† † †




Sebrané myšlenky dne - prosinec 2019




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na listopad 2019:

    Všeobecný úmysl: Za budoucnost těch nejmladších – aby každá země připravila nezbytné odpovídající kroky pro zajištění budoucnosti nejmladší generace, především těch, kteří nepřiměřeně strádají.
    Národní úmysl: Ať se nám všem daří žít z moci Boží milosti a ať přinášíme dobré ovoce Božího Ducha pro tento svět.


Myšlenky na neděli, 1. 12. 2019

 Pokud je pro tebe břímě, které neseš, příliš těžké, nenaložil ti ho Ježíš. Možná to udělali druzí, možná sis jej na sebe vzal sám, ale Ježíš na tom podíl nemá.
 Některé církve vytvářejí tlak, místo aby od něj ulevily. Ježíš ale řekl: „Chci ti dát odpočinek. Ulevím ti od stresu. Pokud budeš v souladu se mnou, dám ti vnitřní sílu.“
 Jedna paní katechetka vysvětlovala dětem, jak je to s pozemským životem a smrtí. Vzala velkou roli papíru a namalovala časovou osu našeho života: Odvinula kousek, kde bylo namalované dětství, pak škola, maturita, a na dalším kousku byla naznačena svatba, práce a vlastní rodina. Na dalším úseku bylo stáří, důchod a nakonec smrt. Jenže v její ruce zůstávala ještě velká část smotaného papíru. Tu začala odvíjet dál a dál, před očima dětí se objevil úsek „nebe“, v němž se prohlubuje vztah s Bohem. Život se ukázal jen jako drobná epizoda na začátku… Pán přijde na konci věků a pozve nás, abychom byli s ním. Nyní si můžeme připravit volný vstup.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 12. 2019

 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Matouš 11:28-30)
 Nikdy nezakusíš úplný pokoj, dokud si nevybuduješ vztah s Králem pokoje.
 I my jsme ti mnozí, kteří budou u jednoho stolu se starozákonními proroky. Církev je otevřená všem, bez ohledu na původ. To mě má naplnit radostí.

(Komentář: Mt 8,5-11)

Myšlenky na úterý, 3. 12. 2019

 Je život, který žiji, v souladu s Boží vůlí a podle Božího plánu, nebo jsem to spíš já, kdo přikazuje Bohu, aby se přizpůsobil mému plánu?
 Když si myslíš, že bude vše v pohodě, najde se nějaký blb, který se do tebe zamiluje.
 Toužíme vidět mocné činy, které i dnes Bůh působí? Adventní doba mě musí vyburcovat z otupělosti!

(Komentář: Lk 10,21-24)

Myšlenky na středu, 4. 12. 2019

 K rozpoznání Boží vůle potřebujeme moudrost. Moudrost nevede k rozhodnutí skrze logiku, ale skrze světlo, které dostáváme od Boha.
 Nejvíce škod působí člověk člověku!
 Často si stěžujeme na vnější omezení: nedostatek povolání, málo času… Ale zkusme Pánu dát to málo, co máme. Možná se pak budeme divit.

(Komentář: Mt 15,29-37)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 12. 2019

 Tím nejdůležitějším v našem životě je Ježíš. Je velice snadné říct, že Ježíš je Pán, ale žít s Ježíšem jako s Pánem je něco úplně jiného.
 Není vždy čestné, co je dovoleno.
 Ježíšova varování mě musí vyburcovat. Jednou se nebude ptát na mé projevy zbožnosti, ale na to, jak jsem se svým životem naložil. Ještě mám čas „zlepšit a zpevnit základy“.

(Komentář: Mt 7,21.24-27)

Myšlenky na pátek, 6. 12. 2019

 Ježíš vás nepovolal, abyste se stali úspěšnými, ale abyste byli k dispozici Bohu. V tom bude spočívat váš úspěch.
 Vyhrazuješ si pravidelně čas na odpočinek? Pokud ne a vyhoříš, jaký přineseš užitek Božímu království, své rodině nebo sám sobě?
 Ježíš se zde brání popularitě. Lidé mají pochopit, že právě skrze jeho kříž jednou přijde uzdravení, prozření. A právě to máme hlásat my, pokřtění, poslaní!

