pak má být spojena s poděkováním Bohu, pokáním a prosbou o požehnání do dalších dnů.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 1. 2017

† Duch svatý pomáhá těm, kteří ho poslouchají.
† Úsměv nic nestojí, ale mnoho zmůže. Obohacuje ty, kteří jej přijmou, a neochuzuje ty, kteří jej dávají. Trvá okamžik, ale vzpomínka na něj často vydrží věčně. Nikdo není natolik bohatý, aby se bez něj mohl obejít, a nikdo není tak chudý, aby díky němu nemohl zbohatnout.
† Vyrovnávat cesty Pánu, upozorňovat na „někoho většího“, to ať je mým dobrým předsevzetím pro všechny dny v roce.

Komentář: Jan 1,19-28()

Myšlenky na úterý, 3. 1. 2017

† Duch svatý svými plody a dary posvěcuje, sjednocuje a přetváří Církev a různými charismaty ji umocňuje k tomu, aby neohroženě hlásala evangelium.
†  Slova jsou jako kladivo, mohou být použita jak k rozbíjení, tak k budování. Záleží na člověku, který s nimi pracuje! Je stejně snadné být součástí stavebního týmu, jako být členem demoliční čety.
† Jan dosvědčuje, co viděl: sestupující Duch v podobě holubice zůstává na Ježíšovi. Zůstává nenápadně i v Jeho církvi. Chci tuto přítomnost víc vnímat!

(Komentář: Jan 1,29-34)

Myšlenky na středu, 4. 1. 2017

† Když se vzdáme jakékoliv své světské touhy kvůli Pánu, On nám oplatí stonásobně.
† I dobří rodiče mohou vychovat děti, které jsou schopné učit se pouze z vlastní hořké zkušenosti. Takže co můžeš dělat? Modli se za ně a buď jim k dispozici, když se vrátí. Mnoho úspěšných dospělých bylo kdysi marnotratnými dětmi zachráněnými díky modlitbám rodičů, kteří to s nimi odmítli vzdát.
† Jan zaznamenává po tolika letech i hodinu! Jak milá atmosféra musela být v Ježíšově domácnosti – utvářené rukou jeho Matky. Ať je to vzor i pro mou rodinu a pro prostředí církve.

(Komentář: Jan 1,35-42)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 1. 2017

† V duši naplněné Duchem svatým se děje podivuhodná a neuvěřitelná proměna a začíná v ní nový život.
† V okamžiku, kdy začnu někoho nenávidět, stávám se jeho otrokem. Dotyčný ovládá moje myšlenky, pocity, i sny. Do mého krevního řečiště se neustále vyplavují stresové hormony a oslabují moje tělo. Ten, koho nenávidím, mě pronásleduje všude, kamkoliv jdu.
† Po nás se zřejmě nepožaduje, abychom položili život, ale abychom se jen rozdělili. Nemáme však tendenci radši položit život než se rozdělit?

(Komentář: 1 Jan 3,11-21)

Myšlenky na pátek, 6. 1. 2017

† I kdybyste postavili milióny betlémů a umístili do nich dřevěného nebo keramického Ježíška, neprožijete Vánoce, jestliže neočistíte svá srdce od hříchu, a neumožníte živému Ježíši, aby vstoupil do Vašeho života.
† Ježíš přišel na tento svět, aby miloval nemilované a odpustil těm, kdo si to nezaslouží. A slovo „milost“ znamená „bezpracně získaná, nezasloužená přízeň“.
† Zdaleka přicházejí národy i ti, které jsme nezvali. Možná rozhlásí Hospodinovu chválu líp než my, zabydlení.

(Komentář: Iz 60,1-6)

Myšlenky na sobotu, 7. 1. 2017

† Pán volá lidstvo, aby odložilo staré lidství poškozené klamnými touhami, a aby se v Duchu obnovilo duchovním smýšlením.
† Možná si myslíš, že si někdo nezaslouží, abys mu odpustil a možná máš pravdu. Ano, ale ty sis Boží lásku a odpuštění také nezasloužil.
† I dnes je důležité přiznat si, že Ježíš přišel jako člověk v těle. Připustit si Ježíšovo lidství má dát nový impulz našim vztahům v rodině, ve společnosti i v církvi.

