Æ myšlenky říjen 2018

 

† † †




Sebrané myšlenky dne - říjen 2018




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na říjen 2018:

    Evangelizační úmysl: Aby u mužů a žen zasvěcených Bohu vzplálo misijní nadšení a byli nablízku chudým, vyhnancům a těm, kdo jsou umlčeni a nemají slovo.
    Národní úmysl: Za takové poznání Pána Ježíše, které nám umožní plně se na něj spoléhat (srv. Žl 23/22/).


Myšlenky na pondělí, 1. 10. 2018

 Nehledat Boha, i když člověk ví, že Bůh je - to je bláznovství.
 Kručení v hladovém žaludku je často Božím způsobem, jak nás naučit hodnotě a důležitosti usilovné práce.
 Velké pokušení: náš Bůh není jakousi pojistkou proti neštěstí. Je mnohem víc…

(Komentář: Job 1,6-22)

Myšlenky na úterý, 2. 10. 2018

 Nikdo nemůže budovat vztah s Bohem, jestliže s ním nechce mluvit - tedy modlit se.
 Když pozoruješ, jak se mravenec vláčí s kouskem chleba, kolikrát mnohem větším než je on sám, je to lekce úsilí! Bez ohledu na to, kolikrát mu chléb vypadne a někam se skutálí, on se vrací, bere ho a znovu začíná stoupat, dokud ho nedostane na zamýšlené místo.
 Kéž opravdu poslouchám jeho hlas a nejsem vzpurný! Vždyť vím sám, jaké to je, když jsou ti, se kterými to myslím dobře, umínění. Budu se na anděla, kterého mi Bůh posílá na pomoc, od teď častěji obracet…

(Komentář: Ex 23,20-23a)

Myšlenky na středu, 3. 10. 2018

 Člověk může být nějakou dobu ve víře neslaný nemastný. Může se vylhávat ze své vnitřní prázdnoty u počítače, může neplodně trávit svůj život na facebooku. Jenže k tomu nás Bůh nestvořil.
 Jdi k mravenci … dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu
 Víra si může – a má – klást naléhavé otázky. Nedělat si nárok na jednoduché odpovědi… od toho, který je tak veliký!

(Komentář: Job 9,1-12.14-16)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 10. 2018

 Číst Písmo svaté znamená vyhledávat radu u Ježíše.
 Mezi mravenci nejsou žádní nadřízení, šéfové ani velící důstojníci. Mravenec je zodpovědný sám za sebe. Je obrazem přičinlivého člověka,
 Jobova víra, že uzří Boha, kéž nás povzbuzuje. Navzdory našim kritikům. Vždyť my o svém Obhájci, Božím Synu, víme už víc, než zkoušený Job.

(Komentář: Job 19,21-27)

Myšlenky na pátek, 5. 10. 2018

 Duch svatý žije v církvi a vede ji. Žije v každém jednotlivém pokřtěném člověku, který se otevřel Bohu.
 Líné dlaně přivedou na mizinu, pilné ruce přinášejí bohatství.
 To nejlepší, co mohu udělat před velikostí Boží: dát si s údivem ruku před ústa a divit se. Žel, toto gesto není dnes časté.

(Komentář: Job 38,1.12-21; 40,3-5)

Myšlenky na sobotu, 6. 10. 2018

 Měl bys znát svou víru stejně důkladně, jako zná IT-odborník operační systém svého počítače. Měli byste své víře porozumět tak, jak rozumí dobrý hudebník dílu, které hraje.
 Mravenčí královna je v mraveništi středem pozornosti a je matkou většiny mravenců v kolonii, přesto tam ale není hlavním vůdcem. To jsou služebně starší mravenci, kteří každou novou aktivitu v mraveništi začínají tím, že ji začnou sami dělat. Mladší mravenci pak své starší kolegy napodobují, čímž se přirozeně zapojují do práce.
 Tak mohutnému požehnání od Hospodina předcházelo jediné: uvědomění si své absolutní nedostatečnosti. Taková pokora a odevzdanost se (i dnes!) Bohu líbí.

