Æ myšlenky srpen 2018

 

† † †




Sebrané myšlenky dne - srpen 2018




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na srpen 2018:

    Všeobecný úmysl: Aby rozhodnutí, která mají dalekosáhlý ekonomický a politický dopad, chránila rodiny jako největší bohatství lidstva.
    Národní úmysl: Za vnímání přírody a okolního světa jako daru, v kterém se Bůh zjevuje (srv. Žl 29/28/).


Myšlenky na středu, 1. 8. 2018

 Hnací silou našeho života je svědomí. Je hlasem Božím, který promlouvá v našem srdci, hlasem dobrého Otce, promlouvajícího k milovaným dětem.
 „Musíme pro druhé udělat to, co pro sebe nemohou udělat sami, ale nemáme za ně dělat to, co oni sami pro sebe dělat nechtějí. Problém je nalézt v tom moudrost, abychom to uměli odlišit.“ (Raymond Vath)
 Jsem s tebou, nabízí Hospodin i mně. Platí to ovšem za předpokladu, že sám budu ochoten bojovat.

(Komentář: Jer 15,10.16-21)

Myšlenky na čtvrtek, 2. 8. 2018

 Bůh by nám rád odpustil, políbil nás na usmířenou a svěřil nám svůj otcovský dům se slovy: "Jste mé milované děti, v nichž se mi zalíbilo." Vraťme se tedy k němu…
 Může se ti stát, že se staneš přehnaně pečujícím! Tím, že za někoho děláš něco, co může udělat on sám, podkopáváš jeho soběstačnost a vytváříš nezdravou závislost.
 Tvůrčí ruku Hospodinovu mohu pozorovat i na vlastním duchovním vývoji. Kolikrát už musel mou umíněnost zpracovat, rozválet, přemodelovat…

(Komentář: Jer 18,1-6)

Myšlenky na pátek, 3. 8. 2018

 Prosme nebeského Otce o odpuštění každý den, a rozhostí se v nás hluboký klid a mír.
 Tomu, komu pomáháš, ukaž postupné krůčky, které může zvládnout. Tím, že mu pomůžeš převzít zodpovědnost za jeho život, učíš ho, jak bojovat se zoufalstvím a bezmocí. Když oceníš jeho úsilí, pomůžeš mu obnovovat jeho křehkou sebedůvěru. Pouze v krizových momentech, které se týkají nevratných změn, jako jsou rozvod nebo smrt, je projití byť jedním dnem samo o sobě velký kus práce.
 Nenávist k Božím pravdám se obrací i proti těm, kdo je hlásají. Bez překonávání odporu pro Něj nelze pracovat. Jsem schopen unést třeba jen menší protivenství?

(Komentář: Jer 26,1-9)

Myšlenky na sobotu, 4. 8. 2018

 Hřích je oddělením od Boha, útěkem před ním do stále větší vzdálenosti od něj.
 Tomu, komu pomáháš, přinášej naději. V průběhu krize se zdá, že na konci tunelu není vidět žádné světlo. Je to pocit nekonečného utrpení. Obrat k lepšímu však nemůže nastat bez naděje. Naděje dodává energii a přináší úlevu založenou na přesvědčení, že zase bude lépe.
 I v době pronásledování měli ti, kdo hlásali pravdu, mnohdy přirozenou úctu svých protivníků. Na rozdíl od těch, kteří se přizpůsobili. Kéž se dovedu zastat „proroků“ i přes nepřízeň doby.

(Komentář: Jer 26,11-16.24)

Myšlenky na neděli, 5. 8. 2018

 Hluboko v našem nitru nás Bůh volá a utěšuje, posiluje, vede, varuje a dodává nám odvahy. Je to hlas svědomí.
 Tomu, komu pomáháš, buď stále nablízku.
 Ježíš se pustil velmi ostře do konfrontace se zástupem: „Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli.“ Je to trapné, ale pravdivé. Bůh chce rozdávat svoji posilu, ale nejde to bez vztahu mezi darujícím a obdarovaným. Podmínkou je uvěřit, že Bůh je dobrý, že chce člověka učinit šťastným. Zástup Ježíši přes velké znamení nevěří! Pán má připravený obrovský dar, znamení nesmírnosti své lásky, nabízí člověku účast na Božím životě… Jsou ovšem lidé ochotni uvěřit? A my?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 6. 8. 2018

