† † †




Sebrané myšlenky dne - leden 2018




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na leden 2018:

    Evangelizační úmysl: Za náboženské menšiny v Asii - aby křesťané i ostatní náboženské menšiny v asijských zemích mohli svoji víru žít v plné svobodě.
    Národní úmysl: Za odpovědný přístup občanů k prezidentským volbám v naší zemi.


Myšlenky na pondělí, 1. 1. 2018

 Dobrý správce si je vědom, jaké dary a jaké poklady má k dispozici. Uvědomuje si, že z nich musí neustále čerpat. My jsme správcové, a je snad vzácnější dar v zásobách našeho nitra než víra?
 Místo toho, abys byl zklamaný z toho, kde jsi, přemýšlej optimisticky o tom, kam směřuješ.
 Pastýři zvěstují a vyprávějí. Nenecháváme si my radostnou zvěst raději pro sebe?

(Komentář: Lk 2,16-21)

Myšlenky na úterý, 2. 1. 2018

 Ve víře nic není nemožné a slova jako úzkost, strach a nebezpečí ztrácejí význam, takže věřící člověk kráčí životem v klidu a pokojně, s hlubokou radostí.
 Věř tomu, že všechno, co se děje, má nějaký důvod a dobré věci pocházejí z těžkých zkušeností.
 Jan svědčí o Ježíšovi tím, že odvádí pozornost od své osoby. Při našem zvěstování jde často o sebestřed-nost. Chybí tak smysl pro tajemství. Kéž i já svědčím o tom, že uprostřed nás je ten, kterého neznáme…

(Komentář: Jan 1,19-28)

Myšlenky na středu, 3. 1. 2018

 Když chceme být dokonalí, nemusíme udělat nic víc, než dobře konat své každodenní povinnosti.
 Neplýtvej energií na pomlouvání, na minulé problémy a negativní myšlenky, na věci, které nemůžeš ovlivnit. Investuj do pozitivních věcí v přítomném okamžiku.
 Jan poukazuje na velikonoční zkušenost. Beránek, který tiše snímá naše viny, je mezi námi!

(Komentář: Jan 1,29-34)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 1. 2018

 Poslušnost dělá vůli ohebnou. Dává člověku sílu ovládnout sebe sama, překonat lenost a odolávat pokušením. Poskytuje odvahu, s níž lze splnit i ty nejnáročnější úkoly.
 Stížnosti jsou jako zvracení – ty se po nich cítíš lépe, ale lidem kolem tebe je špatně!
 Jaké kouzlo osobnosti muselo z našeho Pána asi vyzařovat! Origenes říká: když chceš někoho přivést k Ježíši, ukaž mu, kde bydlíš. Jak se druzí cítí se mnou?

(Komentář: Jan 1,35-42)

Myšlenky na pátek, 5. 1. 2018

 Znát Ježíše, slyšet a milovat jej, důvěřovat mu, poslouchat ho a mít v nejhlubším nitru svého bytí podíl na jeho životě - to je náš cíl.
 Přemýšlej o své mysli jako o zahradě. Když vypleješ negativní a budeš zasévat pozitivní pouze jeden den, moc se toho nestane; když to ale budeš dělat každý den, můžeš vytvořit nádhernou zahradu.
 Chci k Pánu i k jeho církvi přistupovat bez předsudků. Ostatně: co dobrého může vzejít ze mě samotného…

(Komentář: Jan 1,43-51)

Myšlenky na sobotu, 6. 1. 2018

 Pokud chcete Krista milovat a v této lásce setrvat, musíte s ním být, rozmlouvat s ním a naslouchat mu každý den.
 Totalita nás svazovala velikou nesvobodou, o to větší jsme však měli svobodu vnitřní. Dnes máme velkou svobodu vnější, tu vnitřní jsme ale v tom chaosu a vřavě svodného života zdá se zcela ztratili.
 To, že i „pohané mají stejná dědická práva…“ musí otřást mou sebejistotou, pokud se snad pokládám za majitele pravdy. Otevřenost, s jakou se zjevila spása, ať je znakem Kristovy církve!

