Æ myšlenky červenec 2018

 

† † †




Sebrané myšlenky dne - červenec 2018




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na červenec 2018:

    Evangelizační úmysl: Aby kněží, kteří ve svém pastoračním úsilí zakoušejí únavu a osamění, nalézali pomoc a útěchu v důvěrném vztahu s Pánem i v přátelství se spolubratry.
    Národní úmysl: Aby člověk naplňoval své jedinečné poslání, které spočívá v tom, že smí Boha chválit (srv. Žl 148).



Myšlenky na neděli, 1. 7. 2018

 Jestli chceš poznat Boha, poznej napřed sám sebe.
 Když je někdo schopný pracovat, práce je dostupná, ale ty se ho stále ptáš: „Jak dlouho si budeš vybírat mezi pracemi?“ nebo, „kdy se chystáš hledat novou práci?“ bude to možná lenoch.
 Evangelijní příběh může hluboko zasáhnout každého, kdo tolik touží pomoci druhým, nemá ovšem jak. Je třeba postřehnout, že úsek evangelia především cílí na učedníky! Pán potřebuje vysvětlit, co znamená víra! Nejde o zapamatování si pouček ani o účast na bohoslužbách. Na nemocné ženě i na zoufalém tatínkovi je vidět zápas víry. Skutečná víra se proměňuje v důvěru v Boha. Ohrožení života v příběhu se tak stává především událostí víry.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 7. 2018

 Člověk potřebuje pokoru a bázeň před Bohem jako nádech a výdech.
 „Většina lidí promešká příležitost, protože ta přichází v montérkách a vypadá jako práce.“
 Bezodkladné odhodlání. Není právě neschopnost k činu příčinou nedostatku povolání, nechuti zavázat se k manželství, strachu ze ztráty (falešné!) svobody?

(Komentář: Am 2,6-10.13-16)

Myšlenky na úterý, 3. 7. 2018

 Jenom Bůh sám nám může dát zvítězit v boji s pokušením, může nám dát hluboký pokoj, který bez boje nemůžeme v takové míře nikdy zakusit.
 Lenoch nikdy není bez výmluvy. Vždycky je moc horko nebo moc chladno, moc mokro nebo příliš sucho na to, aby mohl pracovat. „Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude“
 „Dokud neuvidím, neuvěřím,“ slyšeli jsme možná i od našich současníků. Ale oni (na rozdíl od Tomáše) mají strach dotknout se bolestí tohoto světa.

(Komentář: Jan 20,24-29)

Myšlenky na středu, 4. 7. 2018

 Zralými lidmi se staneme tehdy, když se pravdě své duše postavíme tváří v tvář a když obstojíme v pokušení.
 Kdyby lenoši ubližovali jenom sobě, byla by to jedna věc, oni ale ubližují ostatním. „Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce“
 Jako bychom slyšeli hlasy současné společnosti: co je ti do nás? Není důvodem odmítání Boha strach, že si na mě (který mu ostatně patřím) bude dělat nároky, že budu muset změnit život?

(Komentář: Mt 8,28-34)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 7. 2018

 Nejdřív se musím vyrovnat se svou vlastní realitou. Teprve potom mohu jít cestou nitra, teprve pak mohu své srdce pevně připoutat k Bohu.
 Lenoch dnes neudělá to, co může odložit na zítřek, a zítra neudělá to, co může odložit navždy. Jeho nejoblíbenějším pracovním dnem je – zítra.
 Ježíš posílá své učedníky po dvou. Na obou našich věrozvěstech je zřejmé, že se osvědčili. Podmínkou úspěchu při hlásání radostné zvěsti jsou bratrské vztahy. Vzor pro dnešní dobu, stavící na úspěchu jednotlivce!

(Komentář: Lk 10,1-9)

Myšlenky na pátek, 6. 7. 2018

 Dopřejme druhým, aby byli takoví, jací jsou, a pak můžeme být i my sami sebou.
 „Lenochy z nás činí pocit, že máme na něco právo, aniž bychom byli ochotni udělat něco pro to, abychom to získali.“
 Ježíš dokázal vidět a objevit člověka v tom, který měl možná jako celník nevalnou pověst a nad kterým mnozí ohrnovali nos. Chci se to také naučit, a tím zlidštit instituce, nemocnou společnost, ve které žiji.