 Boží slitování je větší než naše vina, jeho láska jasnější nad všechny temnoty v nás a jeho milost mocnější než vyčerpání duše.
 Krize se zřídkakdy vyřeší rychle. Ačkoliv to vypadá, že se život časem vrátil do normálu, stavy smutku, bezmoci či osamělosti se mohou vracet. Tvoje slovo může v takové chvíli přinést útěchu, musíš proto zůstat v kontaktu, abys pomohl zraněné osobě zachovat víru a zůstat na cestě k uzdravení.
 Tito tři apoštolové poznají i úzkost v Getsemanech. Kéž slavné dny, kdy vnímáme Pánovu slávu, jsou průpravou, abychom neselhali, neusnuli…

(Komentář: Mk 9,2-10)

Myšlenky na úterý, 7. 8. 2018

 Ježíš se může dotknout nemocného místa v nás a uzdravit je jen tehdy, když je duše odkryta a nic se nezastírá.
 Cheš-li povzbudit přítele v krizi, připomeň mu jeho jedinečné schopnosti a dovednosti. Pomoz mu vzpomenout si, jak v minulosti úspěšně zvládal podobně těžké období. Povzbuď ho k pozitivnímu postoji, který hledí do budoucnosti, nenech ho paralyzovat se současnou bolestí.
 Strach z Pána, někdy strach z církve, překonám, pokud mu půjdu vstříc. Podrží mě!

(Komentář: Mt 14,22-36)

Myšlenky na středu, 8. 8. 2018

 Bůh stojí u dveří tvého srdce a klepe. Otevři mu a pozvi ho dál.
 Lidé v krizi se často rozpakují požádat o pomoc; mají pocit, že by měli být schopni zvládnout své problémy sami. Pomoz svému příteli pochopit, že dávání je požehnáním, a že jednoho dne to zase bude(nebop byl) on, kdo bude pomáhat někomu, kdo má nějaké soužení.
 Žena vstoupila s Ježíšem do dialogu. I tím, že mu dokázala oponovat. Možná bude moje modlitba účinnější, přednesu-li i já Pánu své námitky.

(Komentář: Mt 15,21-28)

Myšlenky na čtvrtek, 9. 8. 2018

 Poznejme Boží slitování, mluví k našemu srdci skrze tolik lidí.
 Člověk, který má přátele, se musí sám chovat jako přítel.
 Mnozí se ptají: kde byl Bůh v Osvětimi? Patronka Evropy, žena z židovského národa, nám dává lekci: zaslíbení se Hospodinu znamená být s Ním i tam, kde je lidmi zabíjen.

(Komentář: Oz 2,16b.17b.21-22)

Myšlenky na pátek, 10. 8. 2018

 Dokážeš věřit bezmeznému slitování nebeského Otce? Důvěřuješ mu, že ti odpustí, když ho poprosíš: "Otče, odpusť mi?"
 Všichni máme touhu po vztazích, jenomže ji nenaplňujeme. Pokud nám nějaký hluboký, smysluplný vztah nespadne do klína sám, vzdáváme se.
 Být tam, kde je Kristus. Tedy zvláště v chudých, mezi smutnými, s opuštěnými. Tam jsou dle jáhna Vavřince poklady církve. I dnes!

(Komentář: Jan 12,24-26)

Myšlenky na sobotu, 11. 8. 2018

 Hlavním pokušením člověka je pokušení k životu bez Boha, pokušení žít tak, jako bychom byli sami sobě bohem.
 Jestli jsi od přirozenosti plachý, je pravděpodobné, že člověk, kterého bys rád oslovil, je stejně plachý. Takže jdi do toho, navaž kontakt, a uvidíš, co se stane. Kdo ví, možná můžeš být odpovědí na jeho osamělost, a on na tu tvou.
 Nedostatečnost a neschopnost podílet se na Ježíšových mocných činech je i dnes zřejmá. Pane, dej nám víc víry! A zdravého sebevědomí…

