† † †




Sebrané myšlenky dne - červenec 2019




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na červenec 2019:

    Všeobecný úmysl: Aby všichni, kdo spravují soudnictví, jednali poctivě a aby nespravedlnost, přestože ve světě i vítězí, neměla poslední slovo.
    Národní úmysl: Ať všichni lidé mají možnost odpočinku pro tělo i pro duši a ať všude objevují radost z Boží blízkosti.


Myšlenky na pondělí, 1. 7. 2019

 Bůh neustále člověka formuje, pokud člověk zůstává tvárný jako kus hlíny a otevřený pro Boží hlas.
 Jeden a týž Duch svatý uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. Pokud si připadáš jako hranatý kolíček v kulatém otvoru, požádej Ducha svatého, aby ti ukázal, jaké jsou tvé dary a aby otevřel dveře a zajistil ti přízeň správných lidí. On to udělá.
 Podobně jako Abrahám smlouval s Hospodinem, měl bych myslet i na ty, kteří o něm nevědí nebo se k němu nehlásí. A podobně jako Abrahám budu překvapen z nekonečného Božího milosrdenství.

(Komentář: Gn 18,16-33)

Myšlenky na úterý, 2. 7. 2019

 V Ježíši Kristu se Bůh zjevil světu, v něm vyslovil své poslední slovo a člověk se musí rozhodnout.
 Pokud jsi velryba, narodil ses k plavání v oceánu, pokud jsi pták, narodil ses k létání v povětří. Nemusíš udělat nic, abys zažíval Boží lásku, ale musíš znát jeho hlas a následovat jeho vedení, abys zažíval jeho požehnání.
 Andělé, poslové Boží. I náš svět nabádají, vedou skrz svědomí každého z nás. Možnost výběru – záchrana, nebo setrvání ve zlu – je na našem rozhodnutí.

(Komentář: Gn 19,15-29)

Myšlenky na středu, 3. 7. 2019

 Kdo zná plnost světla, nemá žít z úsporných důvodů v šeru.
 Když se holubice (která v Písmu představuje Ducha svatého) vrací do svého hnízda, nepřistane, pokud není hnízdo v pořádku. Nezarmucuj proto svého Ducha svatého a požádej Boha, aby ti dal více pociťovat jeho přítomnost a učinil tak tvé srdce Jeho domovem.
 Pokud se vyhýbám pohledu na Kristovy rány, na rány, které jsou vidět na jeho církvi, svědčí to o mé malé víře. Sám jsem v těch chvílích „nevěřícím Tomášem“.

(Komentář: Jan 20,24-29)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 7. 2019

 První krok, abychom se naučili milovat druhé, je: zkus je chápat.
 Nebuď v pokušení Boha analyzovat a omezovat Ho na jednoduchá pojmenování.
 Beran, který se chytil do křoví. Bůh si tedy vyhlédl oběť k celopalu… Jak prorocké!

(Komentář: Gn 22,1-19)

Myšlenky na pátek, 5. 7. 2019

 Víra umožňuje křesťanské naději, aby nebyla pouhým očekáváním, ale aby se v každém okamžiku stávala bezprostředním uskutečňováním lásky.
 Budeď méně náchylný snažit se jím a jeho vůlí manipulovat nebo vysvětlovat Jej a Jeho cesty.
 Nikoli chytráctví, politizování a úskoky, ale služba. Služba vzdělanosti, respekt k prostředí a nepochopení. Dřina. Dokážeme se jimi v těchto věcech inspirovat?

(Komentář: 2 Kor 4,1-2.5-7)

Myšlenky na sobotu, 6. 7. 2019

 Naplnění života je v tom, že se v okamžiku smrti scvrkne v nic, které uvolní celé místo novému životu.
 Kolikrát nám Bůh musí říkat: „… převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše“, než to konečně pochopíme? Jak často musí vysvětlovat, že on je pastýř a my jsme ovce, že on je réva a my jsme ratolesti, než poklekneme, kapitulujeme a řekneme: „Tvá vůle se staň, Pane“?
 Jakub tedy obelstil bratra. Bůh dává své požehnání i uprostřed našich intrik, ač je jistě neschvaluje. Je to velkorysý Bůh, který dokáže obrátit naše zlo k dobrému.

