Myšlenky na neděli, 1. 11. 2020

† Kontemplace není nic jiného než láskyplné, prosté a vytrvalé upření ducha na božské věci. (František Saleský)
† Miluj děti za to, kým jsou. Pokud si toto vezmeš k srdci, jednoho dne tvoji ti budou blahořečit.
† Skutečný smysl a cíl našeho života je blízkost Bohu a radost z něj. Bůh je tak úžasný, krásný a nepostižitelně veliký… To dnes slavíme! Ale tento den také připomíná katolickou tradici, která mluví o bezprostředním soudu každého člověka po smrti, tedy o tom, že každý člověk po smrti přichází k osobnímu soudu a podle toho spočine před Bohem nebo se od něj odvrátí navěky. Svatí jsou ti, kdo žijí ve společenství Boha, zakoušejí jeho slávu, plnost, radost z blízkosti Pána života a lásky. Svatí nemusejí být jen ti nejvýkonnější z lidí, ale každý, kdo Bohu nabídl svůj život a žije v souladu s Božím pohledem na svět.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 2. 11. 2020

† Pravá a živá zbožnost předpokládá lásku k Bohu. Není to však láska ledajaká: pokud božská láska okrašluje naši duši, nazývá se milostí a činí nás milými jeho božské velebnosti.
† Drtivá většina našich dětí není oslnivě brilantní. Jsou to obyčejné děti s velkou potřebou být milované a přijímané takové, jaké jsou.
† Víra ve vzkříšení lidského těla – tedy celého člověka – je v této knize z 2. stol. př. Kr. jasně vyjádřena. Mě navíc má myšlenka na Kristovo vzkříšení naplnit nadějí na setkání s těmi, kterým už teď mohu pomáhat modlitbou.

(Komentář: 2 Mak 12,43-46)

Myšlenky na úterý, 3. 11. 2020

† Láska nás vede k plnění všech Božích přikázání. Zbožnost nás vede k tomu, abychom je plnili hbitě a horlivě.
† Většina rodičů má průměrné děti. Očekávat od nich víc, znamená připravovat si půdu pro velké zklamání, a na novou mladou generaci to vyvíjí nerealistický tlak.
† Sám sebe se zřekl, zmařil se, stal se služebníkem. Do jaké míry jej následuji? Do jaké míry jej následuje církev? Neodvoláváme se na tato slova jen tehdy, když nám nic jiného nezbývá?

(Komentář: Flp 2,5-11)

Myšlenky na středu, 4. 11. 2020

† Pokud božská láska okrašluje naši duši, nazývá se milostí. Pokud nám dává sílu ke konání dobra, nazývá se láskou k bližnímu. Jakmile dospěla k tomu, že vede k pečlivému konání dobra, pak se nazývá zbožností.
† Všichni jsme povoláni, abychom vzdávali díky. Kdo? Ty! Kdy? Za všech okolností! Proč? Protože je to Boží vůle pro tebe! V každé jiné věci ohledně Boží vůle se můžeš mýlit, tato část je ale jasná. Není to rada – je to přikázání.
† V roce Božího slova se chci držet pevně „slova života“. I proto, aby se ti, kteří mě ve víře doprovázeli, nemuseli stydět, že běželi nadarmo!

(Komentář: Flp 2,12-18)

Myšlenky na čtvrtek, 5. 11. 2020

† Naše vítězství není v tom žádné nedokonalosti nepociťovat, nýbrž v tom nepoddávat se jim.
† „Písní budu chválit jméno Boží, velebit je budu díkůvzdáním. Hospodin to přijme raději než býka…“ (Žalm 69:31-32).
† Před Kristem ztrácejí hodnotu vnější společenské znaky. Znám datum svého křtu, od kterého se odvíjí mnohem větší důstojnost, než jakou přinášejí tituly, postavení, zásluhy?

(Komentář: Flp 3,3-8a)

Myšlenky na pátek, 6. 11. 2020

† Zbožnost nás podněcuje k tomu, abychom láskyplně konali co možná nejvíce dobrých skutků, i když nejsou nijak přikazovány, nýbrž jenom doporučovány nebo vnukávány.
† Když necítíš vděčnost, zastav se a přečti si v Žalmu 103 Davidův „seznam důvodů k vděčnosti“, to tvůj postoj vděčnosti zažehne. I když okolnosti nevypadají dobře, Bůh si ve všech věcech zasluhuje tvé díky.
† V době nadbytku aktuální varování: není naším bohem břicho? Bude i mé tělo schopné oslavení? Nezapomínám na svou pravou vlast v nebi?

