† † †




Sebrané myšlenky dne - září 2019




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na září 2019:

    Všeobecný úmysl: Aby politici, vědci a ekonomové společně pracovali pro ochranu moří a oceánů..
    Národní úmysl: Ať jsou děti a mladí lidé otevření pro poznání Boha i svého místa ve světě a mají k tomu dost odhodlanosti i sebeovládání.


Myšlenky na neděli, 1. 9. 2019

 Víra je dar, který dává Bůh a na který člověk odpovídá ano.
 Jaký je tvůj Bůh? Je to Bůh lásky nebo soudu? Je daleko nebo je dosažitelný? Je omezený nebo mocný? Tvé představy o Bohu určují tvou důvěru k němu, takže věnuj čas tomu, abys ho poznával.
 Je obecně platné, že každý člověk touží po ocenění druhými. Ježíš tuto skutečnost nezpochybňuje jako fakt, ale napadá její často podivnou formu, v níž je uznání vyžadováno jako samozřejmost, či dokonce jako bezohlednost k ostatním. V mentalitě Božího království figuruje jak úcta ke každému člověku bez rozdílu postavení v lidské společnosti, tak mentalita pokory. Křesťanská pokora vychází z toho, že prvním je především Bůh, dárce života, stvořitel světa a garant spravedlnosti. Před Bohem jsme si všichni rovni. Toto vědomí vnáší pravé světlo do našeho pohledu na ocenění druhými.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 9. 2019

 Křesťanská modlitba neodcizuje člověka od jeho potřeb a pozemských úkolů, ale dává jim pevný základ síly a naděje, neboť modlitba připoutává člověka k Bohu a v dialogu s Ním se nachází síla a důvěra v neustálém úsilí i přes obtíže a neúspěchy.
 Poznej satanovu omezenost. Máš nad satanem moc, tak ji používej.
 I dnes je pro mnohé radostná zvěst nepřijatelná. I dnes se Ježíš ubírá nepozorován středem těch, kdo jej nechápou, kdo jej chtějí omezit, nebo dokonce svrhnout.

(Komentář: Lk 4,16-30)

Myšlenky na úterý, 3. 9. 2019

 Naslouchat je více než poslouchat. Posloucháme ušima, nasloucháme srdcem. Mimo to: jazyk máme jen jeden, a uši dvě. Znamená to, abychom více naslouchali, než mluvili.
 Jediná moc, kterou nad tebou Ďábel má, je ta, kterou mu poskytneš neznalostí jeho úskočných způsobů.
 Pověst, která se o Ježíšovi roznesla, vycházela z jeho mocných činů. Tichá láska, kterou mu my máme projevit, vychází z vnímavosti všechno to, čím nás zahrnuje.

(Komentář: Lk 4,31-37)

Myšlenky na středu, 4. 9. 2019

 Máme-li přežít jako jedinci i jako druh, musíme přestat žít bohatě navenek a chudě uvnitř, ale začít žít naopak bohatě uvnitř a skromně navenek.
 Podřiď se Bohu, vzepři se ďáblu a uteče od tebe.
 Uzdravení nejen z horečky, ale i uzdravení vztahů! Petrova tchyně vstává, obsluhuje přítomné. Ujímá se své role.

(Komentář: Lk 4,38-44)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 9. 2019

 Člověk by neměl dělat druhému to, co sám nemá rád, a měl by být každému vším. Měl by umět rozlišovat mezi dobrem a zlem, pravdou a lží. A nikdy neztrácet smysl pro humor.
 Musíš rozumět tomu, že satan se zmocní každého tvého legitimního přání a pokusí se tě přimět, aby sis jej splnil nelegitimním způsobem. Ty ho ale můžeš přemoci tím, že budeš zůstávat blízko Boha a budeš žít z jeho Slova.
 Rybáři mohli být tvrdohlaví a neuposlechnout. Vždyť tak dobře rozuměli lovu! Kéž projevím Pánu svou poslušnost. Nejen když je situace beznadějná…