(Komentář: Gn 27,1-5.15-29)

Myšlenky na neděli, 7. 7. 2019

 Smíme-li každý okamžik přenechat prozřetelnosti, pak také víme, že nesmyslné neexistuje.
 Pokud Ježíš, syn Boží, viděl jako nutné modlit se: „Ne má vůle, ale tvá se staň“, nebylo by moudré, abychom se i my tato slova modlili – každý den?
 Jak mají misionáři postupovat, když jdou ohlašovat Boží království? Mají se předně opřít o Boží pomoc. Dále nezdržovat se klábosením s kde kým, ale opravdu mluvit o Ježíši. A současně mají přinášet pokoj, ne rozdělení či nenávist a hořkost. Uzdravovat neznamená hledat lékaře, či snad dokonce léčitele a šarlatány. Učedníci uzdravují modlitbou, mocí Ježíše, vždyť mají hlásat blízkost Boží. A tito učedníci se opřeli o Ježíšovu autoritu, uvěřili mu a zakusili, že jeho slovo je plné moci a síly, funguje.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 7. 2019

 Naše víra musí být dost silná, aby porozuměla všemu: také nenávisti a nevěře. Pak budeme milovat nenávidějícího i nevěřícího a budeme Boha prosit, aby udělal své.
 Jak dlouho už to je, kdy sis naposledy našel čas a jen tak tiše seděl v Boží přítomnosti, abys zachytil záblesk toho, který je opravdu úžasný a nepochopitelný?
 Vzkříšení dcerky, uzdravení ženy – to jsou znamení, která nám mají dodat důvěru, že i dnes Ježíš uzdravuje a oživuje svou církev.

(Komentář: Mt 9,18-26)

Myšlenky na úterý, 9. 7. 2019

 Možná, že právě lidé, kterých si nejvíce vážíme, potřebují lásku nejvíce.
 Přibližte se k Bohu, a On se přiblíží k vám.
 Už samo hlásání radostné zvěsti o Božím království působí uzdravení společnosti. A na tom se mohu a mám podílet i já. Tedy nejen církev jako instituce.

(Komentář: Mt 9,32-38)

Myšlenky na středu, 10. 7. 2019

 Čím tajemnější ti Bůh je, tím je ti bližší.
 Nebuďte sobečtí; nežijte proto, abyste dělali dobrý dojem na jiné. Buďte pokorní a smýšlejte o druhých lépe než o sobě. Nemyslete jen na své vlastní záležitosti, nýbrž mějte zájem o druhé a o to, co dělají. Takový, postoj nám ukázal Ježíš.
 Jít ke „ztraceným“ – tedy k těm, kdo to nejvíc potřebují. Nemáme strach vyjít tam, kde je ohroženo naše sebevědomí? Nebojíme se, že bude odmítnutím otřesena naše pověst?

(Komentář: Mt 10,1-7)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 7. 2019

 Láska má tak nekonečně možností, že je pozoruhodné umět je všechny pojmout v tomto jednom slově.
 Stát se méně sobeckým začíná rozhodnutím, že už nebudeš tolik myslet na sebe, a začneš hledat způsoby, jak pomáhat druhým.
 Opuštění něčeho, zřeknutí se. Jako by spolupatron Evropy káral bohatý kontinent. Možná si neuvědomujeme, že pokud se nerozdělíme, přijdeme o mnohé…

(Komentář: Mt 19,27-29)

Myšlenky na pátek, 12. 7. 2019

 Jenom dovedeš-li mlčet, naučíš se mluvit. Co máš říct, může uzrát jen v mlčení.
 Dávej v tichosti nebo anonymně. Varuj se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv.
 Odpor a pronásledování jsou pro církev znamením pravosti. Pokud na některém místě zažívá „klid“, zakouší pronásledování jinde. A nemusí být jen krvavé…

(Komentář: Mt 10,16-23)

Myšlenky na sobotu, 13. 7. 2019

 Tolik milosti je už v křesťanském těle. Dovedeš vytušit, kolik milosti je v duši?
 Je snazší dávat, když získáváš uznání, než když o tom nikdo neví. Existuje však duchovní, duševní a emocionální zisk pro ty, kteří dávají anonymně. Zkus to! Naplnění, které získáš, tě povzbudí, abys z toho učinil svůj životní styl.
 Nebeskému Otci na mně tolik záleží! Ale pozor: záleží i mně na Otci? Odteď chci pracovat na tom, aby živá víra byla oboustranným vztahem.

