† † †




Sebrané myšlenky dne - červen 2020




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na červen 2020:

    Všeobecný úmysl: Cesta srdce - modleme se, aby ti, kdo trpí, skrze pronikavý dotek Ježíšova Srdce nalezli životní východisko. a chudým, byli pro celou církev živým znamením.
    Národní úmysl: Za dar moudrosti pro studenty - ať pod ochranou bl. Hroznaty mladí nacházejí pravý smysl života a nechají se vést Duchem Svatým.



Myšlenky na pondělí, 1. 6. 2020

 V Ježíši nalézáme smysl jak pro svůj současný život, tak pro život, který přijde.
 „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu“ (2. Timoteovi 3:16-17, B21).
 Narušení vztahů, zničení přátelství mezi člověkem a Bohem. Ale dík souhlasu Panny Marie, nové Evy, je vše napraveno. Kéž nás jako Matka shromažďuje a tmelí v jedno společenství!

(Komentář: Gn 3,9-15.20)

Myšlenky na úterý, 2. 6. 2020

 Sloužíme úžasnému Pánu, který měl nejen moc tvořit, ale má i schopnost každého z nás zachránit.
 Když si budeš každý den ukládat Boží slovo v srdci, začnou se ve tvém životě dít úžasné věci.
 Ježíš se nedal nachytat. Prohlédl jejich pokrytectví. Ve chvílích, kdy budu zkoušen, kéž dá i mně výmluvnost – dar schopnosti odpovědět…

(Komentář: Mk 12,13-17)

Myšlenky na středu, 3. 6. 2020

 Boha to hodně stálo, aby tě vytáhl z nesmyslného života, ve kterém jsi vyrostl a jenž směřoval do slepé uličky. Zaplatil za tebe Kristovou posvěcenou krví.
 Pokud vystavíte děti svému hněvu, ujistěte se, že jsou také u toho, když si navzájem v milosti odpouštíte. Naučte je, jak se vypořádat s problémem bez vzájemného útočení. Vysvětlete jim, že rozdílnost názorů může vést k řešení, které je nakonec pro všechny lepší. A zdůrazněte jim, že se dokonce můžete v dané věci mýlit, přesto ale neztrácíte vzájemný respekt a lásku.
 Bůh přesahuje podobně vykonstruované případy. Nevejde se do představ, které si mnozí vytvořili. Pravou podobu Boha nám zvěstoval Ježíš!

(Komentář: Mk 12,18-27)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 6. 2020

 Kristus není pouze Stvořitelem, ale také udržovatelem všeho, co existuje.
 Často musíte děti učit něco, co jste se vy sami nikdy neučili. Pokud to tak je, poučte se z chyb svých rodičů a předejte toto poučení svým dětem. Odpusťte, když vás někdo zraní, a nikdy nechoďte se svou záští spát.
 I naši kněží mají s Ježíšovou osamoceností své zkušenosti… Dokážu jim podat pomocnou ruku a povzbudit je, třeba jen slovem?

(Komentář: Mt 26,36-42)

Myšlenky na pátek, 5. 6. 2020

 Maria se stala vzorem pro všechny ty, kteří přijmou jejího Syna a budou žít z víry v něj. Pro ty, kteří nejsou normální z pohledu světa, ale jsou normální z pohledu Božího. Pro ty, kteří jsou jiní - jako jejich Pán.
 „Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost“ (Římanům 4:5).
 Ježíšovu výkladu Starého zákona lidé rádi a ve velkém počtu naslouchali. Jeho otevřenost má být pro nás vzorem. Budu prosit za ty, kdo nám Boží slovo v církvi přibližují.

(Komentář: Mk 12,35-37)

Myšlenky na sobotu, 6. 6. 2020

 Všichni máme sklon přehlížet osoby, které se obětují, aby umožnili vyniknout na veřejnosti výraznějším jedincům. Zamyslete se nad obětujícími se "neviditelnými" lidmi ve svém okolí a udělejte si čas na to, abyste jim poslali pozdrav anebo jim zavolali - a to ještě dnes.
 Pokud se snažíš získat Boží náklonnost svým výkonem, nemůžeš si nikdy odpočinout, protože si nikdy nemůžeš být jistý, zda už jsi udělal dost, abys Boha potěšil. Když však věříš v Kristovo dokonané dílo na kříži, pak vstupuješ do Božího „odpočinutí“ (viz Židům 4:3).
 Přísný soud pro ty, kdo zneužívají náboženství pro zvýšení svého společenského postavení. Jaký kontrast s příspěvkem „chudé vdovy“, která dovede dát víc, než ostatní!

