† † †




Sebrané myšlenky dne - září 2020




Úmysly apoštolátu modlitby sv. Otce Františka na září 2020:

    Evangelizační úmysl: Za úctu ke zdrojům planety - modleme se, aby zdroje naší planety nebyly drancovány, ale sdíleny spravedlivě a ohleduplně.
    Národní úmysl: Za nezávislost veřejnoprávních médií - ať pod ochranou sv. Václava politici hájí pravdu, spravedlnost a dobro všech.


Myšlenky na úterý, 1. 9. 2020

 Každý den je důležité udělat si chvíli ticha a v ní stanovit obrysy své další činnosti.
 Tvá skutečná hodnota pochází od Boha, ne lidí, ani od tvého šéfa. Jestliže na to zapomnáš, budeš zakoušet frustraci.
 Pověst, která se o Ježíšovi roznesla, vycházela z jeho mocných činů. Tichá láska, kterou mu my máme dát, vyvěrá z Ducha svatého, kterého jsme přeci přijali!

(Komentář: Lk 4,31-37)

Myšlenky na středu, 2. 9. 2020

 Ticho není pouhá nepřítomnost slova, ale zbavení se zbytečných slov proto, abychom mohli slyšet Slovo.
 Pokud se budeš ohlížet na to, co si o tobě myslí druzí a ne na to, jak tě vidí Bůh, může se z tebe stát přikyvovač, který souhlasí ve všem se všemi, jen aby se jim zalíbil a měli ho rádi.
 Petrova tchyně hned vstává, aby Ježíše a jeho přátele obsluhovala. Poté, co horečka ustoupila, se vztahy uzdravují službou.

(Komentář: Lk 4,38-44)

Myšlenky na čtvrtek, 3. 9. 2020

 Hospodin v hluku není. Jeho hlas je tichý a jemný. Jestliže je modlitba pozvednutím duše k Bohu, pak ono pozvednutí nemůže být hlučnou a uřvanou sebeprezentací.
 Když ostatní vědí, že neustále vyžaduješ uznání, dává jim to možnost tebou manipulovat a ovlivňovat tvé sebehodnocení. Tak velkou moc nikomu nedávej!
 Rybáři rozuměli lovu jistě dobře. Mohli však být umínění a neposlechnout. Kéž si dám od Ježíše poradit, když situace vypadá (podle mě) beznadějně…

(Komentář: Lk 5,1-11)

Myšlenky na pátek, 4. 9. 2020

 Ježíš je tichý a pokorného srdce, a pokud ho máme následovat, musíme mu být podobní.
 Ať se oháníš koštětem nebo pracuješ na projektu v hodnotě mnoha miliónů, platí pro tebe: "… cokoli … děláte, všecko čiňte k slávě Boží" (1. Korintským 10:31)
 Mladé víno, které Ježíš přináší, bývá opravdu bouřlivé. Nelze jej uzavřít do zaběhlých forem a zvyklostí. Když se o to budeme snažit, samo je po delší době roztrhne.

(Komentář: Lk 5,33-39)

Myšlenky na sobotu, 5. 9. 2020

 I když jsme těžkým hříchem přišli o milost posvěcující, je Bůh stále přítomný jako ten, kdo je připraven s námi obnovit plné společenství, které bylo naším hříchem narušeno.
 Možná se modlíš pouze tehdy, když něco potřebuješ, a myslíš si, že Bohu nemůže vadit, když mu někdo tak bezvýznamný jako ty nedokáže poděkovat, mýlíš se. Mezi tvými díky a žádostmi musí být vyváženost.
 Trháním klasů porušovali učedníci sobotní klid. Nemám tendenci redukovat Ježíšovu radostnou zvěst na úzkostlivé dodržování předpisů?

(Komentář: Lk 6,1-5)

Myšlenky na neděli, 6. 9. 2020

 Ticho je obtížné, uschopňuje však člověka k tomu, aby se dal vést Bohem.
 Pokud by s tebou partner komunikoval pouze tehdy, kdyby měl problémy či potřeby, jak dlouho myslíš, že by váš vztah vydržel?
 Ježíšova řeč o životě ve společenství zahrnuje i pozoruhodnou stať o selhání či přímo o někom, kdo nám ublížil, zranil nás. Správný postup je opravdu náročný, vyžaduje statečnost a odvahu. V Kristově odpovědi není ani náznak pomlouvání za zády nebo snad vymýšlení pomsty vůči viníkovi. „Jdi a řekni mu to přímo do očí!“, můžeme parafrázovat slova evangelia. Bez okázalosti, bez triumfalismu. Přijmout kritiku je někdy moc těžké, a proto nemáme útočit, vyhrožovat. Viník se pak snadno stáhne do obranného postoje a místo pokání nastoupí jen zatvrzelost. Zázrak uznání viny ovšem není vítězstvím poškozené strany, ale společnou radostí obou! V tom je krása milosrdenství.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 7. 9. 2020

