† † †




Sebrané myšlenky dne - listopad 2017



Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na listopad:

    Evangelizační: Za křesťany v Asii, aby tím, že o evangeliu svědčí slovy a skutky, přispěli k dialogu, míru a vzájemnému pochopení především těch, kteří patří k jiným náboženstvím.

    Národní úmysl: Za ochranu před otroctvím lhostejné a sobecké mentality (EG, č. 208)


Myšlenky na středu, 1. 11. 2017

 Neobyčejnost Boha se zjevuje v těch nejobyčejnějších věcech.
 Pokud jsi otec, pak tu musíš být a být dostupný pro svoje děti. Pokud nejsi k dispozici, nemůžeš udávat směr, tvé káznění bude přijímáno s odporem a tvé duchovní vedení bude odmítáno. A jestliže své děti nepovedeš ty, povede je místo tebe někdo jiný. Jestli jim nebudeš k dispozici ty, bude jim k dispozici někdo jiný, kdo se ti možná nebude líbit. Když se to stane, největším problémem nebude to, že nejsi nablízku; největším problémem bude, že už nikomu nescházíš!
 Svatost – otevřenost vůči Bohu a splynutí s Jeho dobrotou. Dnes se mohu zamýšlet nad tím, kolik „nekanonizovaných“ světců jsem v životě potkal. Je totiž dost lidí, pro které text blahoslavenství představuje reálný návod!

(Komentář: Mt 5,1-12a)

Myšlenky na čtvrtek, 2. 11. 2017

 Bůh je Otcem všech - bez rozdílu.
 Pokud jsi otec, musíš vědět, kam jdeš. Pokud nemáš v životě jasný směr, nemůžeš dobře vést své děti a nenaučíš je dělat moudrá rozhodnutí v tak klíčových životních oblastech, jako je sex, peníze, vztahy, manželství a zaměstnání, které si zvolí. Tvým úkolem je naučit děti pravidla i praxi, ukázat jim, jak důležité jsou tyto otázky, jak úzce se dotýkající života, a pomoci jim v každé z nich dělat správná rozhodnutí.
 Víra ve vzkříšení lidského těla – tedy celého člověka – je v této knize ze 2. stol. před Kristem jasně vyjádřena. Myšlenka na Kristovo vzkříšení mě má naplnit nadějí na shledání s těmi, kterým modlitbou mohu pomáhat.

(Komentář: 2 Mak 12,43-46)

Myšlenky na pátek, 3. 11. 2017

 Život má hodnotu sám o sobě, bez ohledu na inteligenci, rozumové schopnosti a krásu.
 Pokud jsi otec, očekává se, že povedeš svou rodinu. Bez dobrého vedení je pravděpodobné, že tvé děti budou kráčet vstříc životu plnému potíží. Faktor, který je nejtěsněji spojen s kriminalitou, není ani chudoba, ani nezaměstnanost, ani nedostatek vzdělání. Je to nepřítomnost otce v rodině.
 Z přítomnosti Ježíšovy neměli radost, ale „dávali na něj pozor“. Kéž takový nikdy nejsem – ani ve vztahu k druhým v církvi.

(Komentář: Lk 14,1-6)

Myšlenky na sobotu, 4. 11. 2017

 Objevit, že jsme milováni, je smyslem celé naší existence.
 Při nedávném průzkumu padesát procent otců uvedlo, že se cítí provinile, protože se svými dětmi netráví dostatek času. Podle Family Research Council (Rada pro výzkum rodiny) průměrný otec stráví přímou konverzací se svými dětmi denně osm minut. A v rodinách, kde matka pracuje mimo domov, se délka konverzace krátí na čtyři minuty.
 Láska k Pánu ať spočívá v radosti z Jeho přítomnosti! Ani nemusím trvat na nejbližším místě u něj. Pak se nám bude v Církvi dýchat lépe…

(Komentář: Lk 14,1.7-11)