(Komentář: Mt 17,14-20)

Myšlenky na neděli, 12. 8. 2018

 Teprve tehdy, až budeme chtít plně se oddat Bohu a zůstat mu z celého srdce věrni, poznáme všechny překážky, které nám zabraňují žít v hlubokém společenství s ním.
 Silná touha po kariéře doprovázená touhou učit se a dosáhnout cíle – to mohou být dobré věci, pokud nevedou k workoholismu, ke stavu, kdy začneš uctívat samotnou práci, zanedbávat modlitbu a manipulovat jinými lidmi. Když k něčemu takovému dojde, musíš přehodnotit svou motivaci.
 Pro židy bylo Ježíšovo slovo provokací. Z nebe může sestoupit jen Bůh a jeho dary! Ježíš ale nejedná ze sebe. On vydává své tělo a svůj život z lásky k Otci a k člověku. „Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel.“ Jan využívá určité dvojznačnosti významů. Ježíš mluví jak o skutečném pokrmu, který mají jíst ti, kdo ho přijali, tak ale mluví také o přijetí Krista do srdce jako Pána našeho vlastního života. Stává se tím, co sytí naše duchovní nitro, stává se zdrojem našeho života: „Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky.“

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 13. 8. 2018

 Odhalme Boží nádheru i velikost svého vlastního života. Bůh nás povolal k tomu, abychom přijali jeho věčný život, jeho nádheru, jeho věčnost.
 Nezapomeň se čas od času zastavit a poděkovat Bohu, že máš možnost dělat to, co děláš rád!
 Náš Pán se podrobuje a platí daň. Ale i to koná jako znamení. Nedává „ze svého“, ale skrze Petrovu udici…

(Komentář: Mt 17,22-27)

Myšlenky na úterý, 14. 8. 2018

 Když nás trápí zlo a hrozí ovládnout nás, hledejme osvobození v poctivé zpovědi.
 Naplněná touha je stromem života.
 Počítám-li se mezi těch devětadevadesát „nezatoulaných“, chci mít trpělivost s pastýřem a jeho církví, zatímco hledá ztracené a jakoby se ode mě vzdaluje!

(Komentář: Mt 18,1-5.10.12-14)

Myšlenky na středu, 15. 8. 2018

 Dokud se nepřestaneme zabývat malichernostmi, nepodaří se nám proniknout k tomu, co je důležité a podstatné. Víra v Ježíše je nemožná bez změny našeho života.
 Pokud tvá hmotná touha, touha vydělávat peníze zadusí tvou štědrost nebo způsobuje, že žiješ v dluzích či v trvalé nespokojenosti, je načase, abys přehodnotil své jednání. Vydělávat peníze, vytvářet kvalitní produkty a dávat lidem práci jsou ovšem věci, které oslavují Boha. „… on ti dává moc získat majetek…“
 Jako žena oděná sluncem je i dnes církev těhotná Kristem. Podobně i dnes číhají ti, kdo jej chtějí zlikvidovat. Maria je příslibem vítězství!

(Komentář: Zj 11,19a; 12,1.3-6a.10ab)

Myšlenky na čtvrtek, 16. 8. 2018

 K obrácení je povolaný každý člověk, a je to jeho životní úkol. Člověk je stvořen k tomu, aby se úplně obrátil k Bohu, a je to stejně přirozené jako to, že květiny kvetou.
 Přemýšlel jsi někdy, proč se rád šťouráš ve strojích nebo pracuješ rukama? Je to proto, že jsi byl stvořen k obrazu tvořivého Boha, který vyprojektoval tento neuvěřitelný kosmický mechanismus se silami a energií tak transcendentně ohromujícími, že jsou lidé ochotni věnovat celou skvělou vědeckou kariéru na to, aby pochopili alespoň nepatrnou část z toho.
 Falešný obraz Boha, jako účetního „má dáti – dal“, způsobuje i mé pokřivené chování k druhým.

