† † †




Sebrané myšlenky dne - březen 2020




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na březen 2020:

    Všeobecný úmysl: Modleme se, aby církev v Číně vytrvala ve věrnosti evangeliu a rostla v jednotě.
    Národní úmysl: Za farní společenství - ať jsou na přímluvu sv. Vojtěcha dobrým zázemím pro hledající, katechumeny, trpící a nemocné.


Myšlenky na neděli, 1. 3. 2020

 Uznat a přijmout fakt, že jsme hříšníky před Bohem, před sebou samými a před druhými lidmi, znamená posun na cestě růstu a zrání. (Paulinky 2008)
 Pavel nedostal odpověď, kterou hledal, dokud se nepřestal modlit a nezačal naslouchat.
 Vstupujeme do vzácného, posvátného času. Cílem postní doby je otevření nového pohledu, podobně jako při výstupu na vysokou horu. Možná to stojí určité přemáhání se, jde však o exercicie uprostřed běžného života. Ježíš v podobném procesu na poušti zakusil útok ducha Zla. Démon je velmi lstivý a útočí mnohem hlouběji, než se na první pohled jeví. Proto je třeba se Zlem nevést žádný dialog. Ježíš odmítá nabídky ďábla tím, že cituje Písmo, slovo nebeského Otce.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 3. 2020

 Odpuštění mohl vymyslet pouze Bůh, který má lidi rád, určitě si je nevymyslelo nějaké ambiciózní já, které hledá jen sebe sama. (Paulinky 2008)
 Někdy jsme tak zaneprázdnění tím, že Bohu vykládáme, co by pro nás měl udělat, že nejsme schopni slyšet, co nám říká o tom, co chce udělat v nás.
 Když mám někoho rád, snažím se ho napodobit. Třeba podvědomě. Sna¬ha být alespoň trochu tak dobrý jako Hospodin ať vyvěrá z lásky k Němu.

(Komentář: Lv 19,1-2.11-18;)

Myšlenky na úterý, 3. 3. 2020

 Jestliže jsme nezakusili mlčení ze strany Boha, nemůžeme ocenit dar, jímž je jeho slovo, a ještě méně můžeme vytušit jeho bohatství. (Paulinky 2008)
 Pokud máš v životě nějaký úporný problém, je možná načase přestat mluvit a začít naslouchat.
 Kéž si sílu Božího slova uvědomím vždy, když je při bohoslužbě zvěsto¬váno! Moje odpověď na výzvu: Sly¬šeli jsme… bude opravdovým díkem za to, že se „nevrátí bez účinku“.

(Komentář: Iz 55,10-11;)

Myšlenky na středu, 4. 3. 2020

 Dobrému lotrovi stačilo jen to, že byl ukřižován vedle Ježíše, aby v rychlém zpytování svědomí odhalil své hříchy a objevil Boží lásku. Asi bychom se měli naučit zpytovat svědomí před Ježíšovým křížem. (Paulinky 2008)
 Bůh dával Pavlovi lekce v nejlepší době, kdy je byl schopen přijmout – během obtíží.
 Ninivští obyvatelé inspirovali svého krále. Kajícnost začala jaksi odspodu. Výzva pro nás: nereptat jen na představitele, ale začít u sebe!

(Komentář: Jon 3,1-10; )

Myšlenky na čtvrtek, 5. 3. 2020

 Trám v našem oku nám brání, abychom si povšimli, že to, proti čemu brojíme u druhých, je zatím naším vlastnictvím a že nevnímáme ani sebe ani toho druhého pravdivě. (Paulinky 2008)
 Bůh používá bolest pro komunikaci s námi.
 Ester, královna na perském dvoře, ne¬zapomíná na knihy předků a na jediného Boha, který vysvobozuje věrné. Kéž je její modlitba vzorem pro dny, kdy se zdá, že Hospodin je daleko…

(Komentář: Est 4,17k-m.r-t)

Myšlenky na pátek, 6. 3. 2020

 Poznání, že jsme hříšníky, je první zkušeností, kterou prožíváme, když se setkáme s Bohem. Právě to je znamením, že jsme se s ním opravdu setkali. (Paulinky 2008)
 Bůh k nám šeptá v našich radostech, mluví k našemu svědomí, ale v našich bolestech k nám křičí. C. S. Lewis
 Obrácení není jen „odvrácení“ od špatnosti, ale změna vztahu k Bohu. On není ze své podstaty žádným „hlídačem“, ale chce mou lásku! Právě ta má být impulsem pro mé jednání.