Myšlenky na neděli, 5. 11. 2017

 Pohled vyjadřuje to, co je v srdci, je prahem vnitřní pravdy.
 Podle statistiky osmdesát procent dospívajících, přijatých do psychiatrických léčeben, pochází z domovů bez otce, a pravděpodobnost, že se budou potýkat s poruchami učení, je o padesát procent vyšší. Mají mnohem horší prospěch ve škole a třikrát větší pravděpodobnost, že propadnou, než děti, které vyrůstaly v domově s otcem. Otec sice možná je fyzicky přítomný, ale přitom citově nepřítomný.
 Každé společenství, nejenom víry a nejen u křesťanů má nějaké své představené, ať jde o obětníky, moderátory či pastýře. Kněz v katolickém chápání je nejen manažer společenství, který řídí chod farnosti. Dostal skrze svěcení zvláštní milost od Boha, aby se modlil za svěřené lidi, aby za ně a spolu s nimi přinášel mešní oběť a slavil další svátosti.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 6. 11. 2017

 Bůh je nejvyšší Dobro, které dává hodnotu všemu, co je a je plností radosti, která nemizí ani smáčená slzami.
 Podle statistiky u dívek bez otců je o padesát tři procent vyšší pravděpodobnost, že se vdají v mladistvém věku a o sto šedesát čtyři procent vyšší pravděpodobnost, že porodí děti mimo manželství. Dívky bez otců, které se vdají, mají o devadesát dva procent vyšší rozvodovost a chlapci bez otců mají o pětatřicet procent vyšší pravděpodobnost, že jejich manželství selže.
 Chvalozpěv na Boží milosrdenství! Jeho plán záchrany nemůže zastavit žádná lidská špatnost. I odmítnutí dokáže Bůh využít k dobrému. „Šťastná vina“, vzpomeneme na text velikonočního chvalozpěvu.

(Komentář: Řím 11,29-36)

Myšlenky na úterý, 7. 11. 2017

 Milovat někoho znamená přijmout, že ho nikdy plně nepochopím, být ochotni se změnit a tedy trpět, vzdát se něčeho pro něj.
 Podle statistiky většina dětí, které utečou z domova, utíká z domova bez otce; a u chlapců bez otce je o tři sta procent vyšší pravděpodobnost, že skončí ve vězení. Sedmdesát procent mladistvých v dlouhodobých nápravných zařízeních vyrůstalo bez otce.
 Rozmanitost, s jakou se denně setkávám u bratří a sester, je v Kristu spojena v jedno Jeho tělo. Častěji si to chci uvědomit, když jsou naše vztahy ohrožené závistí, žárlivostí a egoismem.

(Komentář: Řím 12,5-16a)

Myšlenky na středu, 8. 11. 2017

 Stojí za to žít, jen když jsi ochoten opravdově milovat.
 Podle statistiky děti bez otce mají o sto až dvě stě procent větší pravděpodobnost citových problémů nebo problémů s chováním, dvakrát vyšší pravděpodobnost, že začnou užívat drogy a alkohol, je pravděpodobnější, že začnou vést sexuální život v nízkém věku, a je třikrát pravděpodobnější, že se dopustí násilné trestné činnosti. Více než padesát procent dospívajících, kteří se pokusí o sebevraždu, žije jenom s jedním rodičem.
 Ano, dluh se jednou zaplatí – a je konec. Ale lásku jsme dlužni stále!

(Komentář: Řím 13,8-10)

Myšlenky na čtvrtek, 9. 11. 2017

 Rozhodnutí k manželství, stejně jako k zasvěcenému životu, předpokládá povolání. Není to jen přirozená lidská náklonnost, člověk musí odpovědět na zvláštní Boží volání.
 Když se ohneš, abys pomohl druhým, nebo když přiznáš svou slabost, je to považováno za projev zranitelnosti vůči těm, kteří toho mohou zneužít. Příliš mnoho vůdců si myslí, že by jim měli druzí sloužit, kromě krátkých period, kdy je pro ně výhodné, aby je bylo vidět, jak oni slouží druhým; Tak to ale nemá být, pokora není jenom náboženským pojmem, ale způsobem života.“ Proto buď pokorný!
 Mohu přemýšlet: nad čím by dnes Pán spletl důtky a co by vymrskal? Možná i já dávám špatný příklad…

(Komentář: Jan 2,13-22)

Myšlenky na pátek, 10. 11. 2017

 Je mimořádné být Božími dětmi. Musíme si jen zvolit - buď budeme věřit Bohu, který nás miluje, nebo si donekonečna myslet, že život je náhoda.
 Jestliže Ježíšovi učedníci i poté, co celé tři roky s ním trávili celé dny a noci, měli problém s pokorou, pak od toho není osvobozen nikdo z nás.
 Být služebníkem Krista mezi pohany popisuje Pavel jako milost. Mezi „pohany“ žije většina z nás. Je to snad dnes lehčí?