(Komentář: Mt 10,24-33)

Myšlenky na neděli, 14. 7. 2019

 Radost není jenom projev, je především stav, nejiný než pokora a víra.
 Svět posuzuje tvou důležitost podle počtu lidí, kteří ti slouží, Boha ale mnohem více zajímá počet lidí, jimž sloužíš ty.
 Kdo je můj bližní? „Můj bližní“ je především ten, kdo nabízí své srdce a to bez rozdílu, zda je „jiný“, „cizí“, „divný“. V evangeliu Ježíš nejprve nechal posluchače prožít si zoufalou situaci raněného, aby pochopili, jak zásadní je, aby mu nějaký bližní pomohl. Milovat bližního znamená především přijmout nabízenou lásku, i když dotyčný nezapadá do našich představ, stylu a znalostí. Ježíš na konci dialogu říká: „Jdi a jednej také tak“ a nechá otevřené, že to platí pro zraněného, který zakusil lásku Samaritána, i na Samaritána, který jedná.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 7. 2019

 Na jevišti se člověk učí být jiný. V životě se učí být sám sebou, což se zdá značně těžší: najít své poslání a žít je v jeho nitru.
 Bůh ctí ty, kteří nezištně slouží, aniž by si stěžovali, nebo toužili po uznání.
 Kdo ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.

(Mt 10,34-11,1)

Myšlenky na úterý, 16. 7. 2019

 Vše se dá proměnit na dar. Lásku dáváš pouze, když ji dáváš celou marnotratně.
 Pravdou je, že k tomu, abys mohl sloužit jiným, potřebuješ více charakteru než k sezení a čekání, až někdo obslouží tebe.
 Ježíš začal vytýkat městům, ve kterých se stalo nejvíc jeho zázraků, že se neobrátila: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by dělali pokání v žínici a v popelu. Ale to vám říkám: Tyru a Sidónu bude v soudný den lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdyby se v Sodomě staly ty zázraky, které se staly v tobě, zůstala by až do dneška. Ale říkám vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě.“

(Mt 11,20-24)

Myšlenky na středu, 17. 7. 2019

 O jedno tě prosím, Pane: Naplň mou modlitbu tím, co je Tvé, ať moje zahyne, a na jeho místo dosaď to své.
 Ježíše neovládal časový rozvrh. Řídil se Boží vůlí a potřebami zraněných lidí. Byl ochoten sejít z cesty, postavit zvyky na hlavu a vstoupit na novou půdu, aby to udělal.
 Ježíš řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“

(Mt 11,25-27)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 7. 2019

 Vstoupíš-li do obchodu s určitým úmyslem, chceš koupit něco vhodného. Ale když ti Bůh něco nabízí, jdeš kolem toho bez povšimnutí a odmítavě. Je to snad proto, že na jeho milostech není dost zřetelně napsáno, že jsou docela zdarma?
 Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec“ (Jan 4:35-36)
 Ježíš: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“

(Mt 11,28-30)

Myšlenky na pátek, 19. 7. 2019

 Chceš se darovat? Raději s tím počkej, nemáš-li sílu darovat se zcela.
 Bůh nikdy neruší naše povolání a nikdy nám nebere duchovní dary, které nám dal. A pokud on to nedělá, nesmíme to dělat ani my.
 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci měli hlad, a proto začali trhat klasy a jíst. Farizeové to uviděli a řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí!“ On však jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby, které nesměl jíst ani on, ani jeho družina, ale jen kněží? Nebo nečetli jste v Zákoně, že v sobotu kněží v chrámě porušují sobotu, a (přece) jsou bez viny? Říkám vám, že zde je (někdo) víc než chrám! Kdybyste věděli, co znamená: `Milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné. Neboť Syn člověka je pánem nad sobotou.“

