† † †




Sebrané myšlenky dne - listopad 2021




Denní modlitba Celosvětové sítě modlitby se svatým otcem Františkem na říjen 2021

    Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to vše přináším jako svou nepatrnou oběť zejména na úmysly Svatého otce a našich biskupů:

    Všeobecný úmysl: Za ty, kdo trpí depresemi - modleme se, aby ti, kdo trpí depresemi a syndromem vyhoření, našli u všech podporu, jež jim svítí na cestu do života.
    Národní úmysl: Děkujeme za vyzdobené hřbitovy a prosíme za všechny, kteří v těchto dnech myslí na své blízké zemřelé, aby je světlo svící přiblížilo ke Kristu, který přemohl smrt.


Myšlenky na pondělí, 1. 11. 2021

 Smyslem života je sám Kristus: máme stále hlouběji vrůstat do jeho života, a až nadejde náš čas, odejít k Otci a v Synu vstoupit do života věčného.
 Duch svatý k nám stále mluví, když se shromažďujeme, abychom se modlili, uctívali a slyšeli Boží slovo. Jedním z důvodů, proč možná nevidíme jasný směr pro svůj život, je to, že nejsme na místě, kde k nám Bůh může mluvit objektivně prostřednictvím svého Slova a subjektivně prostřednictvím svého Ducha.
 Svatost je otevřenost vůči Bohu a splynutí s Jeho dobrotou. Dnes mohu vzpomenout, kolik „nekanonizovaných“ světců jsem v životě již potkal. Děkujme, že je dost lidí, pro které představuje text blahoslavenství reálný návod!

(Komentář: Mt 5,1-12a)

Myšlenky na úterý, 2. 11. 2021

 Svým utrpením se smíme podílet na utrpení Kristově: vždyť on je podstoupil z lásky za spásu světa. Od okamžiku, kdy byl přibit na kříž s probodeným tělem i duší, neexistuje žádná bolest beze smyslu.
 Lidé, kteří si najdou čas, aby se modlili, postili a hledali Boží vůli, jsou darem. Nebudou ti nutně říkat, co chceš slyšet, ale řeknou ti to, co slyšet potřebuješ. Poradí, napraví a povzbudí, když to budeš potřebovat, a potvrdí ti Boží vůli. Máš ve svém životě takové vztahy? Pokud ne, dej si práci a hledej je.
 Víra ve vzkříšení člověkova těla – tedy celého člověka – je v této knize z 2. stol. př. Kr. jasně vyjádřena. Mě navíc má myšlenka na Kristovo vzkříšení naplnit nadějí na shledání s těmi, kterým modlitbou mohu pomáhat…

(Komentář: 2 Mak 12,43-46;)

Myšlenky na středu, 3. 11. 2021

 Chceme-li najít Boha, musíme jít cestou, kterou nám vyznačil on sám.
 Bůh s tebou ohledně své vůle pro tvůj život nehraje na schovávanou. On zná tvé jméno, ví, kde žiješ, zná i okolnosti, ve kterých se nacházíš. Tvůj nedostatek zkušeností ve „službě“ Boha neomezuje. To proto, že on nepovolává kvalifikované, ale kvalifikuje povolané. Čekej tedy na Boha, až přijde správný čas, povolá tě.
 Ano, dluh se jednou splatí – a je konec. Lásku však jsme dlužni stále!

(Komentář: Řím 13,8-10)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 11. 2021

 Nevíme-li už, kam směřujeme, vnitřní člověk v nás zestárne a unaví se. Máme-li však cíl pořád před očima, naše srdce si uchová mládí a svěžest.
 Duch svatý představuje Boží přítomnost, která působí ve tvém životě a je svobodná od neklidu. A ty buďto podřídíš svou mysl působení vnějších vlivů a okolností, nebo ji předáš Duchu svatému.
 Není možné žít křesťanství jen pro sebe. Podobně, jako se rozdával náš Pán, mám i já myslet na ostatní! Smyslem církve je též cítit odpovědnost za druhé.

(Komentář: Řím 14,7-12)

Myšlenky na pátek, 5. 11. 2021

 Spasitel přichází na svět, aby zhojil naše rány a aby nás vysvobodil z hříchu. Nikdy ho nepoznáme, neodhalíme-li mu své viny.
 Měl by ses stát šiřitelem pokoje, když narazíš na člověka, který je ve stresu a přenáší tento stres na druhé. Protože to je součást toho, k čemu tě Bůh každý den povolává.
 Být služebníkem Krista mezi pohany popisuje Pavel jako milost. Mezi pohany žije většina z nás. Je to snad dnes lehčí?