(Komentář: Řím 15,14-21)

Myšlenky na sobotu, 11. 11. 2017

 Ježíš nás učí, jak vejít do vztahu s ním - jednoduše důvěřovat, nechat se vést stejně jako Maria, naučit se vnímat Boha jako osobu, ne někoho k jejím službám.
 Ti nejtalentovanější lidé často dělají největší chyby. Šalomoun napsal: "Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil." Takže přestaň bít sám sebe.
 Je dojemné, jak se Pavel snaží na nikoho nezapomenout. Lidská náklonnost a srdečnost se nesmí při apoštolské práci vytratit! Kdypak jsem já naposledy napsal někomu (třeba SMS) pozdrav?

(Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27)

Myšlenky na neděli, 12. 11. 2017

 Bůh nechává člověka dělat postupně krok za krokem. S každým zásahem se poslání stává jasnější. A zatímco se ukazuje, že to byl opravdu Bůh, je člověk stále víc schopný milovat.
 Někdy se proviníme tím, že uděláme špatnou věc, i když jsme měli správný motiv.
 Možná se dá vybavit ve fantazii scéna, v níž stojíme na konci věků a díváme se retrospektivně na dějiny. Mnohá námaha se bude jevit jako zbytečná, jiné situace jako promarněné. Ale klíčové je sledovat, čím kdo naplnil svůj život a pro co žil a taky okamžik, chvíli, kdy do života vstoupí nečekaná událost, možná konec, možná změna. Teprve tam se projeví, kdo byl připraven jednat. Nejde o "množství zásob", ale o touhu, která motivuje jednání. Ten, kdo naplnil srdce touhou po "ženichovi", i kdyby usnul, nebude překvapen jeho příchodem, ale stane se mu radostí. Jeho cesta nebude v perspektivě věčnosti jen směšným kličkováním, aby se splnily nároky okolí či aby se dotyčný pouze vyhnul problémům.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 13. 11. 2017

 Jaký je smysl našeho života, když ne ten, připravit se, dřív nebo později, na setkání s Ježíšem Kristem?
 Všichni mnoho chybujeme. Pád ale není to, co způsobuje prohru. Prohrou je zůstat dole! Vstaň, opraš se, přijmi Boží milost, pouč se ze zkušenosti a pokračuj. Bůh tě neodsuzuje, tak se přestaň odsuzovat sám.
 Slova, kterými se naše Anežka řídila. Jakoby nám je psala ona sama ze 13. století. Berme je jako vzkaz…

(Komentář: Mdr 1,1-7)

Myšlenky na úterý, 14. 11. 2017

 Stát pod křížem je rozhodně těžké. Ale ublížíš si mnohem víc, když se mu budeš snažit vyhnout. Nakonec tě někdo donutí na něj vystoupit.
 Chceš-li, poznat, k čemu jsi povolán, začni zjištěním, k čemu povolán nejsi. Když jsi schopen přijmout svá omezení, jsi na dobré cestě porozumět svému životnímu úkolu. Jestli předstíráš, že jsi někdo, kdo nejsi, budeš žít s chronickým pocitem nedostatečnosti a zaděláváš si na frustraci. Nedělej to. Buď otevřený pravdě o sobě samém. Zjisti, co je tvůj Bohem daný úkol, a pak se do toho pusť.
 Nejvyšší vyznamenání a výsada, že vůbec mohu sloužit Všemohoucímu, který by se docela dobře „beze mě obešel“. Postoj, kdy očekávám odměnu od Boha za dobré jednání, je zřejmě nesprávný.