(Komentář: Mt 2,1-12)

Myšlenky na neděli, 7. 1. 2018

 V srdci křesťana bude pokoj a klid jedině tehdy, bude-li víra bdělá. Pokud víra spí, jsme v nebezpečí.
 Všichni se můžeme naučit, jak být citliví k hlasu Ducha. To není něco, co by bylo jen pro „významné lidi“ nebo pro ty, kdo jsou „duchovnější“ než ty. Bůh k tobě bude mluvit, pokud ty si uděláš čas mu naslouchat. Takovou citlivost získáme především tím, že ji průběžně procvičujeme.
 Křest Páně není totožný se křtem, jak ho později chápe křesťanství. K Janu Křtiteli přicházejí pokorní lidé, vědomi si svého hříchu a symbolicky se nechávají omýt vodou. Křest pro křesťany je především obmytím od dědičné viny a je to reálné odstranění této překážky. Ježíš ze sebe nesmývá žádnou vinu. On přišel, aby vzal náš hřích na sebe. A když toto své rozhodnutí ukázal (Jan Křtitel přesně vystihuje, že Ježíš není pokřtěn ve stejném významu jako ostatní lidé), zjevuje se celá Nejsvětější Trojice, protože na záchraně člověka se podílí všechny tři osoby Trojice. Znamená to, že naplno začal Boží projekt záchrany.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 1. 2018

 Víra znamená být připraven zemřít pro Krista, pro jeho přikázání, v přesvědčení, že taková smrt přináší život.
 Chceš mít schopnost zachovat si klid bez ohledu na okolnosti? Zachovat si chladnou hlavu, když je „horko“? Být nástrojem pokoje, ať jsi kdekoliv? Být nad okolnostmi místo pod nimi? Nauči se být citlivý k hlasu Ducha.
 Bezdětnost byla pro oba nepředstavitelně tíživá! Dle posledních vět v úryvku však byla překonána vzájemnou láskou. Mohu prosit za ty, kdo touží po dítěti…

(Komentář: 1 Sam 1,1-8)

Myšlenky na úterý, 9. 1. 2018

 Naděje je dar, díky kterému můžeme jít dál, i když se nám zdá, že Ježíš usnul. Děkujme Bohu za velký dar naděje.
 Bůh ti jinými slovy říká: „Žij podle mého slova (Bible) v každé oblasti svého života. Nauč se být citlivý na můj hlas; nauč se rychle reagovat a být poslušný. Mé jho je příjemné a mé břemeno lehké. Nikdy na tebe nedopustím nic, co by bylo příliš obtížné zvládnout nebo příliš těžké unést. Dávej mi své starosti – jednu po druhé, jak přicházejí. Raduj se v jistotě, že tě miluji, raduj se z mého zaopatření a z mé ochrany, a já splním touhy tvého srdce.
 Kéž si i já dovedu vylévat srdce před Hospodinem. On bude pak se mnou. Nejen v těžkých chvílích. A „postaví mě na nohy“.

(Komentář: 1 Sam 1,9-20)

Myšlenky na středu, 10. 1. 2018

 Dávej chudým a dáš sám sobě. To, co jsi odmítl dát druhým, si nebudeš moci ponechat.
 Bůh ti říká: "Ďábel je žalobce, proto bude neustále poukazovat na tvé chyby a bude ti říkat, že si nic nezasloužíš. Nenaslouchej mu, on je otcem lži! Zachránil jsem tě svou milostí a dal ti postavení v Kristu. Vidím tě skrze jeho prolitou krev, proto jsi v mých očích vždycky přijatý. Dej mi všechny své obavy a starosti. Začni žít v přítomnosti, ne v minulosti nebo budoucnosti. Hledej moje požehnání a najdeš ho. Raduj se ze života ve vší jeho plnosti, protože to je můj plán pro tebe pro tento rok."
 Citlivost a vnímavost k Hospodino-vým slovům splývá často s hlasem blízkých. I mně někdy trvá, než rozliším, zda mě volá právě On.

(Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 1. 2018

 Bůh od nás nikdy nechce něco, k čemu by nám nedal potřebnou milost. To nám dává naději a motivaci.
 Každý z nás dostal životní povolání a šťastní jsou ti, kdo ho najdou a naplní.
 Prohraná bitva musela být šokující! Ukořistění archy bylo zkouškou víry pro Izrael. Hospodin však byl nad tím vším…

(Komentář: 1 Sam 4,1-11)

Myšlenky na pátek, 12. 1. 2018

 Co se nakonec počítá, není, kolikrát jsme uspěli nebo padli, ale jak jsme po pádu znovu začali.
 Hliněnou nádobu lze snadno otlouct nebo ušpinit, na čem ale opravdu záleží, je to, co je uvnitř. A z venku, jakmile se umyje a vyčistí, je možné ji znovu použít. Takže to nemusíš vzdávat jen proto, že někdo zjistil, že jsi jako oprýskaná a zašpiněná hliněná nádoba.
 Samuel poukazuje na nebezpečí, lid jej však neposlechl; dějiny má i dnes v rukou Hospodin spolu s naší účastí. Se Samuelem soucítím, unést to není snadné.

(Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a)

Myšlenky na sobotu, 13. 1. 2018

 Abychom někoho více milovali, musíme s ním nejdřív trávit čas. Bez modlitby nemůžeme růst v lásce ke Kristu.
 Nebe neoceňuje to co máš, ale to co dáš.
 Ustanovení prvního krále, Saula; konečné vysvobození z moci nepřátel však dokoná Pomazaný, Mesiáš, Kristus.

(Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a)

Myšlenky na neděli, 14. 1. 2018

 Abychom přijali více a více světla Kristovy lásky, musíme očistit svůj život od hříchu. Proto musí být základní charakteristikou našeho vztahu s Pánem každodenní odumírání hříchu a růst v ctnostech.
 "Svět kráčí vpřed jen díky mnoha lidem, kteří razili cesty, stavěli mosty, snili a věřili, třebaže kolem sebe slyšeli posměšná slova."
 Není tak snadné přijmout a uvěřit, že Ježíš je skutečně Božím synem. Ale jak najít odpověď? Nabízí ji sám Pán. Stačí, když člověk vstane a zkusí s Ježíšem mluvit, vydá se za ním a sleduje, jak jedná. Není to nic složitého a není třeba se bát, že něco pokazíme. Má to však určitý háček. Nelze se vydat za Pánem a přitom neopustit nic z toho, co vytvářelo náš svět do okamžiku setkání s Kristem. Stačí poslechnout Ježíšova slova: „Pojďte a uvidíte“. Pán se nesmál možná naivní otázce učedníků, ani nevyčetl Ondřejovi, že přivedl ještě někoho cizího. Naopak hledá, co v člověku je, a každému nabízí jeho vlastní úkol.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 1. 2018

 Jedno z největších požehnání v životě je přítel, který se nám nebojí říct pravdu, i když bolí.
 I kdyby už nebyl nikdo kdo by si na nás vzpomněl, Ježíš bude vždycky kráčet s námi.
 Síla Kristových slov ať mě chrání před snahou vtěsnat jeho zvěst do starých měchů, vyspravovat jimi záplaty na šatech, které mi tak osvědčeně padnou, na které jsem zvyklý. Kéž právě novost Kristovy zvěsti naruší zabydlenost v našich falešných představách o Bohu.

(Komentář: Mk 2,18-22)

Myšlenky na úterý, 16. 1. 2018

 Nejúčinnější způsob, jak více milovat Krista, je každý den jej s čistým srdcem přijímat ve svatém přijímání.
 Chudoba je také postoj srdce, který brání považovat peníze, kariéru a luxus za životní cíl a za podmínku ke štěstí. Taková hudoba spíše vytváří předpoklad pro svobodné přijetí osobní a společenské zodpovědnosti, i navzdory vlastním omezením,v důvěře v Boží blízkost a milost.
 Ježíš i mě povzbuzuje k odvaze! Není ovšem mé křesťanství svazováno strachem, abych „něco neporušil“?

(Komentář: Mk 2,23-28)

Myšlenky na středu, 17. 1. 2018

 Začátek veškeré svatosti je pokorně přijmout, že bez Boha nic nemůžeme, ale naopak s ním, v něm a skrze něj je možné všechno.
 Bůh nám daroval kvetoucí zahradu, ale my ji proměňujeme ve znečištěnou planinu trosek, pouště a špíny. Nemůžeme být lhostejní k ničení ekosystémů. Kvůli nám tisíce druhů už nevzdají Bohu slávu svou existencí, ani nám nebudou moci předat svoje poselství. Na to nemáme právo.
 Na Ježíše dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Nekritizuji ty, kdo v jeho církvi konají dobro, ale třeba tím nabourávají mé představy?

(Komentář: Mk 3,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 1. 2018

 Nemůžeme poznat Boží vůli, pokud se nemodlíme.
 Papež František chce změnit italské znění textu modlitby Otčenáš. Vadí mu znění pasáže „a neuveď nás v pokušení“. Proč? „Bůh, jenž nás uvádí v pokušení – to není dobrý překlad. Francouzi text změnili na ,a nenechej mě podlehnout pokušení‘. To my podléháme pokušení, není to Bůh, kdo nás svádí a pak pozoruje, jak si počínáme. Otec něco takového nedělá, naopak – okamžitě pomáhá se zvednout,“ vysvětlil papež televizi TV2000 svou výhradu k italskému překladu modlitby. „To ďábel člověka uvádí v pokušení,“ shrnul.
 I dnes mnozí neduživí a nemocní vyhledávají Kristovu církev. Kéž je to pro mě jeden ze znaků její pravosti!