(Komentář: Řím 15,14-21;)

Myšlenky na sobotu, 6. 11. 2021

 Ježíš je Beránek Boží, jenž na sebe vzal naše hříchy, a právě tím, že je vzal, je z nás sňal. Dovolíme-li mu, aby vzal naše viny, nemusíme se s nimi více vláčet.
 Pokoj nespočívá v tom, že objevíš jezero bez bouří, spočívá v poznání, že Ježíš je na tvé lodi a s ním na palubě tě žádná bouře nepřemůže.
 Je dojemné, jak se Pavel snaží na nikoho nezapomenout. Lidská náklonnost a srdečnost se nesmí při apoštolské práci vytratit. Kdypak jsem já naposledy někomu napsal, zavolal?

(Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27)

Myšlenky na neděli, 7. 11. 2021

 Pán si přeje, aby se celý náš život změnil v lásku. Znamená to vyjít ze sebe, což dokážeme pouze za předpokladu, že věříme v Boha a důvěřujeme mu.
 „Pokora neznamená myslet méně na sebe, ale myslet si méně o sobě.“ Neznamená, že máš být rohožkou, o kterou si kdekdo otře boty, nebo že nemáš mít páteř, své přesvědčení a názor. Skutečná pokora znamená, uznat Boha jako zdroj všeho, co máš a všeho, co potřebuješ, a vždy pamatovat na to, abys mu za obojí vzdával chválu. Pavel definoval pokoru těmito slovy: „Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě…“
 „Jde jim zase o peníze,“ můžeme slyšet při vyslechnutí dnešního evangelia. Ale pozorný čtenář dobře postřehl, že právě o ně vůbec nešlo. Proč Pán sleduje přispěvatele, když šlo o ryze osobní věc? Leží mu na srdci učedníci. Brzy s ním ztratí bezprostřední kontakt. Budou vědět, jak mají sami ve svém soukromém životě žít poselství evangelia? Příkladem je vdova, žena bez zajištění, které tehdy poskytoval manžel. Nyní je bez příjmů. A ona dala všechno, co měla! Vzdala se všech jistot. Pán poznal, že motivací bylo naprosté odevzdání se Bohu, naprostá důvěra a víra v Hospodinovu moc. Tento obraz bude apoštoly doprovázet, až Ježíš nebude s nimi. Takto mají žít i oni.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 11. 2021

 Pán je nekonečně větší než my - převyšuje všecko, co dokážeme pochopit -, avšak nehledejme ho mimo sebe, někde na nebesích. Nalezneme ho v hloubi své duše.Bůh může špatnou situaci kdykoliv obrátit ve tvé dobro. Kvůli ztroskotání Pavel skončil na Maltě a lidé tam poprvé mohli slyšet evangelium.
 Božím záměrem pro lidstvo bylo, abychom žili v ráji a užívali si jeho přítomnosti každý den. Ale my jsme ho ale neposlechli a rozhodli jsme se žít podle vlastních pravidel.
 Dokážu být podobný svému Pánu v jeho odpouštění? Moje víra je odrazem toho, nakolik se mu podobám.

(Komentář: Lk 17,1-6)

Myšlenky na úterý, 9. 11. 2021

 Naučíme-li se poznávat Boha, naučíme se poznávat i sebe, a najdeme-li jeho, najdeme sebe.
 Někdy může tvůj problém poskytnout Bohu prostor, aby mohl pracovat způsobem, který tě ohromí. Tvá budoucnost není a nikdy nebude v rukou člověka. Je v Božích rukou, a co Bůh vlastní, to chrání a zaopatřuje.
 Jako svěží voda, která vyvěrá z chrámu a uzdravuje, tak má z našich kostelů – i církve! – proudit milost. A má se dostat až k těm, kdo stojí daleko.

(Komentář: Ez 47,1-2.8-9.12)

Myšlenky na středu, 10. 11. 2021

 Lidská opatrnost činí život nudným a jednotvárným. Evangelijní moudrost se svými radikálními požadavky mu dodá zajímavosti a krásy.
 Abys dosáhl svého Bohem určeného cíle, budeš muset proplout bouřemi. A budou dny, kdy se budeš divit, co všechno jsi, jen díky Boží milosti, zvládl.
 Chci být jako ten desátý, který měl čas se vrátit a poděkovat. Kéž jsou mé modlitby víc děkovné než prosebné.