(Komentář: Lk 17,7-10)

Myšlenky na středu, 15. 11. 2017

 Raď se s každým, kdo je moudrý, a nepohrdej užitečnou radou.
 Proč děláš to, co děláš? Je velký rozdíl, když něco děláš, protože věříš, že jsi k tomu předurčen a povolán, nebo když to děláš, protože tví rodiče, přátelé nebo tvé ego chtějí, abys to dělal.
 Chci být jako ten desátý, který se vrátil, aby poděkoval! Moje modlitby by měly být víc děkovné, než prosebné.

(Komentář: Lk 17,11-19)

Myšlenky na čtvrtek, 16. 11. 2017

 Neříkejme Bohu, co má dělat, jen ho žádejme, aby nás připravil: aby nám pomohl chtít to, co chce on, a zhostit se toho, co vyžaduje.
 „Nejlepší umělci jsou lidé, kteří jsou oddáni přesvědčivému poslání. Je na nich jasně vidět, že se do hloubky zajímají o to, co dělají, a jejich úsilí, energie a nadšení jsou v tomto poslání zpětně sledovatelné.“
 Je-li Boží království už mezi námi, jak říká náš Pán, měl bych se víc snažit, abych byl jeho „ukázněným občanem“…

(Komentář: Lk 17,20-25)

Myšlenky na pátek, 17. 11. 2017

 Dar Boží je dar Boží a nikdo to nesmí měnit. Nejsme lidmi proto, abychom dosáhli úspěchu v práci, měli pěkný dům, dobré zdraví nebo pověst. Jsme lidmi, abychom milovali.
 Cíl, nikoliv peníze a talent, je tvým největším aktivem.
 Nejsem snad příliš ve světě zabydlený? Pozor, aby mi rychlý příchod Pána – na který se těší ti, kdo žijí vnitřním životem – vlastně nepřekážel!

(Komentář: Lk 17,26-37)

Myšlenky na sobotu, 18. 11. 2017

 Prožívat kříž společně je dobré, stává se tak lehčím.
 Když mineš svůj životní úkol, mineš důvod, proč tě Bůh postavil na tuto zem. Byl jsi obdarován a povolán Bohem a musíš to brát vážně. Nejde o to, odkud běžíš, ale k čemu směřuješ. A abys uspěl, potřebuješ znát Boží vůli a soustředit se na její naplnění. Jestliže máš silné „proč“, dá ti to potřebné „jak“.
 Ochota k následování. Potom ale zachvácení strachem a nedostatkem víry. A nakonec: Ježíšova záchrana před vlnami a zklidnění vichru. Dodnes v církvi stejné pořadí!

(Komentář: Mt 14,22-33)

Myšlenky na neděli, 19. 11. 2017

 Dejte svůj souhlas každému dni, podstupujte své zkoušky, žijte svůj autentický příběh. Důvěřujte Ježíši, který říká: Neboj se!
 Nikdy nevzdávej snahu pomoci druhým se zlepšit. Všímej si každého kroku kupředu a oceň ho. Trvalých výsledků lze dosáhnout jedině skrze trpělivost, lásku a povzbuzení.
 Při čtení podobenství o pěti hřivnách se často ptáme, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Úvaha vypravěče však poukazuje to, že třetí služebník znal Pána dobře, věděl, jak smýšlí. Neprovedl tedy zadanou práci a ještě se vymluvil. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je taky pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu a nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To pak ovšem nenese plody, které Pán očekává.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 20. 11. 2017

 Pán mi dává jako dar kříž a já ho musím přijmout. Protože v tom kříži objevím něco, co mi Pán chce říct.
 Nemůžeš lidem něco říct jednou a očekávat, že to přijmou. Potřebují to slyšet znovu a znovu, než se přizpůsobí. A způsob, jakým to řekneš, může rozhodnout o tom, jestli zamrznou ve strachu nebo se pozvednou nad překážky.
 Spolu s novým stylem, vynuceným řeckou nadvládou, přichází: porušení zákona, oddání se modloslužbě. Nepřipadá ti, že jsou lidé stále stejní? Chci jít proti proudu!

