† † †




Sebrané myšlenky dne - říjen 2019




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na říjen 2019:

    Evangelizačn úmysl: Aby inspirace Ducha Svatého vedla církev k novému rozkvětu misií.
    Národní úmysl: Ať svatost kněží a tichosta obětavost všech Bohu zasvěcených svědčí světu o tom, že Bůh stačí pro naplnění života.


Myšlenky na úterý, 1. 10. 2019

 Nemodlíme se s úmyslem říkat Bohu, co má dělat, ale abychom Bohu dovolili nás vést. Modlíme se proto, abychom Bohu umožnili být Bohem.
 Bible nás učí, že základem dobrého manželství není jen každodenní sdílení stejného lože, ale také každodenní sdílení stejných hodnot a cílů. Bez toho je to jako mluvit na sebe cizím jazykem.
 Každý člověk, který chce pokoj a smíření, nachází i dnes domov v Pánově církvi. Její přitažlivost spočívá právě v její otevřenosti.

(Komentář: Zach 8,20-23)

Myšlenky na středu, 2. 10. 2019

 Jídlo udržuje při životě tělo a modlitba duši. Modlitba je důležitější než jídlo, duše je důležitější než tělo, protože duše - to jsme my, naše osobnost, naše já.
 Když víme, že jsme milovaní pro to, kým jsme, stáváme se zdravějšími ve svém smýšlení a důvěrnějšími ve svém vyjadřování. Jsme osvobozeni od strachu z odmítnutí a úzkosti, že musíme podávat nějaké výkony.
 Povzbuzení pro mě: nejsem sám, je tu někdo, kdo to se mnou myslí dobře. Dokážu být i já podobně někomu k ruce, když to potřebuje?

(Komentář: Ex 23,20-23a)

Myšlenky na čtvrtek, 3. 10. 2019

 Modlitba je reálný kontakt s Bohem a Bůh je životem duše, jako je duše životem těla.
 Skutečná intimita přichází, když je oddanost jednoho druhému silnější než kdy předtím. Umožňuje nám to být spolu, aniž bychom na sebe museli dělat dojem.
 Podobně jako v naší liturgii hlásá Ezdráš slovo z vyvýšeného místa. Slavnost obnovení Smlouvy, kde má ústřední místo Boží slovo. Bohoslužba slova nás připravuje na vrchol – díkůčinění v eucharistii.

(Komentář: Neh 8,1-4a.5-6.7b-12)

Myšlenky na pátek, 4. 10. 2019

 Pokud se nemodlíte, vaše duše bude slábnout a zemře. Je to stejné, jako když přestanete jíst - tělo vám pak zchřadne a zemře.
 Nelze vyřešit v manželství problém, když se jeden z partnerů domnívá, že žádný problém není?
 Neposlušnost proroků – hlasatelů pravdy, svévole, když si jde každý za svým. To bývá i dnes začátkem úpadku a hanby národa…

(Komentář: Bar 1,15-22)

Myšlenky na sobotu, 5. 10. 2019

 Modlitba poskytuje pravdu našemu rozumu, protože rozum nás uvádí do přítomnosti Pravdy samé, do Božího rozumu, který utvořil naše myšlení, životy i celý vesmír.
 Pokud se stále vracíš ke dvacet let staré záležitosti, nejsi obětí okolností, ale obětí své volby. „Obětí volby“ je každý, kdo si myslí, že negativní zájem je lepší než žádný zájem.
 Přes všechnu neposlušnost se Bůh projevuje mateřsky. I dnes! Dovedeme jej ale takto věrně přiblížit?

(Komentář: Bar 4,5-12.27-29)

Myšlenky na neděli, 6. 10. 2019

 Je pokušením zůstat v pohodlném divadle vlastních představ namísto reálného světa, zamilovat se do myšlenky, že se stanete svatými a budete milovat Boha a svého bližního místo abyste se pustili do vlastní práce.
 Ať už ti minulost vzala cokoliv, jestli zůstaneš zahořklý, budoucnost ti sebere mnohem víc.
 Poručit moruši, aby se sama přesadila - co tím Pán myslí? Pokud budeme věřit v sebe a své schopnosti, pak se moruše sama nepřemístí. Ale pokud se opíráme o Pána a jeho vůli, pak jsou situace, kdy Pán vede svého učedníka k velkým zázrakům a ony se opravdu dějí. Mnozí váhají, zda by se uměli takto na Boha spolehnout a opřít se o víru, že Bůh bude jednat. Jsou ale jiní, kteří nemají problém věřit, že Bůh jednat bude, Ale zase k němu přistupují, jako k podřízenému. On je ovšem Pán a náš postoj k němu musí být postaven na úctě a vědomí, kdo je on a kdo jsme my. Nejde tu o strach něco dělat, ale o ohled na toho, kdo je Pánem. V jeho moci a v jeho blízkosti lze konat velké věci.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 7. 10. 2019