(Komentář: Lk 5,1-11)

Myšlenky na pátek, 6. 9. 2019

 Jak odolat nátlaku? Člověk má dostatečně silnou vůli na to, aby nedobrému a falešnému odolával. Aby odolal a dal přednost přirozenému před umělým především v osobním životě.
 Dívej se na sebe tak, jak tě vidí Bůh. On tě nevidí jen takového, jaký jsi teď. Vidí, jaký budeš.
 Jsem schopen pochopit, že Kristovo poselství je nutné přenést do současné doby? Nejsem pohoršen, když se druzí snaží o jeho aktualizaci?

(Komentář: Lk 5,33-39)

Myšlenky na sobotu, 7. 9. 2019

 Zatím se učíme, jak se zbavovat nečistot kolem nás. Ale jak se vypořádat s harampádím a balastem, které člověk nosí v sobě? Co uděláme s naším nečistým svědomím?
 Buď dostatečně silný, abys věděl, jak jsi slabý.
 Trháním klasů porušovali Ježíšovi učedníci sobotní klid. Nevytýkali bychom našemu Pánu také porušení předpisů? Nezredukovali jsme náboženství na úzkostlivé plnění příkazů?

(Komentář: Lk 6,1-5)

Myšlenky na neděli, 8. 9. 2019

 Hlídej svoje myšlení, neboť ono tvoří tvá slova. Hlídej svá slova, protože ona tvoří tvoje činy. Hlídej své činy, neboť ony tvoří tvoje zvyky. Hlídej své zvyky, protože ony tvoří tvé chování. Hlídej své chování, protože ono je základem tvého životního stylu.
 Každý biblický hrdina, bez výjimky, překonával potíže a protivenství.
 Odvaha k úplnému rozhodnutí se pro Boha je procesem, ale nesnese žádnou polovičatost. Neznamená to, že nebudeme vést běžný život, ale jde o srdce, které se naplno otevře Bohu bez výjimek. Z této lásky pak odvozujeme i pohled na svoji rodinu, přátele…

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 9. 2019

 V obchodě hledáme to nejlepší pro náš žaludek. Stejně musíme hledat a vybírat to nejlepší a nejméně závadné pro naši duši.
 Pokorní lidé se neurážejí a neoplácejí útokem, ale nastavují druhou tvář. Jejich pokora ale není slabost, ani zbabělostí, pravá pokora vyžaduje odvahu. Činí tě ochotným zaujmout nižší místo, než zasluhuješ, mlčet o svých zásluhách a kvůli vyššímu cíli snášet urážky, útoky i křivá obvinění. Pravá pokora nezpůsobí, že si o sobě budeš méně myslet, ale budeš o sobě méně přemýšlet.
 Poklady moudrosti a poznání jsou v Kristu skryté, aniž by se vnucovaly. Všední život naplněný službou a obětavostí je postupně odhaluje.

(Komentář: Kol 1,24 – 2,3)

Myšlenky na úterý, 10. 9. 2019

 Život by vypadal zcela jinak, pokud by pojmy odpuštění, pokora, slušnost a milosrdenství byly dennodenními spolustolovníky v našich rodinách.
 Jeden příběh vypráví o chlapci, který se zúčastnil soutěže o nejpokornějšího člověka. Vyhrál a dostal odznak za vítězství, ale když si ho připnul, byl diskvalifikován!
 Položení se s Kristem do hrobu se vztahuje i na nás. Z toho vyplývá i naděje na vzkříšení! Kéž se dovedu v těžkých chvílích spojit s Kristovou bezbranností!

(Komentář: Kol 2,6-15)

Myšlenky na středu, 11. 9. 2019

 Člověk, na rozdíl od zvířat, je schopen chápat dva pojmy: minulost a budoucnost. Národ, který se zříká pozitiv své vlastní minulosti, stává se národem kulturně a duchovně chudým.
 Musíš si pravidelně připomínat: „Za všechno, co jsem, vděčím Bohu. Vše, co mám, je od Boha. Jemu patří všechna sláva.“
 Nacionalismus, rasová nadřazenost nemá v křesťanství místo. I v tom je naše náboženství návodem k životu!