(Komentář: Mt 9,27-31)

Myšlenky na sobotu, 7. 12. 2019

 Ať je vaše situace jakákoliv, vždycky můžete hledět kupředu. Vždycky se můžete obrátit k Otci a zeptat se ho: "Co chceš, abych teď dělal?"
 Není nic, co by se nedalo zkazit tím, že se o tom špatně mluví.
 Pánova lítost je vyjádřením jeho lidského citu. Kéž se za svá citová hnutí nestydíme, kéž nás pohnou – dle Ježíšova vzoru – k aktivitě.

(Komentář: Mt 9,35 – 10,1.5-8)

Myšlenky na neděli, 8. 12. 2019

 Jestliže upřeme oči na Ježíše, naše problémy sice hned nezmizí ani se nezmění, ale změníme se my. Ježíš se stane jediným Pánem našeho života.
 Jestliže si Ježíš, který byl tak zaneprázdněný, jak byl, našel čas na modlitbu, o co více to potřebuješ ty!
 Jan Křtitel měl pravdu: Kristus odděluje zrno od plev, očišťuje ohněm, přináší slávu, avšak jiným způsobem, než si on představoval. Kristus sice očišťuje ohněm, ale nespaluje hříšníky, ale hřích. Slovem a činem očišťuje od hříchu a ode všech jeho důsledků: od nemoci, od spoutanosti, od smrti. A opět: ne hned, jak si představoval předchůdce Páně, ale postupně. A v tom bychom i my mohli pocítit určitou obtíž: rádi bychom měli hned, podle svých představ...

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 12. 2019

 Bůh k nám promlouvá neustále. Mluví k nám i skrze okolnosti. Jde jenom o to, abychom nastražili uši a porozuměli tomu, co od nás Bůh chce.
 Mnoho našich problémů pochází z naší neschopnosti zklidnit a ztišit se. Prostě nevíme, jak být potichu.
 Radost z adventních červánků a naději mohu prožívat díky té, která poslovi řekla své Ano. Dokážu ji následovat v přijetí (mnohem skromnějších) Božích záměrů se mnou?

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na úterý, 10. 12. 2019

 Každý z nás je Boží syn, Boží dcera a máme Otce na nebesích, který ví o každém vlasu na naší hlavě. To znamená, že máme Otce, kterého zajímá každý detail našeho života.
 Jeden z důvodů, proč neznáme Boha osobněji, je, že nedokážeme být v klidu. Jsme příliš zaneprázdnění na to, abychom byli potichu a jen přemýšleli.
 Těšte, těšte můj národ – tak začíná i velkolepé Händelovo oratorium „Mesiáš“. Tak se stávají i přísná slova Radostnou zvěstí! Toužíme po tom ji přinášet?

(Komentář: Iz 40,1-11)

Myšlenky na středu, 11. 12. 2019

 Myslete pozitivně. Proč bych se měl soustředit na jednu věc, kterou mi Bůh nedal, a nevšímat si tolika věcí, které mi dal?
 Kdo chce jít, toho osud vede, kdo nechce, toho vleče.
 Věčný, „nepřístupný“ Bůh zde dostává osobní rysy. Kéž se nezdráhám přijmout jeho přátelství; i já „dostanu křídla“ ve své všednodennosti.

(Komentář: Iz 40,25-31)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 12. 2019

 Musíme být schopni vidět Boha jak očima rozumu, tak očima srdce. O Bohu se nedá jen diskutovat, je třeba ho zakusit.
 Čas strávený o samotě s Bohem může být dekompresní komorou pro životní stresy. V modlitbě mluvíme s Bohem, říkáme mu, co se nám honí hlavou, nasloucháme mu a dáváme mu možnost mluvit k nám při četbě Bible. Potom se podíváme na svůj rozvrh, zhodnotíme své priority a čekáme na pokyny.
 Slůvko „neboj se“ je i jedním z nejčastějších slov v evangeliu. Boží protivník naproti tomu straší, aby bojácní vyžadovali „ochranu“. Chudáci pak „marně hledají vodu“ a společnost vysychá žízní…

(Komentář:Iz 41,13-20)

Myšlenky na pátek, 13. 12. 2019

 Křtem něco končí…a něco začíná. Zemřít minulosti…vstát k novému životu. Toto v nás působí křest. Křtem začínáme svou cestu ke svatosti.
 Udělej z modlitby svůj každodenní zvyk. Modlitba velmi ulevuje stresu. I Ježíš začínal svůj den modlitbou.
 Kéž se i my poučíme ze zkušenosti minulých generací! Hospodinovo slovo je totiž příslibem jak pro jednotlivce, tak pro společnost.