(Komentář: Mt 9,9-13)

Myšlenky na sobotu, 7. 7. 2018

 Jenom pokorný člověk, jenž je ochoten přijmout své sepětí se zemí, své lidství, své stíny, se může setkat se skutečným Bohem.
 Lenocha nikdy nepřesvědčíš o jedné věci – nepřesvědčíš ho, že je líný. „Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících“ (Přísloví 26:16). I kdyby mu sedm mudrců říkalo, že je líný, nepřipustí si to
 Kristovo poselství vyžaduje stále nový přístup. Není určeno k zakonzervování. Nenechá se uzavřít do starých, byť úctyhodných obalů.

(Komentář: Mt 9,14-17)

Myšlenky na neděli, 8. 7. 2018

 Plody Ducha svatého v nás mohou růst jen tehdy, jestliže je nechceme všem ukazovat a především se jimi všude chlubit.
 Jedna babička slavila padesáté výročí svatby a sdílela tajemství svého dlouhodobého a šťastného vztahu: „V den svatby jsem se rozhodla, že si udělám seznam deseti manželových nedostatků, které budu kvůli našemu manželství přehlížet. Nikdy jsem se ale neobtěžovala takový seznam sepsat. Pokaždé, když pak udělal něco, co se mi nelíbilo, jsem si řekla: ‚Má štěstí, že je to jedna z těch deseti věcí!‘“
 Bůh nám často textem, který se čte při mši, touží něco sdělit. Někdy jde o poučení, jindy povzbuzení nebo i napomenutí. Nejednou můžeme narazit na to, že my však při čtení přestaneme vnímat. Jak neztratit pozornost? V jádru problému může být podobný postoj jako v evangeliu: „Vždyť my už víme…“ Vědět však neznamená porozumět. Dnešní neděle může být výzvou: Pojďme se rozhodnout chtít slyšet! Vždyť Bůh dnes oslovil právě nás!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 7. 2018

 Co se mnou Bůh zamýšlí a jak mě chce formovat, poznám ve své bezmoci.
 Fyzická přitažlivost nás může svést dohromady, ale to, co nás udrží spolu, je jedině růst v milosti.
 Vztah Hospodina k lidu, který chce získat, je přirovnán k manželskému svazku. Dokážeme pevností našich vzájemných vztahů Pána udržet mezi sebou?

(Komentář: Oz 2,16b.17b-18.21-22)

Myšlenky na úterý, 10. 7. 2018

 V tom, v čem tkví můj největší problém, spočívá i moje největší šance, tam je i můj největší poklad.
 Když tě někdo rozčílí, místo toho, abys reagoval naštvanými slovy nebo naštvaným mlčením, připomeň si, že ti Bůh takto dává další příležitost k „růstu v milosti“. A když si s některými příležitostmi, které sešle, neporadíš zrovna nejlépe, nedělej si starosti – on bude posílat stále další, dokud se to nepodaří!
 Falešný bůžek nemusí být zhmotnělý jako tenkrát. Na místo pravého Boha může být nastolen kult lži, sebeprosazování, uspokojení z falešného obrazu, který jsme si o Bohu sami udělali…

(Komentář: Oz 8,4-7.11-13)

Myšlenky na středu, 11. 7. 2018

 Tak jako je nemožné postavit loď bez hřebíků, tak se nemůže stát blahoslaveným člověkbez pokory.
 Zášť je jedním z nejdražších luxusů, které si můžeš dopřát. Hluboce zakořeněná nenávist požírá pokoj tvé mysli stejně, jako smrtelná rakovina ničí životně důležitý orgán.
 Z moudrosti poznání vyplyne touha po Bohu. Nevnucující se nabídka. Šance pro celý kontinent, jehož ochráncem je svatý Benedikt.

(Komentář: Př 2,1-9)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 7. 2018

 Tvůj pád bude tvým vychovatelem.
 Ve skutečnosti je jen málo tak smutných věcí jako člověk, který po léta žije v nenávisti.
 Kéž jsou i dnes rodinné vztahy obrazem Boží lásky! Budu myslet na rodiny, kde otcovská láska chybí…

(Komentář: Oz 11,1-4.8c-9)

Myšlenky na pátek, 13. 7. 2018

 Jestliže strom není zmítaný větrem, neroste a pořádně nezakoření. Tak je tomu i s námi: jestliže nejsme pokoušeni a pokušení nepřekonáme, nemůžeme dospět.
 Bez odpuštění se z života stane nekonečný kruh zášti a pomsty.
 Dokážu po svátosti smíření prožít podobnou radost z návratu? Obnovený Boží život ve mně má být rosou, novými květy!