(Komentář: Lk 17,11-19)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 11. 2021

 Věřit znamená upustit od sebejistoty a v dobrém i zlém se svěřit Bohu do rukou. Ten bude naší jedinou zárukou.
 Bouře odhalují, jak dobře znáš Pána. Právě a jen v těžkých dobách objevíš sílu svého spojení s Bohem.
 Je-li království Boží už mezi námi, jak říká Pán, chci být jeho „ukázněným občanem“. A mít radost z jeho přítomnosti!

(Komentář: Lk 17,20-25)

Myšlenky na pátek, 12. 11. 2021

 Boží povolání se neomezuje na pár velkých událostí našeho života. Každým okamžikem zaznívá jeho hlas: opusť to, co bylo, důvěřuj mi a vstup do nového života, který jsem pro tebe připravil.
 Bouře mohou přinést úspěch do situací, které zpočátku vypadají jako neúspěch. Možná budeš muset vyhodit některé věci přes palubu, aby ses dostal do cíle, možná, avzdory maximálnímu úsilí občas narazíš na mělčinu. Tehdy si musíš pamatovat, co ti Bůh zaslíbil a stát na tom.
 Nejsem ve světě až příliš zabydlený? Pozor, aby mi rychlý příchod Pána v mých budovatelských či pastoračních plánech vlastně nepřekážel…

(Komentář: Lk 17,26-37)

Myšlenky na sobotu, 13. 11. 2021

 Do všeho, co děláš, jdi celým srdcem. Pracujme pro věčnost a nespokojme se s tím, co pomíjí.
 „Zázračné Boží království vždy souvisí s rozmnožováním. Dejme tomu, že ze zrnka kukuřice vyroste stonek se dvěma klasy a v každém z nich bude dvě stě zrn. Z těch čtyř set zrn vyroste čtyři sta stonků se sto šedesáti tisíci zrn. To všechno z jediného zrna. Některá požehnání jsou hmotná, jiná duchovní. Ne vždycky víme, co nejvíce potřebujeme, ale Bůh to ví a štědrý duch otevírá nebeská stavidla, z nichž proudí záplava.“ ... (John Mason řekl)
 Podobně jako se zastává Pán těch, kdo k němu volají, leží osud našeho národa na srdci naší dnešní světici. „Anežko, neodcházej, budeme tě ještě potřebovat,“ znělo moudré volání.

(Komentář: Lk 18,1-8)

Myšlenky na neděli, 14. 11. 2021

 Každý člověk dostává individuální milost a svou cestu, kterou mu určil Bůh.
 Pesimismus působí duchovně, duševně, emocionálně i fyzicky a přímo souvisí s onemocněním srdce, poruchami imunitního systému i se schopností vypořádat se s tělesnou bolestí.
 Konec popisovaný v evangeliu velkou radostí na první pohled nenaplní. Ježíš v Markově evangeliu popisuje několik souvisejících skutečností: S příchodem konce je spojeno soužení. O příchodu Syna člověka se přesvědčí každý a bude zjevný, takže o tom nebude sporu. Žádné pokolení není od konce daleko, a přeci nikdo nebude znát přesné datum. Co si z toho odnést? Je třeba vědět, že náš konec nastane a není to daleko. Není třeba se trápit, kdy a jak to bude. Je třeba si klást otázku, co má člověk dělat, aby příchod Mesiáše byl pro nás očekávanou radostí a nikoli děsivým koncem. První čtení načrtává odpověď: Buďme ti, kdo jsou poučeni a ne vyděšeni z této reality. A buďme ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 11. 2021

 Jestliže nás Bůh povolává, abychom všecko opustili a následovali ho, nebudeme šťastni, dokud to neuděláme.
 Jedním z velkých objevů moderní medicíny je poznatek, že slova, která vyslovujeme, nepůsobí jen na druhé, ale ovlivňují i na nás, a někdy dokonce více než druhé! Slova jsou mocná. Tomu, co vytrvale opakuješ, nakonec uvěříš a vnitřně se s tím ztotožníš.
 Porušení Zákona, oddávání se modloslužbě, přichází s novým stylem vnuceným nadvládou. Nutnost jít proti proudu je i pro mě výzvou.

