Myšlenky na sobotu, 1. 12. 2018

† Boží nabídka daru spásy je skutečně všeobecná. Nikdo z ní nikdy není vyloučen, nikomu nebude odepřena. Bůh takto jedná proto, že jeho láska je nevyčerpatelná.
† Tvůj věk nebo tvé pohlaví nejsou pro Boha žádným problémem. Jen ho požádej, aby znovu roznítil tvou víru a znovu zostřil tvůj zrak.
† Nový Jeruzalém, sestupující od Boha, ať je mou nadějí a domovem!

(Komentář: Zj 22,1-7)

Myšlenky na neděli, 2. 12. 2018

† Kdo nemá cíl a kdo se do cíle netěší, ten se asi sotva vydá na cestu.
† Bible říká: „… neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra“ .
† Ježíš přišel proto, aby každý člověk mohl přijít k Bohu na konci své pouti! Ba co více, aby celý svět mohl přes veškeré zasažení zlem být proměněn k oslavě Boží. Ježíš nepotřebuje lidi vyděsit. Ale touží ukázat, jak zásadní věci se pod rouškou obyčejného všedního života odehrávají. Každý život je významný, každá událost dějin hraje roli. Běda těm, kteří jsou lhostejní, ale stejně tak běda těm, kteří jsou zmítáni kdejakými „úkazy“, které během dějin nastanou, či vymýšlejí všelijaké konspirační teorie. Strach sám o sobě není dobrý rádce.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 3. 12. 2018

† Nezbytnou výbavou pro hledání Boha je pokora a otevřenost.
† Nedovol ďáblu, aby se vetřel do tvého života. Satan nechce, abys věděl, že máš Bohem danou pravomoc omezit jeho jednání ve svém životě. Ty to ale víš, tak toho využij!
† Touha překovat zbraně v nástroje k obživě vychází z lidského srdce, toužícího po spravedlnosti. Chceš-li mír, čiň spravedlnost. I v nejbližším okolí.

(Komentář: Iz 2,1-5)

Myšlenky na úterý, 4. 12. 2018

† Každodenní věrnost v hledání a naplňování Boží vůle znamená sice často namáhavé, ale také smysluplné budování pevných základů našeho života s Bohem.
† Mnozí chceme dávat lidem, které milujeme, z důvodů, v něž věříme. Strach nám ale brání. Obáváme se, že když dáme, nebudeme možná mít dost pro sebe. Takže místo zasévání svá semena shromažďujeme a míjíme tak sklizeň, kterou nám Bůh zaslíbil.
† Duch Hospodinův působí, že je vše překvapivě mírné, pokojné, schopné dalšího soužití. Taková je Jeho evangelizace. Možná na rozdíl od našeho nesnášenlivého, nekompromisního hlásání.

(Komentář: Iz 11,1-10)

Myšlenky na středu, 5. 12. 2018

† Má-li být láska pravá, musí dát svobodu, byť si je dobře vědoma rizika zklamání. Milovat lze jen dobrovolně, nebo vůbec.
† Tak, jako se učíš dávat, musíš se naučit i přijímat. Když ti Bůh dává, často to dělá prostřednictvím lidí. Takže nedovol pýše nebo předsudkům, aby ti zabránily přijímat od druhých, protože Bůh jim chce dát sklizeň ze semen, která zaseli do tvého života. Nevyhýbej se sklizni, ani své ani jejich.
† Bůh jako hostitel! Obraz, který mě naplňuje radostí. Je tu někdo mnohem mocnější, který to se mnou myslí dobře!

(Komentář: Iz 25,6-10a)

Myšlenky na čtvrtek, 6. 12. 2018

† Co je víc než být Ježíši stále nablízku, být součástí všech těch velikých věcí, dokonce na nich mít svůj osobní podíl? Takové nasazení žádá člověka celého. Ježíšův učedník mu prostě patří bezvýhradně a napořád.
† Věrnost je charakteristikou svobodných, dospělých a zodpovědných lidských vztahů.
† Bůh jako hostitel! Obraz, který mě naplňuje radostí. Je tu někdo mnohem mocnější, který to se mnou myslí dobře!