(Komentář: Mt 18,21 – 19,1)

Myšlenky na pátek, 17. 8. 2018

 Zpověď je neustálé obrácení a změna srdce. Zpověď je naším návratem k Bohu.
 Ať už jsi orientovaný technicky nebo vědecky, jedná se o věc duchovní – a to se počítá! Bible říká: „Hospodin … přeje pokoj svému služebníku“ (Žalm 35:27). Pokud toužíš po úspěchu v hmotné oblasti kvůli tomu, abys oslavoval Boha a žehnal druhým, Bůh ti pomůže uspět.
 Věrnost a nerozlučitelnost manželství je obrazem věrnosti Boha člověku. On také „trpí“, když vidí moje nevěry a nestálost.

(Komentář: Iz 12; Mt 19,3-12)

Myšlenky na sobotu, 18. 8. 2018

 Nikdo z lidí nám nemůže odpustit hříchy. Jen sám Ježíš, který vzal všechny naše hříchy na sebe.
 Ježíš učedníkům řekl: „Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad…“ (Jan 13:14-15). Komu Ježíš myl nohy? Petrovi, který ho zapřel. Tomášovi, který o něm pochyboval. Jidášovi, který jej zradil, a všem ostatním, kteří jej měli opustit.
 Ježíš vkládáním rukou na děti dává najevo svoji sounáležitost s nimi. Kéž dovedu Jeho velikost brát prostě, jako dítě…

(Komentář: Mt 19,13-15)

Myšlenky na neděli, 19. 8. 2018

 Ježíš je lékař, který uzdravuje a probouzí k životu. Přišel, aby zavolal hříšníky, a nikoli spravedlivé.
 Vždy dávej milost, která ti byla skrze Ježíše Krista Bohem dána. Tím neschvaluješ činy člověka, který se proti tobě provinil. Ani Ježíš neschválil naše hříchy tím, že nám odpustil. Milost neříká dceři, že má mít ráda otce, který ji zneužil, neříká utiskovanému, že má přimhouřit oko nad nespravedlností. Milost není slepá ale odmítá dovolit, aby ti zranění otrávila srdce bolestí, nenávistí a hořkostí.
 Jíst něčí tělo? To je děsivá představa. Jíst ovšem znamená, že díky pokrmu se my sami stáváme života schopnými. Možná by nám pomohlo srovnání s mateřským kojením, kdy se dítě sytí z těla matky. Bez její pomoci by nepřežilo. V eucharistii se setkáváme s Kristem, který se za nás zcela vydal – zemřel. To je obraz oběti, která byla obětována místo obětníka! Oběti podle Písma se účastnili ti, kdo jedli maso z ní připravené jako pokrm. Ježíš využil starozákonní představy, aby nabídl zcela nový způsob osobního setkání s darujícím se Bohem. On se vydává nám a my se sytíme jeho obětí. A tak máme život!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 20. 8. 2018

 Ježíš je přítomen všude, kde se křesťané scházejí v jeho jménu, kde se modlí, naslouchají Božímu slovu, slaví mši. Ale nejzřetelněji je Kristus přítomen v osobě každého kněze.
 Kde schází milost, tam se hojně vyskytuje hořkost. Kde se hojně vyskytuje milost, tam přibývá odpuštění.
 Ztráta milované osoby předchází bolesti ještě větší. Osobní tragédii následuje znesvěcení a nářek. Sounáležitost se společenstvím je v osobním utrpení jednotlivce krásně vyjádřená.

(Komentář: Ez 24,15-24)

Myšlenky na úterý, 21. 8. 2018

 Ježíš může zcela sám, bez zásahu kohokoli druhého, jen ze své moci uzdravit i ty nejskrytější hloubky tvého nitra a osvobodí tě, když se mu upřímně vyznáš ze svých hříchů.
 Růst ve znalosti Bible je mnohem snazší než růst v milosti vůči lidem, kteří tě zraňují. To první vyžaduje jenom dobrou paměť, to druhé Kristu podobný charakter. Jak tedy můžeš růst v milosti? Tím, že se v ní budeš cvičit ve vztahu ke každému, s kým se setkáš, v každé situaci, v níž se ocitneš.
 V minulém století máme mnoho důkazů pravdivosti tohoto varování. Vždy špatně dopadne, když se lidé pyšně prohlásí Bohem! Platí to ovšem i pro mě a v maličkostech…