(Komentář: Oz 14,2-10)

Myšlenky na sobotu, 14. 7. 2018

 Pokušení nás nutí k boji. Bez boje není vítězství. Vítězství není naší zásluhou. V bojích získáme tu zkušenost, že Bůh v nás jedná.
 Jedním z tajemství dlouhého a plodného života je odpouštět každému, odpouštět všechno a odpouštět každý večer předtím, než jdeš spát. Je to klíč k osobnímu pokoji.
 Když si uvědomím svou nedostatečnost, i já mohu očekávat Boží očištění. Podobnou „desinfekcí ohněm“ je svátost křtu se svým povoláním k všeobecnému kněžství.

(Komentář: Iz 6,1-8)

Myšlenky na neděli, 15. 6. 2018

 Je to vždy zázrak jeho milosrdenství, když Bůh dovolí, aby v nás zvítězilo to dobré.
 Veškeré naše poznání je jen částečné, i naše myšlení a naše prorokování je jen částečné…. I v tom nejlepším případě vždycky budeme omezeni svým porozuměním.
 Papež František často mluví o církvi, která se má vrátit ke svému základnímu úkolu hlásat evangelium. Apoštolové jsou dnes většinou vnímáni jako první biskupové, tedy profesionálové ve své roli. Avšak ve chvíli, kdy je Pán pověřil první misií, nebyli o nic větší profesionálové než jejich sou- sedé nebo my. A přeci mělo jejich počínání velký úspěch. Vše totiž stojí nejen na schopnostech, ale především na moci Boží. A ta může působit stejně i dnes!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 7. 2018

 Komu záleží především na tom být přesný a korektní, ten ze samého strachu před možnými chybami projde životem naprázdno. Jeho život zakrní.
 Někdy nám Bůh věci vysvětluje, a jindy na ně dává razítko „vysvětlím později“. Takže když jsi v pokušení zoufale zvednout ruce a říct „kdo ví“, vzpomeň si, že „Bůh ví“ a že pracuje pro tvé dobro a ke své slávě.
 Není i moje zbožnost někdy podobně křečovitá? Uvědomuji si, že hlavní a jedinou oběť přinesl Ježíš? Nesnažím se vlastní silou „dobýt nebe“, a neodvádím tak svou pozornost od potřebných?

(Komentář: Iz 1,10-17)

Myšlenky na úterý, 17. 7. 2018

 Odsuzování druhých činí člověka slepým k vlastním chybám. Mlčení při pohledu na druhé nám umožňuje jasnější sebepoznání.
 Otázka, s níž by se každý člověk měl vypořádat, není, co by dělal, kdyby měl prostředky, čas, vliv a vzdělání, ale co udělá s tím, co má.
 Plány nepřátel se neuskuteční, pokud budu mít pevnou víru, obstojím! I pro mě platí: hleď zůstat klidný a neboj se…

(Komentář: Iz 7,1-9)

Myšlenky na středu, 18. 7. 2018

 Vědět o pokušení a nebýt jím přemožen, to je cesta, která nás drží při životě, která nám stále znovu připomíná, že sami od sebe se nestaneme lepšími, ale že jenom sám Bůh nás může proměnit.
 Lichotník je člověk, který tě jednou rukou poplácává po zádech, ale druhou ti v některých případech vráží nůž do zad. Lichocení je něco, co ti druhý řekne tváří v tvář, ale neřekne to za tvými zády. Je to neupřímná chvála s neupřímným motivem.
 Tak, jak mluví Izaiáš ve jménu Boha, tak má být pevný hlas církve! Ona dnes na sebe musí vzít prorockou úlohu hlasatele pravdy!