(Komentář: 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64)

Myšlenky na úterý, 21. 11. 2017

 Pokoj Vám! To není pozdrav, ani prosté přání, to je dar. Dokonce nesmírně cenný dar, který Kristus předává svým učedníkům poté, co prošel smrtí a peklem. Zakouší jej ten, kdo se nechá milovat Bohem.
 Mnohá Boží zaslíbení mají svůj čas a potřebují vytrvalou víru, než se naplní. Namítneš: „Ale já vlastně ani nemám jistotu, co je Boží vůlí.“ Boží vůle je zjevena v jeho slově a to je dostatečný důvod, abys věřil, že Bible do tvé situace promluví. Jinými slovy, ponoř se do Bible!
 I z doby nedávné ke mně mluví vzory statečnosti a odporu. Následování Ježíše předpokládá odvahu postavit se většině. Připravuji se na to?

(Komentář: Lk 19,1-10)

Myšlenky na středu, 22. 11. 2017

 K naslouchání Bohu je potřeba: přijmout, že nechápeme, být ochotni trpět, odmítnout zlo, a tedy si zvolit dobro.
 Změny v nás se vždy dějí po centimetrech, ne po kilometrech. I když to vypadá jednoduše, málokdy je to snadné. Jediný způsob, jak můžeme zlomit staré návyky, je vytvořit si nové. A to vyžaduje mnoho času a praxe.
 Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Odvážné ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nuceny režimem k rozvodu. Vzor pro každodenní nesení břemene i v našich dobách klidných.

(Komentář: 2 Mak 7,1.20-31)

Myšlenky na čtvrtek, 23. 11. 2017

 Život se nežije tehdy, když se dýchá, ale když se miluje. Život má smysl, jen když se stravuješ pro druhé.
 Lidé mají sklon stávat se tím, co si o nich myslí nejdůležitější lidé v jejich životě! Proto si ve vztazích s nimi vždy mysli to nejlepší, věř v to nejlepší a vyslovuj to nejlepší.
 Horlivost pro Hospodina je dnes těžko pochopitelná. Proto tvrdíme, že je málo „povolání“. Rozhodnutí obětovat se, nelze-li jinak, odejít na poušť. A odtamtud zachraňovat…

(Komentář: 1 Mak 2,15-29)

Myšlenky na pátek, 24. 11. 2017

 Boha potkáváme v těle s ranami po hřebech, v člověku přibitém na kříži. Bůh je také v setkání s člověkem živým a vzkříšeným.
 Když máš příležitost někoho povzbudit, udělej to. Nikdy nevíš, čím ten člověk prochází, ať už žije na zámku, nebo v chatrči z hlíny.
 Radost a obnova národa začala obnovou chrámu. Jsou ovšem národy, které při svém vzniku chrámy boří.

(Komentář: 1 Mak 4,36-37.52-59)

Myšlenky na sobotu, 25. 11. 2017

 Kdo se otevře milosti, bude jí naplněn.
 Kdyby ses setkal s Asafem, který napsal některé žalmy, pravděpodobně by sis myslel, že neměl žádné problémy. Ale mýlil by ses, opak je pravdou. Navzdory svým problémům se však rozhodl promlouvat slova odvahy.
 Král Antioch, který šířil násilí, umírá v zoufalství. Na konci církevního roku mohu vzpomenout na všechny pronásledovatele církve. Ne s pocitem msty a zadostiučinění, ale spíš s lítostí…

(Komentář: 1 Mak 6,1-13)

Myšlenky na neděli, 26. 11. 2017

 Ježíš nabídl z kříže pomoc všemu lidu: svou Matku jako hvězdu k následování, k níž máme hledět v neklidných dobách.
 Být svědkem zázraku často obnáší to, že vypadáš směšně.
 Kolikrát v životě jsme něco přehlédli, nezaznamenali… a co když opomenutým byl právě Pán? Projdeme i my přísným soudem? Tento Pán je ale i pravý pastýř, na kterého po staletí Izrael čeká. Nejde o kamaráda z protější ulice ani mocipána z pohádek. Ježíš je především Bůh, který se sklání k člověku, aby ho zachránil a přivedl do blízkosti milujícího Otce! Jsme v tomto smyslu „všichni povoláni k životu“! V Boží blízkosti však nemůže existovat žádné zlo, hřích, nebo neláska. Proto neobstojí ti, kteří odmítli milovat blízké, kteří žijí pro sebe a nikoli pro druhé, jejichž cílem je v posledku smrt. Proto je smrt jako poslední položena pod nohy Králi života. Dnes se můžeme rozhodnout pro Krále a s ním se radovat z vítězství života.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 27. 11. 2017

