Myšlenky na sobotu, 1. 9. 2018
† Jen láska dává člověku pochopit, kolik je povinován životu, druhému člověku a druhým lidem. Vědomí, že jsem milován, mě činí odpovědným.
† Jeden odborník řekl: „Učíme to, co víme, ale vychováváme to, co jsme.“ Tvoje děti mohou někdy pochybovat o tom, co říkáš, ale vždycky budou věřit tomu, co děláš.
† Mohu mít radost z toho, že Pán „zahanbuje mocné“. A děkuji, že o Něm vím! Kéž mě to naplní pokorou, ale i sebevědomím.
(Komentář: 1 Kor 1,26-31)
Myšlenky na neděli, 2. 9. 2018
† Bůh je od věčnosti zamilován do krásy tvora, kterého chtěl stvořit.
† Pokud kážeš vodu, ale piješ víno, nemusí tě děti přestat milovat, ale nakonec u nich ztratíš respekt. A co je ještě horší, pomyslí si: „Jestli ty zásady, které kážeš, nefungují u tebe, proč bych je měl dodržovat já?“ Tvůj příklad bude na ně mít větší dopad než veškeré tvé nabádání.
† Zákon a norma mají velký význam, určují, co je a co není správné. Platí však vždy? Bez porozumění smyslu daného předpisu je jeho bezhlavé plnění nesmyslné (mluví se odborně o epikii – smysluplný výklad zákona). Některé okolnosti totiž mohou význam předpisu zcela změnit. Nejde o systematické navádění, jak zákony obcházet. Jde o zvnitřnění smyslu, tedy porozumění proč a přijetí tohoto pohledu na mravní jednání do svého života. Jaký význam má předpis o čistotě? Jak se týká nás a naší běžné životní praxe?
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 3. 9. 2018
† Ten, kdo si umíní žít v ráji svých fantazií, často donutí druhé k životu ve velmi konkrétním pekle.
† Uvědom si, že slova, která říkáš, mají obrovskou moc, a to jak v tvém vlastním životě, tak v tvých vztazích.
† I dnes mnohým pravda překáží. Ježíš, kterého vyhnali, prochází jejich středem! A ubírá se dál… Udělám mu já ve svém srdci místo?
(Komentář: Lk 4,16-30)
Myšlenky na úterý, 4. 9. 2018
† Druhé máme vnímat takové, jací opravdu jsou, a ne jací myslíme, že jsou.
† Nauč se vždy pečlivě volit a říkat taková slova, která budou druhé lidi budovat a ne srážet, spíše povznášet, než kritizovat, slova vyslovovaná v lásce a pravdě a nepřekrucovaná tvými vlastními přáními a očekáváním. Slova, která budou přinášet jistotu, a ne zastrašování.
† Ježíšova moc spočívá v tom, že dovede přísně poručit a vyhnat zlo. V mých kompromisech se zlem a „politikaření“ se Boží síla neprojeví…
(Komentář: Lk 4,31-37)
Myšlenky na středu, 5. 9. 2018
† Úcta pro věřícího člověka pochází od Boha, Otce, který každé dítě přijímá jako svého syna a dává mu jistotu své lásky - jistotu, že už úžasné je, a nemusí se jím teprve stávat.
† Chraň se, říkat slova, která jiné lidi zraňují a sráží.
† Šimonova tchyně po svém uzdravení vstane a všechny obsluhuje. I já mám vlastně tím, že sloužím, podíl na Kristově uzdravování.
(Komentář: Lk 4,38-44)
Myšlenky na čtvrtek, 6. 9. 2018
† Kdo se nenaučí přijímat utrpení, jako kdyby říkal NE samotnému životu. Žil by v jedné velké lži.
† Buď laskavý ve slovech, snaž se mít jazyk moudrých, který hojí a žehná.
† Když si myslím, že sám všemu rozumím lépe, než radí druzí, nic neulovím. Když dám na rady Pána, budu nad „úlovkem“ žasnout!
(Komentář: Lk 5,1-11)
Myšlenky na pátek, 7. 9. 2018
† Nekoná-li člověk správné, krásné a dobré věci, podléhá zmatku a frustraci.
† Snaž se vše činit bez reptání a pochybovačného dohadování. Nemluv negativně ani o sobě samém. A kdykoliv začneš vyslovovat kritická slova, snaž se okamžitě zastavit.
† Novost Kristova učení nelze uzavřít do starých forem. Nesnažíme se o to? Pak se nedivme, že se měchy trhají…
(Komentář: Lk 5,33-39)
Myšlenky na sobotu, 8. 9. 2018
† Ten, kdo je vychováván k tomu, aby se uměl odříci vlastních požadavků, zůstává nohama na zemi, má k druhým lidem úctu a žije ve zdravém napětí ve vztahu k budoucnosti a k svému osobnímu růstu.