(Komentář: 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64)

Myšlenky na úterý, 16. 11. 2021

 Věřit znamená riskovat - skočit do nekonečného prostoru lásky. Poroste-li naše odvaha přijímat riziko, stane se nám Boží láska pevnou skálou.
 Bůh ti dal schopnost změnit své vnímání vlastních schopností z omezených na neomezené. To neznamená, že můžeš hrát na kytaru jako Eric Clapton, nebo malovat jako Van Gogh jen proto, že to chceš. Znamená to, že ať tě Bůh povolal k čemukoli, uschopní tě k tomu! A stane se to tehdy, když to, co vychází z tvých úst, bude v souladu s tím, co je psáno v jeho Slově.
 I z nedávné doby k nám mluví vzory statečnosti a odporu. Následování Ježíše předpokládá odvahu postavit se většině. Jsem na to připraven?

(Komentář: 2 Mak 6,18-31)

Myšlenky na středu, 17. 11. 2021

 Bůh vybavil člověka schopnostmi pro úkol, k němuž ho povolal.
 Pozitivně mluvit sám k sobě není nějakým novým konceptem, je to biblické. Pavel napsal: „… přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, … hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu“ ...(Filipským 4:8).
 Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Podobně odvážné byly ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nucené režimem k rozvodu. Vzor pro naše každodenní nesení břemen daleko lehčích…

(Komentář: 2 Mak 7,1.20-31)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 11. 2021

 Uspěchaný člověk nikdy neposkytne svým činům čas dozrát. Tím, kým máme být, se můžeme stát pouze za předpokladu, že zachováme tempo, které nám určil Bůh.
 Vyhni se srovnávání. Každý máme jiný balíček schopností. Jsi jedinečný! Možná děláš věci jinak než druzí, to ale neznamená, že je děláš špatně. Srovnávání je nemoudré, nespravedlivé a podporuje negativismus. Pokud nejsi úřadujícím mistrem světa, bude vždycky někdo v určité dovednosti lepší než ty. No a co? Vadí to snad?
 Horlivost pro Hospodina dnes těžko pochopitelná. Proto říkáme, že je málo „povolání“. Nelze-li jinak, je vhodné odejít na poušť. A odtamtud se snažit zachránit…

(Komentář: 1 Mak 2,15-29;)

Myšlenky na pátek, 19. 11. 2021

 Existuje svatost přítomného okamžiku, dostupná právě teď. Ta předpokládá, že odevzdáme Bohu právě teď to, co máme. Možná je to málo, téměř nic, jenže ono "téměř nic" ho nesmírně potěší.
 Jednej pozitivně, aby ses skutečně stal pozitivním. V knize Jak vyhrát souboj se stresem Nick Hall cituje studii, která potvrzuje, že pokud se lidé chovají určitým způsobem, signály přenášené do jejich mozku vyvolávají podobné tělesné a duševní změny, jaké vyvolávají skutečné emocionální reakce. Jinými slovy, když se začneš tvářit šťastně, může to v tobě opravdu vyvolat šťastnější pocity. Vyzkoušej si to!
 Radost a obnova národa začaly obnovou chrámu. Jsou ovšem národy, které chrámy boří. Pán respektuje svobodná rozhodnutí.

(Komentář: 1 Mak 4,36-37.52-59)

Myšlenky na sobotu, 20. 11. 2021

 Toužíme-li žít v lásce, nemůžeme začít milovat celé lidstvo. Začněme svým bližním. Láska začíná jedním konkrétním "ty".
 Když nad životem pořád jenom „pláčeš“, cvič se, abys poznal vnitřní signály a jakmile začínáš negativně přemýšlet, hned toho nech. Jestli je to nutné, vezmi na to třeba sekyru, nebo řetězovou pilu. Jestli ti to pomůže, udělej rukama gesto „čas na pauzu“ jako fyzický signál sám pro sebe. Ale nezůstávej jen u toho. Nahraď všechny negativní myšlenky biblickými slovy: „Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením“ (Přísloví 21:23).
 Král, který šířil násilí, umírá v zoufalství. Na konci církevního roku mohu vzpomenout na všechny pronásledovatele církve. Ne s pocitem msty a se zadostiučiněním, ale spíš s lítostí…

(Komentář: 1 Mak 6,1-13)