(Komentář: Mk 12,38-44)

Myšlenky na neděli, 7. 6. 2020

 V tom samém okamžiku, kdy odpovíme na volání Ducha svatého, abychom se navrátili k Otci, jsme plně a bez podmínek obnoveni do podoby Božích dětí. To je milost.
 Nemusíš usilovat o to, abys byl v Božích očích spravedlivý. Ve chvíli, kdy jsi uvěřil v Ježíše, tě Bůh učinil „Boží spravedlností“ (viz 2. Korintským 5:21).
 Bůh není osamělá bytost plující bez času prázdnotou nekonečna. Ve skutečnosti je společenstvím tří osob, které se vzájemně pronikají takovou láskou, že z nich tento vztah činí jediné bytí. Takto intenzivní společenství je gejzírem života, který Boha ve skutečnosti obklopuje. Do tohoto tepu pravého života je pozván člověk. I když se může k němu připojit jen nepatrnou měrou svých sil, Bůh tuto možnost otevřel svojí nezměrnou láskou. Přiblížil se k člověku až neuvěřitelně blízko, vydal se za něj na smrt. A to vše jen proto, aby bylo možné s Bohem být. Jak velikou lásku Bůh má!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 6. 2020

 Je mnohem příjemnější zbavovat se nepřátel než svých oblíbených nectností, jež jsou tak lákavé a svůdné. Avšak Ježíš přišel, aby mě zachránil z mých hříchů.
 Protože jakákoli spravedlnost, které bys mohl dosáhnout dobrými skutky nebo dodržováním pravidel, je tak vzdálená tomu, co Bůh vyžaduje, že by ji považoval za „poskvrněný šat“ (viz Izajáš 64:5). Proto ti připočítal svou spravedlnost (viz 2. Korintským 5:21).
 Každý člověk touží po vztahu. Zde se nabízí návod ke šťastnému vztahu s Bohem. Pokud se zalekneš a nabídkou pohrdneš, těžko sám budeš šťastný.

(Komentář: Mt 5,1-12)

Myšlenky na úterý, 9. 6. 2020

 S Kristem bylo naloženo tak, jak my zasloužíme, a to proto, aby s námi mohlo být naloženo, jak on zaslouží. Podstoupil smrt, jež měla být naší smrtí, abychom mohli přijmout život, který byl jeho.
 I David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků: ‚Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích‘“ (Římanům 4:6-8).
 Možná je dnes snaha vyzdvihovat zlo a dobré spíš skrývat. Chci mít odvahu tento trend prolomit, nerezignovat a povzbuzovat k dobrému?

(Komentář: Mt 5,13-16)

Myšlenky na středu, 10. 6. 2020

 Bůh nás nechce pouze zachránit před odsouzením, touží po tom, aby se náš život změnil.
 „Chci stát jen v bílém rouchu jeho – bez vin před trůnem Pána svého, na Skále – Kristu, jenž mi vládne. Vše ostatní jsou písky zrádné.“ (Edward Mote) Raduj se! Přesně tak tě Bůh vidí: ospravedlněného skrze víru!
 Ježíš je most mezi Zákonem a proroky. Jen on dokáže naplnit naši touhu po opravdovosti.