 Boží milosti se na člověka vylévají skrze Písmo svaté, jemuž nasloucháme a o němž v tichu uvažujeme.
 Kdyby s tebou Bůh jednal jen na základě své spravedlnosti a tvého sklonu k nespravedlnosti, už bys byl na dně! Jenže on to tak nedělá.
 Život v upřímnosti a podle pravdy předpokládá, že jsem schopen svůj směr stále korigovat a v pokoře se blížit ideálu. Kéž mé křesťanství není uzavřenou ideologií.

(Komentář: 1 Kor 5,1-8)

Myšlenky na úterý, 8. 9. 2020

 Při úkonu proměňování zastává kněz úlohu Krista. Nehleď na jejich lidskou podobu,ale na milost jejich služby.
 Kdosi zavtipkoval: „Bohu nevadí, když mu budeš posílat faktury, pokud mu budeš děkovat!“ Takže si najdi chvilku a připomeň si, jak je k tobě Bůh milosrdný.
 Josefova odvaha a láska k Marii vytvořila zázemí pro přijetí Božího Syna do lidské rodiny. Bůh k nám vstupuje i dnes skrze vztahy.

(Komentář: Mt 1,1-16.18-23)

Myšlenky na středu, 9. 9. 2020

 Bez ticha neexistuje odpočinutí, pokoj ani vnitřní život. Ticho je přátelství a láska, vnitřní harmonie a pokoj. Ticho a pokoj jdou ruku v ruce.
 Bezúhonnost je upřímné pokání, napravování chyb a způsob života, který zaručuje, že v budoucnu budeš jednak jinak.
 Pavel spolu s tehdejším všeobecným míněním očekává brzký příchod Pána. Právě proto radí: nerozptylovat se hledáním manželky, neměnit svůj životní stav.

(Komentář: 1 Kor 7,25-31)

Myšlenky na čtvrtek, 10. 9. 2020

 Zvuky a vášně nás odcizují sobě samým, zatímco ticho vždy nutí člověka, aby si kladl otázky o životě.
 Znovu vybudovat bezúhonnost znamená pokorně přiznat, že tvé myšlenky občas nejsou takové, aby mohly vyjít tiskem, nebo že někoho zraníš a potřebuješ to napravit.
 Pavel nabádá k ohleduplnosti vůči těm, jejichž víra nedosahuje jeho plnosti. Možná i já bych měl korigovat svůj náboženský postoj a jeho projevy s ohledem na druhé…

(Komentář: 1 Kor 8,1b-7.10-13)

Myšlenky na pátek, 11. 9. 2020

 Mlčení zraku spočívá v umění zavřít oči, abychom v nejhlubších a nejintimnějších oblastech své bytosti kontemplovali Boha, který je v nás.
 Poctivost je to, jaký jsi, když se nikdo nedívá.
 Přirovnání ke sportovní disciplíně mě může povzbudit v mém snažení. S tím rozdílem, že si uvědomím, že na stupních vítězů nebudu sám; bude na nich víc místa pro druhé. Nebude mi to vadit?

(Komentář: 1 Kor 9,16-19.22b-27)

Myšlenky na sobotu, 12. 9. 2020

 Pokora a modlitba se prohlubují v té míře, jak sluch, duch a jazyk v tichosti přebývají s Bohem, neboť Bůh promlouvá v tichu srdce.
 Mnozí selháváme nikoli pro nedostatek nadání, odhodlání nebo nadšení, ale kvůli rozptylování.
 Eucharistická hostina je obrazem jednoty církve. Jsem si toho vědom při preferenci obřadů, které k jednotě nepřispívají?