(Komentář: Iz 25,6-10a)

Myšlenky na pátek, 7. 12. 2018

† Věřící člověk neutíká od svých problémů k víře v Boží zázraky, ale naopak vyzbrojen důvěrou v Boží pomoc sám jde podle svého nejlepšího vědomí a svědomí správným řešením vstříc.
† Nemůžeš milovat jen pokud se Ti to "vyplatí". Láska se ukazuje pouze tehdy, když překračuje hranice sebezájmu a když se dává bezvýhradně.
† Bloudící dostanou rozum; mrzí mě, že k tomu ještě nedošlo… Ale i tím směrem má vést mé adventní těšení a touha.

(Komentář: Iz 29,17-24)

Myšlenky na sobotu, 8. 12. 2018

† Určitě bude rozdíl, když člověk snáší nějaké utrpení s vnitřním vzdorem a nepřijetím a tím, když naopak to vše uchopí jako příležitost přimknout se ke Kristovu kříži a spolu s ním jej obejmout.
† Nikdo se nemůže klamat tím, že si myslí: "Jsem v pořádku, protože nedělám nic špatného". Nestačí jen nečinit zlo, protože je tady dobro, které je třeba dělat!
† Maria učinila konec nepřátelství. Adventní červánky ať jsou pro mě znamením, že počalo svítat na lepší časy. Pro každého křesťana zde platí: ano, bude líp!

(Komentář: Gn 3,9-15.20)

Myšlenky na neděli, 9. 12. 2018

† Nepovažujme nabídku duchovního vedení za omezování, nýbrž za službu, která nám pomůže ušetřit si mnohé bloudění a zbytečné vysílení i ztrátu času.
† Nenásleduj Ježíše jenom tehdy když cítíš že se Ti to líbí. Spíš Ho hledej každý den. Najdi v Něm Boha který Tě vždycky miluje, který je smyslem Tvého života a silou, která Ti pomáhá se dávat.
† Události spojené s příchodem Ježíše nejsou jen nahodilým momentem, ale přesně odpovídají Božím proroctvím. Staly se ve zcela konkrétní době a na konkrétním místě. Tady stojí evangelium silně realisticky „nohama na zemi“. A přeci mluví o Bohu, zázracích, věčnosti… Víra podle evangelia není odrazem naivních snů, ale poznanou a ověřenou skutečností, kterou člověk objevil, prozkoumal a na základě mnoha svědectví, vlastního poznání a zkušenosti s Bohem přijal. Co pro nás osobně znamená „připravit cestu Pánu“?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 10. 12. 2018

† Do Božích věcí lidský zrak nevidí, ale zato o nich může mnoho vytušit lidské srdce: nemá problém důvěřovat lásce. A od lásky očekáváme jen ta nejradostnější překvapení.
† Prvním krokem k poznání Ježíše Krista je rozpoznání naší vlastní chudoby a naší potřeby být zachráněni.
† Co vynalézavosti a odhodlání vedlo k rozebrání střechy, jen aby se projevila Ježíšova uzdravující moc! Nestíním? Nestojím někdy uzdravujícímu Pánu v cestě?

(Komentář: Lk 5,17-26)

Myšlenky na úterý, 11. 12. 2018

† Nechtějme hned vše do důsledku chápat. Postačí, když zprvu budeme ochotni Bohu alespoň důvěřovat. Koneckonců - i schopnost důvěřovat potřebuje v dnešním světě uzdravení.
† Kde je hřích tam je také milosrdný Pán Bůh, který odpouští když k Němu přijdeš.
† Pokud patřím do stáda 99 věrných ovcí, nechci se na pastýře zlobit, když mě opustí a vydá se za tou jednou ztracenou. Nebudu mu to vyčítat, ale budu se radovat spolu s ním, až ji najde.

(Komentář: Mt 18,12-14)

Myšlenky na středu, 12. 12. 2018

† Pokud má někdo pocit, že jeho úkol či práce je ponižující, pak ho vysílí třebas nepatrné břímě. Pán Ježíš ovšem neslibuje ubrat z těžkostí lidského bytí, nýbrž nás chce učit správně je nést.
† Snažme se modlitbou a činy vzdálit svá srdce, svá slova a skutky od každého násilí, abychom tak pečovali o náš společný domov.
† Jho a břemeno mého pastýře netlačí a netíží. Ale často my sami si „nakládáme“ – i svými hříchy. Anebo i tím, že si dokazujeme, jací jsme „borci“.

