Myšlenky na čtvrtek, 1. 2. 2018

† Pro každého, kdo poznal lásku Boží zjevenou v Ježíši Kristu, je absurdní vystačit si s plněním "náboženské povinnosti". Pouhá účast na nedělním slavení eucharistie není a nemůže být největším přikázáním.
† Problémy začínej řešit malými věcmi. Nepokoušej se „spolknout celou tortillu najednou“; malé kroky tě nakonec dovedou k cíli.
† Ježíš nic nedbá na odmítnutí a vysílá apoštoly. Po dvou! I proto, aby dávali vzor snášenlivosti pro všechny, ke kterým přijdou.

(Komentář: Mk 6,7-13)

Myšlenky na pátek, 2. 2. 2018

† S chlebem a vínem přinášíme zároveň na oltář i každé utrpení a bolest světa s jistotou, že v Božích očích je všechno cenné.
† Máme nad, vyhovět každému přání svých blízkých? Nikoliv; pokud bys tak činil, možná by se to líbilo všem ostatním, ale určitě ne tobě. Jen zůstaň tím, kým tě Bůh povolal, abys byl, ale až přijde příležitost, buď ochotný druhým posloužit.
† Je to Duch svatý, který dovršuje, naplňuje život Simeonův. Ten spolu s Annou přichází právě v tu chvíli… Nechám se i já tímto Duchem vést?

(Komentář: Lk 2,22-40)

Myšlenky na sobotu, 3. 2. 2018

† Naše účast na těle a krvi Kristově nesměřuje k ničemu jinému než k tomu, abychom se stali tím, co přijímáme.
† „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ Pokora neznamená podceňovat se; znamená, že budeš na sebe myslet méně než na druhé.
† Výzva ke zklidnění: s Ježíšem i odpočinek může být užitečnou prací! Jak povzbuzující…

(Komentář: Mk 6,30-34)

Myšlenky na neděli, 4. 2. 2018

† Ke svátosti Ježíšova srdce se můžeme v plném smyslu dostat jen s otevřeným srdcem. Kdo přijímá svátost jeho srdce a nepřipraví vlastní srdce, ten nepochopil Krista.
† Mnoho lidí si říká - pokud se o sebe nepostarám, nikdo jiný to za mě neudělá. Pokud však věříme, že „Bohu na nás opravdu záleží“, nemusíme myslet jen na sebe. Dostali jsme více volnosti soustředit se na potřeby druhých a důvěřovat, že Bůh nepomine nic, co se týká naplnění našich potřeb.
† Sledujeme Ježíše ve sváteční (sobotní) den. Účastnil se bohoslužby v synagoze a nyní je pozván na oběd. Ale něco je špatně. Petrova tchyně místo asi očekávané péče o hosta leží vážně nemocná. Kristus tuto bolestnou situaci před zraky učedníků vyřeší. A hned večer řeší další podobné problémy. Bůh má moc zlomit vládu zla a zlého ducha, který působí bariéry bránící kvalitnímu životu. Ježíš odhaluje člověku, kdo je skutečný zachránce. Ale opravdu toužíme po tomto daru svobody? Mnozí se uzavíráme do své bolesti, do svých zranění a naději na záchranu odvrhujeme i za cenu velké hořkosti vůči Bohu. Bůh má moc proměnit náš život, jen to je často jinak, než jsme sami plánovali, jak ukazuje i příběh spravedlivého Joba.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 5. 2. 2018

† Kdo se pravidelně s Pánem setkává v jeho slově, stává se stále citlivější na to, co mu Pán chce říct.
† Pokud stále prosíš Boha, aby tě učinil větším, namísto lepším, můžeš tě to přivést ke zklamání. Žádná modlitba na světě totiž nemůže Boha pohnout k tomu, aby ti dal to, na co nejsi připravený.
† Dokonalé přebývání Boha s lidmi se uskutečnilo nyní, po příchodu Syna člověka mezi nás. Kéž se necháme zahalit oblakem Jeho přítomnosti! Kéž před Jeho slávou neutíkáme…

(Komentář: 1 Král 8,1-7.9-13)

Myšlenky na úterý, 6. 2. 2018

† Vděčnost, úžas a chvála nás osvobozují od nás samých a vedou nás k pokoře před Bohem.
† Henry Wadsworth Longfellow řekl: „Nebýt zaslepené lidské ctižádosti, většina lidí by v malých začátcích uspěla.“
† Živá modlitba Šalomounova ať je vzorem pro moji kontemplaci, tedy pro setrvání s Ním v Jeho chrámu! Opravdu, Bůh může bydlet se svým lidem na zemi!