(Komentář: Mt 5,17-19)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 6. 2020

 Když uvažuji o tom, čeho se Ježíš kvůli mně vzdal, nutí mě to zamýšlet se nad tím, čeho bych se já měl vzdát kvůli němu.
 Když Bůh říká, abys nehřešil, není to kvůli tomu, že je náročný – je to pro tvou ochranu. Bible vysvětluje nebezpečnost a spletitost hříchu takto: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.“ (Jakub 1:14-16).
 Možná jsem už udělal zkušenost, že i dělení a lámání může být bolestný proces. Kdykoli jej podstupuji a vzdávám se sám sebe, jsem spojen s Kristem. A v Něm sjednocen se všemi, kdo podobně jako On trpí…

(Komentář: 1 Kor 10,16-17)

Myšlenky na pátek, 12. 6. 2020

 Někdy sami sebe litujeme kvůli nespravedlnostem, jež nám život přináší. Obraťme v takových chvílích svůj pohled na Ježíše, který se stal jedním z nás, abychom my mohli jednoho dne zdědit nebeské království.
 Když ti Bůh říká „nechoď tam“, je to proto, že tě miluje a chce pro tebe jen to nejlepší. Takže buď moudrý, poslechni ho a nechoď tam!
 V posední větě úryvku nám Pán staví před oči zodpovědnost za druhého. Nový rozměr: uvědomuji si, že nedostatkem lásky mohu partnera uvést do hříchu?

(Komentář: Mt 5,27-32)

Myšlenky na sobotu, 13. 6. 2020

 Vyznání hříchů nezačíná tím, že Bohu řekneme, že je nám něco líto. Prvním krokem při skutečném vyznání hříchů je zápas se sebou samým.
 Iyanla Vanzantová řekla: „Všechno, co se s námi děje, je odrazem toho, čemu o sobě věříme. Nemůžeme být přitažliví nad míru toho, jak si sami sebe ceníme.“ To znamená, že to, jak vnímáme sami sebe, určuje typ vztahů, které navazujeme.
 Přísahat – brát si samotného Boha za svědka – je zde chápáno jako zbavení se vlastní zodpovědnosti. Nejsou mé představy o Bohu pokřivené právě mou nespolehlivostí a schováváním se za „jeho vůli“?

(Komentář: Mt 5,33-37)

Myšlenky na neděli, 14. 6. 2020

 Je třeba, abychom ještě dnes přestali ukazovat na sebe, abychom si přestali myslet, že jsme lepší než druzí. Je čas, abychom Ježíše nechali zaujmout místo, které mu náleží.
 Když jsme uvěřili v Krista, obdrželi jsme novou identitu jako Boží děti. Nebyli jsme stvořeni, abychom žili v závislosti na jakékoli druhé osobě. Bůh v nás odráží obraz svého Syna a proměňuje nás k naší plnosti (2. Korintským 3:18). V Kristu se nikdy nemusíme bát být tím, kým skutečně jsme.
 Ježíš vyvolil ze skupiny příznivců úzký kruh nejbližších spolupracovníků. Jistě zde stojí jako úplní začátečníci, a přesto dostávají ihned úkol zapojit se do šíření radostné zvěsti. Tato výzva zůstává stejná přes všechna staletí: jít ke ztraceným ovcím, hlásat „přiblížilo se království“… Také my jsme se připojili k učedníkům Ježíše, a tedy máme i my hlásat evangelium, uzdravovat, probouzet k životu… To není možné, pokud nejsme navázáni na moc Božího Ducha. Teprve spolu s ním v modlitbě, pokoře, odevzdanosti do Boží lásky můžeme konat velké věci a hlásat evangelium v jeho síle.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 6. 2020

 Křest je pro nás, stejně jako byl pro Ježíše, viditelným znamením vědomého rozhodnutí věnovat svůj život zcela Bohu a jeho království.
 Rozhodni se, zda budeš „konformistou“ nebo „transformistou“. Jaký je v tom rozdíl? Konformista je ovládaný tlakem. Pokud je tlak dostatečně velký, poddá se, zapálí si svůj první joint, vezme si první pivo, bude dělat to, co dělají všichni. „Transformista“ se řídí principem. Žít takhle je sice velmi náročné - ale velmi účinné. Bůh ví lépe než my, jak v našem životě předcházet bolesti, frustraci a zániku. On vidí okraj útesu jasněji než my a umisťuje na hranu srázu zábradlí. A pokud dodržujeme jeho pokyny, vyhneme se zármutku, nástrahám a ztrátě pověsti.
 Nábotova věrnost a láska k vinici může být předobrazem těch, kdo obhospodařují půdu v souladu s přírodou a rodinnými tradicemi. I dnes mají své protivníky, kteří kořistí a zemi ničí…