(Komentář: Iz 48,17-19)

Myšlenky na sobotu, 14. 12. 2019

 Využívat svou lidskou vůli, námahu a zkušenosti je správné, ale nedostačující. Na to, abychom dosáhli Božích výsledků, potřebujeme Ducha svatého.
 Ježíš byl schopný zvládnout stres, protože věděl, kdy odpočívat. Odpočinek a rekreace v životě nejsou volitelné a nejsou „neduchovní“. Odpočinek je tak důležitý, že ho Bůh zahrnul do desatera.
 Eliáš je předobrazem našeho Pána. Slovo jako pochodeň! Mnozí prostě jeho zář nesnesou. Proměnění na hoře není „masovou“ záležitostí… Ale v mé tiché chvilce jej mohu znovu prožít.

(Komentář: Sir 48,1-4.9-11)

Myšlenky na neděli, 15. 12. 2019

 Kde je pokoj, radost a láska, tam je Boží království.
 Najdi si klidné, odlehlé místo, abys nebyl v pokušení hrát divadlo“ (Matouš 6:6, přel. z angl.)
 Hospodinova spása odstraní veškeré tělesné neduhy: toto vnější uzdravení je pak projevem ještě hlubšího vnitřního osvobození. Takto osvobozený člověk může kráčet na Sión, místo Boží přítomnosti...

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 12. 2019

 Žít neznamená mít, ale být. Žít znamená umět se ke každému chovat laskavě, být štědrý a dobrý.
 Když se modlíš od srdce, Duch svatý vynáší na povrch věci, které jsi pečlivě skrýval před jinými, a dokonce i sám před sebou. Konfrontuje tě s pravdou jako zrcadlo a požaduje, abys vyznal „skryté nečestnosti“ (viz 2. Korintským 4:2). Jakmile to uděláš, můžeš z Boží přítomnosti odejít očištěný, napravený, s pevnou jistotou ohledně jeho vůle.
 K Ježíšovi a k jeho církvi je možné přistupovat velmi různě. I otázky mohou být kladené s různými úmysly. Možná i On na některé naše výzvy neodpovídá…

(Komentář: Mt 21,23-27)

Myšlenky na úterý, 17. 12. 2019

 Bůh nám důvěřuje mnohem víc než my jemu. On zná naše slabosti, omezení a hříchy, a přesto nás volá. I vám svěřil práci - na tom místě, kam vás poslal.
 Modlitbě od srdce nic nedodá takový impulz jako skutečná potřeba. Ta způsobí, že člověk vyzná: „Pane, bez tebe nemohu dělat nic. Všechno, co bych dokázal bez tebe, by ve skutečnosti nic neznamenalo!“
 V rodokmenu našeho Pána jsou i ty ženy, o kterých bychom možná pomlčeli. Je to jasná teologická výpověď: nic není vyňato z jeho spásy, ze záchrany.

(Komentář: Mt 1,1-17)

Myšlenky na středu, 18. 12. 2019

 Chcete vědět, jak velice vás Ježíš miluje? Jen se na něj podívejte na kříži. Svým utrpením nám chtěl ukázat bezbřehost své lásky.
 Nikdy neposuzuj potenciál člověka podle toho, jak se ti právě teď jeví. Mojžíše, jednoho z největších vůdců v dějinách, Bůh povolal, když se staral o ovce. Žádný lovec mozků by ho nenajal.
 Josefe, neboj se… Možná je dnešní nerozhodnost k zakládání rodin i k zasvěcenému životu způsobena strachem a obavami. Jsou prostě chvíle, kdy se oslovený musí probrat ze spánku!