(Mt 12,1-8)

Myšlenky na sobotu, 20. 7. 2019

 Zlá slova obvykle rychleji než dobrá. Ale dobrá působí přece jen trvaleji.
 Je někdy napravování lidí komplikované? Pavel říká, že je to „břemeno“. Obzvlášť pokud takoví lidé vnesli do Boží vykoupené rodiny ostudu a potíže. Ale to je právě to – oni jsou stále naše duchovní rodina! A svět se dívá, jak se k nim zachováme. Pokud vyhodíme ty, kteří klopýtli, jak by mohli lidé ze světa věřit, že jim neuděláme totéž? Přemýšlej nad tím. Když nenajdeš milost v Boží rodině, kde jinde ji najdeš?
 Farizeové se radili, jak by Ježíše zahubili. Protože to Ježíš věděl, odebral se odtamtud. Mnoho jich šlo za ním a všechny uzdravil. Ale nařídil jim, aby ho nerozhlašovali. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok Izaiáš: `Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, v němž jsem našel zalíbení! Vložím na něho svého Ducha, aby hlásal právo národům. Nebude se hádat ani křičet, na ulici nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, až dopomůže právu k vítězství. A v jeho jménu budou národy doufat.'

(Mt 12,14-21)

Myšlenky na neděli, 21. 7. 2019

 S láskou se nedá nic srovnávat, protože čím více miluji Ježíše Krista, tím více se z mé lásky uvolňujepro druhé.
 „Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal pouze dobro a nehřešil“ (Kazatel 7:20)
 V nadsázce by se dali lidé rozdělit na Marty a Marie – ty, kteří se pro samou pomoc druhým nikdy nezastaví, a sami tak místo života živoří, a ty, kteří rozvíjejí krásný život, ale bezohledně přehlížejí nouzi jiných. Ježíš odkazuje na Mariinu volbu, ale nezapomeňme, že svoji výtku říká Martě, nikoli Marii! Úryvek nemluví o tom, co řekl Marii. Je však stále aktuální výzvou: Opravdu svět, naše rodina, blízcí… potřebují tolik naší námahy, péče a starostí, že nemáme vůbec čas zastavit se a naslouchat Bohu? A co by Ježíš řekl Marii?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 7. 2019

 Umět trpět a umět milovat je totéž.
 Naše hříšná přirozenost je silnější, než naše touha nehřešit a zalíbit se Bohu. Dokonce, i když se občas snažíme zapojit vůli, svůj zápas prohráváme!
 Svátek pro naši dobu: mnozí totiž Krista hledají, aniž by si to uvědomili. Spontánní, ženský prvek může být pro celou církev vzorem. I jejím uzdravením.

(Komentář: Pís 3,1-4a)

Myšlenky na úterý, 23. 7. 2019

 Duše, které se pokoušejí žít zcela v Bohu, zakoušejí Boží přítomnost i v nejmenších věcech všedního dne.
 Pavel, jeden z největších křesťanů, přiznal, že se mu nedaří dělat správné věci, ačkoliv se o to snaží. „Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat je, už ne.“ (Římanům 7:18).
 Dnešní světice: maminka osmi dětí, patronka Evropy. Osobně se setkala s naším Karlem IV. Příklad napojení na vinný kmen, i s bolestnými ranami prořezávání. Jaké já přináším ovoce?

(Komentář: Jan 15,1-8)

Myšlenky na středu, 24. 7. 2019

 Plánovat můžeme jenom to, co se odehrává mimo nás samé. Co se děje v nás, je dar.
 Satan dobře ví, jakou sílu v sobě skrývá vzájemnost a svornosti. Proto udělá vše pro to, aby nás rozdělil. Když se dílo začne hroutit a rozpadat, nehledej za tím nikoho, než "ďábla".
 Bůh svým semenem nešetří. Mnohé záleží na nás. Chci mu v srdci vytvářet podmínky k příznivému růstu!