(Komentář: Job 42,1-3.5-6.12-16)

Myšlenky na neděli, 7. 10. 2018

 Jdi každou neděli na mši. Mše svatá je rande s Bohem. Něco takového se neodmítá.
 Každá námaha přinese prospěch… Mravenec svou práci nikdy nepovažuje za podřadnou nebo pod svou úroveň. Ať přinese do mraveniště kousek hlíny nebo drobeček chleba, radostně se znovu vydává za další prací.
 Manželství bylo i pro starověkého Izraelitu velké téma. Jak otázka rozvodu, tak i vztahu k dětem. Bůh ale skrze svého Syna říká jasně: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ Slovo „spojil“ lze překládat jako „spojil jedním společným jhem“, tedy formou, jak společně táhnout za jeden provaz (či spíše oj). Ale současně se zde mluví o spojení muže a ženy, dvou polarit, které se vzájemně doplňují. Díky tomu dítě vidí jak mužský, tak ženský vzor a dostává základní vybavení, jak se orientovat v dalším životě. Dnes se tento pohled zpochybňuje. Je dobré snažit se porozumět důvodům takového zpochybnění. Ale nelze nevidět, že jde o Boží pohled a nejen lidskou konstrukci.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 10. 2018

 Bible, to je takový delší dopis, který ti Bůh posílá. Zkoušej si v ní číst a vracej se k ní. Snaž se porozumět tomu, co ti chce Bůh svým slovem říct.
 Ne všichni lidé jsou povolaní k nějaké specializované nebo odborné práci, tím méně do výšin geniality v umění a ve vědách. Mnozí jsou povoláni být dělníky v továrně, na poli nebo venku na ulici. Žádná práce ale není bezvýznamná.
 Kněz i levita měli málo času. Byli zřejmě zaneprázdněni vyššími záležitostmi pro Hospodina. Cesta k Pánu vede však skrz záchranu otloukaných…

(Komentář: Lk 10,25-37)

Myšlenky na úterý, 9. 10. 2018

 Pokud Bůh je, pokud je absolutně dobrý a pokud nechce nic než dobro, pak je také zhola nemožné lhát, rozbíjet manželství, brát drogy, podvádět druhé a sebe sama pokládat za pupek světa.
 Jako rodič připravuješ své dítě na jeho profesní život, tak jej připrav dobře. Pokud to neděláš, chystáš mu životní trápení, které bude navíc přinášet trápení i druhým. Nehledě k tomu, že se můžeš dočkat i toho, že se dítě znovu vrátí na tvůj práh!
 „Pane, řekni něco, rozsuď nás, nenech to tak“, říkáme i my často v modlitbě. Spočinutí u Pánových nohou je však možné i při práci pro druhé.

(Komentář: Lk 10,38-42)

Myšlenky na středu, 10. 10. 2018

 Nejsme nahodilým a nesmyslným výsledkem evoluce. Každý z nás je plodem Boží myšlenky. Každý je vítaný, každý je milovaný, každý je potřebný.
 Pokud své dítě miluješ, pak než mu dáš kapesné, domluv se s ním na určitých domácích povinnostech, jako třeba že si bude stlát a uklízet pokoj, pomáhat kolem domu, vynášet odpadky, dobře se učit a dělat včas své domácí úkoly. Odměna bez odpovědnosti vede dítě k požitkářství.
 Chuť naučit se správně modlit! Máme ji, není pro mě modlitba stereotypní přítěží? Základní prosby načrtnuté Pánem ať jsou pro mou duši jakoby dechem!

(Komentář: Lk 11,1-4)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 10. 2018

 Je to zázrak, že Bůh chce opravdu hovořit s tebou i se mnou, jako bychom byli jediní lidé na světě - ti ze všech nejdůležitější.
 Uč své děti, že jejich reputace nikdy nebude vyšší než jejich pracovní morálka a to, jak je lidé budou vnímat jako pracovníky.
 Ano, prosit o rozumné věci. O dary Ducha svatého. Nejen o rybu, vejce… Náš Pán dává své dary rád. Jej nikdy „neotravujeme“.