† Jen Bůh vidí do srdcí lidí, proto pouze on má právo je soudit.
† Před devíti měsíci jsme si připomínali její vyvolení. Dočkali jsme se. Příslib radosti: poté, co „rodička porodí“, kéž už není místo pro beznaděj!
(Komentář: Mt 1,1-16.18-23)
Myšlenky na neděli, 9. 9. 2018
† Smysl pro povinnost zakouší opravdu jen ten, kdo na sobě nejdřív zakusil velkorysost někoho jiného.
† Jednou budeme sklízet, co jsme zasévali.
† Hluchý a němý je symbolem každého, kdo nerozumí. Je to Izraelita, patří mezi vyvolený národ, a přeci nechápe. Proč? Brání mu „nemoc“, tedy nějaký nedostatek. Ježíš nepřišel odsoudit ty, kdo mají nedostatky, přišel je uzdravit. Nejde tu především o fyzickou omezenost, ale o duchovní limit. Není rozdíl mezi vyvoleným národem a ostatními národy. Všichni jsou „nemocní“ a potřebují Boží dotyk. Dovolíme Pánu, aby se takto dotknul nás? Stojíme o jeho uzdravení?
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 10. 9. 2018
† V životě neexistuje automatický vztah mezi přáním a jeho splněním, žádná bezprostřední souvislost mezi tužbou a realitou, ale všechno něco stojí, všechno má svůj čas, všechno si žádá věrnost a pokojné očekávání.
† Pokud tě Bůh povolal, abys mu sloužil tím, že budeš sloužit jiným, soustřeď se na to, abys zachoval věrnost, a nepovyšuj se.
† Dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Ježíš uzdravuje ochrnulého též jako znamení pro nás: nejsme ochromení kritikou těch, kdo se v církvi snaží o uzdravení?
(Komentář: Lk 6,6-11)
Myšlenky na úterý, 11. 9. 2018
† Křesťan stejně jako vychovatel je věrohodný ne tím, co říká, ale především tím, co dělá, a úplně nejvíc díky tomu, kým je.
† „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci (za tu výsadu)“ (Koloským 3:17).
† Ježíš vyvolil svých Dvanáct po celonoční modlitbě. A vybral si opravdu různé typy. Znamení a výzva pro naše časy: pluralita je v církvi žádoucí!
(Komentář: Lk 6,12-19)
Myšlenky na středu, 12. 9. 2018
† Zralost je dcerou bolesti.
† Máloco v životě je horší, než zastávat pozici, do níž jsi nebyl povolán a nejsi vybaven pro její vykonávání. Proto se nesnaž povýšit sám sebe.
† Překvapivý recept na štěstí: prostota, touha po spravedlnosti, být zna-mením pro okolí. Blahoslavený je totiž šťastný! Jinak Ježíše nepochopím.
(Komentář: Lk 6,20-26)
Myšlenky na čtvrtek, 13. 9. 2018
† Nevychovanost dokonale nevychovaných lidí ztěžuje život všem dalším, působí vzájemnou lhostejnost a odnímá nám každodenní špetku laskavosti a harmonie.
† Člověk, který má přátele, musí být sám přítelem
† V Evangeliu popsané skutky jsou obrazem Boha. Budu se snažit podle nich jednat? On mě přece stvořil ke svému obrazu!
(Komentář: Lk 6,27-38)
Myšlenky na pátek, 14. 9. 2018
† Pokud chcete jednat s rozhodností, musíte být přesvědčeni o správnosti toho, co děláte, jinak přenášíte na ostatní svou nejistotu.
† Skutečným přátelům záleží na tom, kam směřuješ. Hledí za hranice přítomnosti a hluboce jim záleží na celé tvé osobnosti.
† Ježíš v noční rozmluvě poodhaluje Nikodémovi své tajemství. Nikdy nepochopíme plně jeho lásku k nám. Kéž si ji připomeneme v našich maličkých obtížích…
(Komentář: Jan 3,13-17)
Myšlenky na sobotu, 15. 9. 2018
† Cítit se opravdu milován a učit se uznávat hojnost přijímané lásky je mocným faktorem rostoucí sebeúcty.
† Bůh dal každému z nás jedinečnou osobnost, obdarování, cíl a povolání. A chce s tebou mít unikátní vztah, jiný, než má s kýmkoliv dalším. Jeho jednání s tebou je stejně individuální jako tvé otisky prstů. Proto se potřebuješ naučit, jak slyšet jeho hlas, a vědět, kdy mluví právě k tobě.