(Komentář: Iz 10,5-7.13-16)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 7. 2018

 Důvěřujme v sílu, kterou nám daruje Bůh, v sílu, s níž přemáháme nepřátele své duše, s níž se můžeme osvobodit od překážek, které nám brání v životě.
 Lichotník pro tebe neudělá nic dobrého, lépe je ti s člověkem, který tě kritizuje, než s člověkem, který ti lichotí.
 Touha po Hospodinu, hledání jeho pravdy, žízeň po spravedlnosti. Jásot ze vzkříšení mého Pána kéž přemůže obavy všedních dní…

(Komentář: Iz 26,7-9.12.16-19)

Myšlenky na pátek, 20. 7. 2018

 To, co děláme, děláme proto, abychom se stali milujícími bytostmi. Proto je láska měřítkem všeho.
 Kdo domlouvá příteli, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk.
 Prorok věrně tlumočí Hospodinovu vůli. Král Chizkijáš (8. stol. př. Kr.) je opět uzdraven. Touha po vysvobození lidu a po Hospodinově domě jej pozvedá a motivuje! Co „nakopne“ mě?

(Komentář: Iz 38,1-6.21-22.7-8)

Myšlenky na sobotu, 21. 7. 2018

 Aby nás Bůh mohl svým slovem a svým Duchem proměnit, musíme mu být k dispozici, musíme se osvobodit od všeho toho, co nás vnitřně zatěžuje, uzavírá a ovládá.
 Chval vždycky střídmě, ale upřímně, a měj vždycky na mysli pro druhého to nejlepší.
 Touhu zmocnit se všeho, nač si vzpomenou, „zprivatizovat“ si i Boží věci vidíme i dnes u mocných. Toto vede i dnes k neštěstí. Když to vím, dokážu se proti tomu dle svých skromných možností postavit?

(Komentář: Mich 2,1-5)

Myšlenky na neděli, 22. 6. 2018

 Kdo zná sebe sama, ten chyby bratří nevidí.
 Přijímej chválu moudře, aniž bys bral sebe nebo člověka, který tě chválí, příliš vážně. Vždycky si pamatuj, že lichocení je zbraň, kterou satan použil k pádu Adama a Evy v zahradě Eden
 Učedníci jsou v plné práci, obsluhují zástup, hovoří s lidmi, obhajují mistra, naslouchají mu. Dokonce byli na první misijní cestě po dvojicích a zažili, že Boží moc byla s nimi. Ale Pán nevidí především výkon, ale je samotné. Bůh si všímá nás, výkon je až na nějakém druhém či dalším místě. První je člověk. A stejně Kristus reaguje, když uvidí zástup, který touží po Bohu. Řecké slovo, které zde zazní, označuje slitování či soucit. Bůh je soucitný a není lhostejný. Jak ale vyřešit nouzi všech? Brzy učedníci zažijí zázrak Božího soucitu. Nyní především vidí, že Ježíš je hluboce lidský!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 7. 2018

 Nikoho kvůli ničemu neposuzuj, nikoho nepomlouvej, a Pán ti dá klid.
 Muž prověřuje ústa, která ho chválí.
 Spolupatronka Evropy, maminka osmi dětí – z toho i jedné budoucí světice. Ratolest napojená na Krista. Jistě i s bolestí čištěná, prořezávaná. Jen tak mohla nést mnoho ovoce. Také já bez Krista nedokážu nic!

(Komentář: Jan 15,1-8)

Myšlenky na úterý, 24. 7. 2018

 Kdo sám sebe upřímně pozná, ten je milosrdný. Ve svém srdci totiž upřímně cítí, že my všichni potřebujeme Boží milosrdenství.
 Měl by sis pokaždé, když tě někdo chválí, položit otázku – udělá mě to namyšlenějším nebo šlechetnějším?
 Chci si uvědomit, co vyplývá z tohoto příbuzenství s Ježíšem. Povede to ke změně postojů k mému vlastnímu duchovnímu životu i k blízkým. Bude to na mně vidět?

(Komentář: Mt 12,46-50)

Myšlenky na středu, 25. 7. 2018

 Než jdeme spát, měli bychom se podívat na svůj hněv a odložit jej, aby se další den neprobral v podobě nejasné nespokojenosti.
 Neohánějte se zítřkem, protože nikdy nevíte, co další den přinese.
 Přímluvu maminky, která Kristovu zvěst nepochopila, náš Pán vlastně vyslyšel: Jakub umírá jako první z apoštolů!