Myšlenky na neděli, 21. 11. 2021

 Pšeničné zrno nepadá do země a neumírá pro své osobní štěstí - umírá proto, aby vydalo úrodu a stalo se potravou pro druhé.
 Životní okolnosti si nemůžeš vybrat, ani je nemůžeš ovládat. Vždycky se ale můžeš rozhodnout, jak na ně budeš reagovat.
 Reakce Evropy po první světové válce byla z hlediska křesťanství na první pohled zcela zdrcující. Většina států se vzdala křesťanství jako oficiálního náboženství a deklarovaly víru jako soukromou záležitost občanů. Jak v takovém světě může Ježíš vládnout? Kristus se v evangeliích cíleně vyhýbá provolání králem. Nikdy se nepostavil do čela politické síly. Jeho spása vede jinudy. Sklání se k nejposlednějším z lidí, pozvedá je, uzdravuje, dává naději. Vymítá démony a vede k rozhodnutí žít z dobra a zřeknout se Zla. Jeho království jako světlo proniká systémy, ekonomické koncepty, ideologie, protože je osobní, staví na důvěrném setkání člověka s Bohem, s Dobrem, které zasahuje srdce. Spása nabízená zdarma všem bez výjimky je stálý Boží vklad do světa a přikázání milovat zůstává neměnným zákonem.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 11. 2021

 Svobodný je jen ten, kdo si uvědomuje, že nežije sám pro sebe; jen ten je schopen milovat a být milován.
 Jestliže máš trvale pesimistický vztah k životu a mluvíš většinou negativně, je to velmi vážné. „V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů“ (Přísloví 18:21). To znamená, že tvá slova vedou buď ke smrti, nebo k životu. To je biblická pravda.
 Věrnost Zákonu se u těchto mladíků projevila v tělesné i duševní zdatnosti. Inspirace pro mě: schopnost něco si odříci a být připraven pro Hospodina. Projevit mu lásku tím, že se mu dám k dispozici.

(Komentář: Dan 1,1-6.8-20)

Myšlenky na úterý, 23. 11. 2021

 Modlitba je cestou od hříchu a vzpoury. Díky ní se dokážeme stále dokonaleji odevzdávat Pánu.
 Ne vždyc poznáme, že k sobě mluvíme negativně, protože jsme si zvykli tak uvažovat. Když si o sobě neustále myslíme a říkáme takové věci jako „já jsem takový smolař“, nebo „je to příliš těžké, proč bych to měl vůbec zkoušet“, nechtěně v sobě pěstujeme zdeformovaný pohled na sebe samé. Proč se spokojovat s poraženectvím, když stačí trochu zapracovat na svém postoji, čímž bychom si mohli otevřít dveře k úžasným možnostem? Nejhorší na negativním mluvení o sobě samém je to, že tím neomezujeme jen sebe, ale i Boha. Jsi jeho vykoupené dítě, takže v sobě máš moc myslet, mluvit a jednat lépe.
 K překvapení učedníků nedává Ježíš přesný termín, „kdy se to stane“. Poukazuje na znamení. Dokážu odolat falešným zprávám a jít jen za Ním?

(Komentář: Lk 21,5-11)

Myšlenky na středu, 24. 11. 2021

 Člověk je Božím spolupracovníkem. V tom spočívá jeho důstojnost a zároveň jeho nesmírná odpovědnost.
 Pavel řekl: „Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, … buď sláva … na věky věků!“ (Efezským 3:20-21). Proto je na čase udělat tlustou čáru za negativizmem a prohlásit: „Budu o sobě říkat to, co o mně říká Bůh!“ A „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu“ (Filipským 4:13).
 Statečně se postavit před mocné a upozornit je na „znamení“ je i dnes úkolem církve. Najdu ale já sám odvahu zastat se, když vidím bezpráví?

(Komentář: Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 11. 2021

 Bez utrpení a bolesti bychom se nikdy nenaučili chápat, kdo je Bůh.
 Pavel a Barnabáš cestovali a sloužili společně, jeden druhého povzbuzovali, bok po boku snášeli pronásledování a mnohé přivedli ke Kristu. Nikdy neměli v úmyslu jeden druhému ublížit, oba byli dobří lidé a Boží království u nich bylo na prvním místě. Ale i nejlepší vztahy se ale mohou pokazit, a ani oni nebyli výjimkou. Bůh si Pavla vybral, aby přinesl evangelium pohanům. Dokázali se shodnout na tom hlavním – na opětovné návštěvě sborů, kde sloužili dříve, ale rozcházeli se ale v tom, jak to udělat. Barnabáš chtěl s sebou vzít Jana, Pavel ne, ten chtěl vzít Silase. Nakonec se rozešli.
 Podobně jako se po Danielově vysvobození obrátil král, může být účinné naše svědectví o vzkříšeném Kristu. Každý ať je povzbuzen tím, že náš Bůh vysvobozuje a i dnes činí znamení a divy.

