Myšlenky na středu, 1. 4. 2020

† Pokud je Bůh smysl všeho, tak jste-li zbožní, směřujete-li k Bohu jako svému konečnému cíli, musí se to ve vašem životě nějak projevovat.
† „Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:31-32)
† Čtvrtý muž v peci, podobný Božímu synu, trpí se třemi mladíky. Kéž náš Pán provází ty, kteří jsou i dnes vrháni do plamenů pro svou víru!

(Komentář: Dan 3,14-20.91-92.95)

Myšlenky na čtvrtek, 2. 4. 2020

† Být svědek neznamená šířit propagandu, ba ani povzbuzovat lidi, ale být živoucím tajemstvím. Znamená to žít tak, že by vás život neměl žádný smysl, kdyby Bůh neexistoval.
† Pokud se obětem zneužívání nedostane pomoci, vzpomínka na to, co na nich bylo spácháno, může nakonec ubližovat více než to, co se skutečně stalo.
† Změna jména, nová existence, byla darem i v mém křtu. Denně obnovovanou vírou patřím i já k Abrahámovým potomkům!

(Komentář: Gn 17,3-9)

Myšlenky na pátek, 3. 4. 2020

† Pokud říkáme, že Ježíš vstal z mrtvých, ale v našem životě není po vzkříšení ani stopa, tak si můžeme o vzkříšení mluvit třeba do skonání světa, a naše slova stejně nebudou mít žádný význam. Na pravdě záleží.
† Odpusť tomu, kdo tě zneužíval, a jeho moc nad tebou bude zlomena! Jakmile to uděláš, odevzdej toho člověka do Božích rukou a nech Pána, aby se s ním vypořádal. Odmítni být stále jeho obětí.
† Když i přátelé číhají na můj pád, bude můj vztah k Hospodinu nejtěsnější. Kéž si to uvědomím a nepropadám v těžkých chvílích zoufalství!

(Komentář: Jer 20,10-13)

Myšlenky na sobotu, 4. 4. 2020

† Musíme kráčet s lidmi, jako Ježíš kráčel s učedníky do Emauz, i když nám - stejně jako tomu bylo u oněch učedníků - někdy připadá, že vyrážejí špatným směrem.
† Jednou z věcí, které Ježíš učí v podobenství o marnotratném synu, je tato: S nikým to nevzdávej, bez ohledu na to, jak špatné věci mohou v jeho životě být. Vzdáváme to s lidmi příliš brzy.
† Mnohé modly a bůžci jsou i dnes na překážku sjednocení. Sjednocení člověka s Bohem, ale i na překážku sjednocení v církvi! Dokážu rozlišit a odložit nepodstatné? Je ve mně touha být Jeho lidem?

(Komentář: Ez 37,21-28)

Myšlenky na neděli, 5. 4. 2020

† Pokora je ctnost, která nám vrací odvahu a spolu s ní i realistické chápání toho, kým jsme a kým s milostí Boží být můžeme, takže pak znovu vyrážíme zlézat vrcholy.
† Když se kriticky podíváš své chyby z minulosti, zjistíš, že je zapříčinilo tvé tehdejší smýšlení. Proto potřebuješ své myšlení stále zkoumat a vyhodnocovat. „Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí…“
† Pán vstupuje do Jeruzaléma, města spojeného s mesiášem, místa, kde stojí jediný chrám, místa oběti. Bude zde slavit Velikonoce, svátek záchrany z otroctví. A v této atmosféře bude zatčen, vyškrtnut ze společenství Izraelitů, ponížen pohany a zmučen. Jako poslední z odsouzenců umučen až za hradbami města. Ale právě toto zavržení všemi se stane nástrojem Božího vítězství nad temnotami, takže křesťané mohou vyznat: Ježíš je Pán!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 6. 4. 2020