(Komentář: Flp 3,17 – 4,1)

Myšlenky na sobotu, 7. 11. 2020

† Člověk se potřebuje občas ohlédnout a rozhlédnout hlavně proto, aby se dokázal dívat také dopředu. Kdo žije ze dne na den, možná si nikdy nenajde čas, aby se zamyslel nad svým životem.
† připomínejte často díkůvzdání své zapomnětlivé duši: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!“ (Žalm 103:2).
† Pavel je vděčný za hmotnou pomoc, kterou mu Filipané poslali do vězení. Dokáže však žít v nedostatku, i v nadbytku. Návod i pro nás, jak si vážit jiného bohatství…

(Komentář: Flp 4,10-19)

Myšlenky na neděli, 8. 11. 2020

† Blahoslavení nejsou mocní, silní a průbojní, ale naopak milosrdní, kteří mají čisté srdce - kteří nezávidí, nelžou a nepodvádějí.
† Bez ohledu na to, jak krásný může být tvůj dům snů na zemi, není to nic v porovnání s domem, který budeš mít na věčnosti.
† V závěru svého veřejného vystoupení mluví Ježíš o událostech spojených s koncem života a koncem celého světa. Nejde však o popis, co všechno nastane. Cílem bylo vyburcování posluchačů, aby nezůstali lhostejní, aby nežili jen z hodiny na hodinu, aniž by domýšleli, co se bude dít pak. Jako děti, které vyjely na výlet a hned na nádraží utratily všechny svěřené peníze. Vůbec je nenapadlo, že bude třeba se vrátit domů a že na výletě mohou užít mnoho krásného, jestliže budou mít na vstupné… I nám někdy nastane podobný okamžik, v němž jsme zaskočeni příchodem smrti někoho blízkého. Nečekali jsme to. Cílem Kristových slov ale není vyvolání strachu. Naopak povzbuzení k životu, k odvaze pohlédnout za horizont našeho běžného života. Ale za ním není konec!

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 9. 11. 2020

† První očišťování, jež je třeba podstoupit, je od hříchu. Prostředkem k tomu je svátost smíření.
† Nikdo nikdy neřekne: „Podívejte, čeho jsme spolu s Ježíšem dosáhli.“ To by z takového člověka udělalo spoluvykupitele, a byla by to urážka Kristova kříže. Byl by vinen hříchem pýchy, který by mu znemožnil v nebi žít.
† Mohu přemýšlet: kvůli čemu by dnes Pán spletl důtky a co by vymrskal? Možná i já dávám někomu špatný příklad.

(Komentář: Jan 2,13-22)

Myšlenky na úterý, 10. 11. 2020

† Jinak má pěstovat zbožnost řemeslník, jinak vdova, dcera; a nejen to, ale je třeba přizpůsobit uskutečňování zbožnosti také silám, zaměstnání a povinnostem každého jedince.
† Rozlišuj mezi „prací“ pro Boha a „námahou “ pro Boha, protože to není totéž.
† Nejvyšší vyznamenání a výsada, že vůbec mohu sloužit Všemohoucímu, který by se docela dobře beze mě „obešel“. Postoj, kdy očekávám od Boha odměnu za dobré jednání, je zřejmě nesprávný…

(Komentář: Lk 17,7-10)

Myšlenky na středu, 11. 11. 2020

† Zpověď nám poskytuje poznání sebe samých, vyvolává spasitelný pocit zahanbení nad naším minulým životem, vede nás k obdivu nad milosrdenstvím Boha, který na nás trpělivě čekal, konejší nám srdce, ulevuje nám na duchu a vyvolává v nás dobrá předsevzetí.
† Nepracuješ, abys byl spasen; pracuješ, protože jsi spasen. Pro své vykoupení se nemusíš namáhat; namáháš se ale, aby sis zasloužil svou odměnu.
† Chci být jako ten desátý, který se vrátil, aby poděkoval! Moje modlitby by měly být víc děkovné, než prosebné.

