|
» Velikonoční TRIDUUM 2025 » | |
|
Velikonoční Triduum 2025
17. 4. 2025 ZELENÝ ČTVRTEK
†††
Myšlenky na čtvrtek 17. 4. 2025:
† V modlitbě nejde na prvním místě o to, abychom od Pána něco dostali, jde o to, abychom s Pánem trávili čas. ... (Slovo pro každý den)
† Když Ježíš před svým nanebevstoupením řekl: „Jděte ve jménu Páně“ tak učedníci emauzští, když jim Pán zmizel z očí si nelehli na divan a neřekli si: “Tak teď si o tom hezky pokontemplujeme.“ Ne! V té chvíli vstoupila síla do jejich nohou a oni vyrazili. I Mari Magdaléna po setkání se vzkříšeným Kristem hned šla a zvěstovala. ... (podle P. Vojtěcha Kodeta)
† Chci svým životem docenit dar Kristova těla tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji. On sám mi v mé proměně pomáhá. Nechci mu klást překážky! ... (Komentář: 1 Kor 11,23-26)
†††
Zelený čtvrtek:
† Na Zelený čtvrtek začíná velikonoční triduum. Má nám připomenout poslední večeři, při níž Pán Ježíš v noci, kdy byl zrazován, ukázal všechnu svou lásku do krajnosti těm, které zachovával ve světě. Obětoval Bohu Otci svoje tělo a svou krev pod způsobami chleba a vína, dal je apoštolům k požívání a přikázal jim a jejich nástupcům v kněžství, aby to konali na jeho památku.
† Všechna pozornost mysli má být obrácena k tajemstvím, která se ve mši připomínají - ustanovení eucharistie, svátosti kněžství a přikázání Páně o bratrské lásce.
† Během Bohoslužby, při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu", se silně rozezvučí zvony a poté skončení utichnou až do velikonoční vigilie v sobotu v noci. Jejich funkci nahradí klapače. Současně se až do sobotní vigilie odmlčí varhany i jiná doprovodná hudba. V mnoha vesnicích po tyto dny pak místo zvonů ohlašují čas děti s klapači, procházejí každou hodinu obcí.
† Na Zelený čtvrtek se během mše svaté koná mytí nohou vybraným mužům, které naznačuje službu a lásku Kristovu, neboť on přišel, aby sloužil, a ne aby se jemu sloužilo.
† Při svatém přijímání je vhodné, aby jáhni nebo akolyté nebo mimořádní přisluhovatelé převzali z oltáře eucharistii a potom ji zanesli nemocným do jejich domů, aby i oni se mohli plněji spojit v jedno s církví, slavící toto tajemství.
† Po skončení mše se obnaží oltář a kříže v kostele se zahalí červenou nebo fialovou rouškou, nestalo-li se tak již v sobotu před pátou nedělí postní. Před obrazy svatých se nerozžíhají světla.
† Nejsvětější svátost se po mši svaté slavnostně uloží do uzavřeného svatostánku nebo skřínky a věřící pak v hlubokém smutku nějakou dobu společně před ní adorují.
† Začal den památky umučení Páně.
†††
†††
« zpět na obsah tridua
|
18. 4. 2025, VELKÝ PÁTEK
Svátek slaví Valerie a Velký pátek.
K rozjímání: » Velký pátek - Světci », nebo » Velký pátek & Krescenc (Rostislav) - Proglas. »
†††
Myšlenky na pátek 18. 4. 2025:
† ;Otec marnotratného syna byl dobrým rodičem, měl ale vzpurné dítě. Jestli se to týká i tebe, pak neobviňuj se a nevyčítej si. ... (Slovo pro každý den)
† Je těžké se dívat, jak někdo, koho miluješ, trpí. Někdy si ale člověk musí sáhnout na dno, aby se obrátil. Pro marnotratného syna se bod zlomu stal bodem obratu. „Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem…“ ... (podle P. Vojtěcha Kodeta)
† Právě pro jeho poslušnost jsem spasen, zachráněn. Nevzpouzím se této lásce, jeho záchraně? ... (Komentář: Žid 4,14-16; 5,7-9)
†††
Velký pátek:
† V tento den, kdy náš Velikonoční Beránek – Kristus – je obětován, církev uvažuje o umučení svého Pána a Ženicha, uctívá kříž, připomíná si své zrození z Kristova boku, když umíral na kříži, a modlí se za všechny lidi.
† Velký pátek je dnem pokání závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem zdrženlivosti a újmy, věřící tráví den v hlubokém smutku a rozjímání.
† Slavení svátostí se tento den přísně zakazuje, vyjma svátost pokání a pomazání nemocných. Pohřeb se má konat bez zpěvu, bez varhan a bez zvonění.