(Komentář: Kol 3,1-11)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 9. 2019

 Některé lidské nemoci jsou způsobené nedostatkem vitamínů, jiné nedostatkem lásky. I když jsme na jedné straně ohrožováni přírodními katastrofami, daleko více se ohrožujeme tím, že se nemáme rádi.
 Životní bouře nemoc, deprese, rozvod, zklamání, smrt blízkého), tě mohou vyvést z rovnováhy a směru tvé cesty a donutit tě ke změně. Své postoje proto musíš kontrolovat, upravovat a stále se ptát sám sebe: "s čím se právě potýkám, co volá po změně mého postoje"?
 Návod na stálou (permanentní) modlitbu. Vždyť budeme-li se vzájemně snášet, nade vše mít lásku, staneme se pro dnešní dobu znamením!

(Komentář: Kol 3,12-17)

Myšlenky na pátek, 13. 9. 2019

 Ne my neseme pravdu, ale pravda má nést nás. Kdo dokázal překročit hranici mezi mít a být, je schopen nejen pravdu říkat, ale také pravdu konat.
 Každý týden vyber verš z Písma, který se vztahuje k oblasti, v níž chceš růst, napiš si ho na kartičku a nauč nazpaměť. Za rok budeš mít dvaapadesát biblických veršů, které si budeš moci připomínat a opírat se o ně.
 Pavel přes vše, co prožil, děkuje Pánu za to, že jej vzal do služby. Jsem schopen vyjádřit dík za svůj křest, možná i za pohodlný život?

(Komentář: 1 Tim 1,1-2.12-14)

Myšlenky na sobotu, 14. 9. 2019

 Vysvětlovat vznik života na Zemi pouhou náhodou znamená to samé jako od výbuchu v tiskárně očekávat vznik nového slovníku.
 Satan nám nabízí tři různé druhy pokušení. Uspokojení bez Boha, úspěch bez Boha a významnost bez Boha.
 Nikodém tenkrát patrně Ježíšovu odpověď nechápal. Vždyť i nám přichází zatěžko, že každému vítězství musí předcházet utrpení…

(Komentář: Jan 3,13-17)

Myšlenky na neděli, 15. 9. 2019

 Jen obnovená víra v Boha může přinést změnu, která by mohla náš svět zachránit před katastrofou.
 Musíš rozumět tomu, že satan se zmocní každého tvého legitimního přání a pokusí se tě přimět, aby sis jej splnil nelegitimním způsobem. Ty ho ale můžeš přemoci tím, že budeš zůstávat blízko Boha a budeš žít z jeho Slova.
 Copak Bůh nemá radost ze vzorných křesťanů? Odpověď je jasná. Má radost z kvalitních lidí. Problém je ale v pokrytectví našeho vlastního sebehodnocení. Vždyť kolik z nás žije s pocitem, že jsme vlastně docela dobří křesťané. Je to tak opravdu? Při podrobném pohledu se často objeví, jak pokrytecky přehlížíme či maskujeme velká selhání v čistotě víry, spravedlnosti vůči zákonům a lidem, či svou lhostejnost… Opravdu platí, že ti, kdo přichází do kostela, jsou lepší než jiní lidé? Proto Pán mluví o radosti nad hříšníkem. Ale pozor je třeba si dobře všimnout okolnosti, kterou připojuje: nad obráceným hříšníkem! A to se týká i nás.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 9. 2019

 Ježíš použil chleba a víno, aby je proměněné ve své tělo a krev učinil viditelným nástrojem svého darování se člověku jako posily pro život s Bohem.
 Chceme pro Boha dělat úžasné věci, což vypadá ušlechtile. Je to ale právě naopak. Je to Bůh, kdo pro nás chce dělat úžasné věci. To je jeho práce, ne naše. Naším úkolem je posvětit se.
 Tak často pokorné setníkovo vyznání opakujeme před přijetím eucharistie! Kéž myslíme víc i na uzdravení našich vztahů v církvi, společnosti, v rodině