(Komentář: Mt 1,18-24)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 12. 2019

 Nestačí jen znát Bibli, musíme Božímu slovu dovolit, aby v nás začalo žít, a my kráčeli cestou pravdy.
 Jestli tě unavuje naslouchat názorům jiných, uchyl se do ústraní s Bohem. Ten ti ukáže věci, které mohou změnit tvou budoucnost
 Kněz Zachariáš ztrácí řeč, protože se zdráhal uvěřit. Na rozdíl od dívky Marie, pokorné služebnice Pána. Na Boží poselství často i dnes reagují prostí lidé citlivěji.

(Komentář: Lk 1,5-25)

Myšlenky na pátek, 20. 12. 2019

 Jestliže člověk Bohu důvěřuje, pak ho samozřejmě i poslouchá. Není to však poslušnost plynoucí ze strachu z jeho moci, ale poslušnost založená na důvěře.
 Ať dnes děláš cokoliv, zastav se! Uchyl se do samoty s Bohem a řekni: „Teď chci odbočit k tobě a naslouchat ti“ (viz 2. Mojžíšova 3:3). Jakmile uslyšíš, co ti chce říct, tvůj život už nebude nikdy stejný.
 Velikost Panny Marie spočívá v její odevzdanosti. Kéž jsme na její přímluvu jako jednotlivci i jako církev schopni vstoupit s Bohem do nejistoty!

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na sobotu, 21. 12. 2019

 Člověk dokáže Bohu říci ano jen natolik, nakolik je s ním v důvěrném vztahu a miluje ho.
 „Sloužíme Bohu, ať už námi lidé … opovrhují … nebo nás chválí.“ 2. Korintským 6:8
 Dítě v lůně Alžběty – Jan Křtitel – zde poprvé zdraví našeho Pána. Podobně jako tenkrát, i dnes přináší Maria Božího Syna do našich dní, možná poznamenaných spěchem vánočních příprav… Pohněme sebou radostně i my!

(Komentář: Lk 1,39-45)

Myšlenky na neděli, 22. 12. 2019

 Důvěřujte Bohu a věřte, že se o vás postará a že vás miluje.
 Sloužit v Ježíšově stylu znamená říct: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus“ (Galatským 2:20, ČSP)
 My jsme tak zvyklí na evangelní texty o Ježíšově početí, že si trochu představujeme, že Josef a Maria přijali Boží nabídku jako samozřejmost. Neuvědomujeme si, že Josef a Maria to neměli tak snadné. Vždyť Maria měla své otázky (jak se to stane?), Josef chtěl dokonce propustit svou ženu … Bůh musel oslovit mimořádným způsobem skrze anděla, aby přivedl jak Marii, tak Josefa k přijetí "tohoto bláznivého plánu".

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 12. 2019

 Důležité je to, jací jsme, nikoli to, kolik toho vlastníme.
 Když se rodina rozbije, mohou rány přetrvávat celý život, i když už je po bitvě. A prosím, nikdy nepoužívejte své děti jako munici, abyste se navzájem zraňovali! Munice nezničí pouze cíl, ale nakonec je zničena i ona sama.
 Janův otec Zachariáš začal opět mluvit v okamžiku, kdy napsal jméno svého synka, které znamená: Bůh se projevil jako milostivý. Kéž se i nám rozváže jazyk, abychom svědčili o dobrotě Boží!

(Komentář: Lk 1,57-66)

Myšlenky na úterý, 24. 12. 2019

 Setkejme se s Ježíšem, jako s Pánem našeho života. Znamená to odevzdat všechno, čím člověk je, co má nebo co si myslí, do Božích rukou.
 Je potřeba Boží moudrost, abys našel partnera, který s tebou bude tam, kde jsi, a půjde tam, kam jdeš ty.
 Zachariášovo dočasné oněmění vydalo plod: krásný chvalozpěv, kterým v Denní modlitbě církve začínáme každý den. Pochopím o vánočních svátcích důležitost ticha, význam mlčení?