(Komentář: Ez 18,21-28)

Myšlenky na sobotu, 7. 3. 2020

 Modlit se znamená uznat vzdálenost, jež nás od Boha odděluje, a přijmout s vděčností to, že nám Otec vychází vstříc i přes naši špatnost a nehodnost. (Paulinky 2008)
 Než Bůh promluvil, chtěl Pavel jediné – aby odstranil jeho problém. Poté, co promluvil, si Pavel uvědomil, že ve svém problému našel něco lepšího a většího – nadpřirozenou sílu pro ony těžké chvíle, kdy si uvědomujeme, že Boží přítomnost přesahuje naše problémy a že Boží záměr je větší než naše strádání.
 Být „zvláštním“, vyvoleným lidem znamená úzké přátelství. On si i mě vyvolil jako první. Tato skutečnost ať předznamenává můj vztah k Němu.

(Komentář: Dt 26,16-19)

Myšlenky na neděli, 8. 3. 2020

 Jestliže chce člověk růst, musí být neustále v přechodu od starého k novému, od naprogramovaného k tvořivému. Prožívá zdravé napětí, které vede k růstu. (Paulinky 2008)
 Bible nám neprozrazuje, co bylo ostnem v Pavlově těle, Pavel nám ale říká, proč Bůh ten osten dopustil: „… abych se nepovyšoval“
 Jakkoli se postní doba může zdát časem bez okras a slávy, dnešní evangelium odkazuje na nesmírně silný až slavnostní zážitek apoštolů. Ježíš jim zjevil svoji slávu, dokonce zaslechnou hlas samotného Otce. Tato událost je však má připravit na blížící se ukřižování Pána. Nešlo o nic menšího, než povzbudit jejich víru, která bude procházet zkouškou. Nešlo jen o zajímavé zpestření všedního života. Ježíš nepřišel, aby své učedníky pobavil, ale aby je zachránil. V Kristu jde o všechno!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 3. 2020

 Vědomí hříchu máme pouze tehdy, když stojíme před Bohem a s bolestí shledáme, že jsme ho něčím urazili. (Paulinky 2008)
 Všiml sis, že když se nám v životě dobře vede, bývá někdy těžké zůstávat blízko Bohu? Dobré výsledky a úspěchy mohou totiž vést k rostoucí pýše a nezávislosti na Bohu.
 Právě ve schopnosti odpouštět a v jeho milosrdenství k druhým chci být jeho obrazem. Pak budu i já sám šťastnější.

(Komentář: Lk 6,36-38)

Myšlenky na úterý, 10. 3. 2020

 Dobro je to, co odpovídá Božímu plánu, a zlo je to, co mu odporuje. (Paulinky 2008)
 Míváme sklon si myslet, že Bůh je k nám tak dobrý proto, že my jsme tak dobří k němu. Před tím se musíme mít stále na pozoru.
 Ježíš nevyzývá k jejich svržení, odstranění, ani k revoluci. Ale ke změně chování „odzdola“. Kéž i mě doba postní povzbuzuje k opravdovosti.

(Komentář: Mt 23,1-12)

Myšlenky na středu, 11. 3. 2020

 Člověk poznává tajemství hříchu, jen když se přiblíží k Bohu a objeví svůj hřích jako trhlinu ve vztahu k němu. (Paulinky 2008)
 Bůh si pro tvé dobro a pro svou slávu může použít cokoli. Ve své moudrosti a trpělivosti dopustí něco, o čem si myslíme, že nám to má ublížit - on to ale obrátí a použije k tomu, aby nám pomohl.
 Starostlivá maminka synů Zebedeových vystihla myšlení mnohých v církvi. U Pána však platí úplně obrácené pořadí. Jak těžko se s tím smiřujeme!

(Komentář: Mt 20,17-28)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 3. 2020

 V Božím slově objevíme plán, který s námi Otec má, naše povolání, to, čím máme být. (Paulinky 2008)
 Bůh požehnání vyvažuje břemeny.
 Bůh i dnes „jen“ napovídá. Nepřesvědčuje, neláme, nedokazuje. Ostatně dnes víme, že ani Ježíšovo zmrtvýchvstání mnohé nepřesvědčí!

(Komentář: Lk 16,19-31)

Myšlenky na pátek, 13. 3. 2020

 Chceme-li se vyhnout různým formám nepřijímání zla, musíme se naučit ho v sobě poznat a odhalit jeho maskování. (Paulinky 2008)
 Kdyby ti Bůh plnil ruce jen samým požehnáním, nakonec bys přepadl na tvář. A kdyby ti pořád nakládal na záda břemena, upadl bys na zadek. Proto uděluje požehnání i břemena, abychom mohli být stále v rovnováze.
 Kdo chce Pánovu vinici uchvátit jen pro sebe, postará se o to, že mu její správa bude odňata. Mohu zde vnímat i varování před projevy pocitu výlučnosti a zakládání si na vlastní „věrnosti“.