(Komentář: Mt 11,28-30)

Myšlenky na čtvrtek, 13. 12. 2018

† Bůh vždycky vyjadřuje a účinně projevuje soucit s těmi nejnepatrnějšími. Hospodinův zájem se znovu vytrvale obrací k chudákům a ubožákům, k lidem, kteří se cítí být bídnými.
† Můžeš vybudovat budoucnost svýma rukama, svým srdcem, svou láskou, svými city, svými sny. Společně s ostatními.
† Jan Křtitel uzavírá starý věk a otevírá nový. Nový věk otevírá každý, kdo připravuje cestu Pánu! Je to inspirace i pro naši dobu.

(Komentář: Mt 11,11-15)

Myšlenky na pátek, 14. 12. 2018

† Spolehlivým znakem potvrzujícím naši příslušnost k Božímu světu je zakoušet úděl Božího služebníka trpícího pro svou věrnost a oddanost Boží věci.
† „Žně budou pro každého z nás setkáním s Pánem. Bude to setkání, na kterém každý z nás řekne: »Toto je můj život. Taková je kvalita mého života. Pochybil jsem?«. Všichni bychom to měli říci, protože všichni chybujeme. Dělal jsem i dobré věci, všichni děláme dobré věci. A ukázat Pánu toto obilí.“
† I dnes slyšíme kritiku: jeden představitel církve je příliš lidský, druhý zase moc upjatý! Ježíš, dokonalý ve svém lidství i božství tak není přijímán…

(Komentář: Mt 11,16-19)

Myšlenky na sobotu, 15. 12. 2018

† Kdyby se o letošním adventu v našem nitru probudilo odhodlání zahořet horlivostí pro Pána a nést jeho slovo jako planoucí pochodeň, nepochybně by i někteří z našich blízkých alespoň v duchu spočinuli šťastní před Hospodinem.
† Prospěje nám, budeme-li přemýšlet o konci. Myšlenka na konec nám pomáhá jít vpřed. Není to statická myšlenka. Je to myšlenka jdoucí kupředu, protože je nesena ctností naděje. Ano, nadejde konec, ale tím koncem bude setkání. Setkání s Pánem. Je pravda, že bude vyúčtováním toho, co jsem učinil, ale bude také milosrdným, radostným a šťastným setkáním. Myslet na konec, na konec stvoření, na konec vlastního života je moudrost. Tak si počínají moudří.“
† Likvidace nepohodlných hlasatelů pravdy pokračuje do našich dnů. Vzpomenu na pronásledované, na pracovní tábory. Jejich denní advent pro ně trvá nekonečná léta…

(Komentář: Mt 17,10-13)

Myšlenky na neděli, 16. 12. 2018

† Každý dotek Boží radosti může proměnit srdce člověka a třebas i přiblížit jeho setkání s Boží láskou o nadcházejících svátcích.
† Papež František uvažuje nad invokací „Pros za nás hříšné“ a vysvětluje rozdíl mezi hříšným a zkaženým člověkem. „Kdybych řekl, že nejsem hříšník, byl bych nejzkaženější ze všech“, podotýká a dodává: „Maria nemůže být matkou zkažených, protože takoví lidé jsou schopni matku prodat, stejně jako prodávají příslušnost k rodině či národu. Hledí si pouze svého hospodářského, intelektuálního a politického prospěchu. Podstupují sobeckou, řekl bych až satanskou volbu. Zavírají dveře zevnitř, a Maria tak nemůže vstoupit. “
† Je strhující vidět děti, které se těší třeba na vánoční stromeček a dárky. Těšíme se my? Ne však na „Ježíška“, ale na skutečného mesiáše. Známe už mnohem více aspektů života, poznali jsme bolest a zklamání, sny jsme možná vlastní vinou proměnili v trosky… Najednou více rozumíme pojmů vykoupení, záchrana, náprava poničeného… Pán nepřichází uhasit požáry našich selhání. Přichází, aby nás dovedl k Bohu, k dobrému milujícímu Otci. Jeho záchrana nestojí na moralizování či plnění norem, ale na ohni Boží lásky. Nejsou to námi dobyté stupně vítězů, ale jeho záchrana. On proměnil dřevo kříže utrpení na zářící strom života, který přináší dar spásy.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 17. 12. 2018

† Nestačí se na příchod Mesiáše jenom těšit, je třeba též přijmout osobní zodpovědnost a něco konkrétního udělat pro jeho přijetí - a to třebas i za cenu osobních obětí.
† Zkažení lidé nepotřebují matku ani otce, sounáležitost s národem, vlastí, rodinou. Žijí ve svém sobectví, jehož otcem a učitelem je ďábel.
† V rodokmenu našeho Pána se odrážejí dějiny Izraele. Jeho Vtělení dává smysl celému kosmu. Je dovršením Boží lásky ke svému dílu – k člověku!