(Komentář: 1 Kor 10,14-22)

Myšlenky na neděli, 13. 9. 2020

 Věnujme hodně času Bohu, adoraci a modlitbě. Nechme se hojně a bez ustání živit Božím slovem. Je třeba dlouhé doby k tomu, aby naše srdce zpokornělo v kontaktu s Nejsvětější svátostí a dalo se proniknout Boží láskou.
 Přestaňte se zabývat tím, co považují za naléhavé druzí, a soustřeďte se na to, co je důležité pro vás“ (a pro Boha).
 Někdy zažijeme nějakou nepříjemnost a člověk velkoryse přehlédne selhání druhého. Jsou ale chvíle, kdy nám ublíží někdo, jehož jednání zabolí velmi hluboko, zvláště když jsou to naši blízcí. Podobenství z evangelia je nadsazené, extrémní. Ježíš ale ví, proč tak expresivním přirovnáním popisuje odpuštění. Je naše bolest srovnatelná s tím, co prožívá Stvořitel vůči nám, když vidí naše jednání? A přeci odpouští! Odpuštění není snadné, ale je důležitým prvkem v udržování mezilidských vztahů. Jistě jsou lidé, kteří zneužívají milosrdenství druhých. S těmi je třeba jednat přísně. Avšak odpuštění je klíčem k životu s druhými a k cestě do Božího království. Proto je součástí modlitby Páně i základem křesťanské askeze.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 14. 9. 2020

 Svět se točí, ale kříž zůstává stát.
 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.
 Nikodém možná Ježíše plně nepochopil. Ale nevzpouzí se něco i v nás, když si uvědomíme, že každému vítězství předchází utrpení?

(Komentář: Jan 3,13-17)

Myšlenky na úterý, 15. 9. 2020

 Ticho je důležitější než každé jiné lidské dílo, protože vyjadřuje Boha. Skutečná revoluce pochází z ticha a vede nás k Bohu a k ostatním, abychom jim pokorně a velkoryse sloužili.
 Dříve než ztratíš svou počestnost, rodinu nebo budoucnost, zastav se a uvědom si, že Bůh ví věci, které ty nevíš. Ví, kdy nepřítel plánuje další útok, nebo kdy si tě začne nárokovat smrt. Když s tebou Bůh začne zápasit, chce tě přimět uvědomit si, že ti jde o život, že opomíjíš svou rodinu, nebo ti chce ukázat, že nejsi středem vesmíru.
 Maria je od této chvíle i naší matkou a je s námi v našich těžkostech! Spolu s nejmladším apoštolem stojí v blízkosti křížů naší církve.

(Komentář: Jan 19,25-27)

Myšlenky na středu, 16. 9. 2020

 Bůh je přítomný v naší duši nejen tehdy, když jsme v kostele, ale i v každou chvíli.
 Pokud jsi vyrostl v prostředí, kde jakákoli emoce byla považována za známku slabosti, musíš se naučit, že truchlit nad ztrátou blízké osoby je zdravé – a navíc biblické.
 Opravdu, ani dnes se lidem nezavděčíte. Jednoho kněze kritizují, že je příliš upjatý, další se zas může zdát příliš „světský“. I dnes by se náš Pán setkal s odsuzováním

(Komentář: Lk 7,31-35)

Myšlenky na čtvrtek, 17. 9. 2020

 Bůh je ticho a toto Boží ticho bydlí v člověku. V Bohu jsme neoddělitelně spojeni s tichem.
 Pokud tvá síla pochází od Pána, můžeš projít i „údolím slz“ a vyjít z něho silnější. Doba, kterou v tomto údolí strávíš, se může lišit, nakonec ale přijde chvíle, kdy se musíš smířit s Boží vůlí a znovu vykročit.
 Čím víc jsem si vědom svých dluhů vůči Bohu, tím víc lásky od něj zakouším. A Ježíšovu přízeň chci přát i druhým, nežárlit jako farizeus na hostině…

(Komentář: Lk 7,36-50)

Myšlenky na pátek, 18. 9. 2020

 Na světě není místo, kde by byl Bůh přítomen více než v lidském srdci. Srdce je skutečně Božím příbytkem, chrámem ticha.
 Smrt milovaného člověka nás často zaskočí, Boha ale ne. A můžeš zkoušet, co chceš, stejně situaci nezměníš. Pravdou ale je, že nemusíme truchlit „jako ti, kteří nemají naději“. Jednoho dne se se svým vykoupeným milovaným zase shledáme u Pána a už nikdy nebudeme odloučeni.
 Ježíšova novost spočívala v tom, že se nerozpakoval obklopit se těmi, na které společnost pohlížela svrchu. Možná, že kdybychom blíže poznali ženy, které Pána doprovázely, byli bychom zaskočeni.

