Myšlenky na pondělí, 1. 2. 2021

† Budou-li za nás hovořit spíše činy než slova, evangelium bude mnohem více přijímáno jako skutečné Boží slovo.
† Zaposlouchej se Davidových slov: „Hospodina stále před oči si stavím … nic mnou neotřese … Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho“ (Žalm 16:8-11). Tvůj úkol je jednoduchý, i když ne nutně snadný. Musíš ignorovat žádosti svého těla a soustředit se na Ježíše. Jeho úkolem je proměňovat tě svou obrovskou mocí!
† Zlo můžeme i dnes rozeznat podle toho, jak mocně se vzpouzí Božímu působení. Kéž máme dar rozlišování a odvahu poslat zlo tam, kam patří!

(Komentář: Mk 5,1-20)

Myšlenky na úterý, 2. 2. 2021

† Minulost nás má poučit a budoucnost motivovat. Ale zúročit obojí je možné jen naplněním přítomného okamžiku dobrem, láskou a milosrdenstvím.
† Není pro nás nijak užitečné zkoumat se a pohrávat si s nadějí, že se můžeme nějak významně zdokonalit. Jediným duchovně bezpečným způsobem, jak zacházet s naší tělesnou přirozeností, je přesunout ji do složky „ignorovat“ a zaměřit pozornost a očekávání výhradně na Pána. Pouze Bůh tě můževysvobodit z pasti tělesnosti.
† Matka Ježíšova byla svědkem podivuhodných událostí. Podobně i já mám svědčit o jeho světle. Spolu se Simeonem a Annou vyprávět „o tom dítěti“.

(Komentář: Lk 2,22-40)

Myšlenky na středu, 3. 2. 2021

† Trpělivost je jedna z nejobdivuhodnějších forem statečnosti. Jsou totiž věci, s nimiž anebo za něž lze bojovat. A i když není každý boj vítězný, přece může přinést úlevu alespoň tím, že člověk něco zkusí.
† U Boží milost a dívej se na sebe jako na „spravedlivého v Kristu“. Zaměř svůj pohled jenom na Ježíše a přestaň se chorobně zabývat sám sebou. A služ Bohu tím, že začneš sloužit druhým. Když naplníš všechny tyto kroky, bude i pro tebe platit: „… tvé světlo vzejde v temnotě … Tehdy tě Hospodin stále povede…
† I dnes mnozí nevěří právě proto, že jim leccos na nás připadá příliš lidské. Nemá někdy náš Pán více následovníků mimo náš okruh?

(Komentář: Mk 6,1-6)

Myšlenky na čtvrtek, 4. 2. 2021

† Ježíšovo lidství je cestou, jak s námi Bůh může sdílet ovoce zmrtvýchvstání. Nemělo by být i cestou, jak my s ním budeme sdílet bolest kříže?
† Bůh není potěšen utrpením, které vychází ze zaměření na sebe samého. Zná efektivnější způsob, jak nás osvobodit. Než aby nás srážel výčitkami svědomí. Boží způsob eliminuje „ochrnutí ze sebeanalýzy“ tím, že ti přikazuje úplně zapomenout sám na sebe, přestat se zabývat svou nedokonalostí a zapojit se do života a potřeb druhých.
† Jednoduchost a prostota neznamená bídu nebo nedbalost. Ale vzor pro naši dobu. I v tom, že jdou po dvou, aby lidé viděli, že se snášejí!

(Komentář: Mk 6,7-13)

Myšlenky na pátek, 5. 2. 20210

† Svědomí je spolupracovník, nikoliv konkurent či záškodník.
† Ve Starém zákoně se Izraelci dostali do bodu zoufalství. Postili se a „trápili své duše“, ale Bůh jejich úsilí ignoroval. Hledali duchovní obrodu svým vlastním, na sebe zaměřeným způsobem, a Bůh to odmítl se slovy: „To že je půst, který se líbí mně? Den, kdy má člověk hladovět? Kdy má jak rákos hlavu naklánět a stlát si pytlem a popelem? Jak můžeš tohle nazývat postem, dnem, který má Hospodin v oblibě?“ (Izajáš 58:5, B21)
† Není dovoleno! Hlas církve musí být rozhodný, nechce-li ztratit hlavu.