(Komentář: 1 Král 21,1-16)

Myšlenky na úterý, 16. 6. 2020

 Pokušení není pouze to, že nás přitahuje ten či onen hřích. V samotném základu pokušení stojí naše rozhodnutí, koho chceme následovat jako pána svého života.
 Tvé svědomí ti nemusí být vždy dobrým rádcem. Pokud si o něčem myslíš, že to není špatné, tak to ještě neznamená, že to tak opravdu je. Tvé svědomí může být porušené nebo dokonce vyhořelé.
 Prorok Eliáš zpupnost Achabovu zkrotil. Přestože vykonal pokání, následky hříchu se dostaví později. I náš hřích zanechá v příštích generacích stopy na životním prostředí.

(Komentář: 1 Král 21,17-29)

Myšlenky na středu, 17. 6. 2020

 Přestože se nebudu vždy cítit šťastně, mohu mít vnitřní klid; byl jsem totiž požehnán Ježíšem. Požehnání je realita, kterou nemůže změnit žádný "den pod psa".
 Pavel napsal: „Mé svědomí je čisté, ale tím ještě nejsem ospravedlněn; mým soudcem je přece Pán“ (1. Korintským 4:4, B21).
 Hospodin svůj lid neopouští. I dnes posílá ty, kdo říkají nepopulární věci, které společnost nechce slyšet. Nástupnictví je spojeno s odmítáním…

(Komentář: 2 Král 2,1.6-14)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 6. 2020

 Buď si vybereme Ježíše, anebo tento svět. Buď zvolíme jeho hodnoty, anebo hodnoty tohoto světa.
 Otázka svědomí je tím prvním, co bys měl zvažovat, když se ocitneš tváří v tvář obtížnému rozhodnutí. Zřídkakdy se však rozhodneš správně, pokud víš, že to, co se chystáš udělat, vyvolá ve tvém svědomí pocit viny. Takže nejednej proti svému svědomí, žij podle svého přesvědčení.
 V tomto roce Božího slova opět žasnu, jak je Nový zákon ukryt ve Starém! Sám náš Pán říká o Janu Křtiteli: „Chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.“

(Komentář: Sir 48,1-15 (řec. 1-14))

Myšlenky na pátek, 19. 6. 2020

 Kristovo evangelium nás nejenom zachraňuje před trestem za hřích, ale také vysvobozuje od jeho panování v našem každodenním životě. Namísto toho, abych pomlouval a nenáviděl, mě Bůh vede k tomu, abych se stal tvůrcem pokoje.
 Když ztratíš někoho, koho jsi miloval, prožíváš smutek. Bůh tě potěší a provede tě tím. Ježíš řekl: „Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni“ (Matouš 5:4). Smutek je zdravý způsob, jak zpracovat emoce, vyjádřit svou bolest a překonat ji.
 Přetváření našich tvrdých srdcí, aby se stala podobnými Ježíšově tichosti a pokoře, je jistě bolestný proces. Ale Bůh mě stvořil „ke svému obrazu“.

(Komentář: Mt 11,25-30)

Myšlenky na sobotu, 20. 6. 2020

 Stejně jako trocha kvasnic nebo kvasu promění mouku, do níž je vmíchána, tak evangelium promění každou část života člověka.
 Zig Ziglar řekl: „Nejdelší hodiny svého života jsem prožil bezprostředně po smrti své dcery. Celou noc jsem nespal, stále jsem na ni myslel. Ráno jsem se šel projít, modlil jsem se a celou cestu jsem plakal. Když jsem se vracel, Pán ke mně zřetelně promluvil: ‚Ona je v pořádku. Je se mnou, a ty budeš v pořádku také. Já jsem vším, co potřebuješ. Pokračuj v procházce. Nepřestávej mluvit. Nepřestávej se modlit. Nepřestávej plakat.‘“
 Hledání Ježíše je v tradici spojeno s jednou ze sedmi bolestí Panny Marie. Povzbuzení: velké věci se rodí z bolesti. Chci mít spolu s Matkou Boží podíl na růstu církve?