(Komentář: Lk 17,11-19)

Myšlenky na čtvrtek, 12. 11. 2020

† Správná zbožnost nic nekazí, naopak vše zdokonaluje. Bůh ti dal rozum, abys Ho poznával, paměť, abys na Něho vzpomínal, vůli, abys Ho miloval, obrazotvornost, aby sis představoval Jeho dobrodiní, oči, abys viděl divy Jeho díla, jazyk, abys Ho chválil, a jiné schopnosti.
† Nesmírné bohatství milosti je v Boží dobrotě k nám v Kristu Ježíši“ (Efezským 2:7).
† Je-li Boží království už mezi námi, jak říká náš Pán, měl bych se více snažit, abych byl jeho „ukázněným občanem“.

(Komentář: Lk 17,20-25)

Myšlenky na pátek, 13. 11. 2020

† Nenaskýtá se často příležitost osvědčit statečnost, velkomyslnost či štědrost – ale mírnost, zdrženlivost, poctivost a pokora patří k těm ctnostem, jimiž mají být poznamenány všechny skutky našeho života.
† Běda těm, kdo jsou tak zaneprázdněni ‚záchranou světa‘, že ignoruji volání těch, kdo něco potřebují. Měli bychom být připraveni jako milosrdný Samaritán zastavit se u někoho, kdo je zraněný.
† Nejsem snad příliš ve světě zabydlený? Pozor, aby mi rychlý příchod Pána vlastně nepřekážel. Princezna Anežka věděla, co opustit…

(Komentář: Lk 17,26-37)

Myšlenky na sobotu, 14. 11. 2020

† Z ctností se máme cvičit hlavně v takových, které nejvíce odpovídají tomu, co je naší povinností – ne v takových, které nám lépe vyhovují.
† Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska?‘ (1. Janova 3:17).
† Ano, s vírou, že se mě Pán zastane, se mohu odvážit konat velké věci! Ale: zastanu se jej já, když to bude (třeba před okolím) pro mě nepříjemné?

(Komentář: Lk 18,1-8)

Myšlenky na neděli, 15. 11. 2020

† Doráží-li na mě pýcha nebo zlost, musím se ve všem přiklánět a obracet k pokoře a mírnosti; k tomu také musím zaměřovat modlitbu, přijímání svátostí, cvičení v opatrnosti, vytrvalosti a střídmosti.
† Bůh musí být zarmoucen, když je svědkem našich zběsilých, nutkavých a vzrušených myšlenek. Místo tichého a pohotového ducha mu nabízíme myšlenkovou pračku vířící úzkostí, nelibostí a netrpělivostí.
† Často si křesťané kladou otázku, jak porozumět podobenství o hřivnách. Nemusíme si vyčítat, když vzdáme kroužek kreslení či vyšívání! Zde jde o mnohem víc. Hřivna byl obrovský majetek. Pán nám svěřil život a očekává, že ho budeme rozvíjet v plnosti. Nikoli pouze ve svůj prospěch (požitek), ale k plnosti života celého stvoření. To zahrnuje soulad mezi Bohem a naším životem, stejně jako soulad v našich vztazích… Poslední služebník se na první poslech jeví jako chudák, možná neměl tolik schopností… Ale on tu nestojí jako někdo, komu podnikání nevyšlo, ale jako někdo, kdo to dopředu vzdal! A navíc nepřichází s omluvou za svoji zbabělost, ale s nadávkami na toho, který mu hřivnu svěřil. Není těžké osočit Boha, že za všechno může. K tomu jsme ale dar života nedostali a takový postoj nepřinese nikomu radost.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 16. 11. 2020

† Rozumět znamením času se většinou naučí jen ten, kdo se umí ztišit a naslouchat srdcem.
† Život není jednoduchý a vyžaduje všechny naše schopnosti. Proto jsme dostali hlavu, rozum a duši, abychom se v něm vyznali. A také evangelium, abychom zbytečně nebloudili.
† Náš Pán vrací i dnes zrak. Je třeba si přiznat, že v mnoha ohledech jsem nevidomý. Kéž mám ochotu prohlédnout, kéž jdu od této chvíle za ním!

(Komentář: Lk 18,35-43)

Myšlenky na úterý, 17. 11. 2020

† Tajemství spokojenosti spočívá v umění prostě přijímat věci, které nemohu ovlivnit.
† Bližního máme milovat jako sami sebe. Abychom dokázali, že ho milujeme, nesmíme od něj utíkat, abychom dosvědčili, že milujeme sami sebe, musíme umět zůstávat ve svém nitru, jsme-li v něm.
† Ježíš i dnes hledá a zachraňuje, co zahynulo. Je to jeho vlastnost. To jen my jsme limitováni svými ohledy a falešnými představami o Bohu.