† Maria je tak odevzdána samotným Ježíšem i nám. V úzkostech můžeme opravdu upřímně volat: Ukaž, že jsi matkou!
(Komentář: Jan 19,25-27 nebo Lk 2,33-35)
Myšlenky na neděli, 16. 9. 2018
† V jasném zákazu, který nám nejde vyslovit snadno, ale který obsahuje naději, je víc lásky než v neurčitém odmítnutí, z něhož není poznat, co si skutečně myslíte.
† Bůh ti nepožehná proto, že znáš pravdu, ale proto, že ji poslechneš: „Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte“ (Jan 13:17).
† V běžných rozhovorech s lidmi lze často objevit několik očekávání, která je přivádějí k diskusi o Bohu. Tím prvním je zvědavost, resp. touha po nějakém zajímavém zážitku. Jiní lidé očekávají, že Bůh vyřeší jejich problém. Další se k němu připojí, protože je to velký vůdce a oni se mohou schovat ve stínu někoho mocného. Ale ani jedna ze skupin nehledá Boha pro něj samotného. Jenže právě o to jde. A má to také svoje překážky. A právě tyto bariéry dělící člověka od Boha Ježíš odstranil svou obětí. V tom spočívá mesiášství, abychom my měli otevřený přístup k Bohu. A Ježíš ukazuje, co znamená být blízko Bohu: je to sebevydání do absolutní míry. Toto sebedarování dělá nejen člověk, ale především Bůh! Ač to na první pohled vypadá jako strašlivá oběť smrti, ve skutečnosti je to jediná cesta k plnosti života.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 17. 9. 2018
† K tomu, aby tu byla pravá láska, je nutné plné a bezpodmínečné přijetí druhého jakožto někoho, kdo je ode mě odlišný a koho mám rád, protože je jiný.
† Je dobré sdílet své osobní postřehy s druhými. Od jiných lidí se můžeme naučit pravdy, které bychom se sami nenaučili. Druzí lidé nám pomáhají zjistit, co nám schází, a soustředit se na to. Vedou nás k zodpovědnosti.
† I když se společně neopíjíme, text je aktuální i pro nás: Pavel klade na srdce i nám onen společenský, sociální rozměr eucharistického slavení. Udělám vše pro to, aby liturgie mše svaté směřovala k jednotě!
(Komentář: 1 Kor 11,17-26.33)
Myšlenky na úterý, 18. 9. 2018
† Křesťanský Bůh je Bůh, který věřícímu jemně odpovídá i "ne" A je-li Boží plán něco jiného ve vztahu k lidským plánům, pak můžeme říct, že správná zkušenost se zákazem v životě nás připraví na to, abychom se otevřeli zkušenosti živého a pravého Boha.
† „Bible nám nebyla dána proto, abychom si rozšířili znalosti, ale proto, aby změnila náš život.“ (D. L. Moody)
† Respektuji, že tato různost druhých je důležitá? Nepodceňuji jejich schopnosti? Tím bych urážel Kristovo tělo!
(Komentář: 1 Kor 12,12-14.27-31a)
Myšlenky na středu, 19. 9. 2018
† Člověk, jehož požadavky druzí vždy a všude uspokojují, žije v nereálném světě.
† Můžeš pochybovat o svých vlastních schopnostech, ale nikdy nepochybuj o schopnostech Božích, o jeho zaslíbeních a jeho ochotě je splnit
† Jsme zvyklí tento úryvek číst při sňatku. Pokusím se jej ale tentokrát vztáhnout na jednání v církvi. Raduji se například z úspěchu druhých?
(Komentář: 1 Kor 12,31 – 13,13)
Myšlenky na čtvrtek, 20. 9. 2018
† Úloha vhodně užitého zákazu je zásadní, učí tě tomu, že svět ti není k dispozici, ale že máš vůči němu povinnosti.;
† Sebevědomí je představa, kterou nám vnucuje svět – navádí nás, abychom spoléhali na vlastní dovednosti a schopnosti. Bible ale varuje: „Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák…“
† Vzor pro hlásání i dnes: Pavel klade sám sebe na úplně poslední místo.
(Komentář: 1 Kor 15,1-11)
Myšlenky na pátek, 21. 9. 2018
† Když dobře prožíváme odloučení od druhého, včetně bolesti, kterou přináší, pak se vzájemné pouto neztratí, ale dostane se na vyšší úroveň.