(Komentář: Mt 13,1-9)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 7. 2019

 Smrt je Božím vynálezem, který nakonec brání hříšníkovi, aby se vzpíral Boží milosti.
 Nelze podceňovat satanovu taktiku, jejímž záměrem je udržet nás v rozepři.
 Maminka, která žádala u Ježíše protekci… Nemáme i my podobné snahy? Ostatně, brzy se její synové přesvědčili, co znamená následovat Krista.

(Komentář: Mt 20,20-28)

Myšlenky na pátek, 26. 7. 2019

 Čím více toho prochází našima rukama, tím více doufáme, že budou prázdné, až se objevímepřed Bohem.
 Když se hned urazíš pro neškodnou poznámku, falešně si vysvětlíš, co někdo pronesl, nebo když za něčím chováním hned vidíš nekalé úmysly, či dokonce dáváš prostor pomluvám, hledej za tím taktiku satanovu.
 Ježíš výslovně zmiňuje Zlého, který odebere to, co bylo v srdci zaseto. Jsem odhodlán se proti tomu postavit? Pečuji o své nitro?

(Komentář: Mt 13,18-23)

Myšlenky na sobotu, 27. 7. 2019

 Že nám Bůh dal všechno, dozvíme se teprve, až Mu všechno vrátíme.
 Ve skutečnosti se konflikty mohou stát odrazovým můstkem k posílení tvých vztahů, ale chce to druhého pochopit a odmítnout v něm vidět nepřítele.
 Bolí nás, když vidíme, jak plevel škodí. Zkouška trpělivosti: nechat zrát obojí pohromadě.

(Komentář: Mt 13,24-30)

Myšlenky na neděli, 28. 7. 2019

 Velké sestává často z obětování se malému, má-li to tak být dál, o tom rozhoduje Bůh sám.
 Křesťanský život je bitevní pole, kde je nepřítel každý den připraven nás porazit.
 Modlitba Otčenáš představuje základ křesťanské spirituality. Ježíš na vyhrocených příkladech ukazuje, jakou sílu má vroucí modlitba a jak může měnit situaci, která se zdá třeba i bezvýchodná. Nezapomeňme ale, že modlitba není diktátem, co a jak má Bůh dělat. Bůh je svrchovaný Pán! Jeho záměrům nemůžeme dostatečně rozumět, ale opíráme se o důvěru v jeho dobrotu, k tomu nás Ježíš povzbuzuje.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 7. 2019

 Mlčení i slovo mají v Pánu stejnou průhlednost, protože Pán není jenom Slovo Otce. Pán právě tak znamená Otcovo mlčení.
 Chvála a modlitba vyzývá Boha, aby zasáhl, tak ji používej, když čelíš situaci, již nedokážeš zvládnout.
 Chci se v modlitbě inspirovat tímto rozhovorem. Díky otázkám, které Marta pokládala našemu Pánu, můžeme věřit v setkání s Ježíšem.

(Komentář: Jan 11,19-27)

Myšlenky na úterý, 30. 7. 2019

 Každé křesťanské odříkání, ať už je jakéhokoli druhu, znamená vyslovené ano k něčemu většímu.
 Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, kdo ztratil rozum, honí vidiny.
 Chválit Boha, když čelíš situaci, již nedokážeš zvládnout, je věcí rozhodnutí zaměřit se na něj místo na problém. Možná ti připadá, že nejsi hoden – ale on je! Možná ti připadá, že nejsi schopen – ale on je!

(Komentář: Ex 33,7-11; 34,5b-9.28)

Myšlenky na středu, 31. 7. 2019

 Kdo očekává Pána, je si jist jeho přítomností. Připravovat Mu srdce znamená už Ho mít.
 Připomeň Bohu jeho zaslíbení. Nic jím nepohne tak, jako pohled na jeho děti, které chválí jeho jméno a vyhlašují jeho zaslíbení tváří v tvář nesnázím.
 Mojžíš odkazuje na Boha září své tváře. Jak vidí druzí nás? Úkol i pro mě, pro mou církev!

(Komentář: Ex 34,29-35)