† Památka umučení Páně se nemá slavit po 21. hodině, ale v odpoledních hodinách, přičemž liturgické slavení památky umučení Páně - bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání - se má zbožně zachovávat.
† Kněz a přisluhující přicházejí k oltáři v tichosti, beze zpěvu.
† Po příchodu k oltáři pozdraví kněz a přisluhující oltář hlubokou úklonou a vrhnou se na tvář.
† Pašije podle Jana se zpívají nebo čtou stejným způsobem jako předcházející neděli. Po skončení pašijí ať se koná homilie a po ní může kněz vyzvat věřící ke krátké modlitbě a rozjímání.
† Každý z věřících má mít příležitost uctít kříž
† Pobožnosti, jako je křížová cesta, průvody a připomínka bolestí blahoslavené Panny Marie se nemají opomíjet. Texty a zpěvy mají být přizpůsobeny duchu liturgie tohoto dne, doba těchto pobožností má být přizpůsobena době hlavních bohoslužeb, aby bylo zřejmé, že liturgický obřad svou povahou daleko převyšuje všechny pobožnosti.
† V noci z pátku na sobotu pak věřící "bdí" u Kristova hrobu, adorují a modlí se.
†††
†††
« zpět na obsah tridua
|
19. 4. 2025 BÍLÁ SOBOTA - VIGILIE
Svátek slaví Rostislav a Bílá sobota.
†††
Myšlenky na sobotu 19. 4. 2025:
† Nesuď slabosti svých dětí z pozice síly. Důvod, proč nevidí, je ten, že jsou duchovně slepé. Bůh jim však může otevřít oči. Ježíš řekl: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec…“ (Jan 6:44). Ty se modli, a Boha nech, ať je přitáhne. ... (Slovo pro každý den)
† Nemůžeme si však nemyslet, že když pan farář na řekne: „Jděte ve jménu Páně,“ a my jsme uvědomělí laici, kteří vědí, že nejde jen o to, abychom se vrátili ke svému nedělnímu obědu, tak to vezmeme přes hospodu, dáme si jedno pivo a začneme tam mluvit o Pánu Ježíši. Nebo že se tatínek vrátí z bohoslužby, zdupe své pubertální děti a začne jim zvěstovat evangelium takovým způsobem, že jim uzavře kostel na celý život. ... (podle P. Vojtěcha Kodeta)
† Ponoření do vody, která umývá, je příslibem nového života. Mohu začít žít nově již od této chvíle! Ve sjednocení s Jeho osudem… ... (Komentář: Řím 6,3-11)
†††
Bílá sobota:
† V noci po Velkém pátku a na Bílou sobotu věřící "bdí" u Kristova hrobu, adorují a modlí se, uvažují o jeho umučení a smrti, a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. Očekávají v modlitbě a postu jeho vzkříšení a neslaví mši svatou
† Svaté přijímání se může v tento den podávat jenom při zaopatřování jako viatikum. Má se odmítnout slavení svatby i jiných svátostí, vyjma svátost pokání a pomazání nemocných.
†††
Velikonoční Vigilie:
† Sobotní noc je zasvěcena Pánu. Slaví se Vigilie, která připomíná svatou noc, kdy Pán vstal z mrtvých, a která je považována za "matku posvátných vigilií". Církev s bdělostí očekává vzkříšení Pána a slaví svátosti uvádějící do křesťanského života.
† Všechny obřady velikonoční vigilie se konají v noci - nezačínají před začátkem noci a končí před nedělním svítáním. Věřící se scházejí po setmění pokud možno mimo kostel, kde je připravena hranice k posvěcení nového ohně, jehož plamen má být takový, aby opravdu mohl rozehnat tmu a osvítit noc.
† Přichází kněz s holou velikonoční svící - paškálem, kterou pomocí symbolů a slov vysvětí a pak jej od ohně zapálí
† Uspořádá se průvod, jímž lid vstupuje do temného chrámu, v jeho čele je jedině rozžatý paškál. Světlo z paškálu se postupně šíří rozsvěcováním svící, které všichni drží v rukou a jeden od druhého si je zapalují; světla jsou ještě zhasnutá.
† Jáhen (v případě nutnosti celebrující kněz, nebo jiný zpěvák) zpívá krásný velikonoční chvalozpěv, který vypráví velkou lyrickou básní o celém velikonočním tajemství vsazeném do plánu spásy.