 Modlitba vyjadřuje naši poslušnost vůči Bohu, a to i tehdy, když v ní Boha o něco žádáme, protože on nám přikázal, abychom ho prosili.
 Možná si říkáš: „Kdyby tak přišli a požádali o odpuštění!“ Pokud na tohle čekáš, pak je to jenom ztráta času! Klíč ke štěstí máš v rukou ty, ne oni - tím klíčem je odpuštění.
 Kněz i levita se postiženému vyhnuli. Až opovrhovaný Samařan se chová podle Ježíše správně. Nezanedbávám pro svou „zbožnost“ potřebné?

(Komentář: Lk 10,25-37)

Myšlenky na úterý, 8. 10. 2019

 Proč se modlit? Jen modlitba může zachránit svět.
 Ublížil jsi někomu a čekáš, že přijde a odpustí ti dříve, než odpustíš ty sám sobě? Co když se to ale nikdy nestane?
 Sedět u nohou Ježíšových neznamená vůbec nečinnost! Pokusím se sobě i okolí dokázat, že mezi úlohou Marty a Marie nemusí být rozpor. Zkusím se modlit – rozmlouvat s Ježíšem – i při své práci…

(Komentář: Lk 10,38-42)

Myšlenky na středu, 9. 10. 2019

 Svatí nikdy nepovstanou jinak než skrze modlitbu.
 Kdykoliv přestaneš důvěřovat Bohu a začneš spoléhat na své vlastní úsilí, ztrácíš radost a pokoj. Pokud je chceš získat zpět, musíš se vymanit z pochybností a začít znovu Bohu věřit!
 Kéž se modlitbu, kterou nám svěřil Ježíš, nemodlím bezmyšlenkovitě. Chci zkusit nově, třeba vlastními slovy, vyjádřit obsah jednotlivých vět.

(Komentář: Lk 11,1-4)

Myšlenky na čtvrtek, 10. 10. 2019

 Modlíme se nikoli v rámci nějakého vlastního sebezdokonalujícího programu, ale proto, že nás Bůh oslovil. Modlitba je naší odpovědí na předchozí Boží pozvání.
 Pochybuješ o svých rozhodnutích, o svém vzhledu, zda říkáš nebo děláš správné věci, zda jsi milý Bohu nebo komukoliv jinému? Nejsi se sebou spokojený? Jak by tedy s tebou mohl být spokojený Bůh nebo někdo druhý? Věř, že Boží milost tě přikrývá jako závoj díky Ježíšovi, v němž jsi spravedlivý a přijatý.
 Pán mi opravdu naslouchá. Pokusím se zamyslet nad pořadím slov dle Kristova návodu: prosit, hledat, zaklepat na dveře…

(Komentář: Lk 11,5-13)

Myšlenky na pátek, 11. 10. 2019

 Modlíme se proto, abychom Boha poslouchali, ne abychom si na Boha hráli. Modlíme se ne proto, aby se Bůh rozhodoval jinak, ale abychom se sami rozhodovali jinak.
 Opravdu zbožný člověk je ten, jehož srdce je citlivé na Boží přítomnost, kdo bere Boha a jeho Slovo vážně a kdo od něj více očekává.
 Ano, Boží království k nám přišlo. Ne však dosud v jeho plnosti. Proto musím vzdorovat útokům, mnohdy opravdu „sedminásobným“.

(Komentář: Lk 11,15-26)

Myšlenky na sobotu, 12. 10. 2019

 Tři důvody, proč nám Bůh přikazuje modlit se, odpovídají našim třem nejhlubším potřebám: modlitba poskytuje pravdu rozumu, dobro vůli a krásu srdci.
 Zbožnost nemá nic společného s kulturou; je to postoj srdce. Má jen pramálo společného s tím, jak člověk vypadá, jakým autem jezdí nebo co vlastní. Nemá nic společného s osobními preferencemi a hodnotami, které by někteří z nás rádi vnutili ostatním
 Plním-li Ježíšovu vůli, mohu vnímat radost z příbuzenství s jeho matkou Marií. Ta, která jej nosila a kojila, ať nyní nese a živí jeho církev!