(Komentář: Lk 2,41-51)

Myšlenky na neděli, 21. 6. 2020

 Má-li se člověk stát ryzí pšenicí, musí být ochoten vzdát se pro Boží království úplně všeho.
 Bylo by omylem obviňovat ze všeho satana, ale ještě větší chybou je nerozpoznat jeho práci. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tmu, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe štít víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy toho Zlého.
 Nikomu se nechce zakoušet ústrky či dokonce pronásledování. Jenže trvat pevně na určitém postoji se často nejevilo jako společensky vítaná skutečnost. Každý totalitní režim se prvně snaží zlikvidovat lidi pevných zásad. Chce-li někdo hlásat Krista, naději v Boha, smysl života, který se neopírá o vítězství kapitálu nebo příslušných vládců, ale dobra, musí počítat s rizikem. Kristus o strachu misionářů ví. Směřuje proto jejich pozornost k podstatnému: „Nebojte se. Jste v rukou dobrého Boha.“ Misionář je v první řadě člověk víry, který s nadějí v moc Boží porážející sebevětší zlo, nese radost evangelia.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 6. 2020

 Ježíš musel při své cestě životem těžce zápasit. A musel se soustavně uchylovat na svá kolena. Stejně jako musíme my.
 Bůh nás nikdy netrápí, ale nepochybně nás testuje. A jeho zkoušky nás měří, odhalují, posilují naši víru, očišťují nás a umožňují nám duchovně růst. A kdybys viděl požehnání, které na tebe čeká na druhé straně každé zkoušky ohněm, přestal bys bědovat a začal bys plánovat oslavu.
 Teprve uzdravení z mé slepoty mi umožní vidět druhé správně, nezkresleně. Proces na celý život…

(Komentář: Mt 7,1-5)

Myšlenky na úterý, 23. 6. 2020

 Zápas proti vlastnímu sobectví je tím největším zápasem, do kterého se člověk může zapojit.
 Když něco označíš za „nemožné“, stanou se tři věci: 1) Zabiješ vlastní víru a poddáš se strachu ze selhání. 2) Riskuješ, že se smíříš s něčím jiným, než pro tebe chce Bůh. 3) Vyloučíš Boha ze své situace a oddělíš se od nejmocnější síly vesmíru.
 Těsná brána, úzká cesta. Křesťanství opravdu není náboženstvím „masovým“. A vlastně nikdy nebylo. Krásu a ryzost a prostotu přírodní perly mnozí nedocení. Už umíme vyrábět náhražky…

(Komentář: Mt 7,6.12-14)

Myšlenky na středu, 24. 6. 2020

 Buďme vděčni, že máme Boha, který je ochoten nás povzbudit ve chvílích, kdy to nejvíce potřebujeme.
 Když tvůj partner poruší manželský slib, může ti to zlomit srdce a může tě hnát touha zranit ho na oplátku. Toto bys měl udělat místo toho:
 1) Dej si čas strávit emoce. Rychlé „odpouštím ti“ nebo zametení věcí pod koberec ničí jakoukoli naději na opětovné vybudování silného vztahu.
 2) Pokud je tvůj partner zrádce z podstaty a chce žít, jak se mu zlíbí, Boží slovo ti dává právo rozvázat s ním vztah.
 V roce Božího slova si mohu uvědomit jeho dramatičnost: předchůdce samotného Pána se rodí z „neplodné“ matky. Jeho otec údivem oněmí. Pro dnešní hlásání Kristovy zvěsti povzbuzení k odvaze jít nevyšlapanými cestami!

(Komentář: Lk 1,57-66.80)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 6. 2020

 Ani jeden nás není natolik dobrý a svatý, že by mohl reptat nad Boží milostí vůči druhým.
 Když tvůj partner poruší manželský slib, nejednej příliš rychle. Ptej se sám sebe, jestli vaše vzájemné odcizení nezpůsobily pracovní nebo rodinné tlaky. Neotevřel jsi omylem dveře nepříteli? To jsou těžké otázky, musíš si ale na ně odpovědět, protože s rozhodnutím, které uděláš, budeš muset žít do konce života.
 Oslovování „Pane, Pane“, nám vždycky šlo. Jiné věci už tolik ne. Snad proto je naše křesťanství budováno mnohdy na písku…