(Komentář: 1 Král 8,22-23.27-30)

Myšlenky na středu, 7. 2. 2018

† Neznáme jediný případ, kdy by Ježíš něčí pozvání odmítl. Kdykoli se sejdeme, abychom slavili eucharistii, vždycky přijde. Kdykoli kněz vysloví slova proměnění, vždy sestoupí.
† Snaha být větší ti přivodí možná jen žaludeční vředy, nespavost nebo neschopnost užívat si požehnání, které ti Bůh dal. Jasně, být lepším je hůře měřitelné a ne tak efektní, ale vnitřní stabilita, kterou přinášejí úspěšné malé začátky, je cennější a trvalá.
† Královna ze Sáby, ač pohanka, byla Šalomounovou zbožností a vládou okouzlena. Kéž dokážu i já a církev, ke které patřím, zapůsobit na ty, kdo o Bohu moc nevědí.

(Komentář: 1 Král 10,1-10)

Myšlenky na čtvrtek, 8. 2. 2018

† Podstata všech svátostí spočívá v tom, že vnější znamení odkazuje k hlubší, neviditelné skutečnosti. Proto dobře prožít "svátost Ježíšova srdce" je možné jen živou vírou, s otevřeným a milujícím srdcem.
† Pokud prožíváš „den malých začátků“, raduj se a buď si jistý, že Bůh pro tebe ty větší a lepší věci připravené má.
† Náboženský rozklad na Šalamounově dvoře měl za následek politický rozpad jeho říše. Pokud jsme víru v Boha vykázali jen do soukromé sféry, následky se i dnes dostavují…

(Komentář: 1 Král 11,4-13)

Myšlenky na pátek, 9. 2. 2018

† Přežehnat se znamením kříže s plným vědomím toho, co děláme, je velmi silná vyznavačská modlitba, která zahání síly temnot a vtahuje nás do Ježíšova srdce.
† Dělej vše ve správný čas a na správném místě … nejenže toho uděláš více, ale získáš mnohem více volného času než ti, kdo se do všeho hned hrnou. (Tryon Edwards)
† Celistvost pláště, dvanáct kusů, dvanáct kmenů… Kéž dovedu víc chápat symboliku bohoslužby, která se stává i dnes odrazem vnitřního života společnosti.

(Komentář: 1 Král 11,29-32; 12,19)

Myšlenky na sobotu, 10. 2. 2018

† Ježíš Kristus, který nás vytrhl z moci hříchu a smrti, nás uvádí do společenství s Otcem v Duchu Svatém, a tím také do společenství s ostatními dětmi našeho nebeského Otce.
† Říkaš ano příliš mnoha věcem, neumíš se zastavit, abys dobil baterie a poslušně vytahuješ svůj diář a plníš volná místa dalšími úkoly? Nepleť se; že máš srovnané úkoly, aby se nepřekrývaly, ještě není plánování. Pouze se zařadíš do zástupu stresu vystavených a krátkodobě zaměřených lidí, kteří lítají od jednoho špatně naplánovaného úkolu ke druhému a pro jejich duchovní pohodu to nic přináší. (Tryon Edwards)
† Platí i dnes: kdo chce získat politickou moc, zaútočí na to, co mu v tom překáží… Tak je dnes křesťanství vystaveno genocidě. Právě to je však důkazem jeho pravosti.

(Komentář: 1 Král 12,26-32; 13,33-34)

Myšlenky na neděli, 11. 2. 2018

† Možná někdy na bohoslužbu přicházíme neklidní, plní předsudků a svých nároků. Neměli bychom ale odcházet stejní, nebo dokonce zatvrzelejší, než jací jsme přišli. Je důležité přijít na mši svatou včas a začít ji slavit s plným vědomím toho, co se zde děje.
† Máš tolik práce a příprav na další úkoly (často aniž bys dokončil ty předchozí), že nemáš čas ohlédnout se a vychutnat si svou dobře vykonanou práci, pak není divu, že tě přepadají chmurné myšlenky, že život je na nic. (Tryon Edwards)
† Co znamená přijmout Kristovo evangelium? Malomocný byl ztracen, neměl právo žít ve společnosti. Nesměl se ani přiblížit, nikdo mu nepodal ruku, ani se ho nedotknul. Ale Ježíš řekl: „Chci, buď čistý!“ A byl čistý! Bůh má moc člověka zachránit. Malomocný z evangelia měl odvahu přijít a měl i pokoru dovolit Bohu zvolit své řešení. Ale neměl vnitřní kázeň. Jeho poblázněné jednání zkomplikovalo hlásání evangelia. Křesťanská radost není pohled na svět skrze růžové brýle. Je radostí z Boha, která se opírá o realitu.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 12. 2. 2018