(Komentář: Mt 21,33-43.45-46)

Myšlenky na sobotu, 14. 3. 2020

 Zpytování svědomí je modlitbou. Jestliže modlit se znamená stát před Bohem v celé pravdě našeho bytí, pak zpytování svědomí znamená setkání s Božím slovem, které nás proniká, zná a vyjeví nám, kým jsme. (Paulinky 2008)
 Ztratit rovnováhu je snadné. Necháme se tak pohltit nebeskou radostí, že zapomínáme na své poslání být solí a světlem na zemi. Jsme natolik ponoření do práce pro Pána, že netrávíme čas s Pánem práce. A pro samou činnost v církvi okrádáme své rodiny o lásku a pozornost, kterou potřebují. Proto nás Bůh vrací do rovnováhy tím, že v našem životě dopouští nějaký osten.
 Nevystupuji někdy jako poslušný, věrný syn církve, který je pohoršen dobrotou Otce, která nezná hranic?

(Komentář: Lk 15,1-3.11-32)

Myšlenky na neděli, 15. 3. 2020

 Kdo se domnívá, že už všechno nebo téměř všechno o sobě ví, a spokojuje se tedy s povrchním pohledem na svůj život, nejen že nezpytuje své svědomí, ale je domýšlivý a naivní. (Paulinky 2008)
 Když jsi přemožen okolnostmi, poslední, co bys chtěl dělat, je chválit Boha. Je to ale to první, co bys udělat měl, protože chvála odpoutá tvou pozornost od sebe samého a přitáhne tě k zázračné Boží moci.
 Bůh říká i dnes: „Dej mi napít!“ Jak fascinující obraz dialogu Stvořitele a stvoření. Žena netuší, s kým mluví… Jak to, že stvoření netuší, že mluví se svým Tvůrcem? A je myslitelný takový dialog Boha a člověka? Ale ano, Bůh nás pozval, abychom odpověděli na jeho volání, zřekli se zla, a tak „utišil“ i žízeň lásky, se kterou nám vtiskl život.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 3. 2020

 Zpytování svědomí znamená stát před Bohem s jistotou, že poctivě nahlédnout do svého nitra a nechat Boha, aby nás spatřil takové, jací jsme, je zdrojem hlubokého pokoje. (Paulinky 2008)
 Začni uznávat moc chvály a rozhodni se, že budeš Boha vyvyšovat bez ohledu na to, jak se cítíš. Chvála tě přivádí do Boží přítomnosti a staví tě do Boží přízně a požehnání.
 Mnohokrát jsou uzdraveni ti, kdo „s námi nechodí“. Často se Boží přízně dostává těm, u kterých bychom to nečekali. Právě Náman je pro ně vzorem víry. Příklad i pro mě!

(Komentář: 2 Král 5,1-15a)

Myšlenky na úterý, 17. 3. 2020

 Jedině Boží slovo mi může vyjevit, co je dobré a co špatné. (Paulinky 2008)
 Nemusíš rozumět aerodynamice, abys mohl létat. Prostě nastoupíš do letadla a pilot tě dostane tam, kam potřebuješ. Stejné to je, když chválíš Boha – prostě to udělej a uvidíš výsledky.
 V Azariášově modlitbě se tolikrát vyskytuje slovo „milosrdenství“! Jsem schopen z toho vyvodit důsledky a sám se snažit o milosrdenství k druhým?

(Komentář: Dan 3,25.34-43)

Myšlenky na středu, 18. 3. 2020

 Zpytování svědomí musí být každodenní záležitostí. Jestliže chceme, aby Boží slovo opravdu proniklo našimi myšlenkami a city, musíme každý den provádět toto "cvičení" (a ne pouze tehdy, když jdeme ke zpovědi). (Paulinky 2008)
 Nevyznaný, neodpuštěný hřích tě bude trápit. Ale když ho přiznáš a přijmeš Boží odpuštění, neměl by ses už cítit mizerně.
 Tím víc dnes, v době novozákonní, mohu zajásat! Vždyť které náboženství vyznává skutečnost tak velikou, že se Bůh stává člověkem, abychom mohli žít s Ním a v Něm!