(Komentář: Mk 3,7-12)

Myšlenky na pátek, 19. 1. 2018

 Čím víc člověk usiluje o jednoduchost ve svém životě, tím víc pokoje nalézá, neboť není plný starostí o mnoho věcí.
 Žádné Boží dítě není vyloučené v Jeho očích. Svěřuje poslání každému z nás.
 Jak rozdílné povahy byli apoštolové! Výzva pro dnešní vztahy v církvi. Společný úkol – kázat a vyhánět zlo – má nástupce apoštolů spojovat.

(Komentář: Mk 3,13-19)

Myšlenky na sobotu, 20. 1. 2018

 Ptáte-li se mne, jaké jsou cesty k Bohu, řeknu vám, že první je pokora, druhá je pokora a třetí je pokora.
 Všichni máme Bohem svěřené talenty. Nikdo nemůže říci, že je tak chudý aby nemohl něco nabídnout druhým.
 Nehrozí podobné nepochopení každému, kdo věrně a s opravdo-vostí následuje Ježíše?

(Komentář: Mk 3,20-21)

Myšlenky na neděli, 21. 1. 2018

 Pokora není nic jiného než pravda, zatímco pýcha není nic jiného než lež. V ten okamžik, kdy nás Bůh vidí plně přesvědčené o vlastní nicotnosti, tehdy nám podává ruku.
 Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný. Zkusme zajistit aby lidé s postižením byli vždycky přijímaní ve společenstvích kde žijí.
 Velmi podobný text povolání jsme slyšeli vyprávět sv. Janem, i sv. Markem. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledající učedník. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 1. 2018

 Klíčem k radosti je správné pořadí životních priorit: Ježíš - druzí - já.
 Kolik jen otevřenosti je potřeba abychom přivítali ty kteří se cítí sami a zmatení ve svém hledání smyslu života!
 Celou generaci, čtyřicet let, trvalo kralování Davidovo. Dokázal se přenést i přes vlastní selhání. Bůh zástupů (jemu svěřených!) byl totiž s ním i s jeho lidem. A právě toto vědomí je spojovalo…

(Komentář: 2 Sam 5,1-7.10)

Myšlenky na úterý, 23. 1. 2018

 Dobrá, poctivá, upřímná a pravidelná zpověď je sama o sobě aktem pokory, pokud zcela otevřeně pojmenováváme své hříchy. A je také zdrojem milosti a ctnosti.
 Nemůžete se skrýt za náboženskou maskou … dříve nebo později maska sklouzne.
 Radost z Hospodina se může projevovat i tancem. Bohoslužba má být projevem živého vztahu. Nepůsobíme občas moc smutně, spíš pohřebně?

(Komentář: 2 Sam 6,12b-15.17-19)

Myšlenky na středu, 24. 1. 2018

 Trvalý pokoj najdeme jedině tehdy, když se necháme vést Boží vůlí, nikoli svou vlastní.
 Ani nám se samota naši vlastní třinácté komnaty nevyhne. Vyznávat něco jen na oko se snadno zvrhne do laciného scénáře nekonečných telenovel. A přiznat sem tam něco taky nestačí. Své hříchy vyznáváme proto, abychom našli vykoupení, záchranu a věčný život. Proto sdílíme naše tajné třinácté komnaty s důvěryhodnými přáteli, abychom prostřednictvím obyčejných lidských vztahů s tim, koho milujeme, poznali realitu nadpřirozeného vnitřního uzdravení.
 Nátan otevírá před Davidem nový horizont. Teprve my, lidé Nového zákona, plně pochopíme… A doceníme?

(Komentář: 2 Sam 7,4-17)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 1. 2018

 Hodnota vytrvalé modlitby není v tom, že nás Bůh uslyší, ale že my konečně uslyšíme Boha.
 Nikdy nejde o to, abys byl stejně dobrý jako druzí, jen o to, být sám sebou! Přestaň se porovnávat s druhými lidmi a místo toho využij čas na to, abys objevil své silné stránky. Narodil ses s určitým záměrem a tento záměr může být překvapivě jiný, než jsi dosud očekával.
 Ježíš se i dnes ztotožňuje se svou církví. Zejména tam, kde je pronásledována. Budu prosit, aby se i dnes mnozí zaslepení setkali se Vzkříšeným!