(Komentář: Mk 6,14-29)

Myšlenky na sobotu, 6. 2. 2021

† Má-li do našeho nitra vstoupit s užitkem Boží slovo, je zapotřebí, aby se nitro nejprve očistilo tichem.
† Bůh ti nikdy nepřikázal, abys zkoumal své emoce, zkušenosti nebo hříchy. To, co řekl, je: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“. Vítězství nad hříchem vychází ze zaměření na Krista – ne ze sebemrskačství!
† Radost z úspěchu není nic špatného. Což se občas v naší modlitbě zastavit v tiché chvíli s Ježíšem a poděkovat mu za to, co se mi podařilo?

(Komentář: Mk 6,30-34)

Myšlenky na neděli, 7. 2. 2021

† Tak jako Maria přijala v andělově poselství svůj životní dar, štěstí i kříž, tak také věrná duše přijímá skrze slovo od Boha vyvolení, poslání i zodpovědnost.
† Žijeme v době multitaskingu a pokud jde o vztahy, může mít multitasking katastrofální následky. Nenasloucháme, protože to zabírá příliš mnoho času. Rodina ale potřebuje pozornost. Děti potřebují to, co potřebují, když to potřebují. Buď jsi rodič, nebo ne. Snaž se takto nežít. Soustřeď se na jednu věc, na osobu, kterou máš před sebou. Pes má čtyři nohy, ale nesnaží se jít po čtyřech cestách! Takže zpomal a zvol si tempo, které je rozumné a udržitelné.
† Kniha Job otevřela liturgická čtení výčitkou Bohu: hořkost, pocit zmaru od rána až do večera. Na konci celé knihy je však Jobova bolest proměněna, když se začal na svět dívat Božíma očima a poznal, jak málo z Božího záměru chápe. Ježíš uzdravuje, hlásá evangelium, modlí se… on je Boží Syn, „Bůh mezi lidmi“. Na Kristu se nám zrcadlí Boží péče o člověka. Možná, že očekáváme velké změny v politice, zdravotním stavu blízkých…, a ony nepřichází. Ale často díky tomu nepostřehneme množství drobným zázraků, které v každém dni Bůh dělá. Pozvěme Boha, jděme do každého dne s prosbou, aby Bůh šel s námi. A uvidíme Boží zázraky a jeho péči.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 8. 2. 2021

† Mějme před očima vždy perspektivu věčnosti a žádná lidská bída nebude beznadějná.
† Zjednoduš si život. Neměj starost o svůj život ani o své tělo – co budeš jíst a pít a co si oblečeš. Dej Boha na první místo a vše ostatní ti bude přidáno. Vše, co během šesti měsíců nepoužiješ, dávej na charitu. Protože čím méně věcí budeš, mím, tím více se budeš moci soustředit na Boha.“
† Bůh je stvořitelem všeho krásného. Jsme pověřeni správou. Jak si počínám konkrétně já?

(Komentář: Gn 1,1-19)

Myšlenky na úterý, 9. 2. 2021

† Jediný, koho se máme s důvěrou ptát, jaký jsem, je Ježíš. On zná nejen náš stav nyní, ale i naši žádoucí podobu na konci našeho životního putování. On je pravda.
† Buďte spokojeni s tím, co máte. Pokušení spěchat a toužit po dalších nebo novějších věcech tu bude stále, k Bohu se ale přiblížíš pouze tím, že si pro něj v životě uděláš více času.
† Chci být obrazem Jeho péče o stvoření? Neberu si z přírody na úkor druhých víc, než spotřebuji?