(Komentář: Lk 1,67-79)

Myšlenky na středu, 25. 12. 2019

 Jsme zahrnuti do Božího plánu, plánu lásky. Vše, co se děje v našem životě, je pro naše dobro.
 Tvůj monolog nad rozpadlým vztahem, plný hořkosti může být pravdivý, ale dokáže zničit schopnost tvého dítěte budovat si své vlastní vztahy.
 Dar je víc, než jakákoli slova. Bůh promluvil tím, že nám dal svého Syna. Podstatou Trojice je vzájemné darování. A já mám být jejím obrazem: v rodině, v církvi…

(Komentář: Žid 1,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 12. 2019

 Skutečným úspěchem pravého učedníka je služba druhým.
 Pokud dítě nemůže věřit rodičům, komu může věřit? I když už nemůžeš zachránit vztah, ochraň děti.
 Když nemohli obstát před jeho moudrostí, velmi se rozzuřili. My jsme často v podobném pokušení: když dojdou argumenty, uchylujeme se k pomluvám. A ty zabíjejí vztahy.

(Komentář: Sk 6,8-10)

Myšlenky na pátek, 27. 12. 2019

 Všichni potřebujeme někoho, kdo by v nás věřil, a ten někdo je právě Ježíš.
 To, že se neuskutečnily tvé sny, neznamená, že se nemohou uskutečnit ani sny tvých dětí. Pokud jedinou věcí, která vzešla z vašeho vztahu, je zdravé, vyrovnané dítě, jsi stále vítěz!
 Rychlejší Jan nechává prvenství Petrovi. Vzor pro vztahy v církvi. Znamením lásky je, když dovedu ustoupit.

(Komentář: Jan 20,2-8)

Myšlenky na sobotu, 28. 12. 2019

 Nakolik je láska pravá, lze poznat v utrpení - umožní totiž vidět ji takovou, jaká skutečně je.
 Potíž s úspěchem je v tom, že recept na něj je stejný jako ten na nervové zhroucení.
 Mohu myslet na děti, které se ani nesměly narodit. Vždyť i dnes usiluje o život bezbranných dětí egoismus a strach z ohrožení vlastního postavení.

(Komentář: Mt 2,13-18)

Myšlenky na neděli, 29. 12. 2019

 Trénujte se v přijímání okolností, které vás na vaší cestě potkají. Jak máte být schopni snášet velké utrpení, nebudete-li se cvičit a umrtvovat v malých věcech?
 Podřiď se těm, kteří jsou moudří. Naslouchej jejich radám, buď vykazatelný, přijmi pokárání, zvaž návrhy, važ si zkušenosti a následuj dobrý příklad. Jen tehdy, když budeš ochotný přijmout radu, budeš kompetentní radu dát. Pouze pokud budeš respektovat vedení a podřizovat se mu, budeš kvalifikovaný k vedení druhých.
 Pro křesťanství je rodina zásadní opěrný bod společnosti! Je přísně chápána nejen jako společenství dvou partnerů, ale jako láskyplné společenství muže a ženy, ve kterém děti přichází na svět, mohou růst zahrnuty láskou a podporovány výchovou. Jde o víc než jen o požitek či technický prospěch zúčastněných. Vznikající lidský život má absolutní prioritu nejen co do technického chápání vzniku, ale také do všech jistot, které potřebuje, aby z maličkého dítěte mohl vyrůst dospělý zralý člověk. Slavíme den, který oslavuje tento Boží projekt rodiny.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 12. 2019

 Naše jistota spočívá pouze v Bohu a ne v darech, jež nám dává.
 Pociťujme potřebu častěji otvírat Písmo, abychom zjistili, co nám Bůh říká skrze okolnosti a začněme hledat a rozpoznávat Boží vůli ve svém životě.
 Stařičká Anna Ježíše „nepropásla“! Chci být připraven ke službě jemu i druhým, být ve správný čas na správném místě.

(Komentář: Lk 2,36-40)

Myšlenky na úterý, 31. 12. 2019

 Místo toho, abychom si Bohu stěžovali a fňukali kvůli darům, které nemáme, raději změňme svoji modlitbu v děkování Duchu svatému za všechny ty krásné dary, jež nám dal.
 Nechat Ježíše, aby byl středem našeho života, je nepřetržitý zápas.
 Jeho záměr, Slovo, se stává tělem. Zhmotněním jeho dobroty, jejíž stopu mohu poznávat i v druhých lidech. Jak se mi to v uplynulém roce dařilo?

(Komentář: )Jan 1,1-18