(Komentář: Mt 1,1-17)

Myšlenky na úterý, 18. 12. 2018

† Naší horou, na jejíž vrchol máme v adventu vystoupat, je Boží slovo. Podle něj máme orientovat svoje každodenní kroky, jím vedeni se učíme kráčet po Božích stezkách.
† Matka Boží přijímá naprosto všechny. Doprovází na cestě nás, hříšníky, a to každého s jeho osobními hříchy, a modlí se za nás hříšné. Měli bychom se Marii svěřovat slovy: Jsem hříšník, přesto mne opatruj...A ona nás chrání.
† To, že Josef vzal svou ženu k sobě znamená, že byl připraven snášet mnoho řečí v okolí. Náš Pán vstupuje do našich životů i dnes mnohdy s výzvou, co jsme ochotni pro něj snést.

(Komentář: Mt 1,18-24)

Myšlenky na středu, 19. 12. 2018

† Anděl je Boží posel. Poslem může být každý z nás, a obsah poselství rovněž známe. Nejsou kolem nás lidé, kteří by si zasloužili anebo potřebovali seznámit s obsahem této radostné zvěsti?
† Papež František se vzpomínkami vrací do svého dětství: „Když moje maminka hovořila o nás, svých pěti dětech, říkávala: Mé děti jsou jako prsty na ruce. Jsou rozdílní, ale když mne píchnou do jednoho prstu, bolí stejně jako kterýkoli jiný“.
† Hospodin ukazuje svou sílu a moc paradoxně: s příchodem Dítěte! Proč klesá v bohatých zemích počet narozených dětí? Boží přítomnost nejde dohromady s lidským sobectvím…

(Komentář: Sd 13,2-7.24-25a)

Myšlenky na čtvrtek, 20. 12. 2018

† Náš advent je budováním základů na skále. Jsme znovu vybízeni, abychom očistili svůj osobní vztah s Ježíšem od balastu všeho povrchního, prázdného či polovičatého.
† Maria je pro nás požehnáním, protože je matkou naší nahoty. Hřích nás vysvléká a obnažuje, ona nás pokaždé zakryje.
† Zastínění mocí Nejvyššího… Pokaždé, když se mé „já“ umenší, když jdou mé plány a představy stranou, mohou se dít veliké věci!

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na pátek, 21. 12. 2018

† Pokud někdo nepřipouští možnost, že by do jeho života vstoupil Bůh jako ten, který dává nový směr a obrací kroky člověka k jiným cílům, nemá šanci zakusit ve svém srdci dotek Boží přítomnosti.
† Prvořadou funkcí pravdy není odsoudit toho, kdo se mýlí, nýbrž přinést radost do srdce toho, kdo žije v pravdě. Lidsky nejpřesvědčivějším argumentem pro pravdu je radost, kterou překypuje život těch, kdo v ni věří.
† Jak radostné vítání klíčícího života! Máme však právo slavit advent tam, kde je těhotenství bráno jako přítěž?

(Komentář: Lk 1,39-45)

Myšlenky na sobotu, 22. 12. 2018

† Bůh s námi nehraje na schovávanou, ale naopak se nám často staví do cesty tak nápadně, že o něj můžeme někdy téměř "zakopnout".
† Láska musí být pravá. Mít rád znamená pomáhat příteli na jeho cestě k pravdě, nikoli k tomu, aby měl zálibu v iluzích. Není lásky bez pravdy, není však ani pravdy bez lásky.“
† Mnozí jsou sesazeni z trůnů, na kterých se uvelebili, když předtím vystrnadili Boha, který jim překážel. Mariina pokorná služba u Alžběty však vítězí. Ježíš patří právě poníženým a všem, které druzí odstrkují.