(Komentář: Lk 19,1-10)

Myšlenky na středu, 18. 11. 2020

† Život, zdraví, štěstí, lásku ani přátele si nemůžeme koupit, alr dostáváme je z velkorysé Boží ruky úplně zadarmo.
† I když všichni mají mnoho ctnosti, neuvádějí je všechni stejně do života. Každý se má věnovat především těm, které vyžaduje způsob života, k němuž je povolán.
† Nemáme někdy snahu Ježíšovu zvěst opatrnicky před druhými skrývat, zakopávat? V tom případě se nikdy nerozmnoží…

(Komentář: Lk 19,11-28)

Myšlenky na čtvrtek, 19. 11. 2020

† Víra a naděje je založena na tom, že i já budu schopen vůči druhým v nouzi jednat s milosrdenstvím a účinnou láskou.
† Miluj každého – ale přátel se jen s lidmi, kteří se s tebou mohou dělit o ctnosti.
† Ježíšův lidský soucit může pohnout naším tvrdým srdcem, naší lhostejností a přesyceností. Kéž by můj národ poznal, co slouží k pravému pokoji.

(Komentář: Lk 19,41-44)

Myšlenky na pátek, 20. 11. 2020

† Naše chyba není v tom, že se staráme o živobytí, ale že kvůli němu zanedbáváme Boží povolání, že pohrdáme tou velkou nadějí, k níž jsme pozváni.
† Opovážlivé posuzování vyvolává neklid, pohrdání bližním, pýchu, samolibost a má spoustu dalších velmi zhoubných následků.
† Ježíš každý den učí v chrámě, který si předtím „vyčistil“. Nemáme i my odložit vše, co brání, abychom mu mohli plněji a opravdověji naslouchat?

(Komentář: Lk 19,45-48)

Myšlenky na sobotu, 21. 11. 2020

† Podobenství o Samaritánovi nám připomíná, že milovat bližního neznamená žádné velké city,ale prostě důkladnou a praktickou starost o druhého člověka, který se ocitl v nouzi.
† Chceme-li posuzovat druhého člověka, musí to být prospěšné buď jemu samému, nebo těm, s nimiž o něm mluvíme.
† Vykonstruovaný případ, kterým chtěli Ježíše nachytat. Nezabýváme se i my někdy „mrtvými otázkami“, které zastiňují pohled na „Boha živých“?

(Komentář: Lk 20,27-40)

Myšlenky na neděli, 22. 11. 2020

† Člověk nesmí nechat ležet a zahálet nadání, které mu Bůh svěřil, nýbrž měl by ho hledět využít, jak nejlépe dovede. To může být někdy i riskantní, ale i riziko k životu nutně patří.
† Nedychti po něčem, co nemáš, nedávej příliš své srdce do toho co máš a netrap se nad ztrátami, které tě postihnou.
† Ježíš je král! Ale události světa stále znovu ukazují snadnost lidské zlovůle, bezduchost rozhodování i slepotu davů. Je tedy král? Jeho vláda není postavena na moci vojsk, rozkazech ani propagandě. Nevítězí násilím, jeho moc je v Duchu a v pravdě. Kolik lidí vysvobodil od prázdnoty života či účasti na zlu. Někdo to zakusil v mládí, jiní po mnoha desetiletích. Ježíšova smrt a vzkříšení přemohly vládu smrti. Proto je Pán, Pán dějin i našeho osobního příběhu. Dnes je důvod chválit Boha za jeho vítězství.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 23. 11. 2020

† Jenom odpouštěním se dá zlo definitivně a spolehlivě zničit a zrušit, aby už nezůstalo ani v dušia nechtělo se mstít.
† Jak smutný je pohled na ty, kteří, když po několikerém pokusu o zbožnost zjistí u sebe různé nedokonalosti, se hned zneklidňují, trápí, klesají na duchu a jsou téměř v pokušení všeho nechat a vrátit se do starých kolejí!
† Janovo vidění mě na konci církevního roku přesvědčuje symbolickým číslem plnosti o zcela reálné účasti na Boží slávě!

(Komentář: Zj 14,1-3.4b-5)

Myšlenky na úterý, 24. 11. 2020

† O svůj život se musíme starat, ale dostáváme ho jen tak a zadarmo, stejně jako štěstí a lásku.A měli bychom za to svému Stvořiteli stále děkovat.
† Křesťan ví a věří, že je součástí Božího stvoření a že všechno to nejcennější dostal a denně dostává.
† Žeň zralého obilí a nalitých, šťavnatých hroznů. Bůh nechce nic polovičatého, nezralého. I mně dopřává čas, abych dozrál k jeho sklizni.

