Má víra - domov mé duše

† V tento den, kdy náš Velikonoční Beránek – Kristus – je obětován, církev uvažuje o umučení svého Pána a Ženicha, uctívá kříž, připomíná si své zrození z Kristova boku, když umíral na kříži, a modlí se za všechny lidi.

† Velký pátek je dnem pokání závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem zdrženlivosti a újmy, věřící tráví den v hlubokém smutku a rozjímání.

† Slavení svátostí se tento den přísně zakazuje, vyjma svátost pokání a pomazání nemocných. Pohřeb se má konat bez zpěvu, bez varhan a bez zvonění.

† Památka umučení Páně se nemá slavit po 21. hodině, ale v odpoledních hodinách, přičemž liturgické slavení památky umučení Páně - bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání - se má zbožně zachovávat.

† Kněz a přisluhující přicházejí k oltáři v tichosti, beze zpěvu.

† Po příchodu k oltáři pozdraví kněz a přisluhující oltář hlubokou úklonou a vrhnou se na tvář.

† Pašije podle Jana se zpívají nebo čtou stejným způsobem jako předcházející neděli. Po skončení pašijí ať se koná homilie a po ní může kněz vyzvat věřící ke krátké modlitbě a rozjímání.

† Každý z věřících má mít příležitost uctít kříž

† Pobožnosti, jako je křížová cesta, průvody a připomínka bolestí blahoslavené Panny Marie se nemají opomíjet. Texty a zpěvy mají být přizpůsobeny duchu liturgie tohoto dne, doba těchto pobožností má být přizpůsobena době hlavních bohoslužeb, aby bylo zřejmé, že liturgický obřad svou povahou daleko převyšuje všechny pobožnosti.

† V noci z pátku na sobotu pak věřící "bdí" u Kristova hrobu, adorují a modlí se.