(Komentář: 1 Jan 3,22 – 4,6)

Myšlenky na neděli, 8. 1. 2017

† Skrze Ducha svatého je do mého srdce vylita Boží láska. Proto mám účastenství i ve společenství svatých.
† Ježíš řekl: „Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují … Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi“ A to je duch vánoc!
† Samotný okamžik Ježíšova ponoření do Jordánu byl asi sledován jen několika desítkami lidí stojícími na břehu. Ježíš však nepřichází konat pokání z vlastních hříchů. Žádné nemá! Sestupuje do Jordánu, aby symbolicky na sebe vzal vinu těch, kteří ji v Jordánu zanechávali. Toto gesto je podtrženo zjevením celé Trojice. Bůh mluví o milovaném Synu a Duch boží spojuje Syna a Otce. Celý Bůh touží zachránit svět. Celý Bůh se sklání k člověku a volá ho k obrácení. Neplatilo to jen u Jordánu, Boží slova: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte…“ zůstávají pozvánkou i pro nás.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 1. 2017

† Duch svatý dává své dary tomu, komu chce, a protože je dárcem, má svou vlastní vůli a svobodu.
† Svatý Jan, svatý Ondřej, svatý Jakub – všichni ti „svatí“, které můžeme po celém světě vidět na barevných vitrážích kostelů – opustili Ježíše, když je nejvíc potřeboval. Přesto jim to po svém vzkříšení ani jednou nevyčetl. Aby pochopili, že je miluje navzdory jejich selhání, místo, aby je odmítl, ukázal jim ruce a bok a řekl: „Pokoj vám“. Dnes říká to samé tobě!
† Bůh promluvil skrze Syna: aby se přiblížil a ztotožnil s člověkem, vstupuje do našich vztahů. Výzva, abych i já plněji prožíval otcovství (k dětem nebo ke svěřenému společenství), ale i synovskou náklonnost k tomu, kdo mě má rád.

(Komentář: Žid 1,1-6)

Myšlenky na úterý, 10. 1. 2017

† Duch svatý je jediným prostředníkem, který nás přivádí k Bohu Otci a Synu. Je darem seslaným po Ježíšově vzkříšení. Duch ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.
† Pokaždé, kdy si řekneš: „To budu řešit zítra,“ ztrácíš další den, který se ti nikdy nevrátí.
† Ježíš opravdu podstoupil smrt za všechny lidi. Záchrana všech je v plánu Božím. Nepatřím k těm, kdo by nejraději spásu omezovali na hrstku věrných?

(Komentář: Žid 2,5-12)

Myšlenky na středu, 11. 1. 2017

† Duch svatý neustále posiluje naše vnitřní já, abychom poznali Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání.
† Objevil jsi Boží vůli pro svůj život ale neinvestoval jsi svůj život do toho, abys ji naplnil? Proč?
† Láska, s jakou se náš Pán ztotožňuje s lidmi, nemá obdobu v jiných náboženstvích. Mám radost z této blízkosti? Dokážu ji přenést dál?

(Komentář: Žid 2,14-18)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 1. 2017

† Nejsme spaseni svými spravedlivými skutky, nýbrž obmyti milostí, kterou se znovu rodíme k novému životu skrze Ducha svatého.
† Můžeš se stát hlasem Boží milosti v životech druhých. Můžeš je podpírat, milovat, pomáhat a podporovat je slovy, která vycházejí ze tvých úst. To ale neznamená, že máme lidem lichotit, ale že jim máme říkat slova, která jim pomohou zůstat na nohou a jít dál, která dají čerstvou naději blízkému, který nemá daleko od zhroucení. Je to úžasný dar!
† Kdo je zatvrzelý, nevěřící, dokonce zlý, ten se sám vylučuje z Jeho lásky. Toto odpadání od živého Boha působí bolest jak lidskému společenství, tak tomu, který se pro lásku obětoval…

(Komentář: Žid 3,7-14)

Myšlenky na pátek, 13. 1. 2017

† Věřící, který má vztah s Bohem, nachází s pomocí Ducha svatého nový smysl předpisů a přikázání.
† Vděčnost zlepšuje srdeční rytmus, snižuje stres, pomáhá s fyzickým uzdravením a jasnějším přemýšlením v tlaku. Vyplavuje do tvého těla a mozku endorfiny, které tě posilují a omlazují. A čím více ji procvičuješ, tím je silnější. Stačí jít na procházku a zamyslet se nad požehnáními, která jsi dostal.
† Věčný odpočinek, který tak často vyprošujeme zemřelým, si vlastně sami připravujeme již zde na zemi: naší vírou, se kterou putujeme k cíli…

(Komentář: Žid 4,1-5.11)

Myšlenky na sobotu, 14. 1. 2017

† Abychom nalezli Božího Ducha, nemusíme chodit na nějaké zvláštní místo, ani se účastnit nějaké duchovní akce. Stačí otevřít srdce, kde ho nalezneme a můžeme zakoušet.
† Lidé, kteří děkují, bývají mnohem šťastnější a méně depresivní.
† Ostrost, pronikavost Božího slova „do kloubů a morku“ kéž není zeslabena mojí netečností. Naopak, mám se podobat jeho přímosti… Jeho slovo zde prostě je!