(Komentář: Lk 1,46-56)

Myšlenky na neděli, 23. 12. 2018

† Přesvědčivě žitá naděje má strhující sílu a působivost. Může se dokonce stát silným nástrojem evangelizace v tomto světě.
† Zvykli jsme si již na myšlenku, že nám přírodověda poskytne definitivní pravdu, která bude alternativou k té náboženské. Dnes však víme, že nám věda poskytuje takový model chápání reality, který je co do určitosti stále skrovnější, než realita samotná, a navíc je v čase nestálý. Uvádí nás tak do tajemství stvoření, ale neodtajňuje ho.
† Příběh Marie spěchající za Alžbětou vždy znovu fascinuje jednoduchostí i silou. Vždyť Matka mesiáše nemůže ani domyslet, jak vzácné dítě nese ve svém životě, když s prostou upřímností přichází ke své starší tetě, aby jí pomohla. Uvěřila Bohu a on jí bude postupně ukazovat, jak velké věci skrze ni koná. Není to vzdálené našemu životu. Když se pokusíme porozumět obyčejným pozváním, která nám Bůh klade na srdce, i v docela obyčejných situacích, třeba při úklidu doma…, setkáváme se s jednajícím Bohem. I v obyčejných všedních momentech je Pán s námi a jedná, možná právě v těchto dnech bude skrze nás konat velké věci.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 24. 12. 2018

† Bůh člověku opravdu vychází naproti daleko víc, než by si člověk zasloužil nebo měl nárok. Aby však vůbec Bůh mohl vyjít, musíme nejdříve my sami vykročit na cestu.
† Vědy, zejména humanitní, nejsou neutrální. Nevyhnutelně se u některých vědců pojí s ideologií, která vědu, jež je svojí povahou otevřená, transformuje na hotovou interpretaci reality, na světonázor.
† V tichosti a v pokoře žasnu: není jiné náboženství na světě, které by bylo tak blízko člověku!

(Komentář: 2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16)

Myšlenky na úterý, 25. 12. 2018

† Skutečná radost z Ježíšova narození v našem nitru vytryskne až tehdy, když v sobě vybojujeme zápas o víru a o poslušnost Božímu slovu.
† Myslitelé někdy chtějí mít více pravdu, než mít kolem sebe lidi, které milují a ne vždy se cítí dobře při vyjadřování emocí nebo náklonnosti, takže mohou působit spíš jako příjemci než jako dárci. Nemají rádi, když jim dojdou argumenty nebo když je někdo přerušuje. Mnohdy si vychutnávají samotu. Nejsou ale duchovnější než my ostatní; prostě jen mají menší potřebu být ve společnosti lidí. Ale duchovně můžeš růst jen tak, že dáváš druhým a zároveň od druhých sám přijímáš. Proto mohou myslitelé upadnout do hříchu Necitlivosti vůči druhým.
† Bůh se sděluje člověku tím nejsrozumitelnějším způsobem. To, že jej vlastní nepřijali, chci vynahradit ještě větší láskou k Němu!

(Komentář: Jan 1,1-18)

Myšlenky na středu, 26. 12. 2018

† Dějiny spásy se nedají sledovat z tribuny, z lóže pro diváky. Každý je jejich účastníkem, podobně jako se ani sám život nedá prožít nejdřív jen tak na zkoušku.
† Myslitelé mají často problém přijmout „víru“ a většinou jsou upřímnými pochybovači. Víra a rozum nejdou nutně proti sobě. Život ale přinese i situace, které rozum sám vyřešit nemůže, a právě tehdy potřebuje víru i myslitel.
† Když nemohli obstát před jeho moudrostí, velmi se rozzuřili. I já mohu být vystaven podobnému nebezpečí. Když mi dojdou argu-menty, sáhnu druhým na čest. Může to být horší, než rána balvanem.

(Komentář: Sk 6,8-10; 7,54-60)

Myšlenky na čtvrtek, 27. 12. 2018

† O tom, zda se kdo otevře naplno Božímu slovu a vloží v něj svou naději, zda se odevzdá do Ježíšových rukou a ztotožní s ním svůj život, rozhoduje každý člověk zcela sám.
† Umělci milují a vidí krásu i tam, kde ji druzí nevidí, umí ji vytvářet a tak obohacují nás všechny. Vnášejí barvu do světa, který by byl jinak šedivý. Někdy ale nejsou schopni žít v reálném světě s jeho problémy a tlaky. Ta citlivost, která je činí kreativními, je často zotročuje houpačkami emocí, které odrazují jejich příznivce a ničí i samotné umělce. Proto čím talentovanější jsi, tím více musíš být ukázněný.
† Jan se nebál zůstat v pozadí, i když běžel rychleji. Ponechal prvenství zdvořile Petrovi. Vzor pro vztahy v církvi!