(Komentář: Gn 1,20 – 2,4a)

Myšlenky na středu, 10. 2. 2021

† Prožít plnost Ježíšovy přítomnosti v našem srdci v okamžiku jeho přijetí v Eucharistii je zážitek, po něm se už nelze vrátit do stejného života.
† Jednoho rána hrál na stanici metra 45 minut mladý houslista několik Bachových skladeb. Během této doby se šest lidí na malou chvíli zastavilo, dvacet vhodilo nějaké peníze po cestě kolem a spousta lidí prošla bez povšimnutí. Nikdo netleskal, nikdo si nevšiml, že už přestal hrát a odešel. Houslistou byl Joshua Bell, jeden z největších houslových virtuosů na světě, který dva dny předtím vyprodal stejnou hudbu bostonskou koncertní síň, kde vstupenka stojí okolo sto dolarů. Pokud nemáme čas zastavit se a naslouchat jednomu z nejlepších hudebníků na světě, který hraje tu nejlepší muziku, jaká byla kdy napsána, na jeden z nejlepších nástrojů, jaký byl kdy vyroben, co dalšího ještě mineme při svém zběsilém úprku životem? (Joshua Bell hrál v metru inkognito v rámci sociálního experimentu)
† Člověk, spolupracovník Boží při kultivaci všeho stvořeného. Jak zavazující! A všimnu si: Bůh neomezuje, ale přeje štěstí!

(Komentář: Gn 2,4b-9.15-17)

Myšlenky na čtvrtek, 11. 2. 2021

† Žijeme s Bohem proto, abychom také jiným nabízeli dary spásy. Ovšem nejdříve musí být naše nitro duchovně zralé a naše víra se musí osvědčit hloubkou a stálostí.
† Dodržuj den odpočinku. Todd Gitlin řekl: „Jsme nervózní společností. Máme potíže zastavit se a přemýšlet o tom, co děláme.“ Vyhraď si alespoň jeden den v týdnu na odpočinek, na trávení času se svými blízkými a na společenství církve.
† Vtisknu si do paměti vyprávění, jak Bůh tvoří ženu: nikoli z paty, aby byla „ušlápnutá“, nebo z krku, aby jím „vrtěla“, ale od srdce. Řídím se tím?

(Komentář: Gn 2,18-25)

Myšlenky na pátek, 12. 2. 20210

† Někdy víc pomůže očekávat dotek Ducha Svatého než zběsile pobíhat a organizovat.Žijeme s Bohem proto, abychom také jiným nabízeli dary spásy. Ovšem nejdříve musí být naše nitro duchovně zralé a naše víra se musí osvědčit hloubkou a stálostí.
†  To, jak věříš v Boha, se projevuje ve způsobu, jakým žiješ. Znamená to žít, jak nejlépe umíš. A protože Bůh je vševědoucí, ví, co je pro tebe nejlepší! Jeho dobrota je mimo každou pochybnost.
† Kdykoli se člověk staví na místo Boha, dopadne podobně. Zlý zde vystupuje jako dokonalý demagog. Možná by vyhrál volby…

(Komentář: Gn 3,1-8)

Myšlenky na sobotu, 13. 2. 2021

† Marii život ve skrytosti je pro nás velikou inspirací. Nejde o to stále něco budovat či vytvářet. Jde o to být - být někým a být s někým.
† Nepřizpůsobujte se a nekopíruj chování tohoto světa, náš svět je uspěchaný. Udělej si čas naslouchat a pečovat o druhé. Charakteristickým znakem křesťana je láska, a ve spěchu se milovat nedá.“
† Mistrovsky vyjádřeno, odkud pochází zlo. Ale z Evy, matky živých, vzejde jednou záchrana. Bůh dokáže i zlo použít k dobrému.