(Komentář: Lk 11,27-28)

Myšlenky na neděli, 13. 10. 2019

 Při modlitbě se stáváme podobní Bohu, ke kterému se modlíme a kterému se podřizujeme. Kontaktem s ním se necháváme "nakazit" zbožností.
 Člověk se dívá na zevnějšek, Hospodin se dívá na srdce.
 Víra není názor na nějakou problematiku, ani nejde o znalost nauky, v co se věří. Víra předpokládá přijetí skutečnosti a život podle ní nejen ve chvíli, kdy Boha o něco žádáme, ale také následně. Víra nesmí končit tam, kde jsme od Boha něco dostali.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 14. 10. 2019

 Modlitba dodává krásu našemu srdci, protože to se ponořuje do Božího srdce, které je věčným zdrojem neskonalé radosti.
 Víra je projevem živého vztahu mezi člověkem a Bohem.
 Ve středu Pavlova života stojí Kristus. Tak představuje Pavel sebe, své poslání. Dovedu postavit i já svého Pána doprostřed svého života? Co mu zabírá místo?

(Komentář: Řím 1,1-7)

Myšlenky na úterý, 15. 10. 2019

 Modlitba je tou nejpraktičtější věcí, do které se můžeme pustit. Modlitba je uznáním skutečnosti, vhodnou odpovědí na ni a upřímností vůči ní.
 Zbožnost je touha po důvěrném poznání Boha, po poslušnosti a po chození s ním. Polož sám sobě otázku, zda chceš být zbožný. A pokud se ti tvá odpověď nelíbí, jdi na kolena a popros Boha, aby změnil tvé srdce a postoj.
 Když jsme v pokušení odklonit se od pravého Boha, sestoupíme na úroveň bůžků falešných. A to plodí zkázu. Pro celou společnost.

(Komentář: Řím 1,16-25)

Myšlenky na středu, 16. 10. 2019

 Ještě mnohem pádnější důvod, proč se učit modlit, nám dává myšlenka na smrt a na nebe - nemáme nekonečné množství času.
 Boha nelimituje nic - pouze naše pochybnosti.
 Zatvrzelost, kterou Pavel vyčítá Židům, by možná dnes vytýkal některým křesťanům, kteří jsou sobečtí a zabydlení…

(Komentář: Řím 2,1-11)

Myšlenky na čtvrtek, 17. 10. 2019

 S modlitbou je to jako se zahradničením: modlitba je výživou rostlin a ta rostlina - vaše duše - bude po smrti přesazena do nesmrtelné, věčné zahrady.
 Nebe není nějaký stav mysli, nebo nebeský kyberprostor. Je to místo připravované pro připravené lidi, pro o „veškerou rodinu na nebi i na zemi.
 Z víry vyplývá moje záchrana. Není závislá na mých „akcích“ ani citech, ale na tom, do jaké míry uvěřím Bohu, že právě mě chce zachránit.

(Komentář: Řím 3,21-30a)

Myšlenky na pátek, 18. 10. 2019

 Potřebujeme se modlit, abychom mohli růst. Musíme růst, protože nekonečná Láska se nespokojí s ničím menším než s tou největší radostí, které je její milovaná bytost schopna.
 Možná tě v Nebi čeká někdo, koho jsi miloval a ztratil, a můžeš se těšit, že se s ním znovu setkáš. Možná bys rád věděl, jestli se tam budeme vzájemně poznávat. Určitě! Copak bychom mohli v nebi vědět méně než tady na Zemi?
 Pouze Lukáš, „milý lékař“ je v těžké chvíli s Pavlem. Kéž je mi vzorem ve své stálosti! Jeho evangeliu vděčíme za popis událostí z Ježíšova dětství a přiblížení Ježíšovy matky Marie.