(Komentář: Jan 20,2-8)

Myšlenky na pátek, 28. 12. 2018

† Tím nejhlavnějším je v Božím bytí překypující hojnost lásky. Té lásky, která nejen odpouští a usmiřuje, ale navíc i uzdravuje a dává nový život všemu, co se skrze hřích stalo neplodným.
† Ani ti, které Bůh povolal, aby vybudovali významné církve a vedli službu, nejsou imunní vůči pokušení. Všude, kde je velký talent, je i velké pokušení.
† Budu myslet na všechny, kdo z důvodů ohrožení prchají ze svých domovů. I dnes se usiluje bezbranným dětem o život. Důvodem je sobectví. Neohrožuje to dnes naši společnost?

(Komentář: Mt 2,13-18)

Myšlenky na sobotu, 29. 12. 2018

† Boží velikost, ač skryta láskou, bude pro člověka vždy obrovským a nepochopitelným tajemstvím. A toto Boží tajemství nelze přijmout rozumem, nýbrž poslušností.
† Cílevědomí chtějí mít vliv, takže mohou být v pokušení ukazovat se v tom nejlepším světle a ze svého výkonu mohou nakonec učinit modlu. Nevyzrálý cílevědomý člověk může vypadat, že slouží Bohu, či lidem, ale vlastně slouží sám sobě. Pýcha je hříchem, který se jich velice snadno přichytí.
† I mě mrzí, že dodnes mnozí Ježíšovi odporují. Chci mít tak účast s Marií v její bolesti. V tiché chvíli mě to může naplnit soucítěním s celou církví!

(Komentář: Lk 2,22-35)

Myšlenky na neděli, 30. 12. 2018

† Maria nás učí, že největší sílu našemu křesťanskému svědectví nedodají naše výsledky, nýbrž radost z toho, jak je Bůh vůči lidem dobrý. Není větší radosti, než objevovat stopy této Boží dobroty ve svém životě a moci o nich vydávat svědectví druhým.
† Přestože cílevědomí mají schopnost dosahovat skvělých výsledků a obohacovat životy druhých, mohou se stát obětí svého vlastního obrazu a úspěchu. Proto se nikdy a v ničem nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jemu.
† I Ježíše potkáváme jako dítě vyrůstající v konkrétní rodině, s konkrétními rodiči i s náznakem pubertálního osamostatňování. Jde ale také o ukázku, jak Bůh umí pracovat i v tom, co mnozí dospělí odsoudí jako „pubertu“. Ani rodiče, ani dítě v pubertě nejsou Bohu vzdálení, neznámí, ztracení. Ježíš je Boží Syn, má k nebeskému Otci velice blízko a zároveň je se svými rodiči v úzkém kontaktu. Rodina je místem našeho osobního vyzrávání jak ve vztahu k blízkým, tak ve vztahu k Bohu. Někdy je to hodně těžké, přesto je to krásné.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 31. 12. 2018

† Nejistoty a pochybnosti, které víru vždycky provázejí, nezmizí nějakým Božím zázrakem, nýbrž naším lidským rozhodnutím.
† Ačkoliv služebníci milují to, že jsou potřební, nejlépe se cítí, když mají plno práce a touží pomáhat lidem, často to může být jen naplňování jejich vlastní potřeby. Mnohdy jejich přehnaná péče druhé může unavovat. Služebníci se přirozeně soustředí na druhé a ti se cítí být opečováváni. Někdy své „dávání“ ale zneužívají k manipulaci. A když se jim pokusíte nadlehčit jejich břemeno a zvednout jejich zátěž, nedovolí vám to, - neumí si stanovit zdravé hranice.
† Mohu přemýšlet: Jaké bylo v uplynulém roce mé svědectví o tom Světle? V následujícím roce kéž se stane mou radostí, že mohu denně svědčit…

(Komentář: Jan 1,1-18)