† Jedna z věcí, které by na křesťanech měly být výrazně odlišné, by měla být naše svoboda. Lidé by se měli na nás dívat a žasnout nad naší ohromující svobodou.
† Můžeš si nasadit tu nejlepší masku, abys lidi přesvědčil, že se ti daří lépe než je tomu ve skutečnosti, v hloubi srdce ale znáš oblasti, v nichž nejčastěji upadáš do pokušení a selháváš. Jestliže jsi upřímný, zřejmě stav své mysli sleduješ. Jiní ti možná dají na vysvědčení jedničku nebo dvojku, ty si ale dáš nedostatečnou. A pokud se to bude dít často, jednoho dne začneš uvažovat: „Jaký to má smysl, prosit Boha o odpuštění? Pořád opakuji stejné hříchy a znovu a znovu je musím vyznávat.“
† Láska nehledí na peníze. Projevení citů ať je nám v církvi vzorem! Chci si vážit spontánních projevů, vycházejících z lásky k Bohu.

(Komentář: Jan 12,1-11)

Myšlenky na úterý, 7. 4. 2020

† Desatero není vnější omezení naší svobody; připomíná nám, kdo jsme.
† Modli se dříve, než pokušení přijde. To ti dá sílu a jistotu, abys ho zvládl.
† Obdivuji Ježíšův takt při označení zrádce. Kéž projevuji podobný klid, kdykoli musím napomínat a říkat pravdu…

(Komentář: Jan 13,21-33.36-38)

Myšlenky na středu, 8. 4. 2020

† Křesťan je ten, kdo vyhlíží Krista. Celý liturgický rok nás formuje tak, abychom měli odvahu čekat na Pánův příchod. Křesťanský rok nás formuje k trpělivosti.
† Nauč se chápat, jak přemýšlejí druzí, a snaž se být ve stálém kontaktu s lidmi, kteří jsou jiní než ty. Jenom tak máš šanci dosáhnout nových obzorů.
† Chci s Pánem stolovat a slavit eucharistii ve věrnosti a s takovou láskou, která nahradí zrady a lhostejnost mnohých.

(Komentář: Mt 26,14-25)

Myšlenky na čtvrtek, 9. 4. 2020

† Chceme-li sdílet Boží radost, musíme sdílet i jeho žal nad utrpením světa. Kdo se izoluje od bolesti světa, nemůže být nikdy hluboce radostný.
† Přiznejme si, že kdykoli přijdeme na způsob myšlení, který funguje, je naším největším pokušením opakovaně se na něj spoléhat, i když v nových situacích nefunguje.
† Chci svým životem docenit dar Kristova Těla tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji?

(Komentář: Žid 1 Kor 11,23-26)

Myšlenky na pátek, 10. 4. 2020

† Jsme jakoby postaveni na bojiště a musíme bojovat odvážně, nevyhýbat se ranám a neustupovat, ale vzhlížet k našemu veliteli, Kristu ukřižovanému, který pokaždé vytrval. Vytrval až úplně do konce.
† Když je tvým cílem chránit úspěch, jehož už jsi dosáhl, zbrzdíš proces, který může vést k ještě většímu úspěchu.
† Pro jeho poslušnost jsem spasen, zachráněn. Nevzpouzím se však této záchraně? Opravdu nechci jeho „slzy vroucí modlitby“ zmařit svou lhostejností a neposlušností!

(Komentář: Žid 4,14-16; 5,7-9)

Myšlenky na sobotu, 11. 4. 2020

† Trpělivý člověk není ten, který neprchá před trápením, ale ten, který se jím nenechá nepřiměřeně zarmoutit.
† Držet se dobré tradice je dobrá věc. Musíš ale mít na paměti, že každá tradice, i když byla původně dobrým nápadem, možná dokonce revolučním, nemusí být dobrým nápadem pro budoucnost.
† Ponoření do vody je příslibem nového života. Chci začít tento život už od této chvíle. Sjednocen s Pánovým osudem.