† Obrátil se snad Ježíš k Tomášovi kvůli jeho pochybnostem zády? Ne! On nikdy neodmítá upřímná, pochybující srdce. Ježíš Tomášovi všechno osobně ukázal a rozptýlil všechny jeho pochybnosti.
† Matouš zaznamenal Pánovu kritiku těch, kteří byli oddělení, čistší, lepší. Nezazlívám některým představitelům církve jejich sklánění se k hříšníkům, k lidem na okraji?
(Komentář: Mt 9,9-13)
Myšlenky na sobotu, 22. 9. 2018
† Neexistuje život bez utrpení. Nikdo nemůže dát smysl svému životu, nedá-li smysl svému utrpení. Člověk nevychovaný k bolesti zůstane navždy dítětem.
† Chceš-li v životě uspět, potřebuješ k tomu morálku. Jak velký kompromis jsi ochoten udělat, aby ses dostal tam, kam chceš? Nemůžeš se snažit dosáhnout cíle za každou cenu, musíš mít hranice. Ano, všichni jsme někdy porušili pravidla, ale díky Bohu, že jsme nějaká pravidla měli. Díky tomu jsme byli schopni se znovu zařadit, protože někdo před námi již vyznačil „správnou“ cestu. Zdá se, že o morální cestě dnes lidé nevědí, nebo je příliš nezajímá.
† Úžasné svědectví o našem budoucím životě! A zároveň návod k životu v plnosti. Kéž dokážu tuto naději předat těm, kdo ji potřebují!
(Komentář: 1 Kor 15,35-37.42-49)
Myšlenky na neděli, 23. 9. 2018
† Větší poctivost vůči sobě samým může občas způsobit to, že budeme méně trpět a necháme méně trpět i druhé.
† Chceš-li v životě uspět, potřebuješ k tomu metody. Cíl bez plánu je jako cesta nikam. Nejprve cíl, pak plán, a potom prováděcí kroky. Aplikace tohoto jednoduchého třífázového vzorce ti pomůže pochopit, že do úspěchu nemůžeš prostě jen tak skočit. Existují metody, které musíš uplatňovat a dodržovat!
† Kde končí správná snaha zajistit sebe a blízké a kde začíná sobectví? Ježíš mluví k učedníkům o Božím plánu záchrany nejen učedníků, ale lidstva v jeho dějinách. Apoštolové ale přemýšlejí nad nejbližšími dny a nad tím, jak se udržet v Pánově přízni. Když by stejnou úvahu o „udržení se v přízni“ nahlíželi perspektivou Božího plánu, okamžitě by věci byly jasné. Není chybou hledat výhody. Chybou je hledat výhody pouze pro nejbližší čas bez ohledu na cíl, ke kterému kráčíme, a na ty, kteří jdou s námi.
(Nedělní čtení)
Myšlenky na pondělí, 24. 9. 2018
† V životě je mnohem více toho, co přijmeme, než toho, co darujeme, nebo než toho, co si zasloužíme. Sám život je darem.
† Chceš-li v životě uspět, potřebuješ k tomu prostředky. Když ti Bůh dává vizi, dává ti pro ni také prostředky. Když se tak nestane, máš buď špatné načasování, nebo se tvoje falešná představa minula s tím, co pro tebe Bůh měl. Boží prostředky mohou přicházet jako nápad, který najednou dostaneš, nebo myšlenka, která se ti neodbytně usadí v mysli a postupem času sílí. Mezi jeho prostředky patří i pomoc druhých lidí. Takže choď v lásce, kamkoliv jdeš.
† Kdo má ochotu vyjít na cestu s Pánem a třeba se i něčeho zříci, nebude strádat. Kdo chce křečovitě lpět na svém, může přijít o všechno.
(Komentář: Lk 8,16-18)
Myšlenky na úterý, 25. 9. 2018
† Když si v osobních a rodinných vztazích začneme účtovat, jsme v koncích: láska je buď zdarma, anebo to není láska.
† Chceš-li v životě uspět, potřebuješ k tomu management. Ježíš řekl: „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává…“ (Lukáš 12:48). Někteří lidé v okamžiku, kdy jim Bůh něco dá, jednají, jako že „tím to skončilo“. Ne, to je teprve začátek. Hádej, kdo bude tvou největší manažerskou výzvou? Ty sám! Proto žalmista napsal: „Pokud činíš to, co Pán chce, bude se ujišťovat, že každý krok, který přijmeš, je zabezpečený“ (Žalm 37:23).
† Ježíš tvoří svou nejbližší rodinu z těch, kdo plní Boží slovo. Kéž patřím mezi jeho příbuzné!