(Komentář: Lk 11,5-13)

Myšlenky na pátek, 12. 10. 2018

 Bůh se lidstvu skutečně zjevil různými způsoby - jednou ve své nesmírné velikosti, jindy zase zcela tiše - to když se Bůh dotýká srdce jednotlivého člověka.
 Nauč své děti, aby pilně pracovaly, vždy dokončovaly svou práci a vždy dělaly vše, jak umí nejlépe. Když tuto lekci zvládnou, nebudeš je už muset dál učit, jak být úspěšný – úspěch bude jejich trvalým společníkem.
 Podezíravost Ježíšových současníků je nám povědomá; i dnes mnozí vidí v autentických postojích papeže neupřímnost a snad i kalkul. Tak podezíravý ať nejsem!

(Komentář: Lk 11,15-26)

Myšlenky na sobotu, 13. 10. 2018

 Duch svatý je tak s námi, jako byl Ježíš se svými učedníky. Stejně tak blízko. Stejně tak dosažitelný. Stejně tak pozorný. Stejně tak uzdravující. Stejně tak konající zázraky.
 Bible nepropaguje workholismus, který je zdraví škodlivý a rozvrací rodiny. Příliš mnoho manželství, které podlehnou workoholickému trendu, se rozpadá, a příliš mnoho dětí vyrůstá s tím, že jejich rodiče na ně nikdy neměli čas. V Bibli však nikde nenajdeme novodobý koncept odchodu do důchodu. Ano, můžeš odejít ze zaměstnání, ale nikdy nemůžeš přestat pracovat. Dokud žiješ, vždycky je tu práce, kterou Bůh chce, abys udělal.
 Budu-li slyšet jeho slovo a zachovávat jej, budu mít Ježíše na hrudi, ano, budu dokonce jeho nositelem – jako Maria.

(Komentář: Lk 11,27-28)

Myšlenky na neděli, 14. 10. 2018

 Ztratili jsme ráj, ale dostali jsme nebe, proto je zisk větší než ztráta.
 Platí, že odpočinek, dovolená a odchod do důchodu jsou důstojnou a zaslouženou odměnou za život naplněný tvrdou prací. Ale pravdou také je, že dokud žiješ, Bůh pro tebe stále bude mít práci! A při jejím vykonávání nejenže najdeš radost a naplnění, ale také budeš žehnat těm, kdo jsou kolem tebe.
 Přísloví praví: „Sytý hladovému nevěří.“ Čím větší bohatství a komfort užíváme, tím více si náš život bez toho ani neumíme představit. Apoštol Petr říká: „My jsme opustili všechno…“ Je to pro běžného člověka reálné? Bohatý člověk z evangelia trpěl jednou ze základních duchovních nemocí: byl závislý na své jistotě. Jedinou skutečnou jistotou je Bůh. Šlo o jeho srdce, které bylo schopné ctít Boha jen z pozice člověka bezpečně skrytého za jistotami, které si vybudoval či zdědil. V takové situaci není schopen své bohatství proměnit k něčemu, co ponese užitek. Bohatství už není nástrojem, ale poutem, které neumožňuje svobodný vztah. Výzva tedy nezní: „Všechno hned rozdejme.“ Ale: „Postavme svoje jistoty především na Bohu.“ Je moudré hospodařit, plánovat, šetřit! Ale nikoli ochrnout úzkostí. Možná dnes nejde ani tolik o peníze, jako o náš čas nebo potřebu být výslovně oceněn ostatními či pocit velké volnosti a nezávislosti…

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 10. 2018

 Bůh si všiml našeho utrpení a slz nad tím, že podléháme smrti. Rozhodl se, že s námi ponese úplně všechno kromě hříchu.
 Nemůžeš ovlivnit to, co dělají druzí, můžeš ale ovlivnit svou reakci. Pokud trváš na tom, aby se ti někdo omluvil určitým způsobem, váš vztah se nikdy nemůže uzdravit. Ve výsledku si jen budeš udržovat zášť. A držet si zášť je jako držet v ruce rozžhavené uhlí; bude tě pálit, dokud ji neodhodíš. Můžeš například čekat, že se ti partner omluví za své chování. Pokud však místo toho přinese dárek, nebo udělá kvůli tobě něco výjimečného, reaguj s milostí místo toho, abys posuzoval jeho metody či motivy. Jinými slovy – „zavři účet“ a jděte dál.
 Svobodný Jeruzalém, pocházející shora, obraz církve, která své děti „plodí ke svobodě“, ne k otroctví. Ostatní falešné „svobody“ se časem mění v obrovský chomout.