(Komentář: Lk 8,1-3)

Myšlenky na sobotu, 19. 9. 2020

 Samota je pro naslouchání Božímu tichu nejlepším stavem. Pro toho, kdo chce nalézt ticho, je samota horou, již je třeba zdolat.
 Budeš-li kvůli ztrátě milovaného člověka potřebovat pomoc, nestyď se o ni požádat. Popros Boha, aby ti poslal do cesty člověka, nebo podpůrnou skupinku, která ti pomůže vymanit se ze spirály zármutku a vrátit se do života. Uchovej si vzpomínku na svého milovaného, ale znovu vykroč, abys mohl naplnit záměr, který s tebou Bůh má.
 Prožívám rok Božího slova. Chci se častěji nad Božím slovem zastavit? Mám-li trpělivost, padne do dobré půdy a bude jistě přinášet užitek!

(Komentář: Lk 8,4-15)

Myšlenky na neděli, 20. 9. 2020

 Nemějme strach zmlknout navenek i ve svém nitru, chceme-li být schopni vnímat nejen hlas Boží, ale i hlas, který máme vedle sebe, hlas ostatních.
 Starosti jsou jako houpací křeslo – uvedou tě do pohybu, ale nikam tě nedovedou.
 Možná se těšíme, až Bůh začne soudit a všem zločincům udělí přísné tresty. Ježíšovo podobenství o dělnících na vinici, však míří na jinou rovinu soudu. Bůh touží dát plnost, a to každému. Jeho soud zahrnuje i to, co často nevidíme a nejsme schopni odhadnout, vidí hluboko do srdce lidí. Vidí také okolnosti života. Je připraven rozdávat tak, aby každý dosáhl plnosti. Budeme ochotni přijmout Boží dobrotu tak silně rezonující ve slovech pána vinice: „Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě“?

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 21. 9. 2020

 Ticho v každodenním životě je nezbytnou podmínkou, abychom mohli žít s druhými lidmi. Člověk, který není schopen ticha, nedokáže naslouchat svým nejbližším, milovat je a rozumět jim.
 Čím větší je tvá autorita, tím laskavější by měl být tvůj postoj k druhým.
 Nekritizovali bychom dnes Ježíše, že se unáhlil a pozval celníka? Kritéria výběru apoštolů jsme dnes zdokonalili. Nezapomněli jsme však, že On je tím, kdo povolává?

(Komentář: Mt 9,9-13)

Myšlenky na úterý, 22. 9. 2020

 Největší tajemství světa se rodí a rozvíjejí v tichu. Jak se vyvíjí příroda? V největší tichosti. Co je mimořádné, je vždy tiché.
 Starostí tě rozdělí napůl. Místo aby tě zbavily zítřejších problémů, okrádají tě o dnešní sílu – a ty si nemůžeš dovolit ztratit sílu.
 Co věta, to poklad. Klidně jako heslo do památníku našim dětem, vnoučatům. I pro mě v tuto chvíli: není v poslední větě vyjádřena naše arogance a lhostejnost k „třetímu světu“?

(Komentář: Př 21,1-6.10-13)

Myšlenky na středu, 23. 9. 2020

 Ticho je největší svobodou člověka. Žádná diktatura, žádná válka, žádné barbarství mu tento božský poklad nemohou vzít.
 „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu“ (Filipským 4:6).
 Opravdu, z přebytku se mohu stát Bohu nevěrným a zapomenout na něj. Pravá moudrost je v tom, že si uvědomím: stačí jen to nutné k životu…

(Komentář: Př 30,5-9)

Myšlenky na čtvrtek, 24. 9. 2020

 Člověk, který dokáže udržet na uzdě jazyk, má svůj život pod kontrolou, tak jako námořník ovládá loď.
 Aby sis dělal méně starostí, musíš se více modlit a nezapomínat projevovat Bohu svou vděčnost. Jestli sis udělal čas, abys Bohu poděkoval za poslední věc, můžeš si k němu s důvěrou jít pro další.
 V tom, že poznám svá omezení, spočívá moje velikost a výjimečnost. Úvodní slova nemají vést k rezignaci, ale být hnací silou k hledání a prosazování opravdových hodnot!

(Komentář: Kaz 1,2-11)

Myšlenky na pátek, 25. 9. 2020

 Je lépe mlčet a být křesťanem než mluvit a nebýt jím. Lepší je učit skutky než slovy.
 Když se rozhodneš vidět věci z Boží perspektivy, změní se i tvé pocity. Jediné, co tvé staré negativní pocity udržuje, je tvé myšlení.
 Čas je po milosti Boží největší dar! Zkusím přijmout chvíle těžké i radostné. Dokážu čas využívat?