(Komentář: Lk 7,1-10)

Myšlenky na úterý, 17. 9. 2019

 Křesťanská víra nám dává jistotu, že smrtí se vše nekončí, že smrt není tečkou za naším životem, ale že následuje zmrtvýchvstání: život, který již nepodléhá zákonům tohoto vesmíru.
 Posvěcení znamená sestoupit z trůnu své sebestřednosti a uvolnit trůn Ježíšovi jako Pánu svého života, úplně se zřeknout vlastních zájmů, dát Bohu právo veta, dát Bohu vše, co máš. Je to poznání, že každá vteřina tvého času, každé množství tvé energie a každý haléř z tvých peněz jsou darem od Boha a pro Boha. Posvěcení je neustále se prohlubující láska k Ježíšovi, dětská důvěra v nebeského Otce a úplná poslušnost Duchu svatému.
 Ježíšův soucit kéž mě naplní vírou, že vnímá i tragédie současného světa. Pane, kéž se dokážeme radovat z tvých mocných činů, které nejsou třeba tak nápadné!

(Komentář: Lk 7,11-17)

Myšlenky na středu, 18. 9. 2019

 Tak jako dýchá tělo a udržuje se dechem při životě, tak dýchá i duše, a to skrze modlitbu.
 Nejsou to jen viry vyvolávající nemoce, co je v životě nakažlivé. Týká se to i postojů. Vědci to nazývají „emoční nákazou“. Ta dokáže ovlivnit každou stránku tvého života stejně, jako jedno shnilé jablko poškodí celý pytel. „… špatná společnost kazí dobré mravy.“
 I dnes se náš Pán setkává s odsuzováním. Některý jeho služebník je příliš „světský“, jiný úzkoprsý… Chci být ke kněžím shovívavý a dávat si pozor na jazyk.

(Komentář: Lk 7,31-35)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 9. 2019

 Když je modlitba pochopena jako životní inspirace, stává se současně způsobem života.
 Stěžování si může působit jako rakovina, šířit se celou společností a ničit lidi s velkým talentem a potenciálem. Nejsi pouze výtvorem své kultury. Kulturu kolem sebe denně vytváříš prostřednictvím svých myšlenek, tím, čemu věříš a co děláš. Můžeš být nakažlivý v negativním nebo pozitivním smyslu. Můžeš být bakterií, která napadne imunitní systém okolí, nebo dávkou vitamínu C, která ho posílí. Tvé emoce ovlivňují svět okolo tebe.“
 Kéž chci být v roli oné milující ženy! Vždyť nevím, jak jsou na tom druzí, ale vím, co všechno Pán už odpustil mně. Tolikrát jsem přijal svátost smíření!

(Komentář: Lk 7,36-50)

Myšlenky na pátek, 20. 9. 2019

 Ten, kdo se umí modlit hlouběji, dokáže v modlitbě odhalit i sám sebe. Objeví své omyly v jednání, svoji pýchu, sobectví.
 Vybírej společnost, s níž se stýkáš. Znáš lidi, kteří tě strhávají dolů a odčerpávají ti energii? Modli se za ně, ale svůj čas v jejich společnosti omez na minimum.
 Ježíšova novost spočívala v tom, že se nerozpakoval obklopit se těmi, na které tehdejší společnost pohlížela svrchu. Třeba ženami. Nezařadil bych se dnes mezi jeho kritiky?