(Komentář: Mt 20,20-28)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 7. 2018

 Sjednotíme-li se v kontemplaci s Bohem, už ani nevnímáme, co si o nás myslí lidé, už nedefinujeme sami sebe podle toho, co si o nás lidé myslí, už nám nezáleží na uznání, ale svůj pevný základ jsme našli v Bohu.
 Hřích je vždy záležitostí volby. Zvolíte-li si držet se hříchu, můžete se dostat na místo, kde už vaše schopnost říct „ne” bude oslabena, protože budete zotročeni tím, co jste si zvolili.
 Kdo má (ochotu a snahu), kultivuje tím i své lidství a přirozené schopnosti. Kdo je neochotný naslouchat a pěstovat v sobě život Božího slova, zbavuje se sám toho dobrého, lidského, co je v něm. A tak je mu „vzato i to, co má“…

(Komentář: Mt 13,10-17)

Myšlenky na pátek, 27. 7. 2018

 Nejsme zodpovědní za myšlenky, které nám přichází na mysl, ale za to, jak s nimi zacházíme.
 Je lepší mít podstav zaměstnanců, než si najmout lenocha; je lepší nemít nikoho, než mít lenivého.
 Rozsévač svým semenem nešetří. Záleží na půdě, kterou mu připravím. V tom je právě moje spoluzodpovědnost za Jeho práci.

(Komentář: Mt 13,18-23)

Myšlenky na sobotu, 28. 7. 2018

 Buď vrátným svého srdce a nedovol žádné myšlence vstoupit, aniž se jí vyptáš. Vyptávej se každé myšlenky: "Patříš k našim, nebo přicházíš od nepřítele?" A jestliže patří k tobě, naplní tě pokojem.
 Ať lenoch dělá cokoliv, zabere mu dvojnásobek času, než to dokončí, a buď to někdo bude muset po něm předělat, nebo výsledek bude muset být zahozen.
 Od Pána se chci učit trpělivosti. Není mým úkolem předčasně vytrhávat plevel. To On je pánem žní.

(Komentář: Mt 13,24-30)

Myšlenky na neděli, 29. 6. 2018

 Jako červ dřevo, tak ničí špatná myšlenka srdce. Kdo své myšlenky vyjeví duchovnímu otci, je okamžitě uzdraven, kdo však je skrývá, onemocní pýchou.
 Těm, kdo jsou na dně a mimo z legitimních důvodů, musíme projevovat soucit. Takoví lidé však potřebují více než dar; potřebují pomocnou ruku! Potřebují více než jídlo a oblečení; potřebují poznat smysl, důstojnost a vlastní hodnotu.
 Text Janova evangelia v šesté kapitole nabízí bohatý materiál k úvahám o eucharistii. Vyprávění začíná lehkou zápletkou – lidé nemají na opuštěném místě dostatek jídla. Ale již zde potkáváme první impulz k uvažování: Bůh vidí lidskou nouzi a umí ji řešit. Není lhostejný. Ježíš rozdává! A pomáhají zde apoštolové. Mají sami jen velmi málo, ale i s tím Bůh dokáže pracovat. Stačí toto „málo“ Bohu nabídnout.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 7. 2018

 Jasný denní řád, zdravá vyváženost modlitby a práce - to je cesta k vnitřnímu klidu.
 Abraham Lincoln nebyl významným mužem proto, že se narodil ve srubu; on byl významným mužem proto, že se z toho srubu dostal.
 Zatvrzelostí a pýchou lidských srdcí, zbožštěním toho, co za to nestojí, přijde pád společnosti. Přestože měla tolik šancí a Pán ji měl ovázanou jako bederní pás na svém těle…

(Komentář: Jer 13,1-11)

Myšlenky na úterý, 31. 7. 2018

 Mějme denně před očima smrt. Myšlenky na smrt nám umožňují, abychom každý okamžik žili vědoměji, abychom pociťovali, co je to dar života, a abychom jej denně plně prožívali.
 Všechny diktatury začínají šířením pomluv. Začne se lží, a jakmile je dotyčný člověk očerněn, je postaven před soud a odsouzen. Také dnes se v mnoha zemích používá tato metoda a ničí se svobodná komunikace. (Papež František)
 Úzkostné volání s vědomím vlastní ubohosti je předpokladem k tomu, aby se zjevila velikost a sláva Boží. Dokážu si připustit vlastní nedostatečnost a omezenost? Vzorem ať mi je svatý Ignác!

(Komentář: Jer 14,17-22)