† Ten, kdo zakusil pravou lásku, je schopen ji dát i druhým.
† Dlužíš-li více, než můžeš splácet budeš si muset příště vzít další úvěr! (Tryon Edwards)
† Nehledám snad i já pro potvrzení své víry znamení, atrakce, zážitky? Kéž dokážu v tiché lásce s Ježíšem přeplout na druhý břeh.

(Komentář: Mk 8,11-13)

Myšlenky na úterý, 13. 2. 2018

† Jedním z nejvytrvalejších katolických bludů je přesvědčení, že k Bohu se můžeme přiblížit teprve tehdy, až se polepšíme, až budeme "dost dobří".
† Tím, jak Ježíš vykládal zákon, zasadil smrtelnou ránu mýtu, že dojem, kterým zapůsobíme, spraví všechno. Utajovaný hřích je obzvláště odporný. (John MacArthur)
† Naše občasné naříkání by mělo být proměněno trvalou Ježíšovou přítomností v eucharistii. I nám náš Pán pokládá otázku: ještě nechápete?

(Komentář: Mk 8,14-21)

Myšlenky na středu, 14. 2. 2018

† Jedním z nejvytrvalejších katolických bludů je přesvědčení, že k Bohu se můžeme přiblížit teprve tehdy, až se polepšíme, až budeme "dost dobří".Jedním z nejvytrvalejších katolických bludů je přesvědčení, že k Bohu se můžeme přiblížit teprve tehdy, až se polepšíme, až budeme "dost dobří".
† Bůh hledí na srdce. Kdybychom si uvědomili, že ve skutečnosti je Bůh naším jediným divákem, nebudeme se k tomu stavět tak bláhově. Je pošetilé si myslet, že utajením hřích zmizí ze světa … a dvojnásob pošetilé je myslet si, že jsi lepší než druzí, když hřešíš, aniž by to někdo věděl, vrchol pošetilosti je svá přestoupení dokonce skrývat. (John MacArthur)
† Nekontrastuje Ježíšovo doporučení ke skrytosti s mým chováním? Nejsme vlastně zklamáni tím, že po nás chce něco, co není ani vidět?

(Komentář: Mt 6,1-6.16-18)

Myšlenky na čtvrtek, 15. 2. 2018

† Překážkou mezi námi a Bohem nemusí být jen náš konkrétní nevyznaný hřích, ale postoj falešné soběstačnosti a spokojenosti se sebou.
† Když Ježíš řekl, že nenávist nese tu samou míru viny jako vražda a že chtíč je ve své podstatě cizoložství, nemyslel tím, že neexistuje žádný rozdíl mezi hříchy. Říkal tím pouze, že člověk plný chtíče si nemůže myslet, že je menším hříšníkem než smilník. Už sama skutečnost, že někdo takto smýšlí, jen dokazuje, že v nás samých dřímá stejný potenciál nemorálních skutků. A tudíž, kdo nenávidí svého bratra, nosí v srdci zárodek vraždy. (John MacArthur)
† Tím, že letošní období příprav na Velikonoce prožívám naplno, jsem si zvolil správnou cestu: vnitřní život s Bohem. A chci vnímat i zodpo-vědnost za vše, co z toho vyplývá.

(Komentář: Dt 30,15-20)

Myšlenky na pátek, 16. 2. 2018

† Od prvních stránek Bible vidíme, že nás Pán vždy hledá jako první, aby se s námi usmířil, protože ví, že ve své slepotě nejenže nevidíme svůj hřích, ale dokonce Bohu mnoho věcí zazlíváme.
† Ježíš nazýval pokrytectví ‚kvasem farizeů‘ ,protože se jako kvas projevuje. Požírá tvoje svědomí a kvasí pokušením k dalším hříchům, které postupně ničí tvůj charakter. Nevěř tomu, že to, jak vystupuješ, je nade vše! Jak kdo v duchu uvažuje, takový opravdu je‘. (John MacArthur)
† Společenský rozměr postního snažení: dělit se! Pak na mé volání Hospodin odpoví. Svou přítomností.