(Komentář: Řím 6,3-11)

Myšlenky na neděli, 12. 4. 2020

† Má-li Církev svědčit o radosti ze vzkříšení, musíme se osvobodit od strachu.
† Jestli se držíš toho, co už je, bráníš se změnám, tedy i změně k lepšímu. Proto je důležité zkoumat vlastní myšlení. Pokud jsi příliš připoután k tomu, jak jsou věci teď, nic se k lepšímu nezmění.
† Od prvních okamžiků křesťanství půjde o moment uvěření. A nejde jen o to přijmout, že Ježíš přemohl smrt a nezůstal mezi mrtvými. Jde současně o to, že potřebujeme uvěřit v Boha, který neztratil vládu nad světem, hříchem, smrtí… I když jsme my sami zhřešili. Svět i přes tolik zla neztratil smysl ani cíl, Bůh ani na okamžik neztratil vládu nad světem!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 13. 4. 2020

† Odvaha je ctnost, kterou potřebujeme, má-li se dařit i všem ostatním ctnostem.
† Když chválíš Boha, říkáš: „Pane, buď zde jako doma“.
† Komentář: Běžícím ženám, plným „strachu i radosti“ jde naproti Ježíš. Kéž jde i dnes vstříc všem, kdo se snaží zvěstovat o něm pravdu!

(Komentář: Mt 28,8-15)

Myšlenky na úterý, 14. 4. 2020

† Nic, co se děje v čase, a nic z námahy a utrpení, které musíme zakoušet v tomto světě, nebude nadarmo; to vše se přemění v klanění Bohu a naši nekonečnou radost.
† Japonci říkají: „Když uctíváme Boha, vytváříme trůn, on přichází a usedá.“
† Pláč Marie Magdaleny se mění v radost. Čím víc kdo s Ježíšem prožívá úzkost, tím plněji docení jeho oslavení. A svou radost běží zvěstovat dál…

(Komentář: Jan 20,11-18)

Myšlenky na středu, 15. 4. 2020

† Modlitba tělem nám ukazuje, jaký druh živočichů jsme. Podobně jako ryby životem proplují a klokani proskáčou, my k cíli své cesty směřujeme v modlitbě.
† Většina z nás si nelibuje v myšlence pokořit se (obětovat se, podřídit se, vzdát se). Bůh jednoho dne dal i Hagar tento těžký úkol. A když poslechla, Bůh jí požehnal.
† Ježíš odhaluje smysl Písma, až jim hoří srdce. Uvědomím si, že prožíváme rok Božího slova. Vracím se k četbě s radostí?

(Komentář: Lk 24,13-35)

Myšlenky na čtvrtek, 16. 4. 2020

† Láska je jediný impuls, který je dostatečně mocný na to, aby nás přinutil opustit pohodlný úkryt naší dobře opevněné individuality, odhodit neproniknutelný krunýř soběstačnosti a vylézt do nebezpečné zóny venku.
† Všimni si otázky, kterou Hagar položil anděl, protože možná se Bůh takto ptá i tebe: „…odkud jsi přišla a kam jdeš?“
† V příslibu „vyzbrojení mocí z výsosti“ se zjevuje komunikace, společenství Trojice, kdy každá osoba odkazuje v lásce na druhou. Vzor pro naše vztahy!

(Komentář: Lk 24,35-48)

Myšlenky na pátek, 17. 4. 2020

† Musíme se naučit být sami. Nemůžu být šťastný s druhými, pokud neumím být spokojený sám.
† „…odkud jsi přišla a kam jdeš?“ (1. Mojžíšova 16:8). Pokud se tě takto Bůh ptá, zastav se a zvaž svou odpověď.
† Setkání s Ježíšem je plné překvapení. Noci, které následovaly po poslední večeři, vyústily ve snídani s Pánem na břehu jezera. Kéž se s Pánem probudím ze svých nejistot.

(Komentář: Jan 21,1-14)

Myšlenky na sobotu, 18. 4. 2020

† Oddělíme-li svou lásku k Bohu od lásky k lidem, obě zhořknou a zchřadnou.
† Bůh, zná konec už od začátku a proměňuje špatné věci v dobré a má na mysli tvé nejlepší zájmy. Jestliže ho poslechneš i v případě, že to bude těžké, požehná ti. Dá ti sílu k boji a milost, abys vytrval, a učiní ve tvém životě věci, kterých nelze docílit žádným jiným způsobem.
† Pokárání za nevěru vyústí v poslání. Při plnění tohoto úkolu se posílí spolu s odhodláním a vírou Petrovou i moje malá víra!