(Komentář: Lk 8,19-21)
Myšlenky na středu, 26. 9. 2018
† Nemá cenu mít práva, která nejsou odvozena od dobře splněných povinností.
† Když máš rád pokoj, většinou to znamená, že hledáš především vlastní zájmy. Pokud však jsi tím, kdo pokoj působí, dostáváš se na úroveň pomoci druhým.
† Pro Kristova vyslance je těžké a bolestné, když je někde odmítnut. Ale je třeba „vytřást prach“ a uvědomit si, že zřejmě čekají jinde na uzdravení. A nezdržovat se!
(Komentář: Lk 9,1-6)
Myšlenky na čtvrtek, 27. 9. 2018
† Když si člověk o sobě nenamlouvá hlouposti, nebude pak působit neštěstí sobě a druhým.
† Působit pokoj není snadné. Když se rozhodneš dělat prostředníka, zjistíš, že ten, kdo stojí uprostřed silnice, to většinou „slízne“ z obou stran!
† Zvědavost Herodovi kvůli jeho postavení bránila Ježíše poznat. I dnes jsou mnozí zvědaví na předmět naší naděje. Ale někteří možná proto, aby ji v nás svou skepsí zničili…
(Komentář: Lk 9,7-9)
Myšlenky na pátek, 28. 9. 2018
† Každý z nás musí druhého, ať se mu to líbí nebo nelíbí, přijmout v celé jeho jinakosti - a při střetu s touto jinakostí se musí potýkat se svými silnějšími i slabšími stránkami. Můžeme tak odhalit krásu pospolitosti, spolupráce.
† Někdy je lehčí žít s obavami a nepřátelstvím než usilovat o smíření, protože pak by musela přijít nějaká změna.
† Tato moudrost není určena jen vládcům. Mám ji uplatnit i ve své rodině, v obci, v církvi, kdekoli, kde mám zodpovědnost. Možná nové pochopení státnosti…
(Komentář: Mdr 6,9-21)
Myšlenky na sobotu, 29. 9. 2018
† Každý, kdo přišel na tento svět, na něj přišel, protože po něm někdo (či Někdo) toužil a chtěl ho. Jakási Dobrá vůle dala přednost jeho existenci před neexistencí.
† Chceš-li působit pokoj znamená to, že se budeš muset naučit mluvit a komunikovat i s lidmi, kteří smýšlejí jinak než ty. Neznamená to, že se musíš vzdát svých názorů nebo postojů, ale někdy to bude znamenat, že budeš muset změnit svůj přístup. Ten, kdo chce pokoj, musí být ochotný vstoupit do reálného dialogu dvou lidí, nikoliv jen „naslouchat stížnostem“ každého zvlášť. Riziko odmítnutí není pro nikoho snadné. Proto je při řešení konfliktů rozhodující, aby byl zprostředkovatel pokoje silný. Je bláhové očekávat, že se všechny rozdílnosti promísí a sjednotí v jednom tavicím kotli do jakési jednolité kaše. Reálnějším cílem je spíše salát – směs ingrediencí, z nichž si každá zachová svou jedinečnou chuť i podobu.
† Žalobník, stěžovatel, může být i ve mně a bránit mi v přístupu k Bohu. I před tím mě brání jeho poslové. Nejsem v boji sám!
(Komentář: Zj 12,7-12a)
Myšlenky na neděli, 30. 9. 2018
† I když darujeme sebevětší množství lásky, nikdy nevyrovnáme to množství lásky, které jsme přijali.
† Pravé působení pokoje začíná v srdci, nikoliv v hlavě. Bible říká: „Láska nikdy nezanikne“ (1. Korintským 13:8). Když se lidé cítí milovaní a chápaní, padají mezi nimi bariéry a začínají se vzájemně propojovat. Když k tomu dojde, může to nejen vyřešit problém, ale dokonce uzdravit srdce i mysl. Proto Ježíš řekl: „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími“ (Matouš 5:9).
† Jak odporné je potkávat křivé lidi nebo ty, kdo se za každou cenu snaží zalíbit. Nejednáme tak někdy i my? Dnešní texty jsou velmi kritické. Ve všech čteních potkáváme „malého“ člověka, který se snaží získat výhodu na úkor někoho druhého. Nerozumí nebo nechce vidět věci pohledem „krále“, ale jde mu čistě o jeho malé já. Druhými lidmi zřejmě pohrdá nebo jsou mu lhostejní. Ale Bůh vnímá všechny! Proto následuje ostrá kritika: Slova o useknutí ruky či nohy nejsou myšlena doslovně, ale ukazují, jak radikálně máme řešit koketování se zlem, sobectvím a pokušením.
(Nedělní čtení)