 Svatostánek nás vybízí: podívej se, jak Bůh změní životy těch, kteří jsou mu nablízku.
 Mnohá Boží zaslíbení mají svůj čas a potřebují vytrvalou víru, než se naplní. Pod slovem „vytrvalost“ si můžeš představit maratónce, jehož cílem je doběhnout.
 Věrnost Zákonu se u těchto mladíků projevila v tělesné i duševní zdatnosti. Recept pro ty, kdo jsou ochotni udělat něco pro svůj zdravý životní styl. Schopnost si něco odříct a hlavně: mít rád Boha!

(Komentář: Dan 1,1-6.8-20)

Myšlenky na úterý, 28. 11. 2017

 Cílem našeho života je milovat a být neustále připraveni učit se milovat ostatní tak, jak jen Bůh ti to může ukázat a naučit tě to.
 Abraham stál pevně na Božím zaslíbení, že bude otcem mnohých národů, ačkoliv nic nenasvědčovalo tomu, že se to stane. Po dvaceti letech vzhlédl ve víře k noční obloze a vyznal: „Pane, řekl jsi, že mých dětí bude jako hvězd. Nevím, jak to uděláš, protože mi je už sto let a mé ženě Sáře devadesát, ale chci věřit, že to učiníš.“ Když se takto modlíš, riskuješ, že tě okolí začne považovat za bláhového. Víra ale často obnáší to, že vypadáš směšně.
 K překvapení učedníků nedává Ježíš přesný termín „kdy se to stane“. Poukazuje na znamení. Dokážu odolat svůdným řečem naší doby a jít za ním?

(Komentář: Lk 21,5-11)

Myšlenky na středu, 29. 11. 2017

 Bůh přebývá ve společenství.
 Ježíš potřel oči slepce hlínou a slepec se vrátil domů a viděl.Proč? Protože se Ježíši plně odevzdal. Učedníci, když jim Ježíš přikázal, naplnili nádoby na víno vodou a hosté na svatbě v Káni potom pili to nejlepší víno. Proč? Protože i oni se odevzdali Ježíši a uposlechli slova, která jim dal. Ponoř se tedy do Bible a poslechni co ti přikazuje.
 Statečně se postavit před mocné a upozornit je na „znamení“ je i dnes úkolem představitelů Církve. Najdu ale já sám odvahu zastat se, když vidím bezpráví?

(Komentář: Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28)

Myšlenky na čtvrtek, 30. 11. 2017

 Pán Tě odjakživa chtěl a ukáže ti cestu, po které se dát, když mu otevřeš své srdce. Důvěřuj mu, stojí to za to.
 Musíš odolat pokušení propadnout zoufalství nebo zklamání. Můžeš zápasit s pocitem, žes promarnil celé roky, utekly ti všechny příležitosti, peníze i možnosti, kdy jsi mohl růst. Nikdo na celé zemi ti nemůže nic vynahradit. Nikdo za tebe nezaplatí. Nikdo ti nezaručí, že dá věci do pořádku nebo zjedná spravedlnost. Spravedlnost si nevymůžeš silou ani manipulací. Zanech marné snahy a nech Boha ať naplní tvůj život novým požehnáním. Dokud budeš plný hořkosti a hněvu, nebudeš mít pro takové dary místo. Bůh to chce udělat za tebe, ale musíš si podržet postoj očekávající víry a vděčnosti, že jeho zaslíbení platí i pro tebe. A pak teprve náhle zaslechneš úžasné zaslíbení obnovy.
 Ondřej a Petr byli rodní bratři. Chci dnes poprosit za jednotu církve a děkovat za to, že srdečné lidské vztahy napomáhají šíření evangelia. Ono se totiž nešíří „samo“, ale právě naší spoluprací.

(Komentář: Mt 4,18-22)