(Komentář: Dt 4,1.5-9)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 3. 2020

 Je pravděpodobné, že kdybychom si všichni navykli zpytovat se ve vztahu ke společnému zlu, v našich domech by vládl větší pokoj. A pak bychom si asi všimli, že někdo už na svých bedrech naše břemena nese. (Paulinky 2008)
 Výchovou jsme naprogramováni na dlouho přetrvávající vinu. Boží odpuštění ale takto nefunguje. V momentě, kdy jsme usvědčeni a vyznáme svůj hřích, jsme také od hříchu očištěni, a to vede k obnovení důvěry v Boha.
 Josef s Marií hledali s bolestí Ježíše. Kéž svou blízkostí doprovázejí všechny, kdo prožívají se svými dětmi bolesti a trápení i všechny, kdo hledají Boha!

(Komentář: Lk 2,41-51a)

Myšlenky na pátek, 20. 3. 2020

 Zpytování svědomí je jakási denní pauza, při které si lépe uvědomujeme své jednání a stáváme se svobodnějšími, méně automatickými, více odpovědnými - přestáváme být otroky minulosti. (Paulinky 2008)
 Nedovol satanovi, aby tě odsuzoval. Odmítni chodit s pocitem viny a zahanbení. Řekni dnes se žalmistou: „Bože, tys mi odpustil mou vinu a hřích“ (Žalm 32:5, B21). Teď jdi a žij svobodně, v jistotě a s radostí!
 I my máme často sklon zbožňovat „díla svých rukou“. Přitom schovat se do stínu, který poskytuje Bůh, je dnes stejně osvěžující jako tenkrát v pouštním vedru.

(Komentář: Oz 14,2-10)

Myšlenky na sobotu, 21. 3. 2020

 Každý přicházející den je milostí, kterou nám dává Bůh. (Paulinky 2008)
 Vybírej si přátele, kteří respektují tvé hodnoty, jinak skončíš pod tlakem dělat kompromisy se svým přesvědčením, aby sis jejich přátelství udržel. A to je příliš vysoká cena k zaplacení!
 Důraz na lásku a radost z návratu k Hospodinu ať mě provází v tyto postní dny. Jinak moje „sebezápory“ mohou být falešné…

(Komentář: Oz 6,1-6)

Myšlenky na neděli, 22. 3. 2020

 Zpytování svědomí formuje naše svědomí. Formuje ho, aby bylo schopné hluboce si uvědomit hřích a cítit nad ním bolest jako nad urážkou lásky Boží a odmítnutím Božího slova. (Paulinky 2008)
 Rodičovství neznamená děti vlastnit, je to věc správcovství. Tvým prvořadým úkolem je poskytnout dětem lásku, aby nabyly jistoty, zákony, aby nabyly moudrosti, světlo, v němž mají chodit, a životní styl, který mají následovat. Tvým dalším úkolem je připravit je na cestu do světa a na to, aby uvedly do praxe všechno, co jsi je naučil. A sebe připrav na dobu, kdy už to všechno nebudeš muset. Takže je propusť a buď vděčný za to, co jsi pro ně mohl udělat.
 „Věříš v Syna člověka?“ Tato otázka je zlomová pro každého, kdo chce být křesťanem. Slepec přišel o jakoukoli podporu oficiálních představitelů víry i společnosti. Ale Pán o něm dobře ví. Na konci postní doby bychom také my měli padnout na kolena a tváří v tvář Kristu na kříži vyznat: „Věřím, v tebe, Ježíši ukřižovaný a vzkříšený, ty jsi Pán nebe i země!“

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 3. 2020

 Bůh nám odpouští pokaždé, když se k němu obracíme s lítostí, vědomi si svého hříchu, a s důvěrou v jeho milosrdenství. (Paulinky 2008)
 Jsou lidé, kteří stisknou každé tlačítko a zkusí využít každou slabost, kterou máš, aby tě srazili na svou úroveň. A pokud uspějí, spíše na tebe budou dále útočit, než aby tě ocenili. Co bys měl dělat? Obrať se k Bohu o pomoc! „Bůh je věrný a nedopustí, abys byl podroben zkoušce, kterou bys nemohl vydržet, nýbrž se zkouškou ti připraví i východisko a dá ti sílu obstát“ (1. Korintským 10:13).
 Možná mnozí z nás nevidí znamení a zázraky, a přesto Ježíšovi věříme. Snad není troufalé mít naději, že by nás Pán pochválil…!