(Komentář: Dan 6,12-28)

Myšlenky na pátek, 26. 11. 2021

 Eucharistie je nejlepší školou, jak se naučit být k dispozici pro druhé.
 Nauč se rozpoznat, kdy Bůh chce uritý vztah ukončit. Nesnaž se udržovat celoživotní přátelství s lidmi, které ti poslal jen na „na určité období“. U některých lidí, které ti pošle do života, nemá v úmyslu, aby se ti stali stálými partnery. Jakkoli je to těžké, když přijde čas, musíš je nechat jít, i když je máš rád a cítíš se k nim připoután.
 Závěr tohoto úryvku ať mě naplní radostí. Vždyť mohu prožít celý den v přítomnosti toho, kterému byla dána moc, sláva a království.

(Komentář: Dan 7,2-14)

Myšlenky na sobotu, 27. 11. 2021

 Kdybychom častěji hleděli na kříž, upustili bychom od jakéhokoli pomyšlení na to, abychom Boha obviňovali, že se o nás nestará. Nikdy bychom nemohli tvrdit, že nás opustil.
 Když se s někým rozcházíš, udělej tlustou čáru a nedovol, aby tě hněv svedl ke hříchu. Jsme stvoření plná emocí. Je snadné zahořknout a chtít vyprávět svou verzi příběhu, i když to ve výsledku vede k rozdělení. Mluv „pravdu v lásce“ (viz Efezským 4:15, B21). Odmítni mluvit špatně o druhém člověku, a Bůh ti vzdá čest. I když budou druzí mluvit proti tobě, Bůh zná pravdu a poradí si s tím.
 Na konci církevního roku vzbudím předsevzetí být věrný tomuto Kristovu vybídnutí. Každý další den mohu s jeho Matkou plnit svoje všední povinnosti a děkovat, že o Něm vím.

(Komentář: Lk 21,34-36)

Myšlenky na neděli, 28. 11. 2021

 Začínáme-li třídit události a dělit je na ty, za něž můžeme poděkovat, a na ty druhé, které odmítáme, bereme život do vlastních rukou. Nedovolujeme Bohu, aby se o všecko postaral.
 Když se necháváme chytit do pasti myšlenek: "můj život by byl dokonalý, kdyby...", ztrácíme kontakt s realitou a je pro nás těžké být Bohu vděčný. Přitom to, co nemáš, se vždy nachází někde v "nekonečnu". Ale - máš střechu nad hlavou a něco k jídlu? Máš pár dobrých přátel a blízké vztahy? Tak za to buď vděčný.
 Před dvěma týdny jsme četli velmi podobný text jen z Markova evangelia. Ježíš přichází mezi mnoha úkazy na konci věků již nikoli jako obyčejný člověk, ale jako Pán a Král nade vším stvořením. Nejde jen o sen neúspěšných apoštolů, pronásledovaných křesťanů, atd.? Ježíš nevypráví tyto scény jako triumfalismus, ale jako povzbuzení pro ty, kteří zažijí nejrůznější hrůzy dějin. Apoštolové zažili pronásledování a někteří asi i zničení Jeruzaléma Římany. Mnozí křesťané byli krutě mučeni a dějinami se táhne červená nit hrůz, které na lidi víry dopadají. Kristus nás vede k naději: „Vzpřimte se, blíží se vaše vykoupení. Ať vaše srdce nejsou zatížena nestřídmostí a starostmi… modlete se.“ Tato slova jsou programem adventu.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 29. 11. 2021

 Mezi nejtěžší práce na tomto světě patří umění naslouchat. Kdo se tomuto umění naučil, našel nevyčerpatelný zdroj štěstí.
 Bible říká: „Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet“. Proto se přestaň se zaměřovat na to, co nemáš, a soustřeď se na to, co máš.
 Mír mezi národy je závislý na přijetí nebo odmítnutí Ježíšova slova. Právě takový mír je jeho darem. Letošní advent chci prožít s vědomím, že jeho slovo má dopad na osudy společnosti.

(Komentář: Mt 8,5-11)

Myšlenky na úterý, 30. 11. 2021

 Modlitba a život patří k sobě. Neodpovídá-li náš život modlitbě, pak se nemodlíme správně a nelze očekávat, že se dočkáme odezvy.
 Pokud chceš buď dokonalost, nebo nic, budeš nakonec mít to „nic“.
 Ondřej a Petr byli rodní bratři. Chci dnes prosit za jednotu církve a děkovat za to, že srdečné lidské vztahy napomáhají šíření evangelia. Ono se nešíří „samo“, ale právě s naší pomocí.

(Komentář: Mt 4,18-22)