(Komentář: Žid 4,12-16)

Myšlenky na neděli, 15. 1. 2017

† Duch lásky uschopňuje člověka, aby poznával Ježíše v druhých lidech, a povzbuzuje ho, aby zasvětil svůj život péči o druhé.
† Jsme-li soutěživí a neustále porovnáváme s druhými sebe, svůj majetek, schopnostmi i úspěchy, pokud se snažíme se všemi držet krok nebo chceme být stejní, jsme ve výsledku frustrovaní, protože nekonáme to, k čemu nás Bůh povolal, nejsme sami sebou! Nikdy se nebudeš těšit z plnosti Božího požehnání, pokud nebudeš člověkem, jakým tě Bůh chtěl mít.
† Bible přikazuje: Nikoho nepomlouvej, nepři se, buď mírný a vždy se ke všem chovej vlídně. Ježíš přichází jako zachránce a mesiáš, na kterého Židé čekají dlouhá staletí a dosah Ježíšovy misie bude přesahovat hranice Izraele. Ježíš není zdatný politik nebo revolucionář, nešíří žádnou novou ideologii. Jeho klíčovým přínosem je vlastní dar života. Na svém těle ukazuje míru lásky Hospodina k jeho lidu. A skrze oběť sebe sama dává život svému lidu. Proto ho Jan nazývá: obětní „Beránek Boží, který snímá hříchy světa“.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 1. 2017

† Každý věrohodný křesťan, který je povolán k životu s pohledem upřeným k životu věčnému, má vydávat svědectví o Kristu a prožít tuto zkušenost naplnění Duchem svatým.
† Je ve tvé moci zvýšit sumu světového štěstí tím, že řekneš několik slov upřímného ocenění někomu, kdo je osamělý a bez odvahy. Možná ta laskavá slova, která dnes vyslovíš, zapomeneš; příjemce je ale může chovat v srdci po celý život.
† Platí stále: nedivme se, že křesťanství trhá naše staré, nevhodné nádoby, měchy, do kterých jej uzavíráme. Je totiž živé a bouřlivé.

(Komentář: Mk 2,18-22)

Myšlenky na úterý, 17. 1. 2017

† Základním předpokladem toho, aby člověk dostal Ducha svatého, je úplné a upřímné obrácení, jehož výsledkem je změna životního stylu.
† Dokud se budeš snažit všechno kontrolovat, tvůj stres bude narůstat. Jakmile se ale naučíš předávat věci Bohu, budeš se divit, proč jsi strávil jeden jediný den starostmi.
† Neškodí i dnes si uvědomit, že Ježíš je pánem nad mnoha projevy naší zbožnosti, tam, kde se jedná o pouhou zvykovost, popřípadě o dobrý pocit z našeho výkonu…

(Komentář: Mk 2,23-28)

Myšlenky na středu, 18. 1. 2017

† Jestliže se má nádoba naplnit, musí se nejdříve vyprázdnit a vyčistit. Je nutné přinést nádobu svého srdce ke zdroji živé vody, k Ježíšovu srdci.
† Existují věci, které Bůh naplánoval, stanovil pro ně pravidla a touží je vykonat; neudělá to ale, dokud se nedostaneš na místo, kde můžeš přijmout to, co ti touží dát.
† Nepodobám se občas i těm, kdo na Ježíše dávali pozor? Nesleduji dění v Církvi, abych mohl kritizovat?

(Komentář: Mk 3,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 1. 2017

† Lidé "obtěžkaní" svými "proč" a "jak" často dar Ducha nedostanou.
† Potřeba bolestně přetrvává, požehnání ale nemůže přijít, dokud tvé srdce není v takovém postoji, aby Bůh mohl jednat.
† V loďce, kterou chtěl Ježíš od učedníků, mohu vidět církev. Je i mým úkolem pomáhat a vytvářet podmínky, aby Syn Boží mohl i dnes uzdravovat vše, co je neduživé.