(Komentář: Gn 3,9-24)

Myšlenky na neděli, 14. 2. 2021

† Mlčení je v duchovním boji mečem; upovídaná duše svatosti nikdy nedosáhne.
† „Cesty lidí, kteří žijí správně, jsou jak záře úsvitu; čím déle žijí, tím září jasněji“ (Přísloví 4:18). Já dodávám – a tím více rostou!
† V popisu uzdravení malomocného nelze přehlédnout řadu drobných momentů, které dodávají příběhu zvláštní dramatičnost: naléhavost prosby malomocného, který „na kolenou“ prosí. Řecké slovo použité pro Ježíšovo slitování vyjadřuje velké vnitřní pohnutí. Dotýkat se malomocného bylo výslovně zakázáno. Malomocný sice s pokorou žádá o uzdravení, ale neposlechne Kristův pokyn… Ježíšovo uzdravení je velmi osobní! Nejde zde jen o fyzickou nemoc, ale o celého člověka! Uzdravení otevírá cestu k plnohodnotnému vztahu mezi člověkem a Bohem. Odpovědí na uzdravení je otevření svého života Bohu, naslouchání Bohu a také poslušnost k jeho slovu.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 15. 2. 2021

† Naši bližní mají také právo zahlédnout Ježíše. Kde? V naší radosti z víry, v tom, že my sami jsme s Bohem šťastní.
† „Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit…“ (Přísloví 1:5, B21).
† Ti, kdo mají tvrdá srdce, vyžadují i dnes mimořádná znamení. Nechtějí vidět, co je skryté… A potom: není vlastně pohodlnější nevěřit?

(Komentář: Mk 8,11-13)

Myšlenky na úterý, 16. 2. 2021

† Boží milosrdenství může přesvědčivě zpřítomnit jen ten, kdo s ním má vlastní, třeba i dramatickou a bolavou zkušenost. Ale musí mít odvahu tuto zkušenost otevřít ostatním lidem.
† Když se ponoříš do Písma, Bůh k tobě bude mluvit. V podstatě říká: „Takhle to vidím já a chtěl bych, abys to viděl stejně.“ Jinak řečeno, dává ti svůj pohled na situaci.
† Ježíš mluví o kvasu farizeů a herodovců, ale učedníci jej nepochopili. Měli na mysli především „chleba“. Dejme si pozor, abychom nehlásali zmaterializované, jakési „wellness“ evangelium.

(Komentář: Mk 8,14-21)

Myšlenky na středu, 17. 2. 2021

† Nejhlubší modlitba křížové cesty se neděje tenkrát, když v kostele nebo při nějaké pobožnosti rozjímáme nad jednotlivými zastaveními, nýbrž tehdy, když těmito zastaveními procházíme sami v bolestech každodenního života.
† Ženy, které se cítí izolované a osamělé, často u svých manželů hledají uspokojení toho, čemu se říká „hlad duše“. A to je role, v níž si mnoho mužů nevede příliš dobře. A moderní život k tomu nepřispívá.
† Obrátit se k tomu, který je shovívavý a plný lásky, je přece radost. Chci vnímat letošní vážnou dobu plněji než jindy!

(Komentář: Jl 2,12-18)

Myšlenky na čtvrtek, 18. 2. 2021

† Maria je veliká tím, že řekla Bohu celým svým životem ano. Naše ano je o to snazší, že máme před očima i její příklad.
† Ještě před sto lety existovaly velice družné vztahy a přátelství mezi manželkami a matkami. Vařily spolu, společně chodily do kostela a společně stárly. A když se narodilo dítě, byly tu tety, babičky a sousedky, aby novopečené matce ukázaly, jak ho přebalovat, krmit a vychovávat. Dnes ale takové rozšířené rodiny prakticky vymizely a ženy tak přišly o tento tradiční zdroj podpory. Navíc se současné rodiny často stěhují, což brání rozvoji dlouhodobých přátelství.
† Opakování zákona, nabídka dvou cest na výběr. Člověk, obdařený svobodnou vůlí, se má rozhodnout správně proto, že Boha miluje. Tedy z lásky.