(Komentář: Iz 58,1-9a)

Myšlenky na sobotu, 17. 2. 2018

† Boží slovo má moc proměnit naše životy, ale je třeba naučit se ho slyšet.
† Pokud chceš vědět, kým opravdu jsi, podívej se na svůj soukromý život. Pak pohlédni do zrcadla Božího slova a dovol, aby odhalilo a napravilo myšlenky a záměry tvého srdce. (John MacArthur)
† Radost z jeho blízkosti je podmíněna tím, že leccos odložím stranou. Udělám si na něj čas! A také nebudu „zbytečně tlachat“.

(Komentář: Iz 58,9b-14)

Myšlenky na neděli, 18. 2. 2018

† Bez Ducha svatého nejsme schopni Boha chválit.
† Dlouho věřily zejména křesťanské ženy, že jsou to právě ony, kdo zápasí se zahanbujícími pocity, bolestnými vinami a kostlivci ve skříních. Ale jakmile se otevřeme Bohu, sobě i druhým, zažijeme úžasnou svobodu a pokoj. (Julie Ann Barnhillová)
† Markovo evangelium je nejkratší a podle některých odborníků také nejstarší z evangelií. Mnohé popisy událostí jsou v něm velice stručné. Ale díky tomu lze nahlédnout, co asi bylo pro autora to nejpodstatnější. Shrnuje Ježíšovo kázání do dvou vět. Pojmem „Boží království“ zřejmě neoznačuje nějakou formu uspořádání vlády, ale přítomnost samotného Boha: Bůh je blízko. A připojuje radu, co dělat: Zastavit se a ohlédnout, zda jdeme dobře. A za druhé přijmout vírou Boha. To je vynikající plán na celou postní dobu.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 19. 2. 2018

† Budeme-li každý den naslouchat Bohu a jeho slovu, modlitba se stane láskyplným rozhovorem, budeme nalézat odpovědi na své životní otázky, bude se měnit naše smýšlení a konání.
† Jedna žena napsala: ‚Byla jsem na potratu, když mi bylo osmnáct. Nikdo to nevěděl. Po léta jsem si zaškrtávala v kalendáři to hrozné datum, truchlila pro dítě, které nikdy nespatřilo světlo světa, a bojovala se svou vinou sama. Nakonec jsem poznala, že nejsem sama, a poprvé v životě opravdu věřím, že Bůh je mocnější než můj tajný hřích – že je ochoten mi odpustit.‘ Tajemství má svoji sílu, jen když zůstává skryté. Jakmile je vystaveno světlu Boží lásky, ztrácí svou moc. (Julie Ann Barnhillová)
† Každý je během studia zvědavý, jaké si „vytáhne“ před zkouškou otázky. Ježíš nám je dopředu oznamuje. Využiji toho, abych obstál?

(Mt 25,31-46)

Myšlenky na úterý, 20. 2. 2018

† Má-li víra sílit a růst, patří k ní také pochybnosti, zkoušky a hledání. Kdo nikdy žádnou krizi víry neprožil, může si být jist, že to, co za víru považuje, bude nejspíš jen dědictvím náboženských zvyklostí a názorů po předcích.
† Když hledáme někoho, komu se můžeme svěřit a vyznat, pak nemůžeme tomu kdo si nenechává diskrétní informace pro sebe. (Julie Ann Barnhillová)
† Můj vztah k blízkým je odrazem mého vztahu k Bohu. Jsem připraven k odpouštění, jako ON?

(Komentář: Mt 6,7-15)

Myšlenky na středu, 21. 2. 2018

† Živá víra se projeví v tom, že vydrží temnotu nejistot i zklamání, když věci nejdou podle lidských představ, a přesto nezpochybní Boží lásku.
† Když hledáš někoho, komu se můžeš svěřit a vyznat, dej si pozor na ty, kdo by chtěli radit, aniž by je o to někdo žádal, a pak jsou naštvaní, že se podle toho neřídíš. (Julie Ann Barnhillová)
† Znamení shůry, které by odstra-nilo možná i naše pochybnosti, se nedočkáme. Tím silnější ať je naše víra – a hlavně láska k samot-nému Ježíšovi!