(Komentář: Mk 3,7-12)

Myšlenky na pátek, 20. 1. 2017

† Duch svatý osvobozuje člověka i od strachu ze smrti.
† Možná se teď zrovna raduješ z „páry“, ale víš, že Bůh má pro tebe víc. Jsi frustrovaný a říkáš: „Proč nejsem někde dál?“ Místo abys obviňoval lidi a okolnosti, potřebuješ se zastavit, podívat se nahoru a zeptat se: „Pane, čekáš na to, až budu na správném místě?“
† Jak rozdílné povahy k sobě Pán zavolal! Podobně různé „typy“ zve i dnes. Výzva ke snášenlivosti v Církvi! Vždyť On je stále uprostřed.

(Komentář: Mk 3,13-19)

Myšlenky na sobotu, 21. 1. 2017

† Bez svatosti nemůže nikdo zakoušet Boha. Pokud chce mít člověk intimní vztah s Bohem, musí odhodit hřích.
† Buď připraven uslyšet hlas Boží a být poslušný, i když to bude znamenat, že budeš muset přehodnotit priority a zaplatit cenu, abys mohl přijmout to, co ti Bůh chce dát.
† Lidí zapálených pro Boží království, kteří jsou ochotni zříci se pro něj svých potřeb, bychom si měli víc vážit. Nebo alespoň k nim být shovívavější a nekritizovat.

(Komentář: Mk 3,20-21)

Myšlenky na neděli, 22. 1. 2017

† Jen tehdy, když odpustíme druhým, získáme ten pravý postoj modlitby. Bůh Otec přijal nejvyšší oběť svého jediného Syna na Kalvárii až poté, co Ježíš všem odpustil.
† Chodit v lásce a odpuštění je obtížné, neboť to směřuje to proti tvé tělesné přirozenosti.
† Evangelista Matouš nás učí číst Starý zákon tak, abychom i my mohli rozeznat, co všechno se vztahuje na Krista z proroctví, žalmů a dalších textů. V evangeliu potkáváme Pána, který mluví o Božím království. Tím neoznačuje nějaké území či církev. Ale každé místo, kde vládne Bůh. Může jít o život jednotlivce, konkrétní společenství lidí, náš byt, práci či kostel. Bůh touží přijít a naplnit nás svým uzdravením v tom nejširším významu slova. A přeci je třeba proto něco učinit. Člověk se na svém výletě životem musí zastavit a rozhlédnout. Je třeba vidět správný směr, než se vydáme na další cestu. Stojí tu průvodce, který nás vybízí: „Pojďte za mnou.“

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 1. 2017

† Zlý duch se nemůže dotknout nikoho, v němž působí Duch Boží.
† Chodit v lásce a odpuštění je obtížné, neboť je možné, že se druzí nikdy nedozvědí, že jsi jim jejich provinění odpustil.
† Každá eucharistická slavnost je zpřítomněním Jeho jediné oběti. Vážím si toho, že mám skrze ni přístup k věčnému dědictví? Snažím se o co nejhlubší a nejuvědomělejší prožití každé mše?

(Komentář: Žid 9,15.24-28)

Myšlenky na úterý, 24. 1. 2017

† Každý, kdo se cítí slabý nebo prožívá pokušení, se má snažit zůstat ve stálém spojení s Ježíšem skrze milost přijatou v modlitbě, ve svátosti, skrze skutky milosrdenství a půst.
† Je těžné prosit Boha, aby žehnal tvým vinníkům, neboť ti možná zlomí srdce, když uvidíš, jak Bůh v odpověď na tvé modlitby žehná provinilci, jako by byl proti tobě nikdy nezhřešil.
† Bůh na sebe bere naše tělo, aby nám usnadnil přístup k sobě. Má mě tak rád, že se chce se mnou ztotožnit, splynout. Své tělo dal za mě!

(Komentář: Žid 10,1-10)

Myšlenky na středu, 25. 1. 2017

† Drahocenná krev Ježíše může uzdravit naše vnitřní já z pocitů viny, ze zranění a špatných návyků.
† Opravdové odpuštění, takové, jakému učí Písmo, je závazek, který musíš praktikovat každý den svého života. Nejvíc lásky totiž lidé potřebují tehdy, když si ji zasluhují nejméně. A nikdo nikdy neřekl, že to bude snadné.
† Mé seznámení s Kristem třeba neprobíhalo tak dramaticky. Ale není snad každodenní křesťanský život bojem mezi lhostejností a horlivostí? Pokusím se popsat skromný příběh mého vztahu ke Kristu.