(Komentář: Ez 28,1-10)

Myšlenky na středu, 22. 8. 2018

 Bůh odpouští každému, kdo doopravdy lituje. Dokonce nás vyzývá, abychom i my odpouštěli těm, kdo litují.
 Pavel napsal: „Můžeme se radovat i tehdy, když se dostaneme do problémů a zkoušek, protože nám pomohou rozvinout vytrvalost. A vytrvalost rozvíjí sílu charakteru, a charakter v nás posiluje pevnou naději … A tato naděje nás nikdy nepovede do zklamání.“
 Pastýř, který nesleduje plochu pastviny, ale vlastní seberealizaci, se nesmí divit, že mu Pán stádo odejme. Jsem ochoten vidět znamení doby a vejít na nové, čerstvé pastviny?

(Komentář: Ez 34,1-11)

Myšlenky na čtvrtek, 23. 8. 2018

 Při zpovědi je Ježíš lékařem, který může uzdravit naši duši. Ale každý lékař musí nejdříve znát nemoc, kterou má vyléčit.
 Nenaplněná naděje působí srdci bolest, deprese může způsobit, že nad svým životem zlomíš hůl.
 Pán sám projeví svou moc! S naším kamenným srdcem to již není možné. Neohrožuje mé svědectví ztráta lidskosti?

(Komentář: Ez 36,23-28)

Myšlenky na pátek, 24. 8. 2018

 Můžeme den z dne žít svůj život v těsné blízkosti Boha, který nám dá sílu k růstu, uzdravení, k osvobození od zla, k tomu, abychom šli přímou cestou.
 Místo abychom se přeli o otázce, zda se křesťan, který spáchá sebevraždu, dostane do nebe, měli bychom prosit Boha o moudrost, abychom dokázali poznat, když se nám drahý člověk dostane do takové beznaděje a citové sklíčenosti, že už nedokáže vydržet další den.
 Dokážeme my někomu přiblížit Ježíše? Dokážeme k Jeho církvi přivést někoho poctivého, „ve kterém není lsti“?

(Komentář: Jan 1,45-51)

Myšlenky na sobotu, 25. 8. 2018

 Zlo v nás není nějaký překlep, který se dá zase raz dva vymazat. Jen Ježíš má nad ním moc, protože je porazil na kříži.
 Kdo jsou ti, co denně bojuje s depresí? Mladí, kteří sebepoškozováním křičí o pomoc, váleční veteráni trpící posttraumatickou stresovou poruchou, kteří nejsou schopni uniknout démonům války a nejsou schopni je vyhnat, oběti pohlavního zneužívání, které se přejídáním, pitím a drogami řítí do náruče smrti i dobří lidé, kteří bojují se sexuálními problémy a bojí se o tom mluvit.
 Příslib Jeho přítomnosti se naplňuje v církvi. Jeho velebnost vchází branou, která je pro Něj otevřená, třebas je město poněkud opevněné

(Komentář: Ez 43,1-7a)

Myšlenky na neděli, 26. 8. 2018

 Modlete se za své nepřátele. Pak totiž lépe poznáte, proč jsou takoví a budete s nimi mít slitování.
 Jsou mezi námi i křesťané s myšlenkami na sebevraždu, kteří se děsí, že je někdo nařkne ze slabosti a nedostatku víry. Odbýt takové lidi rychlým citátem z Písma, krátce se pomodlit a poslat je pryč se slovy „Bůh ti požehnej“ je jako předhodit je vlkům. Ježíš řekl: „… posílám vás“ (Jan 20:21), protože máte Slovo, Ducha i moc, abyste jim pomohli.
 Ježíš učedníky postavil před hotovou věc. S jeho tělem a krví se to má tak, že budou pokrmem a nápojem. Ani se učedníků nezeptal… Jak by ale mohli posoudit Boží záměr, když ještě nezažili Velikonoce? Podobně ani my často neznáme, jak se události budou vyvíjet, a přeci Bohu vyčítáme. Je jasné, že jsou situace úsměvné a okamžiky skutečně dramatické. My ovšem nedokážeme domyslet dosah událostí a často je vidíme pouze svýma očima. Bůh ale jedná s láskou. Ví, proč a jak mají věci být. Má šanci získat naši důvěru?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 27. 8. 2018