(Komentář: Lk 11,29-32)

Myšlenky na čtvrtek, 22. 2. 2018

† Dary, které klademe na oltář k proměnění, mají znázorňovat naši ochotu darovat se Kristu, který se nám a pro nás vydává.
† Když hledáš někoho, komu se můžeme svěřit, drž se stranou od lidí, kteří se tě pokusí ‚napravit‘ tím, že "to" máš hodit za hlavu. Místo toho hledej někoho, kdo je vnímavý a vycítí, kdy se má raději stáhnout a kdy tě má naopak povzbudit. (Julie Ann Barnhillová)
† Pokud i já budu upřímně a s odhodláním následovat Ježíše, ani dnes Jeho církev nebude přemožena. A útěchou může být: nestojí a nepadá to jenom se mnou, je nás víc…

(Komentář: Mt 16,13-19)

Myšlenky na pátek, 23. 2. 2018

† Přijmout dar Ježíšova života, a nedarovat mu sebe by znamenalo znovu Božího Syna ukřižovat. Je důležité nebrat to, co se děje na oltáři, jako samozřejmost.
† Když hledáš někoho, komu se můžeme svěřit, hledej někoho, kdo má již za sebou řadu vítězství ve svých vlastních zápasech. (Julie Ann Barnhillová)
† Často nás jde k oltáři tak málo… Není to právě tím, že se nedovedeme s druhými smířit, a tak raději zůsteneme doma?

(Komentář: Mt 5,20-26)

Myšlenky na sobotu, 24. 2. 2018

† Vděčnost v srdci vede ke chvále a chvála je způsob modlitby, jakým se modlí andělé a svatí v nebi. Při slavení eucharistie se doslova spojujeme se zpěvem andělů, kteří stojí před Boží tváří.
† Když hledáš někoho, komu se můžeme svěřit, hledej někoho, kdo je pohotový k naslouchání a pomalý k mluvení. (Julie Ann Barnhillová)
† Snaha o dokonalost, překračování hranic. To je nabídka přiblížení se k Bohu. Vždyť mám být jeho obrazem!

(Komentář: Mt 5,43-48)

Myšlenky na neděli, 25. 2. 2018

† To podstatné při mši svaté můžeme prožít jen tehdy, pokud zapojíme své srdce.
† Když hledáš někoho, komu se můžeme svěřit, hledej někoho, kdo opírá svá slova a rady o biblické pravdy. (Julie Ann Barnhillová)
† Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 26. 2. 2018

† Boží chvála má tu zvláštní vlastnost, že uzdravuje lidská srdce. Uzdravuje tím, že nás uvádí do správného postoje vůči Bohu.
† Ženy touží v životě po něčem trvalejším, než je štíhlost pasu či počet titulů v jejich životopise. Přesto se mnohokrát přistihneme, že se posuzujeme podle těchto povrchních věcí. (Julie Ann Barnhillová)
† Kéž dokážu být Jeho obrazem i v tom, že se rozdávám druhým. V rodině, ve společenství, kamkoli jsem postaven.

(Komentář: Lk 6,36-38)

Myšlenky na úterý, 27. 2. 2018

† Tvoříme-li v církvi jedno Kristovo tělo, je třeba, abychom při slavení eucharistie byli mezi sebou usmířeni. Nelze spolu nemluvit a vyřešit to tím, že si sedám na druhou stranu kostela, abych nemusel dát pozdravení pokoje člověku, s nímž se nesnáším.
† Ani nejhorší hříchy uvedené v Písmu nemohou nikdy vrazit klín mezi tebe a Kristovu lásku, pokud je vyznáš a toužíš po odpuštění. Přijmi zaslíbení: „Dám ti plný život i na vyprahlých místech … Použiješ staré trosky … abys … znovu postavil základy". (Julie Ann Barnhillová)
† Tvrdá slova určená těm, kdo zneužívají i dnes víru jiných k vlastnímu prosazení. Podobné projevy „spadají“ pod druhé přikázání Desatera. Nemám k tomu sklon i já?

(Komentář: Mt 23,1-12)

Myšlenky na středu, 28. 2. 2018

† Ve spojení s Kristem a jeho obětí dochází k proměnění všeho, co jsme a co žijeme, co s vírou přinášíme před Boží tvář. Potom skutečně prožíváme, že eucharistie je pramen i vrchol křesťanského života.
† Když lidé zjistí, cos udělala a poznají hloubku tvých nectností, někteří takzvaní přátelé odejdou, ale opravdový přítel s tebou drží jako rodina. A Ježíš ti bude důvěřovat vždycky. Znovu a znovu nám zaslibuje, že nás nikdy neopustí. Dokonce i tehdy, jsme-li jemu nevěrní, on nám zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe. (Julie Ann Barnhillová)
† Služba druhým je Ježíšem postavena na první místo. Sklony ke kariérismu se nevyhýbají ani vztahům v Církvi. Když se zamyslím, ani já nejsem proti tomu obrněný…

(Komentář: Mt 20,17-28)