(Komentář: 2 Tim 4,9-17b)

Myšlenky na sobotu, 19. 10. 2019

 Smyslem života je stát se svatými. V tom spočívá důvod naší existence i důvod, proč nás Bůh stvořil.
 V Nebi budeme po celou věčnost společně hodovat a radovat se. Bude tam skvělé jídlo, nebudou tam žádné nemoci, ani žádný zármutek, ani smrt nebude, ani žal, ani křik, ani bolest již nebude, neboť první věci pominuly.
 Abrahám opustil svou zabydlenost. Proto jej nazýváme Otec víry. Víra, která je sebejistá a nehledá porozumění – i u druhých – by nebyla vírou, ale pouze jakousi ideologií…

(Komentář: Řím 4,13.16-18)

Myšlenky na neděli, 20. 10. 2019

 Modlitba je snazší, než si myslíte. Umíte si popovídat s přítelem? Potom si budete umět popovídat s Bohem, protože on je váš přítel. A právě toto je modlitba.
 Jistotou, že kdybys dnes zemřel, půjdeš do nebe můžeš mít, když začneš důvěřovat tomu, kdo zaplatil za všechny tvé hříchy a nabízí ti dar věčného života.
 Ochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto se Ježíš ptá, zda nalezne víru, až přijde. Bůh čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 21. 10. 2019

 Náš rozhovor s Bohem by měl být naprosto svobodný a důvěrný, protože Bůh je jedinou osobou, u níž se v žádném případě nemusíme obávat neporozumění ani odmítnutí.
 Historie dokazuje, že rekordy jsou od toho, aby byly překonávány.
 Spotřební společnost ve své chamtivosti je v protikladu k péči o duši. Kéž se my, křesťané, dokážeme právě v tomto většinové společnosti postavit a svou skromností být světu znamením.

(Komentář: Lk 12,13-21)

Myšlenky na úterý, 22. 10. 2019

 Bůh touží nejvíce ze všeho po vašich vlastních slovech, protože ta jsou ryze vaše. Ta vycházejí z vašeho srdce a to je právě tím, po čem Bůh, který vás miluje, dychtí.
 Svět očekává, že se křesťané budou lišit od těch, kdo Ježíše neznají, a tak by to také mělo být. Věřící by měli jít příkladem, pokud jde o službu druhým a prokazování lásky. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým“
 Trvalá připravenost a čekání jsou tak krásné právě proto, že miluji toho, kterého vyhlížím. Nepředstavuji si láskyplného Boha spíš jako zdroj strachu? Nepředávám tuto falešnou představu druhým?

(Komentář: Lk 12,35-38)

Myšlenky na středu, 23. 10. 2019

 Abyste si přivoněli k růžím, musíte se zastavit - o co víc je pak nezbytné zastavit se, abyste mohli mluvit s Bohem.
 To, co činilo Izrael výjimečným mezi ostatními národy, bylo svědectví Boží přítomnosti, která šla s nimi. A Boží přítomnost by měla být rozlišovacím znakem i pro tebe!
 Čím víc mi Pán svěřil, tím víc ode mě bude žádat. Tím, že se budu snažit žít pro druhé, získá můj život cenu. A radost!

(Komentář: Lk 12,39-48)

Myšlenky na čtvrtek, 24. 10. 2019

 Víra ví, že Bůh je skutečný, a víra ví, že Bůh je přítomný.
 Boží přítomnost nás neopravňuje k pýše nebo vychloubání, je projevem Boží milosti, nikoli naší výjimečnosti.
 Jistě jsme se setkali s nemožností kompromisu. Každý, kdo bere Krista vážně, narazí. Zvlášť bolestné to bývá pro klidné, smířlivé povahy. Ale projdu-li „ohněm na zemi“, získám klid ze spojení s Kristem.

(Komentář: Lk 12,49-53)

Myšlenky na pátek, 25. 10. 2019

 Modlitba je tím, co otevře duši, aby do ní Bůh mohl více vstoupit.
 Naše důvěra v Boží přítomnost nám dává silné přesvědčení o našem výsostném poslání sloužit Bohu celým životem. Dodává nám odvahu žít podle principů jeho království a sloužit druhým v jeho jménu, protože, je-li Bůh s námi, čeho se bát?
 Tolik znamení jsem sám v životě přehlédl… Možná i proto, že jsem nechtěl změnit své jednání, své představy. Pán mi však dopřává dosud čas!

(Komentář: Lk 12,54-59)

Myšlenky na sobotu, 26. 10. 2019

 Rozum a srdce jsou na sobě závislé podobně jako slepice a vejce, smysly a rozum, muž a žena.
 Dnešní průměrní třicátníci jsou desetkrát náchylnější k depresím než jejich rodiče a dvacetkrát více než jejich prarodiče. A většina z nich nesáhne pro pomoc, protože si myslí, že deprese je jejich osobní slabostí. Ale pokud se jedná o klinickou depresi, může ji zapříčiňovat chemická nerovnováha v těle, a pak musí pomoci lékař.
 I já jsem nabádán, abych byl podobně trpělivým vinařem. Mám dopřát druhým (ale i sobě!) čas zrání ke sklizni. Kéž mám větší trpělivost! S druhými i se svým vlastním zráním.