(Komentář: Zj 14,14-20)

Myšlenky na středu, 25. 11. 2020

† Kdo dokáže vidět, jak se o nás Stvořitel postaral a stará, může také pevně věřit, že se o nás dobře postará i až jednou umřeme
† Modlitba omývá naše duše od jejich nedokonalostí a v srdcích utišuje vášně.
† Jan v tomto znamení oslavuje přechod, paschu. Starozákonní motiv vysvobození, záchrany a vítězství kéž je nadějí ve chvílích utrpení.

(Komentář: Zj 15,1-4)

Myšlenky na čtvrtek, 26. 11. 2020

† Jako křesťané věříme, že Písmo je slovo Boží, kterým nás Bůh vede, abychom se neztratili.
† Boží království je takové, kde je člověku dobře a kde se nemusí ničeho bát. Je to to nejlepší, co si může přát. Majetek, ale ani zdraví a dokonce ani sám život nemá takovou cenu.
† Konečné zničení všeho, co se staví do cesty, je dramatem, které bude dovršeno na konci věků. Zničení pyšného zla bude definitivní. A to má povzbudit!

(Komentář: Zj 18,1-2.21-23; 19,1-3.9a)

Myšlenky na pátek, 27. 11. 2020

† Bůh nás nestvořil jako loutky, které něco udělají, jen když on zatáhne za drátek. Stvořil nás jako svobodné bytosti a dal nám rozum, abychom přemýšleli a snažili se sami.
† Kdo se spolehne na Ježíše, může vždycky začít znovu a ničeho se nemusí bát, ani své smrti.
† Nový Jeruzalém, nová církev. Ne vystavěný naším „budováním“, ale sestupující od Boha. Naše snaha sama o sobě nestačí.

(Komentář: Zj 20,1-4.11 – 21,2)

Myšlenky na sobotu, 28. 11. 2020

† Kdo se pozorně podívá kolem sebe, uvidí zázrak na každém kroku. A bude děkovat každý večer Bohu, že nás postavil do tak úžasného světa, který potřebuje, abychom se o něj starali také sami.
† Máme být světlem světa. Jsme tu k tomu, abychom svítili všem v domě. Lidé mají vidět naše dobré skutky, ale pozor: nemají chválit a obdivovat nás, nýbrž našeho Otce v nebesích.
† Jeho řeka zavlažuje vše, co je vyprahlé. Popsaná harmonie ať je povzbuzením pro chvíle, kdy trpíme suchem, pro chvíle neklidu. Hle, přijdu brzo…

(Komentář: Zj 22,1-7)

Myšlenky na neděli, 29. 11. 2020

† Ten nejlepší způsob, jak připomenout a dosvědčit Boží naději v Kristu, je dát druhým kus svého času. Ten pro ně může být cennější než všechny dárky.
† Kristus říká, že Bohu jsme blízko, právě když šťastní být nemůžeme, protože máme bolest a nějaké trápení. Jsme mu blíž než jindy proto, že je tu větší šance, že se nějak změníme, obrátíme.
† Advent je časem očekávání, i když v současné atmosféře jde o dobu nesnadnou a náročnou. Vánoce, na které se máme připravit, nejsou v první řadě svátky hojnosti, ale svátky příchodu Božího Syna do lidské bídy a beznaděje, Světla vstupujícího do temnot. Advent je dobou „přicházení“ Pána, časem zvláštní milosti. Rozhodněme se letos nabídnout Bohu svůj prostor a čas, aby mohl vstoupit naplno i do našeho života.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 30. 11. 2020

† Člověk, který si připouští, že něco možná nedělá dobře, je už na poloviční cestě k tomu, čemu Pán Ježíš říká obrácení nebo pokání.
† Narodili jsme se rodičům, kteří se o nás starali, vychovali nás a předali nám víru, abychom věděli, k čemu tu vlastně jsme. Každý z nás tak stojí na úsilí, jehož počátek neumíme dohlédnout, ale z kterého dnes žijeme. Všechno cenné ve svém životě jsme dostali nebo zdědili.
† Ondřej se svým rodným bratrem Petrem nás učí týmové práci, kolegialitě. Ať nemá v našem působení prostor závist a žárlivost na úspěchy druhých…

(Komentář: Mt 4,18-22)