(Komentář: Gal 4,22-24.26-27.31 – 5,1)

Myšlenky na úterý, 16. 10. 2018

 Není utrpení, které by Bůh nepoznal.
 Až budeš zralejší, uvědomíš si, že určité situace, které jsi prožil, měl Bůh dokonale pod kontrolou a uvidíš v nich spíše to dobré než zlé.
 Pavel musel přesvědčovat, že opravdové přijetí Krista nahradí Zákon. Kéž se i moje víra projeví láskou. Tak se „předpisy“ octnou až na druhém místě.

(Komentář: Gal 5,1-6)

Myšlenky na středu, 17. 10. 2018

 Sníh na jaře taje. Nedokáže odolat slunečním paprskům. Stejně tak ani zlo nezmůže nic proti lásce.
 Jen Bůh vidí do srdcí lidí, proto pouze on má právo je soudit.
 Snažme se víc, aby nás druzí poznávali podle ovoce Ducha a ne podle toho, že stále poukazujeme na negativa a špatnosti.

(Komentář: Gal 5,18-25)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 10. 2018

 Ježíš nevrací úder. Nebrání se. Beze slova stojí před Pilátem. Přijímá kříž. Dovoluje, aby se na něm v celé své síle vybouřil hřích. Umírá, aby dal světu nový počátek. Dal svůj život - také pro tebe a pro mě.
 Pokud jsi duchovně vyrostl, uznáš, že i druzí jsou schopni růst a měnit se.
 Zmínka o Lukášovi může být pro mě potvrzením jeho věrnosti. A také povzbuzením při četbě jím psaného evangelia a Skutků…

(Komentář: 2 Tim 4,9-17b)

Myšlenky na pátek, 19. 10. 2018

 Můžeme utíkat od Boha stále dál, až se dostaneme na samé dno - ale i tam nás bude někdo čekat: Ježíš Kristus.
 Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují.
 Jak veliká věc je pro mě pocit, že si mě Bůh získal jako svůj majetek. A také tak chce o mě pečovat. Kéž se mu nevzpouzím…

(Komentář: Ef 1,11-14)

Myšlenky na sobotu, 20. 10. 2018

 Kristova smrt a zmrtvýchvstání tvoří srdce křesťanství. Je to těžiště naší víry, mohutná hnací síla naší jistoty, silný vítr, který rozhní veškerý strach a nejistotu, jakoukoli pochybnost a lidskou vypočítavost.
 Církev rozhodně není dokonalá, i proto jsou v ní jsou lidé jako ty a já vítáni! Je to nemocnice pro zraněné, rodina pro osamělé a škola pro ty, kdo se učí lásce, pokoře, trpělivosti, soucitu....
 Sounáležitost s Ježíšem a jeho církví, to jsou rysy dospělého křesťanství. Nikoli snad jen individuální pěstování soukromé zbožnosti.

(Komentář: Ef 1,15-23)