(Komentář: Mt 7,21-29)

Myšlenky na pátek, 26. 6. 2020

 Buďme k sobě upřímní! Hraji jenom náboženské divadlo anebo se v mém životě nachází hloubka a evangelium v něm přináší každodenní plody?
 Možná tomu teď nevěříš, ale Bůh dokáže i z velké šlamastyky udělat dobré manželství. Ano, bude to nějakou dobu trvat, důvěra se obnovuje jen pomalu. Znamená to, že se budete muset naučit být vůči sobě citliví. Budeš muset uznat, že tvůj partner má právo vyžadovat větší zodpovědnost, a možná budeš muset udělat něco navíc, abyste znovu vybudovali ztracenou důvěru. Ale může se to povést.
 Příliš o tom uzdravení nevyprávěj druhým. Ale splň, co předepisuje Zákon! To bude nejlepší svědectví. I dnes.

(Komentář: Mt 8,1-4)

Myšlenky na sobotu, 27. 6. 2020

 Víra není pouhé přitakání tomu, že Ježíš je Pán. Víra zahrnuje žití Kristova života.
 „Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil. Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán“ (Žalm 34:18-19).
 Setník, pohan, je samotným Ježíšem chválen za projev živé víry! Nerozumí i dnes Pánu ti, kdo „stojí mimo“?

(Komentář: Mt 8,5-17)

Myšlenky na neděli, 28. 6. 2020

 Křesťané mají různé schopnosti. Bůh při soudu nehodnotí množství schopností člověka, ale to, jestli jsme využili celé šíře schopností, které nám dal.
 Bůh může každou zlou situaci otočit. A pokud budeš spolupracovat s ním, on bude pracovat s tebou.
 Při čtení tohoto evangelia hned první reakcí bývá odpor k Ježíšovým slovům. Váží si rodičů? Ale sledujme pozorněji. Celá desátá kapitola byla velkou Ježíšovou řečí o hlásání evangelia. V druhé části se věnoval nepřijetí, a dokonce pronásledování hlasatelů. Bohužel také uprostřed rodin se stávalo a dodnes stává, že vlastní rodina podmiňuje lásku odmítnutím křesťanství. Komu dát v takové chvíli přednost? Jde o obrovskou bolest a vnitřní spor. Přesto je důležité nezradit Krista. Odsouzení blízkými však nezakládá možnost, aby křesťan stejně odsoudil vlastní rodinu! Kdo miluje Boha, nemůže nemilovat člověka. Je asi zřejmé, že za projev lásky ke spolubratřím lze získat pochvalu či odměnu. Ježíš ale slibuje odměnu za sebemenší skutek lásky. A to platí i směrem k těm, kteří nás odmítají.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 6. 2020

 Je děsivé, že můžeme být členy Církve, a přitom nebýt křesťany. Důkazy pravého křesťanství jsou láska a péče, jež člověk věnuje druhým.
 Když se jedná o budování vztahů, musíš se naučit číst mezi řádky. Někde tam mezi scházením se, chozením a spojením se s druhým je drobným písmem napsané upozornění, i když zcela nepatrně, že partner se bude chovat určitým způsobem. A ta výstražná světla tam jsou vždy, i když zpočátku jen jako kouzelný záblesk růžové.
 Teprve po Petrově vyznání Pán předává klíče. Jejich používání je spojeno s odpovědností, odvahou a především s láskou.

(Komentář: Mt 16,13-19)

Myšlenky na úterý, 30. 6. 2020

 Když slavíme mši svatou, zamysleme se nad hloubkou oběti, již symbolizuje a nad zaslíbením, které se nám v ní nabízí.
  Ano, Bůh, který „dává čelenku místo popela“ (Izajáš 61:3) může srdce tvého partnera změnit. Pokud ale teprve s někým chodíš nebo uvažuješ o dlouhodobém vztahu, čti mezi řádky a modli se za to.
 Pokud cítím, že vlny ohrožují druhé, nesmím se bát Pána budit! Jsem s ním na jedné lodi. Modlitbou, jeho „buzením“ se stanu jeho spolupracovníkem.

(Komentář: Mt 8,23-27)