(Komentář: Jan 4,43-54)

Myšlenky na úterý, 24. 3. 2020

 Otcovo odpuštění nám odhaluje tu nejhlubší pravdu o nás samých, znovu nám dává opravdovou důstojnost, která smete všechny pocity méněcennosti. (Paulinky 2008)
 Pamatuj, že je lepší být sám a jít s Bohem, než podlehnout pokušení, přestoupit jeho Slovo a dělat kompromisy se svým přesvědčením tím, že „plyneš s davem“.
 Ježíš se dává do řeči s tím, který ani nemá sílu přiblížit se k léčivé vodě… Jakoukoli běžnou pomocí mohu i já přiblížit druhé k Ježíšovi.

(Komentář: Jan 5,1-3a.5-16)

Myšlenky na středu, 25. 3. 2020

 Ten, komu je odpuštěno, je hluboce přeměněn silou svátosti, není tentýž člověk jako dřív, i když ještě pociťuje strach, domýšlivost a slabosti jako předtím. (Paulinky 2008)
 Hněv je jako oheň – pokud je pod kontrolou, může přinést teplo a pohodlí. Když se však zpod kontroly vymkne, může zničit všechno, co mu stojí v cestě.
 Maria nehledá důvody a výmluvy, „proč do toho nejít“. Její námitka je docela praktická. Matka církve, od které se můžeme mnoho učit!

(Komentář: Lk 1,26-38)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 3. 2020

 Bůh nás stvořil a spasil svým křížem; a také dnes nás dále tvoří a zachraňuje svým odpuštěním. (Paulinky 2008)
 „Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne!“ (Přísloví 29:11)
 Dejme si pozor, abychom my, křesťané, „neoslavovali sebe navzájem“. Veškerá naše hrdost musí pramenit z Boží lásky. Budeme-li příliš poukazovat na sebe, bude naše svědectví neplodné.

(Komentář: Jan 5,31-47)

Myšlenky na pátek, 27. 3. 2020

 Každé opravdové usmíření s Otcem musí projít usmířením s vlastním já. (Paulinky 2008)
 Když používáš ticho jako zbraň, abys někoho zranil, uchyluješ se k citovému vydrání a poddáváš se infantilní nevyspělosti. Takové chování se dá omluvit u dítěte, ale ne u těch, kdo jsou povoláni k duchovní zralosti.
 Dejme si pozor, abychom my, křesťané, „neoslavovali sebe navzájem“. Veškerá naše hrdost musí pramenit z Boží lásky. Budeme-li příliš poukazovat na sebe, bude naše svědectví neplodné.

(Komentář: Jan 5,31-47)

Myšlenky na sobotu, 28. 3. 2020

 Autorem vnitřního klidu je Bůh. My o klid můžeme pouze prosit, ale tvůrcem je on. (Paulinky 2008)
 „Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města“ (Přísloví 16:32).
 Sebejistota farizeů a těch, kdo znali Zákon a vykládali jej ve svůj prospěch je dodnes nakažlivá. A to, že k Ježíšovi měla blíže „lůza, která nezná Zákon“, může být i dnes pro církev inspirující.

(Komentář: Jan 7,40-53)

Myšlenky na neděli, 29. 3. 2020

 Kristův kříž očišťuje naše představy o Bohu a ničí naše modly. (Paulinky 2008)
 „Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení!“ (Přísloví 19:11, ČSP).
 Pán přichází podivně pozdě. Proč musel Lazar zemřít? To nemohl Ježíš pro něj udělat více? Ale Ježíš s ním počítá, Lazar je stále součástí plánu spásy. Kristus nezapomněl. Jde tu však o něco víc. Právě na příběhu Marty a Marie apoštolové mohou pochopit, co znamená vzkříšení. Skrze něj mnozí uvěřili. A o to jde – uvěřit v Krista.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 3. 2020

 Objevit lásku, která přesahuje spravedlnost, znamená objevit nezištný dar, který naplňuje celý náš život. (Paulinky 2008)
 „Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost spočine v klíně hlupáků“ (Kazatel 7:9, ČSP).
 Moudrost Danielova (jeho jméno znamená: Bůh zjednává právo) zachránila nevinnou dívku. Kéž Pán zjedná právo i dnes – s naší pomocí!

(Komentář: Dan 13,1-9.15-17.19-30.33-62)

Myšlenky na úterý, 31. 3. 2020

 Život každého člověka je plný milosti Boží. Být svatý znamená žít naplno tuto míru a nepokoušet Boha žádostí, aby nám dal ještě více. (Paulinky 2008)
 „… každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš“ (Jakub 1:19-20).
 Reptání na cestě ke svobodě jsme sami zažili. My však již můžeme reptajícím ukázat přímo na Kristův kříž!

(Komentář: Nm 21,4-9)