(Komentář: Mk 16,9-15)

Myšlenky na neděli, 19. 4. 2020

† Jsi-li na pochybách, řekni pravdu. Nepřátele tím popleteš a přátele překvapíš.
† Když se snažíš uniknout ze své současné situace, utíkáš možná před lekcí, kterou tě chce Bůh něco naučit, a před odměnou, která z ní vyplyne.
† Svatý Jan ve svém evangeliu klade zvláštní důraz na Ducha svatého. Zmíněn byl mnohokrát při poslední večeři, přímo na kříži se mluví o tom, že Ježíš odevzdal (lze také přeložit „předal, svěřil“) Ducha. A nyní velmi obrazně jako první dar po vzkříšení dává Ducha učedníkům. Dechnutí je nejen odkaz na hebrejské slovo „ruach“, které označuje ducha stejně jako dech, ale je také obrazem života. Když dýcháme, žijeme. Ježíš vzkříšený, živý nám svěřuje ducha. On je dárcem a tvůrcem pokoje a milosrdenství, které klade meze zlu. Duch zmocňuje k odpouštění v autoritě Boha. To se netýká jen apoštolů. Všimněme si poslední věty úryvku. Máme život v jeho jménu. Jde o jasné označení duchovní autority, která boří smrt jako protiklad života, resp. vše, co smrt způsobuje.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 20. 4. 2020

† Člověk, který nechce věřit v Boha, uvěří čemukoliv.
† Když ti smrt vezme někoho, koho miluješ, bude se Satan snažit trápit tě lítostným přemýšlením o tom, co jsi pro milovaného člověka udělal a neudělal, dokud tu ještě byl. Neposlouchej ho! Místo toho se raduj, že tvůj milovaný byl v dobrém vztahu s tebou a s Pánem a že budete spolu v nebi po celou věčnost.
† Po zážitku věznění tryská společná modlitba. Následuje naplnění Duchem svatým. A další vyslání! Takto se v síle Ducha svatého projevuje církev dodnes…

(Komentář: Sk 4,23-31)

Myšlenky na úterý, 21. 4. 2020

† Jedním ze zdrojů naší krize pravdy je to, že naše životy jsou tak hektické, že nemáme čas skutečně vidět jeden druhého nebo cokoli jiného.
† Když ti smrt vezme někoho, koho miluješ, dovol si truchlit, ale až období smutku skončí, postav se na Boží slovo: „Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu“
† Dějiny církve, jak nám je líčí Skutky, nemusí být utopií. I dnes mám položit „apoštolům k nohám“ své schopnosti, svůj čas…

(Komentář: Sk 4,32-37)

Myšlenky na středu, 22. 4. 2020

† Jak poznáte, že noc skončila a nastává den? Když se podíváte druhému do tváře a vidíte, že ta žena nebo muž je vaše sestra nebo bratr. Dokud to totiž nedokážete, nesejde na tom, jaká je denní doba, protože noc trvá.
† Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci (1. Korintským 15:42-43).
† Chci myslet víc na ty, kdo se kvůli hlásání dostali do vězení. Těžkosti, spojené s životem z víry, se však nevyhnou ani mně. Utrpení nevinně vězněných ať mě povzbuzuje!

(Komentář: Sk 5,17-26)

Myšlenky na čtvrtek, 23. 4. 2020

† Děkovat znamená skutečně přemýšlet a modlitba nám pomáhá přemýšlet správně.
† „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:1-3).
† Boží slovo se šíří dál bez ohledu na to, že jej někteří odmítají. Tak se dostalo i díky sv. Vojtěchovi k našim sousedům. Svědčí to o jeho živosti, do které je zapojen každý hlasatel.

(Komentář: Sk 13,46-49)

Myšlenky na pátek, 24. 4. 2020

† Křesťanská pokora není pocit, že člověk je opovrženíhodný červ. Pokora je mít sám k sobě pravou úctu.
† Často je našim nepřítelem náš vlastní postoj! Nesráží nás tolik to, co se děje, jako to, jak na okolnosti reagujeme.
† Radost, že směli pro evangelium trpět… Nechybí v naší zahlcené společnosti právě tento druh radosti?