† Druhou část vigilie tvoří čtení z Písma svatého o velkolepých skutcích dějin spásy prokládané zpěvem responsoriálních žalmů. Posvátné ticho a modlitby celebrujícího kněze napomáhají věřícím, aby o nich v klidu uvažovali. Čte sesedm starozákonních čtení ze Zákona a proroků a dvě čtení z Nového zákona, a to epištola a evangelium.
† Po čteních ze Starého zákona se zpívá chvalozpěv "Sláva na výsostech Bohu" při kterém se rozeznějí zvony, doposud mlčící, nebo nahrazované klapači a naplno se rozsvítí tlumená světla. Ihned následuje vstupní modlitba, a tak se přejde ke čtení z Nového zákona. Čtou se povzbudivá slova Apoštolova o křtu, kterým jsme vštípeni do Kristova velikonočního tajemství. Potom všichni povstanou a kněz třikrát zazpívá "Aleluja", přitom pokaždé zvyšuje hlas a všichni po něm opakují. Je-li třeba, může toto "Aleluja" zazpívat žalmista nebo zpěvák, lid pak opakuje toto zvolání mezi jednotlivými částmi žalmu 117, který apoštolové tolikrát citovali při hlásání velikonočního poselství. Potom jako vrchol celé bohoslužby slova je zvěstováno evangelium o vzkříšení Páně. Po evangeliu ať následuje homilie, třeba jen krátká, ale nemá se vynechat.
† Třetí část vigilie je křestní bohoslužba. Přechod Kristův i náš se nyní slaví ve svátosti. Plně je to vyjádřeno v těch kostelích, které mají křtitelnici, a tím více, když se slaví uvedení dospělých do křesťanského života nebo aspoň křest dětí. Avšak i když se křest nekoná, přece se ve farních kostelích má světit křestní voda. Následuje obnova křestního vyznání, kterou celebrant uvede krátkým vybídnutím. Věřící přitom stojí s rozžatými svíčkami v rukou a odpovídají na otázky. Potom jsou pokropeni vodou; tak jim úkony i slova připomenou křest, který přijali. Kněz prochází kostelem, kropí lid a všichni přitom zpívají antifonu "Viděl jsem pramen vody" nebo jiný zpěv mající křestní charakter.
† Čtvrtá část vigilie je slavení eucharistie, je to zároveň její vyvrcholení, protože v plném významu je eucharistie svátost velikonoční, totiž památka oběti na kříži a přítomnost vzkříšeného Krista, dovršuje uvedení do křesťanského života a dává okusit prožívání věčných Velikonoc. Nekoná se ve spěchu; je třeba, aby všechny obřady a slova měly i navenek co největší působivou sílu. K dosažení plnosti znamení eucharistie se doporučuje přijímat ji pod způsobem chleba a vína.
« zpět na obsah tridua
†††
|
20. 4. 2025 SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
†††
Myšlenky na neděli 20. 4. 2025:
† Měj své srdce i dveře otevřené. Když se marnotratný syn konečně vzpamatoval, věděl, kam má jít - zpátky domů k otci, který ho miluje. ... (Slovo pro každý den)
† My jsme povoláni nést evangelium především svým životem. Svým slovem také, ale především svým životem. A je-li v nás živý Kristus, budou se lidé sami ptát po důvodech naší naděje, jak říká Petr. Oni uvidí, že tady něco je pozoruhodného, něco jiného. ... (podle P. Vojtěcha Kodeta)
† Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu? ... (Nedělní čtení)
†††
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně:
† Mše velikonoční neděle má být slavena co nejslavněji. Jako úkon kajícnosti ať se dnes vhodně použije kropení vodou posvěcenou na velikonoční vigilii a přitom ať se zpívá antifona "Viděl jsem pramen vody" nebo jiný zpěv křestního charakteru. Touto vodou se také naplní kropenky u vchodu do kostela.
† Kde je to zvykem, nebo je-li vhodné to zavést, ať se v tuto neděli zachovává tradice tak zvaných křestních nešpor, při nichž se za zpěvu žalmů koná průvod ke křtitelnici.
† Paškál má své místo buď u ambonu nebo u oltáře; má se rozžíhat aspoň při všech slavnějších liturgických obřadech v této době: ve mši, při ranních chválách a při nešporách, a to až do neděle Seslání Ducha svatého. Po jejím skončení ať se paškál s úctou uschovává u křtitelnice, aby se od něj při udělování křtu rozsvěcovaly svíčky pokřtěných. Při pohřbech ať se paškál postaví u rakve, aby naznačoval, že pro křesťana je smrt jeho osobním přechodem do věčnosti. Jinak ať se paškál nerozsvěcuje ani nenechává v presbytáři mimo dobu velikonoční.
†††
†††
« zpět na obsah tridua
|
|
|
|