Myšlenky na neděli, 21. 10. 2018

 Žít dobře a laskavě znamená žít v Božím stylu. V blízkosti dobrého člověka se dá svobodně dýchat a člověk rozkvete.
 Úspěch v jakémkoliv riskantním podniku vyžaduje nechat zemřít své ego i vlastní zájmy. Když se stane chyba, nedopusť vzájemné obviňování. Odpusť a nedovol, aby se urážka přeměnila v hořkost. Oceňuj v týmu silné stránky druhých a nabídni pomoc tam, kde vnímáš slabiny. Buď svědomitý a spolehlivý a zůstaň nasměrovaný k vyššímu cíli. Když se naučíme pracovat společně, nic nás nezastaví!
 Jedno z velkých pokušení vedle pýchy, požitku a závislosti na bohatství je pokušení moci. Být tím, kdo ovládá jiné, rozhoduje o dějinách, určuje běh světa. Tato nemoc je snadno vidět na politicích, ale i čelních představitelích businessu, možná někdy i církve. U obyčejných lidí nemusí být hned zjevná. Přesto hraje velkou roli. Mít moc nad blízkými, podřízenými, ovládat v rodině… Je třeba vědět, že jde o nemoc, závislost, která spoutá, zaslepí a ochromí. Nejde o šťastné lidi! Ježíš proto stanovuje pro křesťany nové pravidlo pro ty, kdo řídí nebo vládnou: být služebníkem. Nenechat se obsluhovat, ale sloužit. Jak to udělat v praxi?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 10. 2018

 Existuje jen jediný Bůh. Ale díky Ježíšovi se církev naučila, že v nejniternější hlubině tohoto jediného Boha existuje společenství, vztah, láska - a to mezi třemi osobami.
 Nikdy nebudeš mít to, čeho se dožaduješ, ale jen to, co si zasloužíš.
 Sebejistota a „nepotřebnost“ Boha, případně i zabydlenost ve vztahu k Němu. Bohatství před Bohem je touha po jeho blízkosti a z ní vyvěrající ochota dělit se. Dělit se i o něj.

(Komentář: Lk 12,13-21)

Myšlenky na úterý, 23. 10. 2018

 Duch svatý je zosobněná Boží láska. To znamená, že můžeme tuto lásku oslovovat "ty!. Tato láska vidí a slyší. A také nám osobně odpovídá.
 Neexistuje žádná rychlá náprava stagnujícího manželství, můžeš se ale přestat vymlouvat a začít svou druhou polovičku znovu milovat.
 Toužebné čekání a „vyhlížení“ Boha je zárukou, že nebudu zklamán. Až přijde čas, i On mě bude u svého stolu obsluhovat.

(Komentář: Lk 12,35-38)

Myšlenky na středu, 24. 10. 2018

 Modlitba není nic jiného než rozhovor s přítelem, se kterým se často a rádi setkáváme, abychom si s ním promluvili, protože nás miluje.
 Stresy a tlaky, s nimiž bojujeme, ve skutečnosti vycházejí z našeho nitra. Budou nás pronásledovat bez ohledu na to, kde žijeme, dokud se nenaučíme vypořádat se s okolnostmi kolem sebe.
 Program pro mé žité křesťanství: věrnost službě a zastupování Pána i když se zdá, že je daleko…

(Komentář: Lk 12,39-48)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 10. 2018

 I ten nejprostší člověk, který své srdce otevře Duchu svatému, může okamžitě nalézt pokoj a radost, protože k němu přijde Láska sama a učiní si v něm příbytek.
 Hned za darem spasení jsou tvé děti tím „nejlepším Božím darem“. Ačkoliv jsou tvoje, pořád patří jemu. A co mu patří, to chrání a zajišťuje. Možná porušily všechny Boží zákony a zlomily ti srdce jako marnotratný syn. Tvé modlitby ale dají Bohu pozvání a otevřou mu dveře, aby znovu vstoupil do jejich života.
 Ježíš nás připravuje na to, že postoj n němu může způsobit rozdělení. Je třeba se nebát a připustit, že konflikt je možný. Ale chci se snažit, aby nebylo porušeno pravidlo lásky!

(Komentář: Lk 12,49-53)

Myšlenky na pátek, 26. 10. 2018

 Jakmile v tobě jednou zapustí kořeny Boží pokoj, začneš ten pokoj přinášet i druhým a budeš je uzdravovat ze strachu o život a z pochybností.
 Můžeš mít rodičovské obavy. Může se ale stát, že tyto obavy přeneseš na své děti. Strach proměňuje některé rodiče ve vězeňské dozorce, kteří dítě každou minutu sledují a kontrolují, s kým se stýká. Brzdí jeho růst a přenášejí na něj svou nedůvěru. Rodina, která nedovolí dítěti někde svobodně vydechnout, ho dusí.
 Současné civilizaci, stavící na vysokém stupni vzdělanosti a technického rozvoje, chybí podstatné: rozeznání toho, co je správné. A kajícnost. Okamžitě nabízím ochotu ke smíření. Dokud je čas…