(Komentář: Sk 5,34-42)

Myšlenky na sobotu, 25. 4. 2020

† Člověk se stává člověkem díky lidem.
† Musíš si umět přiznat, kdykoliv na něco sám nestačíš. Jediní lidé, kterým Bůh nemůže pomoci, jsou totiž ti, kteří si myslí, že jeho pomoc nepotřebují.
† Vyslání učedníků je zde popsáno s jadrností, vlastní Markovi, žáku sv. Petra. Naše působení ať je inspirováno stálou snahou přiblížit se k této prostotě!

(Komentář: Mk 16,15-20)

Myšlenky na neděli, 26. 4. 2020

† Naším společenstvím je Ježíš Kristus. On je Slovo, ve kterém se sjednotíme jeden s druhým, a tím se staneme plně lidmi.
† Křesťanský život nemůžeš vést ve vlastní síle, protože na to nemáš dost sil. Potřebuješ moc, která vychází z toho, že Boží Duch žije v tobě. Zkus si představit rukavici. Sama o sobě je zplihlá a bezmocná. Jakmile ji však vyplní ruka, stane se užitečnou a účinnou. Ježíš řekl: „… dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí…“ (Skutky 1:8)
† Ježíš se ptá učedníků: „A co se stalo?“ To, co bylo v jejich očích fiaskem, není pro Boha překážkou, ale prostředkem vedoucím k Boží oslavě. Musí si sami projít tuto cestu poznání, aby mohli později svědčit o svém prozření…

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 27. 4. 2020

† Ježíš Kristus je ten, kdo na svém těle nesl veškeré násilí, které proti sobě navzájem obracejí lidské bytosti. Zabilo ho to, ale Otec vzkřísil Slovo k životu a prolomil mlčení hrobu.
† Pokud budeš s čímkoliv bojovat ve své vlastní síle, prohraješ. Jestli ale využiješ sílu Ducha svatého, který je v tobě, zvítězíš.
† Zástupy tenkrát usilovně hledaly Ježíše. Prožíváme rok Božího slova. Touha mnohých hledajících je i dnes důkazem jeho života!

(Komentář: Jan 6,22-29)

Myšlenky na úterý, 28. 4. 2020

† Být křesťan znamená přijmout dobrou zprávu, kterou nám předávají naši předchůdci. Stará moudrost nás obnovuje.
† Ježíš často mluvil o Duchu svatém jako o „Pomocníkovi“. Takže když nevíš, co dělat, postav se na jeho zaslíbení: „Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl“ (Jan 14:26).
† Kristus je skutečný chléb, který dává život. Jeho přijetí mi má dodávat energii, abych pro něj mohl pracovat!

(Komentář: Jan 6,30-35)

Myšlenky na středu, 29. 4. 2020

† Bůh dýchl do prachu země a dal Adamovi život. Kristus vydechl na kříži a vykoupil Adamovo a Evino selhání.
† Modlitba je často poslední věcí, na kterou myslíme, máme-li problém. Proč? Protože si chceme své problémy řešit sami?
† Spolupatronka Evropy, žijící v bouřlivém 14. století. Dokázala žít ve světle. Usmiřovala, obnovovala. Takové hodnoty potřebuje i dnes náš kontinent. Čím můžeme přispět?

(Komentář: 1 Jan 1,5 – 2,2)

Myšlenky na čtvrtek, 30. 4. 2020

† Doba je neklidná, doba je těžká, doba je zlá. Žijte dobré životy a dobrými životy dobu změníte. Změníte dobu a potom nebudete mít nač reptat.
† Když čelíš životním bitvám, měla by modlitba být tvým prvním řešením, ne posledním!
† I dnes je Kristův chléb živý. Pramení z něj energie, kterou si nemohu nechat pro sebe. To bych ji umrtvoval.

(Komentář: Jan 6,44-51)