(Komentář: Lk 8,1-3)

Myšlenky na sobotu, 21. 9. 2019

 Svátosti jsou projevem Boží lásky k člověku. Ve svátostech Kristus vychází vstříc člověku a člověk přichází k němu.
 "Zrcadlo odráží tvář člověka, ale to, jaký skutečně je, ukazují … přátelé, které si vybírá.“ (Přísloví 27:19)
 Nekritizovali bychom dnes Ježíše pro jeho odvahu vybrat si do sboru apoštolů celníka? Neomezujeme dnes jeho působení svou úzkoprsostí a nedostatkem odvahy?

(Komentář: Mt 9,9-13)

Myšlenky na neděli, 22. 9. 2019

 Aby strom rostl a přinášel užitek, musí být pevně zakořeněn v dobré zemi. Stejné je to i se křtem. Křest je první a základní svátostí, bez které nelze ani přijmout, ani udílet svátosti další.
 Je lepší cestovat sám, než trávit život posloucháním lidí, kteří tě strhávají dolů.
 Nesrovnávejme poctivého a nepoctivého správce. Srovnejme dva typy nepoctivých správců: první, kterého asi nejčastěji potkáváme a který ukradne majetek přímo pro sebe. A druhý, o kterém mluví evangelium, který si dá práci a získává si nepoctivostí přátele, tedy buduje vztahy. Oba jsou nepoctiví, ale druhý ví, že dobré vztahy mají větší váhu než samo zajištění a majetek! Kam míří naše úsilí? Nejsme pro samou honbu za majetkem, ač spravedlivě získaným, přeci jen zaslepeni, a neztrácíme tak lidské vztahy?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 9. 2019

 Má-li člověk ze svátostí žít, musí být vkořeněný vírou do Krista, aby odolával poryvům života, a musí z pramenů spásy čerpat živou vodu ke svému křesťanskému růstu.
 U moudrých vůdců se setkáváme s jistou váhavostí, která pramení z osobní pokory a z toho, že vůdcovskou odpovědnost berou vážně. Pokud jejich váhavost vychází z realistického vnímání vlastních omezení a skutečného docenění tíhy odpovědnosti, dává jim to ideální pozici k tomu, aby získali zdravou vůdcovskou sebedůvěru.
 Dovedeme si představit radost Izraele z nabyté svobody? Ono vysvobození je obrazem záchrany, vysvobození a vykupitelského díla našeho Pána…

(Komentář: Ezd 1,1-6)

Myšlenky na úterý, 24. 9. 2019

 Ježíš Kristus si byl vědom toho, že člověk potřebuje od hříchu osvobodit. Proto přišel na svět a zemřel za hříchy celého světa, každého člověka v každé době a nad to ustanovil právě svátost smíření, kterou dal jako službu Církve pro člověka.
 Mark Twain řekl, že dva nejlepší dny v životě člověka jsou den, kdy se narodil, a den, kdy zjistil, kvůli čemu se narodil. A jediný, kdo ti to může zjevit, je tvůj Stvořitel.
 Izrael svědčí o Hospodinu před ostatními národy stavbou chrámu. Jak jsme využili nabytou svobodu my?

(Komentář: Ezd 6,7-8.12b.14-20)

Myšlenky na středu, 25. 9. 2019

 Čím více načerpáš u čerpací stanice, tím dál dojedeš. Čím více darů přijmeš při slavení Eucharistie, tím lépe duchovně žiješ.
 Jestli chceš být tím, kým máš být, musíš najít svůj životní cíl a dosáhnout ho. Jaká je tvá odpověď na otázku: „Žil jsem život v Boží přítomnosti a pro jeho záměr?“
 Smíšené sňatky oslabovaly existenci národa. Ezdrášova modlitba mi může být vzorem. Chci prosit za rodiny, za odvahu vůbec je zakládat…

(Komentář: Ezd 9,5-9)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 9. 2019

 Svátost smíření usmiřuje člověka s Bohem, usmiřuje ho s ostatními a dokonce ho usmiřuje sama se sebou. Způsobuje život v míru uvnitř i navenek.
 „Kdo má Boha a k tomu všechno, nemá o nic více než člověk, který má jenom Boha.“ (C. S. Lewis)
 Nejsme tomuto lidu podobní v tom, že sami bydlíme možná až v luxusu, zatímco místa, kde se scházíme k bohoslužbě, chátrají? Dovedu se nasadit pro práci v církvi – která je vlastně Pánovým domem?