(Komentář: Sk 9,1-22)

Myšlenky na pátek, 26. 1. 2018

 Pokud je cílem našeho života připodobnit se Kristu, pak je poslušnost způsobem, jak se k tomu dopracovat.
 Strach z nepřijetí je dnes jeden z největších zdrojů osamělosti a ani internet tento problém nevyřešil, protože hluboko uvnitř všichni toužíme po intimitě, ne po informacích.
 Tak upřímná a vřelá slova kéž zazní i mezi dnešními nástupci apoštolů. Namísto kritiky, ne-souladu, podezírání. Vždyť sloužíme stejnému Pánu jako Pavel a jeho žáci.

(Komentář: 2 Tim 1,1-8)

Myšlenky na sobotu, 27. 1. 2018

 Bůh mě nestvořil jen tak pro nic. Stvořil mě, abych pro něj vykonal určitou službu. Svěřil mi dílo, které nesvěřil nikomu jinému. Mám své poslání. Proto mu důvěřuji.
 Když lidem dovolíš nahlédnout do svého soukromého světa, uvidíš, že tě přijmou mezi sebe. A pokud jsi to dosud nikomu nedovolil, věz, že největší užitek bys z toho měl ty!
 Nebál se prorok Nátan, když tvrdě říkal pravdu? Někdy se kompromisy prostě nehodí! Dovedu se vůbec ozvat, když je to potřeba?

(Komentář: 2 Sam 12,1-7a.10-17)

Myšlenky na neděli, 28. 1. 2018

 Bůh sesílá slunce a déšť na spravedlivé i nespravedlivé z laskavosti; a laskavost je sestrou lásky, která přemáhá nenávist.
 Lidé nejistí sami sebou to mají těžší, protože své zoufalství nechtějí dát najevo, protože vidí sami sebe jako nedostačující a selhávající. Pokud potřebuješ pomoc profesionálního poradce, lékaře nebo pastora, oslov ho a objednej se k němu! Dlužíš to sám sobě! Vstaň a řekni dnes: „Pán je můj pomocník, nebudu se bát…
 Text dnešního prvního čtení byl obecnou normou pro rozlišování nového proroka. Hlásal Ježíš ve jménu jiných bohů? Nebo snad Božím jménem říkal svoje názory? Jestliže vyhání zlé duchy a má nad nimi moc, pak je zde velmi silný rozlišovací prvek, který má pomoci poznat, kdo Kristus je. Takovou moc má jedině Bůh!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 1. 2018

 Ohleduplnost je počátkem velké svatosti. Naučíte-li se umění být pozorní vůči druhým, budete se stávat den za dnem podobnějšími Kristu.
 „Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení“ (Židům 13:3).
 V posedlém se zlý duch silně zabydlel. Bál se uzdravení. Chci si brát příklad z mého Pána v jeho boji se zlem. A zlo poslat tam, kam patří

(Komentář: Mk 5,1-20)

Myšlenky na úterý, 30. 1. 2018

 Velkodušný člověk rychle odpouští a nechová v srdci zášť, přehlíží malichernosti a pochybnosti přenechává druhým.
 Nemluvňata a malé děti do tří let věku jsou neuvěřitelně zranitelné. Pokud jim rodina nedá pocit bezpečí, lásky a péče, společnost za to v budoucnu zaplatí hroznou cenu.
 Možná, že Ježíš chce podobně uzdravovat celou společnost. Možná chce použít mé ochoty, abych jako on podal nemocným ruku. Uzdravení dcerky představitele synagogy je toho výmluvným znamením.

(Komentář: Mk 5,21-43)

Myšlenky na středu, 31. 1. 2018

 Nic neskrývej před svým zpovědníkem, neboť nemocný může být uzdraven pouze léčením ran.
 Když bude dítě více jak tři dny ležet v pokakaných a pročůraných plenkách, nebo když se děti neochrání před popáleninami, bitím, nebo jsou vystaveny naprostému nezájmu, do jejich krve se vyplavuje množství stresových hormonů – kortizolu a adrenalinu. Tyto hormony bombardují mozek dítěte a poškodí ho tak, že se po zbytek svého života neumí vžít do toho, co cítí nebo prožívají druzí. Reálně tak ztrácejí schopnost empatie s těmi, kdo trpí.
 Máme podobnou zkušenost i dnes. V případě nepřijetí je třeba nerezignovat, ale jít dál…

(Komentář: Mk 6,1-6)