(Komentář: Sk 22,3-16)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 1. 2017

† Pokud je někdo ochoten dát Pánu svůj čas, On vstoupí do jeho života.
† Kdyby Ježíš čekal, až jeho nepřátelé budou činit pokání, nikdy by se na kříži nemodlil: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí“
† Pavel se nestydí dát průchod svým citům. Mohu mít radost, že texty současného papeže Františka jsou stejně vroucí a čtivé. Kdy jsem já naposled odhalil své nitro v dopise (případně v mailu) těm, které mi Bůh svěřil?

(Komentář: 2 Tim 1,1-8)

Myšlenky na pátek, 27. 1. 2017

† Pokud člověk chce, může svou povahu proměnit.
† Je jistě snadnější odpustit tomu, kdo uzná svou vinu. Pokud je to ale pro tebe nezbytná podmínka, pak možná nikdy nezažiješ vítězství a to, co neodpustíš, budeš muset znovu prožít! Proto sám kvůli sobě odpusť, přijmi znovu svůj život a začni chodit v Pánově požehnání.
† Povzbuzení trpících je i mým úkolem. Mohu dnes myslet na ty, kdo jsou pro svou víru „veřejně tupeni a utiskováni“. A sám chci děkovat za dar svobody a správně ji využívat.

(Komentář: Žid 10,32-39)

Myšlenky na sobotu, 28. 1. 2017

† Ježíš nabádal lidi, aby lidé napodobovali jeho tichost a pokoru. Přicházejme k Ježíšovu srdci a vstřebejme jeho mírnost, která odstraňuje všechny druhy hněvu.
† Je velký rozdíl mezi přiznáním viny a „vyklopením“. Když se snažíš získat úlevu tak, že vyklopíš detaily své viny někomu, kdo to nemůže unést, můžeš se dopustit nenapravitelné škody. Někdy je přiznání správná cesta, ale pouze po rozhovoru se zkušeným poradcem.
† Kéž ve své víře neustrnu, kéž ji více prohlubuji. I tím, že se nechám vést Bohem do míst a situací, do kterých se mi nechce. Až se zpětně ohlédnu, uvidím, že ON byl se mnou…

(Komentář: Žid 11,1-2.8-19)

Myšlenky na neděli, 29. 1. 2017

† Velkodušnost činí člověka velikým. Dávej druhým a Bůh dá tobě.
† Když zvážíš, že Bůh ví o tvém hříchu všechno, a přesto slibuje odpuštění i to že to zůstane přísným tajemstvím, mělo by to zvýšit tvůj pocit pokory a vděčnosti.
† Blahoslavení, tedy ti, kteří jsou šťastní. Blahoslavení chudí v duchu a tato slova je nutno správně chápat! Ježíš nechce učinit ze všech lidí blázny či hlupáky, ale mluví o postojích srdce. Chudoba je schopnost zřeknout se množství nesmyslů, které odvádějí pozornost od podstatného. Pánem vyzdvižená chudoba znamená odvahu spolehnout se na Boha a nespoléhat jen na sebe, své zajištění, svoji moc… Možná to zní velmi bláznivě. Copak se nemáme snažit zajistit? Ale zde je řeč o víře. O schopnosti vidět neviditelné, nahlédnout „za horizont“. Víra se opírá o Boží plán se světem, o Boží náhled na svět. On ví, co je moudré a co nikoli. Bůh nám připravil všechny podmínky včetně smazání hříchů tak, bychom mohli se vší naší slabostí svěřit svůj život do jeho rukou, žít pro něho a být mu blízko. Tak to dnes udělejme.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 1. 2017

† Napodobujme lásku Ježíše, který šel až tak daleko, že vydal vlastní tělo a krev na kříži a jeho oběť stále pokračuje v Eucharistii.
† Když zvážíš, že Bůh ví o tvém hříchu všechno a přesto slibuje, že to zůstane přísným tajemstvím, mělo by ti i tobě zavřít ústa.
† Uzdraveným dává Ježíš úkol: jdi a vypravuj! I mě Pán uzdravuje. A snad i mě posílá od sebe s podobným poselstvím k druhým.

(Komentář: Žid 11,32-40)

Myšlenky na úterý, 31. 1. 2017

† Pravý pokoj nezávisí na tom, co máme navenek, ale co máme uvnitř.
† Když zvážíš, že Bůh ví o tvém hříchu všechno, a přesto slibuje, že to zůstane přísným tajemstvím, mělo by tě to vést k tomu, abys odmítal připomínat druhým jejich hříchy a nedostatky.
† Ježíšovy mocné činy se projevují i dnes, právě v církvi. Nejsou třeba patrné na první pohled, proto chci zbystřit svůj vnitřní zrak!

(Komentář: Žid 12,1-4)