(Komentář: Kaz 3,1-11)

Myšlenky na sobotu, 26. 9. 2020

 Čiňme vše, aby v nás přebýval Pán, abychom byli jeho chrámem a On byl v nás naším Bohem.
 Jednej s destruktivními myšlenkami tak, jak by ses na pikniku vypořádal s mouchami – odežeň je. S trochou praxe a vytrvalosti to dokážeš.
 Moudrost, která provází život člověka. Mohu děkovat za léta, která jsou radostná, ale i za léta těžká. Přijímám život jako cestu k Bohu?

(Komentář: Kaz 11,9 – 12,8)

Myšlenky na neděli, 27. 9. 2020

 Je třeba vzdalovat se nepokoje a přetvářky a tiše se vrhnout do Boží náruče. Naděje a síla člověka spočívají v tom, že tiše vsadí na Boha.
 Než se začneš zabývat budoucností, připomeň si Boží dobrotu v minulosti.
 Je zajímavé slyšet Ježíšovo podobenství v běžných okolnostech našeho všedního života a srovnávat, nakolik se stáváme také my lidmi, kteří něco jiného říkají a jinak jednají. Avšak jiný význam nabývá stejná pasáž v kontextu vyhrocené situace těsně před velikonočními svátky a zatčením Ježíše velekněžími. Zde už není čas na úvahy a výzvy. Jsou to poslední chvíle Kristova života a poslední možnosti pro velekněží, aby porozuměli. Ale i my se můžeme ptát, nakolik je naše křesťanství odpovědí na Ježíšova slova a nakolik jen formalizovaným rituálem. Ježíš nevyčítá nikomu, kdo hledá pravdu, víru, nasměrování života, i když při tom bloudí. Vždyť předchozí místa evangelia svědčí o jeho snaze otevřít oči těm, kteří touží vidět. Řeč je o neochotě něco měnit. Právě obsah slova „chci“ je nejdůležitějším výrazem dnešního evangelia. Skutečné „chci“ znamená jednat.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 28. 9. 2020

 Člověk se musí tiše postavit před Boha a říci mu: Pane, když jsi mi dal poznání a touhu po dokonalosti, veď mě stále k vrcholu lásky. Dej, abych tě stále více miloval, neboť jsi moudrým tvůrcem, který žádné dílo nenechá nedokončené.
 Obvykle nemáme více problémů než druzí, jen o nich častěji přemýšlíme. A to, o čem přemýšlíme, určuje to, jak se budeme cítit.
 Ne všichni panovníci si vzali k srdci slova z knihy Moudrosti. Byli mezi nimi moudří i méně moudří. Ostatně ponaučení nejsou určena pouze jim. Každý, kdo za někoho nebo za něco zodpovídáme, se jimi máme inspirovat.

(Komentář: Mdr 6,9-21)

Myšlenky na úterý, 29. 9. 2020

 V modlitebním životě potřebujeme oporu. Nejlepším nástrojem je tichá a soustředěná četba Bible.
 Zkus se rozzlobit, aniž bys měl předem vztek, nebo zkus být smutný, aniž bys měl předtím smutné myšlenky. Jestli chceš zažít nějaký pocit, musíš nejprve probudit myšlenku, která jej vyvolává. A to je informace, která změní i tvůj život, když podle ní budeš jednat!
 Andělé – poslové Boží – sestupují i dnes na Ježíšovu církev. Chci být k jejich působení vnímavý! Na rozdíl od naší strnulosti působí v rozhodujících chvílích. Nebraňme se jim!

(Komentář: Jan 1,47-51)

Myšlenky na středu, 30. 9. 2020

 Není nic menšího, tiššího a mírnějšího než Kristus přítomný v hostii Tento maličký kousek chleba ztělesňuje dokonalou Boží pokoru a tichost, jeho něhu a lásku k nám.
 Důstojná modlitba někdy k dosažení cíle nestačí. Zoufalá situace vyžaduje zoufalé opatření. Někdy musíš k Bohu křičet z hloubi duše!
 Výzva k ponechání „mrtvých mrtvým“ se nevztahuje na poslední rozloučení, ale spíš k odvaze opustit ty formy křesťanství, které se snad přežily, a zříci se toho, co již není nosné.

(Komentář: Lk 9,57-62)