(Komentář: Dt 30,15-20)

Myšlenky na pátek, 19. 2. 20210

† Kdo chce vystoupat do výšin, musí být ochoten odhodit i tu sebemenší zátěž.
† Je důležité, aby ženy pochopily, že některé jejich potřeby muži prostě naplnit nemohou. V knize Anna ze zeleného domu je nádherné místo, kde dospívající Anna říká: „Blízká přítelkyně, důvěrná přítelkyně, víš, to je opravdu spřízněný duch, kterému mohu důvěřovat jako své nejniternější duši. Snila jsem o ní celý život.“ To je vyjádření touhy, která je společná ženám, pro muže ale tak typická není. Je to potřeba důvěrného přátelství. A je to klíč k porozumění depresím, které jsou u mnoha žen běžné.
† S Bohem nelze „obchodovat“. Falešné představy „má dáti – dal“, neplatí. Jaký si tedy přeje půst? Často jiný, než mu nabízíme my. I dnes je mnohými nepochopen…

(Komentář: Iz 58,1-9a)

Myšlenky na sobotu, 20. 2. 2021

† Následovat Krista znamená žít s Kristem a v Kristu, být jím proměněn a pozdvižen. Samozřejmě i s výstupem na Kalvárii.
† Aby mohly ženy přemoci tento pocit izolace, je pro ně důležité udržovat si okruh přítelkyň, například prostřednictvím kroužků cvičení, skupinových koníčků nebo církevních aktivit. Komunikace mezi nimi může znít jako náhodné povídání, ale vztahy, které tak vznikají, činí život příjemnějším.
† Správné prožití postu přinese zaslíbení. I dnes mohu být Bohu podobný tím, že spolu s Ním budu slavit sedmý den odpočinku, neděli. Jeho vůle je, abych měl účast na jeho bytí!

(Komentář: Iz 58,9b-14)

Myšlenky na neděli, 21. 2. 2021

† Do služby Božímu království nemáme vstupovat s vypočítavostí, co velkého nám osobně tato služba přinese. Její radostí je přece to, že sloužím, že smím být u toho, že i mýma rukama Bůh koná své veliké divy milosrdenství.
† Podle některých lidí nezáleží na tom, kolik času trávíš se svými dětmi, pokud je to čas kvalitní. Logika takového pojetí ale vypadá podezřele. Proč bychom měli volit mezi hodnotami a stavět kvantitu proti kvalitě? V žádné jiné oblasti svého života takovou vynucenou volbu nepřipouštíme, tak proč by měla být vhodná pro naše děti?
† Velké téma křesťanství se týká lidského hříchu. Hřích označuje každou situaci, kdy nejednáme v souladu s Boží vůlí. Člověk byl na počátku pozván do důvěrné blízkosti Boha, ale nedokázal odolat pokušení jít vlastní cestou. Příběh o potopě zobrazuje nejen skutečnost lidské svévole znamenající totální smrt vyjádřenou potopou, ale také Boží touhu dovést celé stvoření k životu. Bůh mnohokrát v dějinách přetrpěl lidské odmítnutí. Nyní přichází Kristus, který svojí poslušností zahladí propast mezi člověkem a Bohem. Nás zve, abychom Boha přijali a neodmítli.

(Nedělní čtení)

Myšlenky na pondělí, 22. 2. 2021

† Jak často jsme přitahováni touhou vstoupit alespoň na chvíli na místo našeho slavení Eucharistie, tedy do kostela nebo do kaple, i když nás tam zrovna nevolá splnění nedělní povinnosti?
† V mnoha oblastech našeho života je důležité obojí – jak kvantita, tak kvalita. A platí to i o vztahu k našim dětem. Děti potřebují náš čas a to nejlepší, co jim můžeme poskytnout a stavění „kvantity proti kvalitě“ může být jenom špatně maskovanou racionální výmluvou, proč svým dětem nedáváme ani jedno z toho.
† Pán svěřuje službu Petrovi teprve tehdy, když se opakovaně ujistil o jeho lásce. Nejdůležitější kritérium pro volbu pastýřů!

(Komentář: Mt 16,13-19)

Myšlenky na úterý, 23. 2. 2021

† Ať už jde o strach či jenom pohodlí, nelze se považovat za Ježíšova učedníka dříve, než se odvážíme odrazit od břehu a nastavit plachty inspirujícímu vanutí Ducha Svatého
† Bible říká: „Nevidíte, že děti jsou nejlepším Božím darem?“ (Žalm 127:3). Takže když jim věnuješ čas a pozornost, zaslouží si to nejlepší, jak z hlediska kvantity, tak i kvality.
† Jsem schopen modlit se tolikrát vyřčená slova opravdu srdcem? Dovedu odpouštět různé křivdy, třebaže na ně nezapomínám?