(Komentář: Ag 1,1-8)

Myšlenky na pátek, 27. 9. 2019

 Můžeme mít mnoho starých špatných návyků a špatný charakter, ale v naší svobodě nás neustále podpírá milost vyzývající nás k překročení vlastní skutečnosti, abychom mohli dosáhnout pravé podstaty svého bytí.
 Dej si pozor, aby tě modlitby nevedly spíše k pýše, než aby se ti staly příležitostí k vyjádření pokorné závislosti na Bohu.
 „Slovo… a můj duch zůstanou mezi námi.“ Nebojme se, ta slova jsou příslibem. I pro skromnější chrám a chudší Pánův dům – církev.

(Komentář: Ag 1,15b – 2,9)

Myšlenky na sobotu, 28. 9. 2019

 Křesťan, který se pravidelně zpovídá, je jako člověk, který se pravidelně koupe nebo si čistí obuv. Nekoupeme se jen tehdy, když jsme špinaví k nepoznání. Koupeme se, protože dbáme na čistotu.
 Svět je plný takzvaných modlitebních bojovníků, kteří ve skutečnosti nevědí, co modlitba je. Přicházejí se spoustou plánů, programů a rad a nabízejí ti techniky, jak dosáhnout, aby ti Bůh splnil tvá přání. Nenaleť na ty nesmysly. Ten, s nímž jednáš, je tvůj Otec a ví lépe než ty sám, co potřebuješ. S takovým Bohem, který tě miluje, můžeš v modlitbě mluvit docela prostě“ (viz Matouš 6:6-8).
 Slova o moudrosti nejsou určena jen panovníkům, vládcům. Má se jimi inspirovat každý z nás. Vždyť každý za někoho zodpovídáme. I já se mám „rozpomenout na své plémě“.

(Komentář: Mdr 6,9-21)

Myšlenky na neděli, 29. 9. 2019

 Člověk, který je dílem nekonečného Boha, dostal od svého Konstruktéra také návod. Ten je Bohem daný v Bibli. Jmenuje se Desatero Božích přikázání.
 Ježíš o modlitbě řekl v principu toto: „Najdi si pokojné, odlehlé místo, pak tě to nebude svádět hrát před Bohem divadlo. Tam buď tak prostý a poctivý, jak jen dokážeš. To tě pozvedne od tvého já k Bohu, a začneš vnímat jeho milost.
 Velká Ježíšova kritika mamonu především farizeů (Lk 16,14), ale také důležitá věta: „Zákon a Proroci sahají až k Janovi - Od té doby se hlásá radostná zvěst o Božím království.“ (Lk 16,16) Teologie za textem spatřuje popis nebe a pekla. V textu ovšem není řeč o Bohu, ale o Abrahámovi, praotci Izraele. Text nechává otevřenou otázku, jak je to po vzkříšení Krista s těmi, kteří stojí „na nesprávném“ břehu propasti. Nicméně důraz na milosrdenství k těm, kdo jsou okolo nás, zůstává stejně zásadní.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 9. 2019

 Nebudeš-li přijímat svátosti, číst Bibli, duchovní literaturu, modlit se, budeš mít nanejvýš dojem, že jsi na duchovní cestě, ale nikam nedojedeš. Dojem není skutečnost.
 Modlit se můžeš kdykoliv a kdekoliv: v autě, v koupelně, v posteli, při cvičení nebo při práci. Vše, co Bůh žádá, je, abys byl spontánní, osobní a upřímný. Jinými slovy – modli se od srdce.
 Není úryvek obrazem církve? Přes všechny nedostatky a selhání přitahuje na svá „náměstí“ hledající ze všech světových stran.

(Komentář: Zach 8,1-8)