 Křest je obilným zrnem, zpověď klíčkem, který z něho vyrůstá. Křest je obrácením se k Bohu, zpověď konkrétním návratem k Bohu, pokud jsme se mu svou vlastní vinou a hříchem vzdálili.
 Říkáváme slova jako „naděje umírá poslední“, nebo „dokud žiji, doufám“, protože věříme, že se vše v dobré obrátí. Když to ale vypadá, že se naděje ztrácí nebo je nám upírána, může to u některých mentálně nebo emocionálně trpících lidí vést k hledání východiska na vlastní pěst.
 Dokážeme Pána reprezentovat, jako křesťané v Soluni? (Po osmi staletích právě odtud přišli naši věrozvěstové.) Bude jednou jeho jméno oslaveno i skrze nás…?

(Komentář: 2 Sol 1,1-5.11b-12)

Myšlenky na úterý, 28. 8. 2018

 Hřích je životu nebezpečný, protože nás odděluje od živého Boha. A to je rozsudkem smrti, který si člověk podepisuje sám.
 Deprese, která se neřeší, může skončit sebezničením. Je taková sebevražda špatná? Ano. Je špatná, protože vyřazuje ze hry Boha. Když si vezmeš život, Bůh už pro tebe nemůže nic udělat. Je špatná, protože po sobě zanecháváš odkaz nevyřešené bolesti, která bude žít v srdcích tvých blízkých.
 Falešné zprávy a popletení hlav není tedy nic nového. Zbraň proti tomu je podobná, jako tenkrát: dobrý čin i slovo!

(Komentář: 2 Sol 2,1-3a.14-17)

Myšlenky na středu, 29. 8. 2018

 Jakmile se Bůh dotkne našeho srdce a povzbudí nás ke zpovědi, neváhejme, neodkládejme nic na jindy a vyzpovídejme se.
 Po celé generace křesťanští vůdcové diskutují a nemohou se shodnout nad otázkou sebevraždy. Nemusí to být zrovna kulka nebo předávkování se drogami. Může to být rozhodnutí přestat jíst nebo se začít přejídat. Nebo člověk přestane vyhledávat pomoc, protože ta, které se mu dostalo, nefungovala. Konečný výsledek je vždycky stejný.
 „Není dovoleno“ – nekompromisní varování, které je úkolem církve i dnes. Pokud to nedovede nebo nechce, ztratí hlavu kličkováním.

(Komentář: Mk 6,17-29)

Myšlenky na čtvrtek, 30. 8. 2018

 Čím více nasloucháme Božímu hlasu, tím jasněji ho slyšíme. Poslouchejme ho i tehdy, když je to pro nás těžké a po čase se z toho budeme radovat.
 Nebezpečí propuknutí deprese je dvakrát vyšší u žen než u mužů. Lidé v rodinách s nízkými příjmy se méně často s touto poruchou léčí, protože si to nemohou dovolit. Má na to nějakou odpověď Bible? Ano: „On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly…“ (Izajáš 40:29-31).
 Korint, bohaté přístavní město – ovšem (nebo díky tomu?) známé svým neřestným životem. Tamní křesťany Pavel vybízí ke svatosti, ke společenství s Ježíšem. Periferie nemusí být vždy tam, kde je bída materiální. Zvěstování a následování je možná těžší tam, kde je nadbytek…

(Komentář: 1 Kor 1,1-9)

Myšlenky na pátek, 31. 8. 2018

 Když budeme plnit Boží vůli, rozhostí se v nás hluboký pokoj. Podle něj poznáme, že je Bůh blízko a že naplňuje náš život.
 Ať děti učíme čemukoliv, budou se nakonec chovat stejně jako my!
 Nauka o kříži je opravdu vysvobozením z neplodných spekulací naší bohaté společnosti! Dnes budu myslet na pronásledované křesťany, kteří teorii stvrzují svým utrpením.

(Komentář: 1 Kor 1,17-25)