(Komentář: Lk 13,1-9)

Myšlenky na neděli, 27. 10. 2019

 Bůh nás učí spoléhat na víru, ne na pocity nebo vlastní zrak či důkazy tím, že nám dal svátosti, především Eucharistii.
 Stav, kdy je člověk uvězněn v cyklu smutku a beznaděje není klinickou depresí. Je-li toto tvůj případ, pak potřebuješ moudrost, jak se zotavit. Potřebuješ „moudrost shůry".
 Člověk, který se má oči upřené jen na sebe, požitek, sobectví, moc či majetek se snadno posune do situace, v níž už nerozeznává, jak velmi šilhá jeho srdce a před Bohem i před lidmi nevidí, že jeho svět je celý nakloněný. V dnešním evangeliu Ježíšovo podobenství míří na zavedené „zbožné“ lidi, které ani nenapadne, že něco v jejich životě je zcela špatně. Samolibost a „samospravedlnost“ je uspávají, takže se považují za svaté a dokonalé. A při tom Čím více si připadáme dokonalí a neomylní v tom, tím více se naše srdce se uzavřelo a není ochotné vyhlédnout ze své ulity a zahlédnout svět, lidi i Boha takové, jací ve skutečnosti jsou, tím více jsme podobní farizeovi. Žijeme-li však v pravdivém pohledu na sebe, dokážeme-li si přiznat, že jsme chybující a svých chyb upřímně litovat, máme i přes mnohé slabosti cestu k Bohu v modlitbě otevřenou.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 28. 10. 2019

 Víra, naděje a láska - to je vše, co si modlitba žádá. Není třeba velké svatosti ani zbožnosti. Modlitba je cestou ke svatosti.
 Jsi-li v situaci, kdy se cítíš být ohrožený, pak vtáhni do děje Boha. Pokud ti problém nestojí za to, aby ses za něj modlil, nestojí ani za to, aby sis s ním dělal starosti. Bůh by měl být první, s kým o něm mluvíš a modlitby jsou dveře, jimiž Bůh vstupuje do tvé situace, tak ho nezapomeň pozvat.
 Ježíš je náš nárožní kvádr, na kterém stojí stavba církve. Kdykoli jsme chtěli v dějinách stavět na něčem jiném, nevyšlo to. Ostatně, platí to i o naší zemi…

(Komentář: Ef 2,19-22)

Myšlenky na úterý, 29. 10. 2019

 Láska je jedinou věcí v tomto životě, která rozhodně a vítězně odpovídá na problém nudy. Pouze to, co milujete, se nikdy nestane nudným - do té doby, než to přestanete mít rádi.
 Je nereálné myslet si, že všechny tvé otázky budou zodpovězeny a všechny tvé obavy modlitbou zmizí. Víra a strach budou vždy patřit k životu. Aby ses stal vítězem, modli se za větší víru - musíš nechat vyhladovět svůj strach a krmit svou víru Božím slovem.
 Lidské sobectví působí porušení; nejen duše, ale i přírody, kterou člověk drancuje. Celé tvorstvo úpí očekáváním. Nemá Bůh právo vyžadovat od nás rozumnější chování? Vždyť jsme jeho obrazem!

(Komentář: Řím 8,18-25)

Myšlenky na středu, 30. 10. 2019

 Jedině Bůh nás nikdy nepřestane milovat. Proto s plnou důvěrou můžeme vyznávat své hříchy pouze jemu.
 Přijetí vyžaduje tvou vůli. Můžeš se rozhodnout, zda přijmeš sám sebe, nebo ne; je to na tobě.
 Mohu se zamyslet: nakolik jsem ve shodě s obrazem jeho Syna? Co největší přiblížení mě dokáže udělat trvale a plně šťastným.

(Komentář: Řím 8,26-30)

Myšlenky na čtvrtek, 31. 10. 2019

 Vzývání Ježíšova svatého jména je nejprostší cestou neustálé modlitby.
 Jestli chceš chodit s Bohem, musíš s ním souhlasit. Když říká, že tě „v Kristu“ miluje a přijímá, tak se s ním ztotožni a přestaň se podceňovat.
 V tom je Bůh mocný: že nás nic nevyrve z jeho ruky. Ovšem, pouze můj hřích a nechuť s Ním žít mě od něj vzdaluje. Největším nebezpečím je tedy moje svévole…

(Řím 8,31b-39)