(Komentář: Lk 12,54-59)

Myšlenky na sobotu, 27. 10. 2018

 Pane, dej mi sílu dělat všechno, co ode mě žádáš, a pak ode mě žádej, co chceš.
 Strach také může stvořit liberální rodiče. Takoví rodiče ze strachu, aby se dítě necítilo příliš spoutané nebo omezené, sníží všechny hranice. Při svém rozmazlování a nízkých nárocích si neuvědomují, že projevem skutečné lásky je přiměřená discplína.
 Kolikrát už Pán osvědčil svoji trpělivost se mnou! Kéž se tato zkušenost promítne do mého vztahu k bližním. Chci být velkorysejší k druhým.

(Komentář: Lk 13,1-9)

Myšlenky na neděli, 28. 10. 2018

 Když se ti zdá něco hodně těžké, pomysli na to, že nejsme povoláni sklízet úspěchy, ale zachovávat věrnost.
 Když se tvé dítě ocitne v krizi, obrať se na Ježíše. Nečekej však až na krizi. Žehnej dětem každý den, když je posíláš do školy, přikrývej je modlitbou, když je ukládáš ke spánku. Když si nevědí rady s domácím úkolem, modli se s nimi za to. Především se ale modli, aby tvoje děti našly hluboký smysl života v tomto světě i v tom příštím nebeském.
 Žebrák je někdo, kdo stojí na kraji společnosti, života, zájmu. Bůh vidí nouzi člověka, ale očekává náš zájem, odvahu chtít se Bohu přiblížit. A nejen to, je naší motivací pouhé vyřešení našeho problému, nebo jde o setkání s Bohem? Podstatná je poslední věta evangelia - uzdravený žebrák neodchází za svými zájmy, ale jde za Kristem.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 10. 2018

 Dobrý Pán Bůh má rád, když ho obtěžujeme.
 I když je to pro milující rodiče těžké přijmout, ideální prostředí pro jejich děti není takové, kde nejsou žádné problémy a zkoušky. I malé děti potřebují drobné prohry a zklamání, které se občas vyskytnou. Jak by se mohly naučit vyrovnávat se s problémy a frustracemi v dospělosti, kdyby jejich počáteční zkušenosti, navíc prožité v kruhu milující rodiny, byly bez nich?
 V odpouštění a ve vydávání se druhým máme být jeho obrazem. Právě přirozený stud mi může pomoci, abych žil „jako děti světla“.

(Komentář: Lk 13,10-17)

Myšlenky na úterý, 30. 10. 2018

 Hledejte každý den Pána, který si nepřeje nic jiného, než abyste byli opravdu šťastní.
 Každý z vás ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.
 Jako Kristus miloval církev, tak ať církev miluje dnes Krista! Patriarchální rodinné vztahy jsou zde povýšeny k vzájemné, oboustranné, stejně velké lásce. Nezbývá, než z toho vyvodit důsledky…

(Komentář: Ef 5,21-33)

Myšlenky na středu, 31. 10. 2018

 Jsem povolán dělat něco nebo být něčím, k čemu není povolán nikdo jiný. Mám pevné místo v Božím plánu na Boží zemi, jaké nemá nikdo jiný. Bůh mě zná a volá mě jménem.
 Nezáleží na tom, zda se snažíš zhubnout, dostat se na vysokou školu, napsat knihu, začít podnikat nebo sloužit, zbavit se dluhů nebo dosáhnout čehokoliv jiného. První krok je vždy tím nejdelším a nejtěžším. Nestačí ale udělat krok vpřed směrem k budoucnosti, musíš také vyloučit možnost návratu do minulosti. Jedině tak půjdeš za cílem. Jedině tak zlomíš svou závislost, tak obnovíš vztahy.
 Výchovou, zodpovědností za druhé, mám podíl na jednání Boha s námi. Uvědomuji si, že i v této oblasti jsem Jeho obrazem?

(Komentář: Ef 6,1-9)