(Komentář: Mt 6,7-15)

Myšlenky na středu, 24. 2. 2021

† Mojžíšova tvář zářila zážitkem Boží přítomnosti. Co prozařuje náš obličej?
† Bůh nás poslal, abychom sloužili, ne abychom si nechali sloužit.
† Ninivští reagovali bezodkladně; uvěřili v milosrdenství. My často přešlapujeme na místě. Ale zde je opravdu někdo víc než Jonáš!

(Komentář: Jon 3,1-10)

Myšlenky na čtvrtek, 25. 2. 2021

† Je dobré naslouchat Ježíšovu slovu a přitom pozorně hledět do jeho očí. Jen tak je možno spatřit vlastní viny, nalézt cestu k jejich překonání a nemít přitom v srdci strach.
† Nemůžeme reprezentovat Ježíše, pokud nejsme ochotni opásat se zástěrou pokory a umýt nohy svému bratru, i kdyby se jmenoval Jidáš.
† Ve vytrvalé modlitbě přece nepřemlouvám Boha, který je skoupý! Naopak, já často jeho dary ani nejsem schopen přijmout! Jedním z těchto darů je totiž i změna postoje k lidem…

(Komentář: Mt 7,7-12)

Myšlenky na pátek, 26. 2. 20210

† Víra nespadne člověku do klína z nebe, je třeba o ni bojovat. Mimo jiné zřejmě i vytrvalým snášením křížů a neochvějnou důvěrou v Boží lásku.
† Byli jsme posláni činit Boží vůli, ne svou vlastní.
† Nestačí, že nic nemám proti bratru, ale mám se ptát, co má on proti mně. Nejprve bych měl uspořádat vztahy a pak slavit liturgii.

(Komentář: Mt 5,20-26)

Myšlenky na sobotu, 27. 2. 2021

† Milosrdenství není myslitelné bez spravedlnosti, odpuštění nemůže přijít bez pokání a hřích nelze přemoci bez Krista.
† Co nic nestojí, za nic nestojí a těžko lze vystoupit na vrchol hory po rovince.
† V době, kdy pronásledování křesťanů dosahuje obrovských rozměrů, se přesvědčuji o platnosti slov: církev přežívá své protivníky tím, že se za ně modlí.

(Komentář: Mt 5,43-48)

Myšlenky na neděli, 28. 2. 2021

† Teprve, když svůj hřích vyslovíme nahlas před knězem, až v tu chvíli jsme jej sami sobě definitivně přiznali. Tak i přímostí a pravdivostí našich vyjádření k Bohu teprve začíná skutečná modlitba.
†  Když jsme mladí a lidé se nás ptají na naše životní plány, říkáváme: „Rád bych byl lékařem, učitelem, vrcholovým sportovcem nebo zdravotní sestrou.“ Ve skutečnosti bychom ale měli dodat „bude-li to Boží vůle“, protože pokud v tom nebude on, budeš sám. Volba nesprávného zaměstnání tě postaví na nesprávné místo s nesprávnými lidmi, a v důsledku toho bude ve tvém životě všechno špatně.
† Abrahám je často kladen jako příklad neochvějné víry. V době bohatě rozvinuté psychologie mnozí odborníci zůstanou nad jeho jednáním v rozpacích. Nejde o slepou víru, není to spíš fanatický projev? Pečlivý čtenář však vnímá, že Abrahám miluje svého syna a místo fanatismu v hlubokém vnitřním boji kráčí na horu s důvěrou, že Bůh má řešení. V nadhledu celého Písma a dějin spásy Bůh nabídl život vlastního syna, abychom mohli žít. Jak daleko je Bůh ochoten zajít!

(Nedělní čtení)